Hurá, jdeš na to dobře! Vždyť jsi taky Sherlock, nojo…
Spadli mu akcie a dostal z toho infarkt? Šel po chodníku a spadla na něj taška (cihla, květináč, zmrzlá moč, bolid …) Strmý pád do spodních pater společnosti ho stál zdraví a prostředky na což umřel?
:)
ježiš .. spadly akcie.. to sem teda .. hušhuš
Utopil se? Pak by tam mělo být velké P
Asi chudák ve větě použil špatný pád a nějaký jazykový purista ho umlátil Mluvnicí …
Hoho, ano, bo, něco spadlo, je důležité, co to bylo, ale nebyla to taška, cihla, květináč, moč, bolid – a neodehrálo se to na chodníku. A byla jsem toho svědkem.
fousku, o utopení nešlo, bylo to na vzduchu.
mamed: o mluvnici se v tom případě mluvit nedalo.
a ono to spadlo na někoho?
9: ANO.
Ale není to – byť se to tak může zatím jevit – úplná tragédie.
Spadl na tebe veterán topinkovač (hrnééček, miska) a .. umřel .
12: Nespadlo to na mě a nebyl to topinkovač, hrneček, miska. A umřel ten, na koho to spadlo. Už je to, počítám, dvacet let.
Konal se potom pohřeb?
14: NEKONAL. Když dokonal.
Oh yes, indeed.
Je důležité, jestli se to stalo ve dne nebo v noci?
16: NE, je to jedno, ale bylo to ve dne.
A ten padající předmět byl těžší než … well … řekněme … deset kilo? (Tedy asi dvacet liber…)
18: NE! Právě že ne.
I see! Obětí nehody se nestala lidská bytost. Šlo vůbec o nehodu?
Slovutný detektive, potvrzující své deduktivní a induktivní schopnosti: OBĚTÍ NEBYLA LIDSKÁ BYTOST. ANO, ŠLO O NEHODU. Jinak bych musela čelit obvinění z vraždy. Vražda to nebyla.
Něco spadlo na nějakého živočicha a zabilo ho to. Well. Copak spadlo? Něco tvrdého?
ANO, spadlo něco tvrdého na živočicha. Bylo to doma a živočicha jsem „zkoumala“. Chtěla jsem mu něco dopřát a ono ho to místo toho zabilo. Už byl mým zkoumáním totiž poněkud oslaben.
Hele a hádejte taky někdo jinej než Sherlock! Kdo má pořád v přihlašovacím okýnku měnit jméno Liška na Sherlock…!
Well. Byla to palička, zabila kapříčka.
Cheerio! Tady je víc Sherlocků! God bless them.
NE, nebyla to palička a nebyl to kapr. Záměrem nebylo zabít, ale poskytnout dotyčnému mrtvému potravu.
Měl dotyčný živočich více než čtyři nohy?
27: ANÓÓÓÓ! Šest.
nejsem zas tak chytrý sherlock, ale třebaaa… zkoumalas motýlka, chtělas mu dát napít a vyklouzla ti z ruky sklenička?
29: No skoro! Tvoje pojetí je o hodně lyričtější, co se týče zvířátka i občerstvení. Už to mám prozradit, nebo by to nebyLa žádná hra?
brouk? housenka? ale čím´s je mohla chtít občerstvovat, to mě tedy nenapadá… tvrdým rohlíkem? ovocem nějakým?
Ještě sladší občerstvení to mělo být.
japko na švábas upustila
Švába bych nezkoumala – jak bych k němu doma přišla?! Jednou jsme měli švába pitvat na gymplu – to jsem odmítla, brr, nepitvám!
Bylo to běžnější zvířátko.
pád kostky cukru…polámal se mraveneček
Victoria! Heureka! (Bingo! mi nějak nejde z huby.)
To bylo tak … již v útlém předškolním věku vyráběla jsem pasti na mouchy, například z krabičky od Tikťaku a kousku cukru, politého sirupem. Vydrželo mi to až do konce povinné školní docházky. I stalo se, že jsem chytla mouchu, umístila ji do sklenice od okurek a několik dní zapisovala záznamy, co moucha dělá. (Možná jsem přece jen z té postgraduální vědecké dráhy neměla zběhnout…) Jedna moucha vydržela skoro týden. Ve snaze přilepšit jí dlaší kostkou cukru, vhodila jsem cukr do sklenice, i padla kos(tk)a na kámen, na zeslabenou mouchu a bylo po ní.
Od té doby už nedělám pokusy na zvířatech. Krom jednoho šneka. Toho je mi doteď líto. I hmyz zabíjet se mi protiví.
Ale řízek, který zabil někdo jiný, anonymní, to si pokrytecky dám a pořádně si pochutnám.
Hurá, detektivní příběh Sherlockové odhalili. A jedli jste někdy hmyz? Já teda ne a jsem ráda.
Já jo a nebyla jsem ráda.
ru, bylo to nesrovnatelně horší než mořské polody a malé chobotničky nakrájené potmě v noci v italském lese na víčku od ešusu? :)
No vo tom žádná, kruci, ten maresaladekuskus mi chutnal! Zatímco mravenci trapně škrábali na jazyku i v krku a byli kyselí.
Že sis je nedala v čokoládě!
Já vázal mouchám za hlavu nit. Ony pak lítaly do kruhu a nemohly ulétnout. Dohnal jsem to do toho stadia, že jsem měl ve vzduchu klidně i tři stroje najednou. Letovou výšku jsem jim určoval délkou nitě. A je to… nedoufal jsem, že se k tomu někdy přiznám. Konečně budu mít spaní lehčí. Ještě mě napadá… ve tvém podání, Liško, je tedy metoda cukru a biče silně jednostranná :-)
(42) Sem si je dala v chlebu s marmeládou…
Jirko*, to jsou ti chlapečci-technici vynalézaví, co zvládají tři stroje naráz. A co bylo dál? Tos ty mouchy zas odvázal? Nebo zašlápnul, po přistání?
44: Marmeláda a mravencáda, to zní podobně :)
ad45) No fuj, co si to omně myslíš… Samozřejmě jsem je musel nějak lidsky rychlým způsobem zprovodit ze světa, jelikož nit za krkem je pro mouchy smrtelná kombinace. Tak jsem je většinou upálil lupou. V zájmu dalšího bádání samozřejmě. Nejvíc vydržely zelený masařky (vzhledem k absenci splachovacího záchoda jsem neměl o studijní materiál nouzi).
Náhodou, sarančata chutnají skvěle (je to oblíbená potrava v mnoha zemích, nutričně skvělá). Karamelizují.
Z noční četby: „Sv. Jan se živil výhradně kobylkami.“
Nutričně sice výhodný, tenhleten hmyz, ale má spoustu nohou a tykadel a určitě křupe. Jako krevety v paelle. Brr.
krevety krupou? Ja myslela ze se ji bez krunyru :o)
no a když dostaneš v restauraci v madridském muzeu paellu plnou tykadel, nožiček (utrhaných a roztroušených v rýži) a krevet i s krunýřem? Pokoušela jsem se ta tykadla jednotlivě vybírat, leknutím občas něco vykřikla a lidi se ohlíželi. Paellu už nejim.
Krevety bez krunýře nekřupou, ale trochu skřípají v zubech.
ja taky ne :o)) nejim nic v cem jsou utrhane nohy a tykadla. TAkze ani paellu s potvurkami. Ne ze bych nemohla snist tykadlo a mouchu. Klidne snim i mravence nebo treba cerva v hoube. Ale je mi toho lito. Kdyz je to tak v ty ryzi rozhazene.
jim tyhle veci ze slusnosti. Abych neurazila ty, kterym chutnaji :o))) To je jako s nabozenstvim. Nemuzu rict ze vira toho druheho je odporna :o) zeru i s chlupama a panuzkama.
:) Hezký, ratko!
„Náboženství žeru i s chlupama a panožkama (nebo pařůžkama)?“ ?
takze jeste jednou, protoze jsem to napsala hrozne zmatecne. Dobrovolne z vlastni vule si nedam kdejake tykadlo. Ale kdyz musim, tak zavru oci a snim to. At se deje co se deje. Urcite bych prezila i na korinkach.
pařůžkama = parůžkama
(s pařůžkama se možná dobře paří…)
Lisko, je to treba jeste vysvetlovat? Ja vysvetluju rada :o)))
stejne je to neuveritelne, co vsechno lidi sezerou. Treba ty morske potvory. Hnusny hnus. A kazdy kolem me si to pochvaluje. Smrdi to. A ty obrovske humry. Kouka to na tebe smutnym pohledem: jeste pred chvilkou to smejdilo ve vode a ted je to mrtve. A ty to mas snist. par kousku masicka a zbytek se vyhodi. TAk me napada, ze bych to tem lidem namlela i s krunyrem a klepetama. ZE kdyz chteji humra at si ho snijou celeho.
60: jasně, stejně by se mohly jíst i ořechy. Nebo brambory, i s natí :-)
Jeden Portugalec, co strávil dětství v Mosambiku, vyprávěl, jak jeho maminka hodila živého humra do vařící vody … a raci se tak dělali i tady. Když byli.
„Šmejdící“ :) humr nebo krab v akváriu v obchodě, se svázanými klepety, na mě taky působí žalostně. Malý roztomilý králíček se mi moc líbí – a pak se sežere. Jinak to nejde… ale týrání se zavázanými klepety nebo ještě horší, to je hnus.
Jak to chodí na jatách? Vědí krávy, kam jdou? Přijdou tam, kde vidí mrtvé jiné krávy? Četla jsem jednou o autistce, která vymyslela jatka milosrdná, nestresující.
Fousku :o) To je pravda. I kdyz ty tak smutne nekoukaji kdyz je jim.
:))
63: mrtvé oči přece nekoukají. Ty mají jenom takový výraz, jaký do nich vkládáš. Tvoje zrcadlo.
Fousku, ja vim :o) Clovek by mel jist to, co dokaze zabit. Nevidim na tom nic spatneho, kdyz se zvirata chovaji a zabijeji na jidlo. Nejsem vegetarian.
Ale asi by se melo ucit na zakladni skole jak zabit domaci zvire. A zajit na jatka. A kazdy by si to mel zkusit. Skola a zivot by se meli ehm propojovat.
A jak se vlastně zabíjejí krevety? To se nechají chcípnout a jíme mršiny (přece je jednotlivě nejde podřezávat, takové mrňavky!)? Nebo se taky hodí zaživa do vroucí vody?
K těm sarančatům: tam se nohy a křídla apod nekonzumují. Možná jsme jenom zhejčkaní – četl jsem jak jeden cestoval zbloudivší v australské buši jedl dávno mrtvé klokaní mládě které našel na zemi, a nic mu nikdy tak nechutnalo.
Kamarádi co dělali na jatkách a pod. potom vesměs přestali tyhle produkty jíst (Pattersonova „Věčná Treblinka“ je jedna z knížek, které jsem nedokázal dočíst). Samozřejmě, lidi budou tvrdit, že rak / humr… nic necítí, když ho člověk hodí do vařící vody. Což je pitomost.
Nevím, jestli jsem to sem už nepsal – kdyžtak promiň – ale když dělal kamarád v mlékárně, občas se jim ucpal kohout na vypouštění mléka z těch velkých nádrží; bylo to proto, že pracovnice se v tom mléce koupaly, včetně těch, co menstruovaly, takže z toho kohoutku vytahoval tampóny.
66: z filozofického hlediska ti fakt nevím. To jako myslíš jako zabít holýma rukama? To by se nejspíš přestalo jíst hovězí … Nebo je povolený i nůž, puška? masokombinát je přece taky jenom nástroj.
Ale jinak jo, určitě je to dovednost, která se může v životě hodit. A nejspíš by ubylo ochránců zvířat. Nemyslím ty opravdické, ale ty, co plácají, aniž by věděli.
nemyslim holyma rukama :o) Odborne. Vcetne upravy a tak. Treba kureti useknout hlavu. A pomahat pri zabijacce. Videt jak je zvire porazeno. Akceptovat to. Prijmout. Videt jak se pecuje o zvire a jak musi skoncit.
U nas se takhle (u babicky) chovalo kuzle. Muselo se s tim prestat, protoze my deti jsme to neustaly :o)) Probrecely jsme cele dny a kuzle nejedly.
Ne, to o mléce jsem ještě neslyšela. Ble. Nakonec budu ráda, že nejsem mlékapitelka – když došlo mateřské mléko, už jsem jiné nemohla pozřít. Leda horké s vysokým podílem kakaoového prášku. Asi dvakrát za rok.
To by člověk nemohl jíst nic, co nemá pod dlouhodobou kontrolou. Která by zabrala veškerý čas… Na druhou stranu je pěkné umět se spolehnout, že to, co jím, je opravdu to, co jím, a ne něco trochu jiného, méně jedlého. I kdyby to tak ve skutečnosti bylo.
ja snim cokoliv :o) Ten muj navrh je jen vycvik proti precitlivelosti. Aby se clovek moc neofrnoval nad jidlem. (ja jsem ta prava, jako decko jsem prakticky nejedla vubec)
68: já myslel, že tampon při koupání zůstává na místě. Podle mě je to klasická kravina, urban legend. ale pít mléko, ve kterém se někdo koupal by mi až tak nevadilo. kdyby ten někdo byl navíc hezká ženská, tak se mi to zdá dost erotiše. a menstruace se mi taktéž nehnusí. proč vlastně někomu jo?
erotické mlékárny, fouskujte se!
70: tak takhle asi jo.
76, 70: Jo, takhle jo – „vidět, jak se pečuje o zvíře a jak musí skončit.“ S takovou vděčností, vyjádřenou zvířeti tou péčí o ně, pak přijmout zase jeho péči – o výživu člověka.
Jenže dnes je všeho všude plno, obří výběr všeho, nikdo nepečuje o nic.
Ne, vzbudil mě sen o sovětských vědcích, zrovna ho píšu na blog.
Možná to nebyly tampóny, ale něco bez křidelék. Koneckonců, co my víme co jíme. Na venkově se říká „každé sedlák má do roka sněst dvě kupky hnoja“.
77: jo. Nebo jako Indiání (vím že se podle nových pravidel píšou s malým „i“) a jejich vztah k přírodě; viz omluva ulovenému jelenovi na začátku Posledního Mohykána.
kdyby se decka poradne najedly hnoja tak by pry nemely ty alergie :o)) No rika se to.
U nas doma to tak nejak bylo. Ten nejstarsi byl chranen pred spinou (a byl sama alergie, nastesti ho to casem preslo) ten mladsi stihl ochutnat vlastni bobek (zatim zdravy) a ten nejmensi jedl i cizi bobek na ceste a je nejzdravejsi v rodine :o) Toho neskoli vubec nic.
78: nojo, ale stejně, že by si to někdo házel do koupele … možná až po koupeli.
Jak jsem koupil od Tuneláře, tak prodávám. Koneckonců, historka je to hezká, ne?
79: Taky jsem sbírala jako roční bobky a olizovala podrážky bot. Že by to byl důvod, proč jsem byla nemocná málo, některé roky vůbec a teď už devět let ne? (Ještě jsem neviděla, jak vypadá neschopenka.)
80: Ta mléčná koupel ne a nedá pokoj tvé představivosti!
81: Nojo, černá sanitka se to jmenuje, ne?
me by sellibilo koupani v jogurtu, To by se snad dalo i kracet po povrchu.
81: je, ale bez těch nadbytečných nelogických keců o vložkách by byla lepší :-)
82: :-) 84: to by bylo jak zápasy v bahně
86 nebo treba slapat zeli a pak ho snist. To je taky dobry. Zeli je hrozne zdrave.
87: to se tak dělá!
vsak jo Fousku, proto tak dobre kvasi :o))
Kráčet po hladině jogurtu, radko, to je krásná představa!
Teď bych se mohl zeptat já: Co je to, má to velký jazyk a počůralo mi to celé předloktí.
Kryštůfek, kterého jsem stěhoval.
91: Ajaj.
Teď si připadám jako cynik a zvířatonemilec a je mi to hnusné, ale může za to předešlá debata: na druhý pohled (ne, na první ne) jsem tvou větu četla: „Kryštůfek, kterého jsem stahoval.“
… Kryštůfka srdečně zdravím a přeju mu dlouhá, šťastně prožitá léta!!
On mě počurá pokaždé, osel. Přitom se nechá krmit z ruky a hladit (stejně jako i druhý scink).
Polifka z tilikvy… Jednou jsem K. VYtahoval zpod sporáku (http://kojot.bloguje.cz…php#cmt_4). Děkujeme, a na oplátku Šimůnkovi pusinku na čumáček.
Šimůnek je doma; mám tu vedle sebe na radiátoru naši pracovní kočku, která vypadá podobně jako Šimůnek. Minulý týden den co den bytovala u mě a tenhle týden v tom pokračuje. Už ji budu muset vyhodit a jít k domovu; mám hlad na něco většího.
Naštěstí tu není sporák, kam by se skryla před vyhazovem.
Který světec / poustevník se živil výměšky svého krkavce?
Někdo spadnul z velké výšky?
NE.
Hurá, jdeš na to dobře!
Vždyť jsi taky Sherlock, nojo…
Spadli mu akcie a dostal z toho infarkt?
Šel po chodníku a spadla na něj taška (cihla, květináč, zmrzlá moč, bolid …)
Strmý pád do spodních pater společnosti ho stál zdraví a prostředky na což umřel?
:)
ježiš .. spadly akcie.. to sem teda .. hušhuš
Utopil se? Pak by tam mělo být velké P
Asi chudák ve větě použil špatný pád a nějaký jazykový purista ho umlátil Mluvnicí …
Hoho, ano, bo, něco spadlo, je důležité, co to bylo, ale nebyla to taška, cihla, květináč, moč, bolid – a neodehrálo se to na chodníku.
A byla jsem toho svědkem.
fousku,
o utopení nešlo, bylo to na vzduchu.
mamed:
o mluvnici se v tom případě mluvit nedalo.
a ono to spadlo na někoho?
9: ANO.
Ale není to – byť se to tak může zatím jevit – úplná tragédie.
Spadl na tebe veterán topinkovač (hrnééček, miska) a .. umřel .
12:
Nespadlo to na mě a nebyl to topinkovač, hrneček, miska. A umřel ten, na koho to spadlo. Už je to, počítám, dvacet let.
Konal se potom pohřeb?
14:
NEKONAL.
Když dokonal.
Oh yes, indeed.
Je důležité, jestli se to stalo ve dne nebo v noci?
16:
NE, je to jedno, ale bylo to ve dne.
A ten padající předmět byl těžší než … well … řekněme … deset kilo? (Tedy asi dvacet liber…)
18:
NE! Právě že ne.
I see!
Obětí nehody se nestala lidská bytost.
Šlo vůbec o nehodu?
Slovutný detektive, potvrzující své deduktivní a induktivní schopnosti:
OBĚTÍ NEBYLA LIDSKÁ BYTOST.
ANO, ŠLO O NEHODU.
Jinak bych musela čelit obvinění z vraždy. Vražda to nebyla.
Něco spadlo na nějakého živočicha a zabilo ho to.
Well. Copak spadlo? Něco tvrdého?
ANO, spadlo něco tvrdého na živočicha.
Bylo to doma a živočicha jsem „zkoumala“. Chtěla jsem mu něco dopřát a ono ho to místo toho zabilo. Už byl mým zkoumáním totiž poněkud oslaben.
Hele a hádejte taky někdo jinej než Sherlock! Kdo má pořád v přihlašovacím okýnku měnit jméno Liška na Sherlock…!
Well. Byla to palička, zabila kapříčka.
Cheerio! Tady je víc Sherlocků! God bless them.
NE, nebyla to palička a nebyl to kapr. Záměrem nebylo zabít, ale poskytnout dotyčnému mrtvému potravu.
Měl dotyčný živočich více než čtyři nohy?
27:
ANÓÓÓÓ! Šest.
nejsem zas tak chytrý sherlock, ale třebaaa… zkoumalas motýlka, chtělas mu dát napít a vyklouzla ti z ruky sklenička?
29:
No skoro! Tvoje pojetí je o hodně lyričtější, co se týče zvířátka i občerstvení.
Už to mám prozradit, nebo by to nebyLa žádná hra?
brouk? housenka? ale čím´s je mohla chtít občerstvovat, to mě tedy nenapadá… tvrdým rohlíkem? ovocem nějakým?
Ještě sladší občerstvení to mělo být.
japko na švábas upustila
Švába bych nezkoumala – jak bych k němu doma přišla?! Jednou jsme měli švába pitvat na gymplu – to jsem odmítla, brr, nepitvám!
Bylo to běžnější zvířátko.
pád kostky cukru…polámal se mraveneček
Victoria!
Heureka!
(Bingo! mi nějak nejde z huby.)
To bylo tak … již v útlém předškolním věku vyráběla jsem pasti na mouchy, například z krabičky od Tikťaku a kousku cukru, politého sirupem. Vydrželo mi to až do konce povinné školní docházky. I stalo se, že jsem chytla mouchu, umístila ji do sklenice od okurek a několik dní zapisovala záznamy, co moucha dělá. (Možná jsem přece jen z té postgraduální vědecké dráhy neměla zběhnout…)
Jedna moucha vydržela skoro týden. Ve snaze přilepšit jí dlaší kostkou cukru, vhodila jsem cukr do sklenice, i padla kos(tk)a na kámen, na zeslabenou mouchu a bylo po ní.
Od té doby už nedělám pokusy na zvířatech. Krom jednoho šneka. Toho je mi doteď líto.
I hmyz zabíjet se mi protiví.
Ale řízek, který zabil někdo jiný, anonymní, to si pokrytecky dám a pořádně si pochutnám.
Hurá, detektivní příběh Sherlockové odhalili.
A jedli jste někdy hmyz?
Já teda ne a jsem ráda.
Já jo a nebyla jsem ráda.
ru,
bylo to nesrovnatelně horší než mořské polody a malé chobotničky nakrájené potmě v noci v italském lese na víčku od ešusu?
:)
No vo tom žádná, kruci, ten maresaladekuskus mi chutnal!
Zatímco mravenci trapně škrábali na jazyku i v krku a byli kyselí.
Že sis je nedala v čokoládě!
Já vázal mouchám za hlavu nit. Ony pak lítaly do kruhu a nemohly ulétnout. Dohnal jsem to do toho stadia, že jsem měl ve vzduchu klidně i tři stroje najednou. Letovou výšku jsem jim určoval délkou nitě. A je to… nedoufal jsem, že se k tomu někdy přiznám. Konečně budu mít spaní lehčí.
Ještě mě napadá… ve tvém podání, Liško, je tedy metoda cukru a biče silně jednostranná :-)
(42) Sem si je dala v chlebu s marmeládou…
Jirko*,
to jsou ti chlapečci-technici vynalézaví, co zvládají tři stroje naráz. A co bylo dál? Tos ty mouchy zas odvázal? Nebo zašlápnul, po přistání?
44: Marmeláda a mravencáda, to zní podobně :)
ad45) No fuj, co si to omně myslíš… Samozřejmě jsem je musel nějak lidsky rychlým způsobem zprovodit ze světa, jelikož nit za krkem je pro mouchy smrtelná kombinace. Tak jsem je většinou upálil lupou. V zájmu dalšího bádání samozřejmě. Nejvíc vydržely zelený masařky (vzhledem k absenci splachovacího záchoda jsem neměl o studijní materiál nouzi).
Náhodou, sarančata chutnají skvěle (je to oblíbená potrava v mnoha zemích, nutričně skvělá). Karamelizují.
Z noční četby: „Sv. Jan se živil výhradně kobylkami.“
Nutričně sice výhodný, tenhleten hmyz, ale má spoustu nohou a tykadel a určitě křupe. Jako krevety v paelle. Brr.
krevety krupou? Ja myslela ze se ji bez krunyru :o)
no a když dostaneš v restauraci v madridském muzeu paellu plnou tykadel, nožiček (utrhaných a roztroušených v rýži) a krevet i s krunýřem? Pokoušela jsem se ta tykadla jednotlivě vybírat, leknutím občas něco vykřikla a lidi se ohlíželi. Paellu už nejim.
Krevety bez krunýře nekřupou, ale trochu skřípají v zubech.
ja taky ne :o)) nejim nic v cem jsou utrhane nohy a tykadla. TAkze ani paellu s potvurkami. Ne ze bych nemohla snist tykadlo a mouchu. Klidne snim i mravence nebo treba cerva v hoube. Ale je mi toho lito. Kdyz je to tak v ty ryzi rozhazene.
jim tyhle veci ze slusnosti. Abych neurazila ty, kterym chutnaji :o)))
To je jako s nabozenstvim. Nemuzu rict ze vira toho druheho je odporna :o) zeru i s chlupama a panuzkama.
:) Hezký, ratko!
„Náboženství žeru i s chlupama a panožkama (nebo pařůžkama)?“ ?
takze jeste jednou, protoze jsem to napsala hrozne zmatecne. Dobrovolne z vlastni vule si nedam kdejake tykadlo. Ale kdyz musim, tak zavru oci a snim to. At se deje co se deje. Urcite bych prezila i na korinkach.
pařůžkama = parůžkama
(s pařůžkama se možná dobře paří…)
Lisko, je to treba jeste vysvetlovat? Ja vysvetluju rada :o)))
stejne je to neuveritelne, co vsechno lidi sezerou. Treba ty morske potvory. Hnusny hnus. A kazdy kolem me si to pochvaluje. Smrdi to. A ty obrovske humry. Kouka to na tebe smutnym pohledem: jeste pred chvilkou to smejdilo ve vode a ted je to mrtve. A ty to mas snist. par kousku masicka a zbytek se vyhodi. TAk me napada, ze bych to tem lidem namlela i s krunyrem a klepetama. ZE kdyz chteji humra at si ho snijou celeho.
60: jasně, stejně by se mohly jíst i ořechy. Nebo brambory, i s natí :-)
Jeden Portugalec, co strávil dětství v Mosambiku, vyprávěl, jak jeho maminka hodila živého humra do vařící vody … a raci se tak dělali i tady. Když byli.
„Šmejdící“ :) humr nebo krab v akváriu v obchodě, se svázanými klepety, na mě taky působí žalostně. Malý roztomilý králíček se mi moc líbí – a pak se sežere. Jinak to nejde… ale týrání se zavázanými klepety nebo ještě horší, to je hnus.
Jak to chodí na jatách? Vědí krávy, kam jdou? Přijdou tam, kde vidí mrtvé jiné krávy? Četla jsem jednou o autistce, která vymyslela jatka milosrdná, nestresující.
Fousku :o) To je pravda. I kdyz ty tak smutne nekoukaji kdyz je jim.
:))
63: mrtvé oči přece nekoukají. Ty mají jenom takový výraz, jaký do nich vkládáš. Tvoje zrcadlo.
Fousku, ja vim :o) Clovek by mel jist to, co dokaze zabit. Nevidim na tom nic spatneho, kdyz se zvirata chovaji a zabijeji na jidlo. Nejsem vegetarian.
Ale asi by se melo ucit na zakladni skole jak zabit domaci zvire. A zajit na jatka. A kazdy by si to mel zkusit. Skola a zivot by se meli ehm propojovat.
A jak se vlastně zabíjejí krevety? To se nechají chcípnout a jíme mršiny (přece je jednotlivě nejde podřezávat, takové mrňavky!)? Nebo se taky hodí zaživa do vroucí vody?
K těm sarančatům: tam se nohy a křídla apod nekonzumují. Možná jsme jenom zhejčkaní – četl jsem jak jeden cestoval zbloudivší v australské buši jedl dávno mrtvé klokaní mládě které našel na zemi, a nic mu nikdy tak nechutnalo.
Kamarádi co dělali na jatkách a pod. potom vesměs přestali tyhle produkty jíst (Pattersonova „Věčná Treblinka“ je jedna z knížek, které jsem nedokázal dočíst). Samozřejmě, lidi budou tvrdit, že rak / humr… nic necítí, když ho člověk hodí do vařící vody. Což je pitomost.
Nevím, jestli jsem to sem už nepsal – kdyžtak promiň – ale když dělal kamarád v mlékárně, občas se jim ucpal kohout na vypouštění mléka z těch velkých nádrží; bylo to proto, že pracovnice se v tom mléce koupaly, včetně těch, co menstruovaly, takže z toho kohoutku vytahoval tampóny.
66: z filozofického hlediska ti fakt nevím. To jako myslíš jako zabít holýma rukama? To by se nejspíš přestalo jíst hovězí … Nebo je povolený i nůž, puška? masokombinát je přece taky jenom nástroj.
Ale jinak jo, určitě je to dovednost, která se může v životě hodit. A nejspíš by ubylo ochránců zvířat. Nemyslím ty opravdické, ale ty, co plácají, aniž by věděli.
nemyslim holyma rukama :o) Odborne. Vcetne upravy a tak. Treba kureti useknout hlavu. A pomahat pri zabijacce. Videt jak je zvire porazeno. Akceptovat to. Prijmout. Videt jak se pecuje o zvire a jak musi skoncit.
U nas se takhle (u babicky) chovalo kuzle. Muselo se s tim prestat, protoze my deti jsme to neustaly :o)) Probrecely jsme cele dny a kuzle nejedly.
[68]
Ahoj, ty nespíš?
Ne, to o mléce jsem ještě neslyšela. Ble. Nakonec budu ráda, že nejsem mlékapitelka – když došlo mateřské mléko, už jsem jiné nemohla pozřít.
Leda horké s vysokým podílem kakaoového prášku. Asi dvakrát za rok.
To by člověk nemohl jíst nic, co nemá pod dlouhodobou kontrolou. Která by zabrala veškerý čas…
Na druhou stranu je pěkné umět se spolehnout, že to, co jím, je opravdu to, co jím, a ne něco trochu jiného, méně jedlého. I kdyby to tak ve skutečnosti bylo.
ja snim cokoliv :o) Ten muj navrh je jen vycvik proti precitlivelosti. Aby se clovek moc neofrnoval nad jidlem. (ja jsem ta prava, jako decko jsem prakticky nejedla vubec)
68: já myslel, že tampon při koupání zůstává na místě. Podle mě je to klasická kravina, urban legend.
ale pít mléko, ve kterém se někdo koupal by mi až tak nevadilo. kdyby ten někdo byl navíc hezká ženská, tak se mi to zdá dost erotiše. a menstruace se mi taktéž nehnusí. proč vlastně někomu jo?
erotické mlékárny, fouskujte se!
70: tak takhle asi jo.
76, 70:
Jo, takhle jo – „vidět, jak se pečuje o zvíře a jak musí skončit.“ S takovou vděčností, vyjádřenou zvířeti tou péčí o ně, pak přijmout zase jeho péči – o výživu člověka.
Jenže dnes je všeho všude plno, obří výběr všeho, nikdo nepečuje o nic.
Ne, vzbudil mě sen o sovětských vědcích, zrovna ho píšu na blog.
Možná to nebyly tampóny, ale něco bez křidelék. Koneckonců, co my víme co jíme. Na venkově se říká „každé sedlák má do roka sněst dvě kupky hnoja“.
77: jo. Nebo jako Indiání (vím že se podle nových pravidel píšou s malým „i“) a jejich vztah k přírodě; viz omluva ulovenému jelenovi na začátku Posledního Mohykána.
kdyby se decka poradne najedly hnoja tak by pry nemely ty alergie :o)) No rika se to.
U nas doma to tak nejak bylo. Ten nejstarsi byl chranen pred spinou (a byl sama alergie, nastesti ho to casem preslo) ten mladsi stihl ochutnat vlastni bobek (zatim zdravy) a ten nejmensi jedl i cizi bobek na ceste a je nejzdravejsi v rodine :o) Toho neskoli vubec nic.
78: nojo, ale stejně, že by si to někdo házel do koupele … možná až po koupeli.
Jak jsem koupil od Tuneláře, tak prodávám. Koneckonců, historka je to hezká, ne?
79:
Taky jsem sbírala jako roční bobky a olizovala podrážky bot. Že by to byl důvod, proč jsem byla nemocná málo, některé roky vůbec a teď už devět let ne? (Ještě jsem neviděla, jak vypadá neschopenka.)
80:
Ta mléčná koupel ne a nedá pokoj tvé představivosti!
81:
Nojo, černá sanitka se to jmenuje, ne?
me by sellibilo koupani v jogurtu, To by se snad dalo i kracet po povrchu.
81: je, ale bez těch nadbytečných nelogických keců o vložkách by byla lepší :-)
82: :-)
84: to by bylo jak zápasy v bahně
86 nebo treba slapat zeli a pak ho snist. To je taky dobry. Zeli je hrozne zdrave.
87: to se tak dělá!
vsak jo Fousku, proto tak dobre kvasi :o))
Kráčet po hladině jogurtu, radko, to je krásná představa!
Teď bych se mohl zeptat já: Co je to, má to velký jazyk a počůralo mi to celé předloktí.
Kryštůfek, kterého jsem stěhoval.
91:
Ajaj.
Teď si připadám jako cynik a zvířatonemilec a je mi to hnusné, ale může za to předešlá debata:
na druhý pohled (ne, na první ne) jsem tvou větu četla: „Kryštůfek, kterého jsem stahoval.“
… Kryštůfka srdečně zdravím a přeju mu dlouhá, šťastně prožitá léta!!
On mě počurá pokaždé, osel. Přitom se nechá krmit z ruky a hladit (stejně jako i druhý scink).
Polifka z tilikvy… Jednou jsem K. VYtahoval zpod sporáku (http://kojot.bloguje.cz…php#cmt_4). Děkujeme, a na oplátku Šimůnkovi pusinku na čumáček.
Šimůnek je doma; mám tu vedle sebe na radiátoru naši pracovní kočku, která vypadá podobně jako Šimůnek.
Minulý týden den co den bytovala u mě a tenhle týden v tom pokračuje. Už ji budu muset vyhodit a jít k domovu; mám hlad na něco většího.
Naštěstí tu není sporák, kam by se skryla před vyhazovem.
Který světec / poustevník se živil výměšky svého krkavce?
Kočka by se pod sporák stejně nevešla.