PŘÍBĚH JEDNOHO PÁRU
ANEB
KDYŽ SI HŘEBENY VJEDOU DO VLASŮ
Hovor – Jak se seznámili
Jak k sobě pojali náklonnost
Polibek
Šťastně spolu
Společné břemeno spolužití
Láskyplná opora
Rozkol
Smutek
Smír
Nepoměr ve vztahu – Hra na pána a hloupou služku
Nepoměr ve vztahu – Hra na neschopného a na carevnu
Boj – Jak si hřebeny vjely do vlasů
A jak dopadne příběh tohoto páru? Vymyslela jsem tři tragické varianty (pak mi došel fotopapír):
Odešla
Smrt
Vražda – Šlápla mu do úsměvu
Napadlo mě, že přidám i šťastný konec. Jen jediný. Pro ty, co věří v lidi, v sílu života, v princip Života, v to, že jednotlivci jsou schopni rozvinout svůj potenciál, uskutečnit sebe a ještě k tomu v páru. Pro optimisty, kteří stále věří v lidstvo nebo v Nový Jeruzalém, kde na sebe hřebeny necení výhrůžně zuby a nechovají se mocensky:
Splynutí
* * *
Hned první fotogram, co jsem udělala, mě chytil. Na zkoušku jsem popadla, co bylo v koupelně po ruce, a vida! Jaká krásná šrafura vznikla! Později jsem se toho temnokomorního dne ke hřebenům vrátila a žasla, jak může obrázek hřebenů výmluvně vyjádřit různé vztahy v páru. Vzniknul tak skoro příběh. První fotogram ze všech je tenhle:
Loučení
A jako bonus sexuální polohy hřebenů:
Fotogramy hřebenů jsou ve formátu cca 10 x 14 cm.
máš pravdu, je to opravdu výmluvné!
Jestli v některém obrázku vidíte jinou situaci než já, řekněte! Můj pohled je určitě modifikovaný mojí zkušeností. Taky jsem se přistihla, že fandím jí a ne jemu, a dokonce jsem si zlomyslně přála, ať mu to pořádně osolí. Ještě že došel ten papír…
Ještě že nemám svého hřebena…
… nebo hřebce …
je to uzasne,
hrebeny mluvi. a reknou uplne vse. VYzaluji se, postezuji, jasaji, trpi. Hrebeni zivot je tak bohaty na city, emoce a prozivani.
a ja ted fandim uslaplym hrebenum. Ony ty ostre hrebenacky maji nebezpecne zbrane a toho hrebena uplne znici. Chudaka. A takovy zniceny hreben ma pak splihle ty zoubky a ani nemuze poradne ucesat nase vlasky.
Jo, chudák hřeben-pán. Ještě k tomu je můj. Ten dámský tupírovací je mámy :) – tajemství obsazení hlavních rolí vyzrazeno.
… že používám pánské hřebeny, bylo už jednou vyzrazeno:
https://liska.blokuje.cz…reben.php
… a na tom místě jsme také konstatovali, že žádné pánské a dámské hřebeny nejsou.
– takže příběh jednoho páru může být klidně i o homosexuálech, to je totéž.
kurna, ja to v tom citila.
8:
homosexualitu? :-))
to ne, tu pichlavou hodne hybaci tupirovacku a mene hybaci tezitko.
Zaujalo mne "splynutí".I s tím komentářem.
Ale stojí za povšimnutí,že v tomto stavu jsou už hřebeny pro funkci kterou jim přisuzujeme,nepoužitelné.
Asi teda budou naplňovat nějakou novou:-0
11 Saule,
přesně tak – taky mě zaujalo, že hřebeny ve splynutí se stávají úplně jiným objektem, jednotkou, nahoře zaoblenou, spojenou vlákny informací, emocí, sebe.
Je to poměrně demotivující, když se tu nesešly stovky lidí, kteří po přečtení získali ke svému hřebenu zcela jiný vztah a kteří byli fascinováni tou krásnou vzniklou šrafurou.
Mohli by mi posílat doživotně nějaký desátek jako milou pozornost.
A jaká pomůcka pro prvňáčky to je! Šrafovaný průnik dvou množin zubů.
Kolik možností ztvárnění vztahu dvou subjektů hřebeny dávají!
… musím si krásu hřebenů ještě pár dní omílat, jinak se mi nebude chtít nic psát. Nevíte, kde se v blogosféře něco děje, o něčem zaníceně diskutuje? Mně připadá nějak připozmrtvělá.
to je super li3ko..tvoje hravost a n8paditost. Myslím, že si to malinko přizpůsobím pohádce a naservíruju ji vnučce. Nerada se češe a vlasy chce mít dlouhé, tak ať ví, že hřebeny to taky nemusí mít zrovna lehký :)
14:
Sláva sláva, takové praktické použití, to mě potěšilo! Co víc si přát! Už mám chuť dát dohromady třetí a poslední článek s fotogramy a bude to. Ať žije anina!
Pak se chystám napsat o pojetí rovnosti a ještě potom o náboženství, aspoň něco z těch složitostí, které to zahrnuje.
Ach, SPLYNUTÍ!
Včera jsem na tebe myslel, V., dívaje se na tvou fotku abecedy; říkal jsem si že na jaře si ji taky zkusím udělat.
Báječný článek, jako vždycky. Radost by měl i Ludvík Souček.
"Účel čeřenu záleží v rybě, a jakmile je ryba chycena, čeřen
je zapomenut. Účel oka je v králíku, a jakmile je králík chycen, oko je zapomenuto. Účel slova je ve významu, a jakmile je význam dostižen, slovo je zapomenuto. Jak rád bych našel člověka takového, jenž zapomněl slova, a s ním rozmlouval."
Budou hřebeny zapomenuty? Vjíždějí si do vlasů nebo do zubů? Dá se vjet do zubů? Když Péret nazývá tabákem to, čemu ostatní říkají ucho, znamená to že po proházení slov budeme ve stále stejném světě? Nebo je tedy svět za světem?
A pohybujese směrem k ledničce, přemýšlím zda zbyly ještě nejaké karbanátky… Krásné uterý, V.
Ahoj Henry! Třikrát hurá. Copak hřebeny, ale ta slova – ono to tak vážně funguje; když jsem v nějaké nejistotě, zmatku, bolu, najednou se mi to verbalizuje do správných slov a v tu ránu je to všechno pryč a už se to znova verbalizovat nedá, protože to neexistuje. Je to zapomenuto a hned je veseleji. Ve včelách se jeden nevyzná.
Nedávno jsem usnula v tramvaji nad Púem v angličtině (usnula jen v tramvaji, Pú byl v angličtině a v tramvaji zároveň).
17. moc pekna uvaha a verim ze to tak nejak je. Alespon ja to prozivam podobne. Prozitim se ztraci smysl. Clovek to jiz zazil a nese si v sobe.
19: jo.
Díky.
Púa pozdravuj! Máš i Milneho knihy veršů (When We Were Very Young, a Now We Are Six)?
Fakt dobré. I trochu toho pathosu to unese, na hřebenu.:)