OLOVO HOVOŘÍ…
Na první pohled mi odlitek připomíná – vzhledem k mé aktuální situaci – mého kocoura ochrnutého na prsty zadních nohou; lehává teď tak, že má nohy natažené.
Na druhý pohled je to srdce, které nemá jednu stranu zavřenou, ale otevřenou; stačilo by měkké olovo lehce ohnout do středu a bylo by to hotové srdce.
Brusle.
Nebo: drak sklání hlavu, princ se na něj žene s dlouhým mečem napřaženým k nebi.
Co by to znamenalo pro můj rok 2012? Co myslíte? Připomíná vám to ještě něco jiného, čeho jsem si nevšimla?
Žába. Krab. Útočící had. Nevím.
Co ještě? Klidně interpretujte podle svého – co by to bylo pro vás? Nebo jste provedli nějakou novoroční věštbu také? Já tentokrát lila olovo na Nový rok, po půlnoci. Dřív jsem ho lila na Štědrý den po půlnoci; vlastně 25.12.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Olověné orákulum (na rok 2008)
Olovákulum (na rok 2009)
Olověštba (na rok 2010)
Prošvihnuté olovo (o roce 2010)
Mně to evokuje loď a na její přídi ženu, která drží v ruce cosi, možná lano, možná vélkou ratolest.
Věštba:o) – někam pojedeš a chytíš se záchranného lana, to je dobré myslím totok:o)
Hezky kulatý nadpis :)
Držím se první fotky a vidím ženu a mnoho obličejů, i úplně malých, některé v lůně. A prudkou změnu směru.
N aprvní fotce mě okamžitě napadl vlevo tvůj starej kocour, hubenej a ohnutej od ochrnutí, jeho smutná hlava na konci "výhonku" – a na druhé straně malý kulatý huňatý kotě.
Blbá věštba.
Na druhé fotce je to prsotě napůl bolestí svinutý, napůl po pomoci se natahující… Objekt je blbý slovo. Něco. Nitro.
Taky blbá věštba.
Na třetí je to loď, na ní bojovník s rukou napřeženou vzhůru, vysoko nad hlavou mávající kupředu…
Dobrá věštba.
Na čtvrté je to odložená maska, zoufale sahající po něčem, na co by se zase nalepila, marně, už je prostě stará…
Asi taky dobrá věštba. :-)
Vida, vy vidíte i ženu, tu jsem neviděla. Takové zanedbání ženskosti, no tohle.
Starou masku s rozepjatou náručí, hrabající po něčem, jsem taky viděla, jako ru – ale připadalo mi to jako špičatý muž; zase jsem přehlídla to ženské.
Snad ze mne v roce 2012 nebude už úplnej chlap. :)
Ten princ s mečem a drakem by taky mohl být anděl s plamenným mečem, vyhánějící z Ráje – ale koho? Nikdo tam není. Jen strom s hadem, kobrou. Adam a Eva se někam zdejchli už sami.
Nevím jak příští rok, ale jak jsem tak letmo koukala na články o odlitcích roků minulých, viděla jsem, že v komentářích je legrace, že vtipkuju – a připadá mi,že v roce 2011 jsem n blogu už nějak míň hravá a veselá. To jsou věci.
První velký, nádherně otevřený a jasný tvar, tvar jednou stranou zvoucí k tomu směru, kam ukazuje druhá strana, správná dávka pokory v zahnutí , dávající pevnost podstavci a tomu co se dívá tam už někam dopředu….vonkoncom dobré, řekla bych :-)a přeju k té cestě stále otevřené oči :-)
1.obrázek. Žena drží v ruce meč(něco) ukazuje směr ven. Ven jakoby do prostoru z té ulity. (to je to ohnutí, půlka srdce)
2. obrázek – žena na lodi. Tady je sama svým pánem na širém moři. Loď může být život, nebo také osobní víra a intuice.
3. poslední obrázek – pozor na velké vlny ,ať se žena na lodi neutopí.
Óó, vero, to zní optimisticky; ajo, napřažení do budoucna tam je taky.
Takový otevřený Gestalt. Asi si o něm přečtu nějakou teorii, někdy brzo :-)
Takže držet se dobrého směru s otevřenýma očima, být žena, odložit strou masku, mávat ratolestí a když to bude potřeba, chytit se záchranného lana. Na draka snad vyzraju, mečem mávám mohutně. A kocour asi zhubne :)
Barčo,
taky loď a žena. Vida!
Jo a furt je sama svým pánem, aha, bez jiného pána, tak to odpovídá, v roce 2012 tedy asi žádné párování nenastane, jako loni. Srdce je ještě otevřené. No aspoňže ho nadobro nezavřu a nezavřu krám :) Jedu furt dál. Dost bojovně, podle toho olova, zdá se mi.
vsecky obrazky mi prijdou jako ornamenty na kazatelnici gotickeho kostela. to menapadlo jako prvni. ze to klidne mohl tepat stredoveky umelec.
pak me zaujalo, ze ta leva pulka je jasny ornament (fraktal) a je zbytecne ho popisovat. muze to byt lod, univerzum, kvet, existenece, zivot…. podstavec pro to v pravo.
to v pravo meni svoji podobu. jako nejjasneji vidim zenu v pohybu. a to jak u prvniho obrazku klecici zena a v ruce drzi pochoden nebo mec.
mozna to neni zena (druhy obrazek) ale mozna je. vlasy ma vyvazane nahoru. je videt i nejake zvire ktere se zveda pres jeji kolen ak pasu. bud prase nebo pes. v ruce nedrzi pochoden (ani mec) ale kohouta nebo slepicu.
TReti obrazek tataz zena zezadu. je dobre videt jeji uces (vycesane vlasy). Tentokrat kohout neni videt. splyva. je videt ze je to plochy kohout.
na konci je to cele otocene, a tak se z kohouta stavaji komicke kleste. nebo to nejsou kleste ale zena drzici dite v naruci. pak je to jasne.
pdostavec unizerzum, na nem kleci zena s vycesanymi vlasy – neco jako bohyne. ma zvednutou jednu ruku a podpira ni matku s ditetem nebo slepicu. podle toho z ktere strany.
ratko,
vlasy, anó, chci je nechat dál narůstat.
Prase nebo psa vidím! Slepice a kohouty moc ne :) Asi že mám radši vepřovou.
Ať se na to dívám jak se dívám, vidím v tom zápas ….. který však končí naprosto vítězně. Z jedné strany se blíží vetřelec či podobné zrůdičky, na druhé konci je socha – v jednom případě spíše mužská, v druhém ženská, obě třímají pochodeň vítězství. A mezitím jsou tam ustrašení lidičkové a vložená moudrá sovička …. prostě takové symbolické podrobnosti. Má věštba je jednoznačná: Přístí rok je spojem s mnoha protivenstvími, ale nade vší pochybnost tvůj muž i tvá vnitřní žena zvítězí, a to naprosto jednoznačně a na celé čáře. Vše špatné bude nejen překonáno, ale tvůj život získá jiný, vyšší rozměr, takže veškeré problémky a pletichy se ti budou jen plazit u nohou.
Nikoli Liška, ale Victory bude jméno tvé!
:-)
Tak honem žij, ať víme, co se z těch věšteb splní! :-))
Ještě než jsem si přečetla mi to na první pohled ukázalo uprostřed ruku svírající květinu, ta vlevo už skláněnící se, uvadající zdánlivě podobná podbělu, vpravo rozvitý květ, snad dokonce i vánoční květinu, ostatní nepodstatné. Návrh na vysvětlení nemám :)
zuzi
ruka s vadnoucím podbělem by to mohla být! Nebo s růží. A palcem svírá jinou malou kytičku, akorát nevím, jakou, nemá moc květ :) Možná je to klacíček.
Lenko
Sláva! Níké, řecká bohyně vítězství. Victoria!
Moje jméno ostatně znamená "vítězka v boji" – a Mirek Henry Psanec mě proto oslovuje Viky.
Tak uvidíme, jestli postava třímá mírovou ratolest nebo (snad taky mírovou) pochodeň vítězství. Možná získáme v létě na Olympiádě medaili :-) Ale já tam u toho snad nebudu.
Tu malou sovičku jsem také zahlídla, ale pak jsem na ni zapomněla a všímala si ji jen coby kobry. Sovička je lepší. Optimismus si musím hýčkat :)
ad3 ru,
snad ten kocour bude zas brzy vesel a živ. I když pokud ho lze na odlitku rozlišit, je hubenej a nevypadá to s ním dobře.
Chtěla jsem mu odlít jeden vlastní kus olova, ale pak jsem si řekla, že ne. Držím mu palce a jiné prsty, ať se s ochrnutými prsty brzo smíří a jeho nálada se zlepší.
a co bohyne Atena? bkoukla jsem trochu fotky. nike je s kridly, takova krehka vila. Atena trima ostep a celkove je silna bojovnice. nese si Nike na ruce jako na taliri.
KOcourovi preju klidny zivot. kolik mu je let?
Athéna má sovičku – bohyně moudrosti. Na lodi je také sovička. Žena, která na té lodi pluje je pevná ve svých názorech a uvědomnělá. neřídí se až tolik instinktem, spíše více vlastním rozumem. Z toho vyplývá i její pevnost, jak svou loď řídí.
Schválně si nečtu, kdo co vidí, abych nebyla ovlivněna.
Já na 2. obrázku vidím vlevo muže, sedícího "na bobku". Na ramenou mu stojí velmi půvabná žena, nesoucí … cosi. Její ruce směřujou k pravému rameni, jako kdyby nesla na rameni nějakou nádobu, ale spíš mi to připadá jako madlo, a první, co mě napadlo, že nese, byla ta kabinka na přepravu princezen. :-))
Muž má nepochybně královskou korunu, z ní spadá na záda ozdobná látka. Má vypracované tělo a (sebe)jistým pohybem sahá po poháru s nápojem (vpravo). A nepochybuju, že ho chce podat té ženě.
Muži za zády navíc vykukuje sova, znak moudrosti, a muž jako by tu sovu ochraňoval. Takže v podstatě to celé lze shrnout takto: Přichází ON. Muž v dobrém postavení, moudrý, obětavý, šlechetný zachránce a bojovník za spravedlnost/pravdu/moudrost/vzdělání … to fakt nevím, tam tápu.
Barčo
áá, tak že bych přidala na instinktu… aby se to vyvážilo s rozumem.
Athéna byla moje oblíbená bohyně, když jsem hltala svou oblíbenou knihu Slovník antické kultury – asi od 11 do 18 let nebo tak nějak.
ratko,
jó Athéna. Neodolala jsem a na jednom letním táboře jsem si ji zahrála, celé dva týdny jsem byla Athénou :) Ve staré hasičské helmě a v prostěradle.
Kocourovi je deset.
… a mně jakožto té Athéně bylo asi 25. To jsem byla vedoucí, čtoucí Illiadu, ne dítě čtoucí slovník.
Teď už bych tu Athénu přehodnotila – ale je zajímavé, že mě tehdy lákala; protože to o něčem asi vypovídá, jaké jsem měla hodnoty a co si myslela o sobě… Válka, moudrost, i zbrklost (zamlada při hře nešťastnou náhodou zabila svou družku Pallas), panenství, snad spravedlnost, jakoby mužnost a taky je zajímavé, že se "ve finále" nenarodila z ženy, ale ze svého otce Dia.
Kashiko,
nojo, muž je opravdu korunovanej. Dynamický. Vypadá jako nějaká figura šachová nebo herní nebo karetní. Pohár,a no! Není to sovička, teď je to pohár. A sovičku má za zády, ano! Taky by to ohla být kočička – ale to proto, že kočky vidím všude :)
Přicházé ON a vykresluješ ho přímo ideálně!
Tak ěm napadá, jestli on po tom poháru nesahá proto, že je ochlasta :-)
Tu dívku nahoře nad ním, to mě nenapadlo v tom vidět. A že stojí tak nahoře!
Tak snad ten rok 2012 bude dobrej!
Když už mám ted v předpovědi od Kashiky i toho chlapa! Díky.
Škoda že Lucienne je v nemocnici, ta by určitě něco zajímavého viděla. Ale bude mi milejší, když se na můj odlitek ani nepodívá a místo toho se hezky uzdraví, shledá se svým kocourkem a bude spokojená.
Nehodnotím Lišku osobu. Neznám ji. Vůbec si netroufám cokoliv druhému radit, co je a co není pro něj dobré. Ten dotyčný to většinou ví sám. Bylo to jen k tomu obrázku. Athéna, Liška – archetyp určité moudrosti, chytrosti. Athéna a rozum, – to je mužský princip. Touha po vzdělání, vědomostech. Mě se také líbí antická mytologie. Nese v sobě určité principy. A dobře se na antické mytologii učí astrologie. Skrz astrologii jsem poznala lépe samu sebe. Hodně mi to pomohlo objasnit si v sobě spoustu věcí a pochopit určité souvislosti v mém životě.
Vašeho kocourka mi je též líto. Mám fenku, takovou lištičku , její 13 let a před třemi lety na Vánoce oslepla během tří dní. Byla jsem z toho také špatná.
Barčo,
jasně; vždyť jsi říkala své dojmy, nic jsi nikomu nepodsouvala.
Antická mytologie je úžasná, hluboká, založená na takových základních lidských nebo duchovních věcech (základních, universálních – nechci urazit žádného křesťana, který bude tvrdit, že sestup Krista do pekel je mnohem modernější pojetí náboženství a duchovna a jánevímco).
Jenom když vezmu ty příbuzenské vztahy v řecké mytologii, ty jsou hodně podnětné; kdo je čí bratr nebo syn a tak, jaká je tam souvislost)!
Fenka oslepla během tří dní? To je drsný, to musel být šok. A jak to snášela, jak se s tím vyrovnala?
(jo aha a já tady tykám, protože na blogách se zpravidla tyká; už je to automatické, zažité; tak proto…)
Lika :jasně; vdy jsi říkala své dojmy, nic jsi nikomu nepodsouvala
Liko, díky za pochopení. Ano, tak jsem to měla přesně na mysli. Tykání je v pohodě. .-)
Ano, oslepla velmi rychle a způsobila to také mírná otrava z toho co někde serala venku. Tak to vysvětlil veterinář. Já jsem měla strach, e umře. Jen leela a kńourala a kdy vstala motala se a padala, naráela do veho. Pořád kńučela asi nevěděla kde je, co se s ní děje. Neviděla vůbec nic. Veterinář ji svítil baterkou do očí a nic. Po čase si na to zvykla. Chodí za mnou za hlasem a za zvukem kroků. Někdy se vydá na procházce za cizími lidmi a taky jsem občas zapomněla vzít ji na vodítko přes takový mostek , no tak tam asi 2x spadla do vody. Teď u si na slepotu zvykla. Občas do něčeho doma narazí, ale venku je to s ní pohoda. A vypadá výborně, smířila se s tím. Ona byla dřív taková svéhlavička, utekla si do lesa, mohla jsem na ni volat a nic. Hraběnka si tam lovila a čenichala, vůbec neposlouchala. Teď je na mě hodně zvyklá. Je klidnějí, poslouchá a je taková přítulnějí. Ona ty očička nemá ani zakalený, take vypadá úplně normálně. Předevčírem nabourala do dětského kočárku. Chudák paní se lekla, e ji přejela. Ona opravdu vypadá úplně normálně, není poznat, na ní, e nevidí.
To je vždycky rána, takovéhle zásadní zdravotní změny – pro postiženého i pro jeho blízké, ať jde o lidi nebo zvířata. S takovou změnou se vypořádat je těžký – a zároveň je to vstupenka do jiné životní etapy. Která se koná. což je aspoň trochu pozitivum v tom celém neštěstí okolností.
Achjo, jaké zkoušky nás všechny ještě čekají :-(
Když se nic neděje, mám sklon i na takové věci koukat s radostí z překonání překážek, jako na oslavu životaschpnosti, života jako takového.
no a jakmile se něco semele, naopak mi naskakují myšlenky na ubohost života, na to, jak je možné, že jsme my, smrtelní tvorové, vrženi do takové mizérie, do jistoty smrti a útrap! Jak se s tímhle vyrovnat definiivně, úplně a nejlíp hned teď, aby už v budoucnu bylo jen rozpoložení pevné víry, žádná panika, žádný strach? Asi nijak.
Chápu, že lidi tohle přetloukají kdečím, od počítačových stříleček a slídění po popíkových zpěvácích až po skákání padákem a lezení na osmitisícovky.
Takový novoroční ohňostroj například je pro mě přetloukací nesmysl…
Tak já nevim,je ten život hezká věc? Kéž by.
… ještě že máme novoročn lití olova, aspoň máme jistotu, jak bude vypadat jeden příští rok :-))
27: "Tak já nevim,je ten život hezká věc?" je.
28: my nič také nerobíme, tak máme rok plný prekvapení ;-)
mne to pripomína kvetinu na úteku ;-)
Květina na útěku, to by mohlo být!
Co by to tak asi věštilo … útěk můj za lepším kvetením nebo útěk něčeho kvetoucího ode mne – ještě že se to dá vyložit různě :)
Ahoj Liško, vítám tě v novém roce! :-)
Jen tak od boku (a bez čtení):
– první je jasná kudlanka
– druhá a třetí je vítězná triga, vozící se na přemoženém štíru
– čtvrtá, to je klika… pravděpodobně od sanatoria, barokní kliky se už dneska jinde ani nevidí :)
Ovšem co to všechno znamená, to netuším :-)
Když to tak vezmu koldokola, tak by se za přetloukání dalo považovat i to lití olova, ba dokonce jako úplně nejsilnější způsob. Nebo docházení na skupinové aktivity :-). Ale jestlipak to třeba není tak, že tím co člověk dělá nepřehlušuje myšlenky na smrt, ale prožívá život ?…prociťuje ho, radost stejně jako smutek, jako roční období, jako změnu, která je zárukou úrody pocitů:-) nemůžeš se jednou najíst a dost, musíš pořád přidávat palivo. Tak je to zařízeno, aby mohly přicházet nové věci, a definitivním vyřešením je samotná smrt… na to se Liško ještě nechystej, mně se líbí tady chodit na čítanou ;-)
32: ono je to celé na úteku. takže kvetina na úteku niekam ;-) alebo že niekam beží ;-)
1.smutkem umírající mlok(místo ocásku se mu klube divná ručička a napadlo ho,že se stane savcem,nebo dokonce člověkem)
2.Václav Havel,zrozen a nerozlučně spjat s mlokem ukazuje své "V",tedy příslib pravdy a lásky
3.Smutný mlok se začíná vyptávat,jakže to s tou pravdou a láskou je,prsty Václava Havla jsou v křeči,ale ruka stále hrdě vztyčena.
4.Mlokovi je zle,Vašek se snad někam vypařil a jestli ta pravda a láska brzo nezvítězí,tak chcípne
Ale pozor,"V"Victoria tam znovu je.
Václav Havel žije dál i se svými ideály.
V našich srdcích
Do hajzlu s mloky:-)
Jirko*
hezký nový rok! Musím se podívat k tobě, jestli jsi nafotil zas nějaké ohňostroje (sice jsem je nazvala přetloukáním v kom27, ale je to přetloukání pro mne, pro tebe třeba ne :-)
Kudlanka, nojo – a hlavně ten štír; to je pravda, že to zakroucení ho připomíná!
Fuj, klika od sanatoria, brr! To by mě vyděsilo, kdybych nepracovala v něčem, co se nazývá (někdy také) "denní sanatorium." Kliky máme obyč :)
Barokní kliky by mohly být v paláci, přece! To by mohlo věštit luxus. Nebo že budu mít kliku. Obojí hezké, neděsím se; hlavně že si to člověk umí hezky vyložit :-D
vero 34
ještě něco prožiju a procítím – zítra jistě. Kocour musí na rentgen a asi rychle na operaci se svou míchou nebo neví se, možná mozek. Jak vyprchala injekce kortikoidu, co dostal, aby splasknul otok míchy, tak zas je víc a víc ochrnutej na zadní. Už jsme objednáni na 13:15.
Něco takového, cos napsala, jsem potřebovala! Dík.
Teď je mi slušně, doktory jsem pro dnešek vyřídila a zařídila (takové konání shledávám opravdu dobrým, je to žití, ne přetloukání), teď budu čekat na zítra 13:15. A přetloukla jsem to malým panákem. Alkohol je přetloukadlo první kategorie.
Kocour přetloukadel nemaje, zalejzá si lehnout do skříně. Jako včera.
Zítra se ukáže zas něco nového. Dobrého nebo špatného nebo obojí.
35 SV
Květina běží! Ta se má!
Závidím jí za svého tátu a za svého kocoura.
Jen ať to běhá i květinám!
Saule 36
svině mlok :-))
Doufám, že Victoria platí i na kocoury.
Áchjo.
To je hnusný bejt nemocnej nebo pochroumanej, to bych nechtěla.
Ale smutná z toho budu až zejtra, dneska už nechci :)
odlít to v bronzu a v nadživotní velikosti, budeš mít pomník padlým válečným hrdinům, lhostejno ve které bitvě položili své mladé či staré životy
Liko podle Tvého popisu to u koucourka vypadá podobně jako u lidí – na výhřez meziobratlové ploténky. Kdy se ploténka vychýlí více, dochází ke kořenovému drádění v důsledku útlaku a otoku míchy – a porue hybnosti v té určité oblasti.
Např. u člověka vychýlení ploténky v krční páteři – znamená porucha hybnosti horních končetin. Tvůj kocourek má zasaené zadní nohy. Není to zřejmě centrální příhoda jako mrtvička, protoe by jinak dolo k ochrnutí poloviny těla (př. levé oko, levé obě packy) V té operaci jde o to, aby se posunula ta hnutá ploténka – která utiskuje a drádí míchu. Kdy se ta ploténka odoperuje, vytáhne se , u lidí se inplantuje nová meziobratlová ploténka(u zvířátek nevím) tak tím se uvolní mícha, splaskne otok a obnoví se znovu hybnost zasaených končetin. Přeji kocourkovi na operaci hodně těstí a tu kliku. Liko Tobě pevné nervy! Dej vědět jak to vechno dopadlo.
Zkusila jsem vyhledat něco o léčbě vyhřezlých meziobratlových plotének u zvířátek. Postihuje to nejvíce psy, u koček to bývá vzácné. V článku je pěkně vysvětlená léčba : konzervativní – klidová s těmi kortikoidy a pak hlavně ta chirurgická. u Vás zřejmě ta konzervativní léčba nezabrala.
http://www.veterina-pisek.cz…pece
držím všetky 4 labky!
Barčo,
taky jsem četla podobné – ale nemusí to být přímo ploténka, spíš úraz. Nebo i nádor – než tuto možnost doktor vyloučí. Kortikoidy zabraly, ale byla to dávka na pár dní a asi pozdě, na prsty to nepomohlo.
Dík za ten odkaz, ten je dobrý, podrobný!!
Držíme si všechny packy taky :-)) díky.
Ha, tak JE to plotýnka (což je u koček neobvyklé, u psů časté).
Ještě si pročtu pooperační péči v tom textu, cos našla, Barčo.
Kocoura jsme nechaly (máma jela se mnou) uspaného (kvůli vyšetření míchy) ve veterinární nemocnici, asi v půl páté ho budou operovat. Ten doktor pracuje do tří, pak si půjde něco zařizovat s rodinou a ještě se pak vrátí na Šímu. Ten tam leží na zádech. Všichni zaměstnanci (resp. jeden z nich je zaměstnavatel) jsou sympatičtí muži přiměřeného věku :-)
Kocourka si vyzvednu až ráno. Druhá možnost byla cca v deset večer, ale on není nadšený cestovatel a jestli mu bude špatně, tak by mu to asi hned po narkóze nebylo příjemný.
No a finančně to snad celé včetně toho, co už jsem platila tady na vinohradské klinice (cca 1600 Kč) nebude přes 20.000 Kč. Se s mámou podělíme.
Je možné, že po operaci bude kocour chodit normálně, včetně prstů na nohou, ale je taky možné, že bude šmatlat hodně, jako teď – protože od úrazu už uběhlo 12 dní a to je hodně. Bohužel na začátku nebylo rozpoznatelné, o co jde, mělo to pomalý nástup.
A to jsem s ním byla u doktora pětkrát.
Při prvních dvou návštěvách to poznat nešlo, na další byl jiný doktor,už to poznal a dal mu injekci, pak za dva dny ho zas viděl a řekl, že teď nic, teď ještě působí injekce. Kontakt na nemocnici mi dal až za dalších několik dní ten první doktor.
Liško, já jsem si totiž dnes ráno znovu pročítala ten Tvůj celý článek o kocourkovi a kotěti a všechny ty komentáře a jedno po druhém krásně zapadalo do sebe.
Kočka , 10 let, levé očičko špatné od narození (vyloučení centrálního poškození), poslední dobou pajdal na nožku, zpočátku jen ty prsty a pak ta celá událost s tím kotětem. Kde je možné, že se lekl, spadl a tím si tu plotýnku posunul a tím se ta hybnost zhoršila.
V komentářích u léčby jsem nikde nenašla zmínku o ATB, takže tam nebyly známky zánětu. Byla tam analgézie a ty kortikoidy. Potom první podezření od veterináře na neurologický problém a právě nasazení kortikoidů + ten klidový režim. Konzervativní léčba bez efektu. A včera když jsi psala o vyšetření RTg a operaci už mi to bylo jasné. Představila jsem si to jak to vypadá u lidí (to znám) a říkám si, to má asi Tvůj kocourek.
Ano, průšvih je ta prodleva. je možné, že ta hybnost prstů bude špatná, protože se to zdiagnostikovalo pozdě. Vím, že budeš na kocourka přes noc myslet. Kocourkovi přeju ať se vše podaří, ať je zase pašáček!Jistě ho tam v noci pohlídají, je to tak lepší. A pak bude důležitá vaše domácí péče. Kocourka hlídat.
Ráno by mohl být už dobrý, ta narkóza do rána odezní. Peníze – co na to říct? Je to člen vaší rodiny, jste na něj všichni zvyklí a rádi ty peníze dáte, jen aby mu to pomohlo.
Držím Vám pěstičky, ať vše zvládnete. Dej třeba zítra večer vědět jak na tom jste.
Gombo [41]
padlým? A jé, snad tento rok nikdo z nás nepadne a ještě dlouho ne. Ty taky nepadej, keškisto!
Teď jsem si vzpomněla na působivou píseň Karla Kryla, která začíná "Včele klaka" a končí "nasrat."
46
no…tak to je pecka!
Klaním se. Liška i rodiče obracejí korunu, ale dvacet tisíc na operaci desetileté kočky dohromady naškrábou. :-)
ru,
Přece nenecháme kamaráda bez diagnózy :-) a bez všeho, co se pro něj udělat dá!
S tou chudobou to není tak hrozný, zatím – teprve tento týden je máma v důchodu; uvidí, o kolik se zvedne nájem zase až za rok. Pak může teprve nastat nouze – ale já jsem optimista a věřím, že to nebude tak zlý. Do této chvíle myslím že si nežili rodiče špatně (za normalizace jo), když vezmu relativní náklady na jejich život. Jsou schopní i dát takový větší nenadálý výdaj.
To já sama o sobě jsem o hodně chudší než moje rodiče. Když mi něco na účtu zbyde, naplánuju si třeba nový brýle – jako teď.
To jsem teda zvědavá, jestli mi vyjdou prachy na kus kocourovy operace, na brýle a ještě na ten můj psychovýcvik; za ten dám tak 27.000 ročně sakumprásk – a po předložení účtenek mi zaměstnavatel proplatí z toho 9.600 Kč, půlku oficiální ceny (jenže ještě musím platit dopravu, ubytování a chlast :-))
Jo a taky bych měla zahájit individuální terapii, to je součástí výcviku; další velký výdaj.
Za dárky utratím ročně určitě 5000. Spíš víc. Nebo za hospodu nebo za jídlo/pití když jedu ke kamarádům na návštěvu a nechci jet s prázdnou. Mohla bych brzdit a nic by se nestalo. Spíš si nechám předělat telefonní tarif na výhodnější – v takových věcech mám hodně velké rezervy.
Nejsem zrovna homo economicus, nejdu po nejlevnějších věcech, nezařídím si to důsledně – protože tím vlastně trochu pohrdám (nepojedu na druhý konec města, abych tam nakoupila do zásoby šest kilovek cukru, takový typ nejsem). Že bych si třeba koupila levný boty, to mě ani nehne, to radši žádný. (Teda tenisky si koupím levný, protože jsou VŠECHNY tenisky levný a stejný, není moc rozdíl v kvalitě :-)
Ale nejedu na dovolenou, nejdu na koncert, kde je vstupné víc než cca 120 Kč, na výstavy proto taky vlastně nechodím. Leda když jdu s klienty a ti vybírají levné nebo zadara :-)
KocourPřed chvílí volal sympa doktor, co kocoura operoval (takový přístup je docela povzbuzující):
nebylo to prý úplně triviální, že by přišel, viděl, zvítězil; ta mícha je opuchlá nějak víc. Tak dostal kocour ještě kortikoid. A je to otázka, jak bude chodit.
No hlavně když neumře a nebude ta mícha dělat další neplechu. To jsem úplně nepochopila, zda je už vyloučené, nebo ne…
Ráno si Šimáka bolavého vyzvedneme.
Dík za podporu.
Nebojte, nebude tady z toho kočičí blog – to by byl buď už od začátku, nebo nikdy :-)) – což se o miminkovských blogách vlastně říct nedá… tam ten začátek najednou přijde a už to jede :)
Olovo mi připomíná benátskou gondolu (letmo jsem prolétla komentáře a očividně nejsem první, komu odlitý tvar připomíná loď:-) Další asociace je měsíc na obloze, na kterém sedí jakýsi věštec s rukou nataženou do dáli (první fotka).
Díky za návrat k tématu, Milovnice Žiraf,
gondola a věštec Měsíčňan – ó!
On má tu ruku tak krásně vztyčenou k zítřkům! :)
Girafofilko, komenty 3 a 7. :-)
ahoj kocourek Shimi,tož držím všetky 4 tlapičky, pekne sa udravuj, a urob hodnej Liške obetavej radosť a začni zase dobre chodiť, jo a pozdravuj ju od Starej Vlčice ;-)
Kocour Šimůnek (to je jeho oficiální jméno, resp.příjmení rodiny, ze které pochází) už je doma a ve skříni, kde trávil i dva dny před operací.
On je tak zodpovědný – sotva se hrabal, ale nutně se s několika pauzami musel dohrabat na záchod. Kvůli ničemu jinému vlastně nevstával.
A po příchodu domů po operaci totéž; s pauzami se doplazil na záchod a pak teprve do skříně lehnout si.
Má vyholená záda nad ocasem a uprostřed holiny jizvu podél páteře asi 8cm. Pajdá a je oblbnutej.
Pěkná kocovina po narkóze.
:-) Proč vlastně slovo kocovina má společný základ s kočkami nebo spíš s kocoury? V němčině je to dokonce úplně totožné slovo, které znamená jak "kocour", tak "kocovina" – Kater.
Ahoj liští, nějak se na net k psaní moc nedostanu, nějak je všechno jinak, než mělo být..moc a moc přeju kocourkovi, aby mu všechna ta vaše péče pomohla. Vždyť nemusí být jura, ale aby se netrápil a nebolelo. Na ostatní si zvykne, jako lidi.
Ru, se klaní, já taky, ale myslím, že zvlášť ona a nejen ona..prostě co se tu známe po písmenkách..bychom ty prac hy taky vyškrábali. nedala bych je tedy te´d dohromady sama, ale půjčila bych si. Taky jsem se psy byla víckrát v podobných situacích.
Kdepak, je to prostě člen rodiny..a ať už se pak jedná o čl., nebo o zvíře, dal by čl. co jen by bylo možné za to, aby ho zachránil. Vždyť jak by se mnu asi žilo vědět, že zachránit možná mohl, a neudělal to..protože :(..
Konečně neděláme to jen pro toho, kdo tu pomoc potřebuje, ale i pro sebe..
Horší pak je, když veterinář léčí tu němou tvář tak, aby se ta léčba stala i pořádným kšeftem..taky jsem zažila..:(
Šimůnku, drž se..
Anino,
přesně tak. Díky.
Tobě zdraví po celý rok 2012!!
Kocour stále ve skříni, takže není teď nic poznat. Za chvíli mu mám dát prášek na bolest (a pak zas za 24 hodin).
Já se také přidávám k Anině, cítím to stejně. Přeju kocourkovi ať mu je každý den o kousek lépe…
Já škrábala na léčbu kobyly a pak jejího hříběte dvakrát.
Dodneška ještě dlužím. Jednomu… I když to nechce, nezapomínám a vděčím. :-)
Já platila asi 15 000. Máma 5 000 a dva taxíky. Nebylo by mi příjemný, kdyby platila většinu peněz ona; ona by to klidně udělala…
Náhodou zrovna teď to šlo finančně unést a ještě mám peněz dost. Uvidím za měsíc, kolik to bude, až všechno ostatní poplatím… ale jistě to nebukde žádná katastrofa, spíš normální stav.
Kocour děkuje za zájem. Šel se zase svědomitě vyčůrat a taky napít a dostal prášek, tak snad ho nic moc nebolí.
Jeho chůze je pořád šmaťchavá, klopýtavá a s pauzami, kdy si kecne na zadek nebo lehne na bok nebo se přímo svalí. Našlapuje někdy na skrčené prsty stejně blbě jako před operací – no uvidíme, ono to každopádně prý bude dlouho trvat, než se ukáže, jak bude ve výsledku chodit. Hlavně aby sebou někde blbě neříznul (když má takovou velkou jizvu), až v noci zas půjde na záchod.
Taky jsem četla na netu diskusi lidí, co měli totéž, takovou operaci (asi to mají lidi ale šetrnější) – chudáci, třeba holky s malým dítětem… a ještě několik týdnů po operaci nemohou někdy chodit nebo je brní nohy… a v následném těhotenství se bojí komplikací … no to bylo smutný čtení.
Těhotenských komplikací se kocour obávat nemusí, takže snad na tom není tak zle :-)
skoro návrat k tématu roku 2012:Z toho všeho plyne poučení nebo dokonce předsevzetí pro rok 2012:
Až vám poleze oknem kotě do bytu, rovnou mu dejte 20 000 korun a nechte ho venku na římse.
Ušetříte tím ne peníze, ty vyjdou nastejno, ale ušetříte utrpení člena své rodiny.
… a o kotě se za dvacet táců někdo jiný postará :)
66. jeste bys musela to kote prejet autem. pak by to teprve bylo bez utrpeni :o)
jinak zvirata v rodine jsu kapitala sama pro sebe. zvire (kocka i pes) na sebe berou energie rodiny a tudiz jsou jejich zrcadlem. odrazeji v sobe jednotlive cleny rodiny.
kdyz treba nekdo onemocni na rakovinu tak jejich zivre onemocni na rakovinu taky.
u vas je typicky pripad, ochrnute kocky.
osobne kocicce preji brzké uzdravení, zejména když vzala na sebe takové břímě.
jenže peníze nejsou všemocné. Spíše bych kočičku vzala mezi sebe i takovou nemocnou a nechala ji v kidu dožít.
Ale to jsem ja:o(
přemýšlíme o tom, že si pořídíme psa. je to neskutčně složité rozhodnutí, když si představím tu zopovědnost za zvíře které si k sobě beru. Zda mu dám vše co potřebuje.
U děcek jsem ten pocit zodpovědnosti neměla. Asi proto že jsem rodila jako dychala (stejne tak i vychovávám) Ale zvíře je jiný živočišný druh než člověk. a tammusím myslet jako zvíře. Jako kočka a jako pes. Abych zvířeti byla dobrým společníkem.
jsem asi hodne necitelna. pofoukam a nechám v klidu. když nam kocka vypadla z desateho patra na schody tak jsme ji nechali v klidu v krabici za skříní. jen zlomeniny jsme ji dali do dlah. tekla ji krev ze vsech otvoru. curala krev a lezela v hadrech. Lezela sice bez hnutí ale pořád dychala. Po 7 dnech vylezla, napila se a sla si opet na sedm dni lehnout do tmy. Po 14 dnech zacala chodit plazmo a po mesici byla zdrava. Dokonce mela i kotata.
Od te doby kockam verim ze si to nejak řídí samy. pokud maji zit tak žijou.
Taky mě napadlo – táta ochrnutý nechodící, kocour ochrnující…
My bychom samozřejmě brali kocoura i kulhavého; však taky vůbec není jisté, jestli nezůstane tak, i když podstoupil operaci.
Byla možnost nedat ho diagnostikovat:
diagnóza míchy se dělá v narkóze a pak už v té narkóze může rovnou zůstat a jít na operaci; a i bez operace by jen ta diagnóza stála kolem 6000 plus 2000 už předtím. Jistě by potřeboval v tom případě huntující injekce dlouhodobě a prášky na bolest, takže by to stejně stálo ve výsledku přes 10 000.
A žil by s bolestí zad zbytek života, neměl by žádnou naději, že bude chodit, zadní nohy by měl ochrnuté přinejmenším na prstech.
To bych nechtěla pro nikoho.
A navíc bychom možná ani úplně nepochopili, že ho to bolí, protože by nikdo nevěděl, o co přesně jde, kde na páteři přesně to je a jak velkého rozsahu to je. Takže by měl třeba injekce nebo prášky ne úplně přesně vhodné. A museli bychom ho často na ty injekce nosit… si představuju (s doktory jsem o téhle variantě podrobně nemluvila, jen o tom, že by byl jistě ochrnutej).
Když už by to bylo za 10 000 a k ničemu, tak je lepší za 20 000 s nadějí na vrácení do normálu. A i kdyby zůstal orchrnutej, tak ho to aspoň nebude bolet a ví se, kde to je, co to je, jak to vypadalo uvnitř s jeho míchou při otevření těla.
Já si totiž myslím, že JSME zodpovědní za naše domácí zvířecí kamarády.
A když mi někdo řekne "Cože, dvacet tisíc, to je teda drahej kocour,bych ho radši zabila" nebo něco podobného, tak s tím nemůžu souhlasit. Řekl mi to člověk, který zvíře nemá, tak dobře, v pořádku, za žádné zvíře odpovědnej není.
Ale kdyby mi to řek někdo, kdo sám má psa nebo kočku (ne venkovní na venkově), mulu nebo vejra, tak je to pro mě debil, kterej si nemá pořizovat zvíře, když to nebere se vším všudy. Ať si koupí za stejný prachy plazmovou televizi a satelitní programy o zvířatech, ale ne živýho tvora.
Za venkovskou kočku, co žije venku, za tu zodpovědnej bejt nemusím, když to na sebe nevezmu dobrovolně a nechci do ní investovat.
Ale když si pořídím zvíře, uvrhnu ho do života se mnou, uvrhnu ho do životních podmínek, které nastoluju já, ne to zvíře, tak já jsem ten zodpovědnej. Je to na mně, když se něco děje – nemoc nebo stěhování nebo cokoli – není to na tom zvířeti, protože ono se nerozhodlo samo, že tady se mnou bude. Já mu musím pomoct to přestát, protože já jsem ten, kdo to způsobil. Já jsem určil jeho životní schéma. A když se to schéma naruší, není to nikdy plně na straně toho zvířete.
Kdo by se zřekl takové odpovědnosti, pro mě je to jeho hlubší a celkovější problém – není to dospělej člověk a ani není asi svobodnej. Ajá chci bejt, proto musím být na sebe v tomhle důsledná. Bez toho moje svoboda neni.
Zní to paradoxně, ale nebyla bych opravdovej a svobodnej člověk, kdybych se neomezila a nezajistila svýmu kocourovi vše, co pro něj můžu udělat.
ono vypadá jako prkotina – donést kočku k doktoru nebo ji nechat bejt v bolestech. Ale ve skutečnosti si myslim, že to prkotina neni, pro mě je to životní věc zásadní důležitosti.
ratko,
jo tvoje [69] je zajímavá!
ratko, ke tvé kočce [70]
bych zavolala veterináře, asi spíš než bych ji někam potlučenou vozila. A ten by mi minimálně prodal prášky na bolest pro tu kočku, aby ji ta její regenerace v díře tak nevyčerpávala.
– v reálu by mi k tomu účtoval keco všechno za několik tisíc, to je pravda.
Ale: kdo určil, že ta kočka bude bydlet v desátém patře, z něhož vypadla? Ona si to vybrala sama? Ne, řekla bych si, můžu za to já, že se to stalo. A proto ji pomůžu ve všem, v čem můžu, aby se to spravilo.
Lisko, nikdy bych ti nerekla to co píšeš v 72 tj. že by mi bylo líto těch peněz.
téma ale viselo ve vzduchu a tak jsem ho vyslovila. Nevím jeak bych se zachovala ja s naší kočkou, kterou všichni zbožňujeme. nenechala bych ji trpet. to urcite ne.
To o čem jsem psala ja se stalo kdysi dávno, to ještě nebyly sítě zvířecích doktoru ani se neoperovalo a tak nam nezbylo nic jineho než doufat pokud jsme kocku nechteli utratit.
ale ta souvislost se stavem zvířete a stavem rodiny v které žije je do očíbijící. prostě to tak není jen u vás, je to tak úplně všude. můžeš z domácích zvířat číst prostředí v kterém žijou. takže tvému kocourkovi přeji uzdravení, pokud je ale jeho údělem stahovat na sebe energie prostředí tak se tak stane. Moc kocourkovi přeji aby bolesti neměl a aby se netrápil. Zvíře trpí stejne jako člověk. Nevidím v tom žádný rozdíl. tu bolest cítí.
TAkž určitě souhlas s tím že jsi ji vzala k doktorovi. Pomůžeš jí od bolesti. ale vyléčení … nevim. moc mu to přeju.
75. to byl spise příklad životaschopnosti zvířete. BYlo mi necelých deset let. Nemohla jsem nic dělat. Je to jedna z tech hlubokých ran, která se hojila celá léta. Vztah k otci :o/ Nešlo ani o to léčení, v tý době se skutečně nic dělat nedalo. nic takového jako kočičí doktoři nebyli před více než 40 lety. spís šlo tenkrát o to, co k tomu pádu vedlo. cleá ta hysterie kolem toho. ale kocka se vyléčila.
ahojteuff! kocourek po operaci žije chodí čurá, to je dobre. nech sa mu darí. aj tebe Liško, ja rozmýšľam podobne.
ratko,
jojo, to já zas nekritizovala, co jste dělali tehdy s kočkou – a dobře, žes dodala kontext, který je vysvětlující. Spíš jsem říkala, co bych dělala teď, to je fakt. Dřív to bylo jiný.
Furt se nám to na světě mění :-)
Vlčica,
čurá a pije – asi ví, že voda je nutná věc pro uzdravení. Ať žije voda!
Kam se na ni hrabe chlast :-)
ten vyvoj jde urcitym smerem, taky to pozoruju. smerem k odpovednosti k toum co k sobe poutame. pokud urcujeme my (teda ja) zivotni prostredi toho zvirete ktere k sobe poutam tak jsem fakticky zodpovedna uplne za vsecko co semu deje. a jaky je. co je. kolik ma mladych, zda nejake ma a zda ma moznost nejake mit. proste najednou se tavam jakymsi "bohem" ktery urcuje neci zivot. a rozhoduje o tom zivote.
Jse rada ze zakony jiz neberou zvire jako vec.
Jo, mění se věci paralelně – možná tenhle příklon k zodpovědnosti jde souběžně nejen s větší ekologičností (teda povědomím aspoň), ale i s tou ochranou duševního vlastnictví (která je někdy přehnaná, ale ta atmosféra tu funguje) a taky s tím, že nedám něčí fotku jen tak na internet, že si to promyslím – a handicapované děti dostanou fotku ze školky, kde jejich spolužáci mají přes oči černý pruh, aby nebyla vidět jejich podoba, jen podoba tvého dítěte.
– a to se muselo vyvinout teprve když vznikla opačná tendence,nekonečná možnost natočit nebo vyfotit někoho na foťák a prdnout to na internet i s jeho jménem a adresou, odposlouchávat někoho, vidět přes družici, rabovat životní prostředí a nebýt zodpovědný za nic, jen "užívat." Není tohle protipól, ta zodpovědnost a ochrana a všechny možné registrace a podpis že souhlasím s uvedením rodného čísla…?
Budeš trochu nemocná nebo něco řešit s lékařem. Budeš hodně slavit, to tě bude bavit. Budeš zametat průšvihy osobním šarmem.
Lucienne, ty zde!
Já podle tvého blogu myslela, že ještě nemáš připojení. Sláva!
Doufám, že se cítíš dobře a jsi čím dál zdravější až k úpné dokonalosti.
Dík za věštbu.
Zametat průšvihy zní výhrůžně (a ne mně nepodobně), ale osobní šarm to vylepšuje :)
Doktoři, ajajaj – a slavení, takže to vypadá na !vyrovnaný rozpočet", snad. Jestli to nebude deset doktorů a jen tři mejdany :) Asi ne – hodně slavit je hodně slavit.
Pojďme to oslavit!
Co udělat blogosetkání v reálu, třeba v dubnu? Ne že bychom se sešli jen dva jako obvykle nebo tři, ale víc naráz!
Bohužel ne zde. Kojot byl na návštěvě v nemocnici a vzal s sebou počítač. Odpověď vyřídím.
Vyřiď pozdravy, Kojote, díky.
Snad má Lucienne nějakou uspokojivější zábavu a rozptýlení než blogy – když není online.
No, má, řekněme, tradičnější, předinternetovou zábavu – knížky a televizi ;-)
Liško, jdu se optat jak se daří marodovi? Je mu alespoň o fous lépe?
Barčo,
zrovna jsem sem chtěla poznamenat další vývoj.
Včera se trochu najedl, což vypadalo dobře.
Dneska ráno zase vyšel na záchod a napít se,pořád chodí stejně – šlape si na ohnuté prstíky i patami šlape na zem; někdy se mu povede šlápnout dobře. Pořád chodí s přestávkami – popojde a sedne si, kecne nebo lehne. To se uvidí časem,jak to půjde.
Když ho podrbu, začne příst. Jenže to předení přešlo dnes v sípavé předení. Taky divně škytnul nebo co, tvářil se bolavě a jednou chraptivě mňouknul, divně.
Pak si šel zase lehnout, zdá se mi, že se uvnitř třese, když na něj položím ruku. No tak nevím. Prášek na bolest dostal večer podle plánu a další zas večer.
Když bude kocour vypadat hůř, vždycky můžu zavolat do vet-centra. Blbý je, že je to daleko, i taxík tam jede přes půl hodiny.
liško, moc držím palce, aby se kocourek vzmátožil, tohle trvá dlouho i u lidí..dost dlouho, viď Barčo ? Taky tahle operace není zrovna srsnda. Psí holka má šrouby v noze..dysplazie kyč. kloubů.Je jí šest, ale už opět pokulhává. Operaci má 3 roky, veterínář říkal, že rentgen té neoperované nohy vypadá o dost hůř, ale nemá s tím potíže. Je to vrozené. Vykřesávají se z oho nějak rychleji, než my lidi..mají více samouzdravujících prostředků, co u nás už tak nefungujou..ale i tak ta doba..čl.čeká na každý další den s nadějí, že..
To klepání se..zvířátka se tak nějak brání většinou strachu, moje psí holky se taky vždy klepaly, když se něco dělo. A taky šíleně z rachejtlí..zase strach, co bude.. Cítí, že nejsou ok, bojí se dalších zásahů. Může se i bát toho, že ho pohladíš, tam, kde to bolí..
anino,
dík za každé povzbuzení. Ty jsi stejně neuvěřitelná; určitě máš taky víc samouzdravujících prostředků než my ostatní! :)
On se možná trochu bojí, když ho jdu kontrolovat – že mu budu zase podávat nějaká léčiva, to je pravda, kouká na mě podezíravě. A já mu opravdu teď večer dám tabletku. Včera se dost vzpíral.
Liško, přemýšlím, jestli nemůže být trochu sjetý po těch analgetikách. Ta nejistá chůze, jak píšeš a ještě si kecne na zadek, ale samozřejmě to též patří k rekonvalescenci. Chvěje se možná, protože je to pro něj určitý stres. Těžko říci. Časem uvidíš. Hlavně jestli jí a jestli není až moc apatický, to bych mu asi ty tabletky nedávala. Když mu šáhneš naˇtapku, poznáš jestli ho a jak moc trápí bolest.
Věřím, že bude časem dobrý. A přesně, pokud si nebudeš jistá, vezmeš ho na veterinu.
Ahoj liško, dík :), ale myslím, že je má, nebo alespoň zbytek, v sobě každý člověk, ale kam se hrabem na zvířata.
Vem si jen, jak oni a taky znám u psích holek opravdu se nenapijí až když není zbytí, aby šetřily síly a nemuseli chodit konat potřebu. Člověk to má jednodušší, může se napít, má permanentní cévku. Fenka, když odrodí, musí mít strašnou žízeň, ale než by opustila štěňata a šla se vyvenčit udělá to taky až když ji nic jiného nezbyde. Rodička tu žížeň může uhasit jak je libo. Když má člověk nějaký šrám na těle, pes většinou se ujme léčbou olizováním, pokud k místu může.
To mě celkem děsilo, ale mají prý něco,ve slinách, co léčí… Když je nemocná , nebo po narkóze jedna, druhá obchází košík, očuchává ji a evidentně ji kontroluje a je neklidná..;)
Jo, léky tedy nerady, musím otevřít tlamu, jak to jde, a dát ho až pomalu do krku, nejlépe zabalen v kousku salámu, nebo mletém mase a pak tlamu držím zavřenou, dokud nevidím, že víckrát polkla. Jinak za chvilku vyplivnou, to dokážou skvěle maskovat, i když jim je zle..
Samouzdravovací schopnosti jsou, asi záleží na nátuře každého, jestli něco úplně vzdá, nebo ho naopak co nakopnea toho se snaží držet..Vše nevyřeší, mohou ale dost pomoci v léčbě.
Jak teď psala Barča, jo, to je taky možný. Je vidět, že zná, i když od lidí..No i tak bych mu prášek na bolest dala.
Lidi se po utěšujících prostředcích pohybují když mohou jinak..taky jsou vlastně sjetí.
Oni aspoň mohou říct, tda to má nějaký efekt, ten kocourek ne.., ale věřme, že mu ty léky ulehčují od bolesti. A v tom zas vidím +. Doby, kdy se lidi i zvířata musela trápit zbytečně velkou bolestí jsou naštěstí pryč..
Anino, ano. U těch lidí je to o něco jednodušší, že si řeknou. A pokud si říci nemohou, je potřeba to vypozorovat.
U těch zvířátek je to těžší, tam pomůže jen to bedlivé pozorování. S nemocným zvířátkem nemám až tak velké zkušenosti jako Ty.
zrovna jsem cetla, ze kocickam by se mel davat prasek na bolest jen vyjimecne. ze ta bolest je dulezity nastroj ktera v nich probouzi jeich ozdravne a instinktivni schopnosti. ze je nuti treba setrvavat v klidu nebo v optimalnich polohach a tim napomaha leceni. NO nejsem veterinar ale zni mi to logicky. podle me zvirata nejsou lide. meli bychom jako lide se zkusit ve sve empatii stat zivretem. naslouchat tomu zvireti a vstoupit do jeho sveta.
myslim ze zvire se v lidskem svete citi nejiste.
Barčo, ta zvířátka a bylo jich dost jsem měla a mám.
Znám to jen ze zkušeností s nimi ev. u známých. Jednu psí holku, co teď mám, je už stará, jsem rodila :)), přestože jsem s její mámou psí a kamarádkou majitelkou byla několikrát v noci Na Chodově, tehdy tam byla jediná pohotovost. Ale porod ne a ne přijít a pak už nebylo nač čekat. Už mi zůstala.
Dlouhou praxi mám u lidí, jsem zdr. sestra, myslím, žeznáš dost o zdravotnictví, tak buď.., nebo samouk ? :)
Anino, já jsem také zdr. sestra. :-)
ad 98, ahoj ratko, no to klidně možný, takhle mi to zní taky logicky..ale je fakt, že pokud by mi doktor řekl, dejte mu to, bude to míň bolet..udělala bych to. Jestli je to tak dobře fakt nevím. Jen to, že zvířata mají ty instikty oproti nám o mnoho lepší. A taky si myslím a, to vážně, že bychom se my od nich spíš měli co učit..
Je známo, že ty nejšlechtěnější psi a kočky jsou na tom většinou nejhůř..např., byť jsou až moc opečováváni.
Já měla buď útulačky, nebo tuhle co jsem ji rodila.
ad 100 :), tak A H O J :)), 88 BZLA , už asi nebudu, ale ne proto, že bych tu práci neměla ráda, měla moc, i přes všechny..však víš..
já byla mělo být napsáno, ale i tak měla..i jinak..
101mam zkusenost s nasi kocikou kteru zboznuju a udelala bych pro ni vsecko. nechali jsem ji vykastrovat (bohuzel, je mi to lito ale beha i po venku a kotat bychom meli mraky) a jak prisla omamena a s obri ranou tak se mi srdce sviralo a ja to obrecela. nechala jsem ji v klid a ona lezela a jen si lizala ty svoje bolistky. za tyden jsme meli vyndat stehy a tak se na to jeji nadeleni divam a rikam ji: Mam to udelat sama? A ona si lehla na zada, roztahla tlapy a cekala. TAk jsem vzala nuzky a ty stehy ji vystrihala i kdyz byly trochu zhnisane a musely bolet. Ona se na me divala a ani se nehla. az jsem to dodelala tak si to znovu vylizala a bylo to. To nejdulezitejsi teda uplne uplne na prvnim miste je pro kocku klid. kdyz ma klid, tak se léčí. takhle jsem to celou dobu citila. ze potrebovala ticho a klid.
Anino, dělám svoji práci 20 let. Jsem na lůžkách, ve směnách.
Vím :-)
Ratko, j to holka kočičí statečná a ty taky :) S tou kastrací, jo, je to přinejmenším proti přírodě..jenže, nevykasstrovat a nechat běhat za klukama, vědět, že kdesi divoce a všelijak žijí s parazity, v zimě a jak se dá její kočičí děti..taky nic moc, ale zodpovědný alespoň.
A holka moje přišla z útulku údajně zdravá, ale málem umřela a první hárání už ji zůstalo, tak stejně ji vyndali dělohu, ač ta se ohlídat dá..ale už by nemusela být.
Tak jak asi kocourek, dostal lék v devět ?
my na prvni harani nasadili anitkoncepci :o) sice se mi vsichn smali ale bylo to nejlepsi reseni. protoze sterilizace byla zarucene bez kotat.
Barčo, mám praxi s mateřskýma asi 28 let. Taky u lůžka, směny, jen ne na oční diabet.děti byly ještě malé, pak kromě Vinohrad, několik pražských nem. Co se děje v posl. době ve zdravotnictví mě moc mrzí, poznala jsem jako pac. Nějak jsem poprvé nebyla pyšná na to, že jsem z oboru. Hodné a ochotné sestříčky byly vyjímkou a na ty jsem čekala jak na smilov8ní, až budou mít službu. Pobyla jsem si dost a na různých místech, ale třeba jsem měla smůlu..:(
Naopak ambulantní lékaři i sestry se mi celkově jeví zase na úplně jiné úrovni, než kdysi..
109. mozna jsou sestricky prepracovane
Anino, to je o lidech. Ale pravdou je, že co se teď děje ve zdravotnictví, takový ten trend – nerozumím tomu. A těch papírů, auditů, směrnic… Z těch papírů jsem sama zoufalá, neskutečný, pak je méně času na lidi, všichni ve stresu. Navíc teď jak se každá nemocnice snaží šetřit na všem, také na personálu ve službách, opravdu nevím kam to spěje.
Barčo, vím od kolegyň..standardy..papíry mnohdy nesmyslné, které už fakticky nikomu nic moc už neřeknou, kvanta podpisů hlavně že se plní, ale sestra nemusí být zlá a špatná, pokud usoudí, že stejně není možné v tom počtu to uhlídat..a raději poslouží jako člověk člověku.
Např.tekutiny..běžet za návštěvou a dolovat kolik vypil dotyčný čeho a jiné pardon ptákoviny..
A ve finále rozumní nadřízení, pokud jen trochu vyjdou do terénu sami vidí a uznají..no, nebudu to tu zaplavovat mnoha věcmi, jejichž smysl někdy nechápu.
Anino, přesně tak. Jen jsem to lehce nastínila. Jenže ti rozumní nadřízení se také bojí o své místo, tak kývají těm úplně nahoře, kteří snad přišli z Marsu a ti vidět nic nechtějí. Ti mají jen své směrnice, pokyny, tabulky a zástup ekonomů v zádech. Takhle to je pěkně ze shora až dolů.
110, ano ratko, některé sestřičky jsou ne unavené, ale přímo servané. Jinak jako všude, tím, že se jedná ale o tuhle práci s nemocnými lidmi, pak je víc vidět ty, co až tak unavené nejsou a tu práci dělají trochu jinak. Mrzí mě to..nepamatuji si, že by to bylo vždy tak..Vím, mají i důvod být nespokojené, pak ale ať nedělají tuhle práci. A samozřejmě fandím moc všem opravdu sestřičkám.
Kocour byl sjetej ráno po té operaci. Teď po práškách asi ne. Bránil se dnes prášku zas, chudák, dokonce zaječel, protože se asi opřel o svou jizvu, jak mi uhýbal. Pak svěsil hlavičku, je takovej trpělivej. A je hrozně hodnej, jen uhýbá, nekouše mě, nic, a hned potom ho drbu a přede. Snad ten prášek nevyplivnul.
Vylejzá ze skříně míň,než bych čekala, ale ať si hezky v klidu leží, to je dobře.
Jen by měl jít na záchod na velkou – včera trochu jedl, tak jestli zítra do odpoledne neudělá bobek (to je téma, co -kočičí hovna :-))) , tak budu telefonovat. Doktor totiž řek, že kocour má jít na velkou do dvou dnů od operace a teď je to 4 dny (jenže on kocour nejed už asi 5 dní, tak co by kadil).
Barčo, rozumím. Taková nemocniční tragikomedie a kašpárků s rolničkama je v ní dost..:(
ratko 104
tos měla velký zážitek s kočičkou; to vás muselo ještě víc sblížit.
Klid jako hlavní lék? Tak to jo, to si kocour zařídil, našel si doupě a tam je. (Jak to kočky dělávají.) Doupě, které není na zemi, je nad zemí, ale ne tak vysoko, aby se tam muselo skákat – protože to by jednak moc nešlo a jednak by neměl skákat.
Tak snad se zotaví. Zítra v neděli ho na noc opustím, v pondělí po práci přijdu a pojedem na kontrolu. Snad ho to nerozhodí. Možná ještě pojedu taxíkem, radši…
Tak já přeju kocourkovi ať se mu ten bobek do zítra povede, ať nikam nemusíte jezdit a máte pohodovou neděli. :-)
A Vám všem přeji dobrou noc a také hezkou neděli.
Osobně sice naštěstí jsem nikdy v nemocnici neležela a jsem za to vděčná, ale slýchám, jaký je nedostatek sester – a pak jsou přetažené a pacienti nemají takový servis,jak by pro jejich uklidnění a úzdravnou atmosféru bylo dobré.
A doktoři někteří taky mluví o přetažení, ale nestěžují si u nadřízených a institucí, protože třeba potřebují získat nějakou atestaci, a tak drží hubu a zůstávají někde, v čem jim není dobře. A to já bych nemohla, takovýhle druh oběti.
Dobrou!! Zdravou!
Hezkou neděli, mírumilovnou, ať nemáte ponorkovou nemoc a hádavou náladu, jestli musíte být pořád se stejnými svými rodinnými příslušníky jako já teď.
Liško,vskutku ‘barokní’ odlitek.
Umělecké dílo, lité rukou umělkyně!
Čeká Tě pestrá budoucnost…
Mirko, aha –
že by to věštilo, že také budu mít čím dál víc barokní tvary, rubensovské?
A je to tak, dramatičnost baroka tam je. Hlavně ať to není trága!
liško, tak jsem si taky letos s dětma odlila..kokám na to, ale myslím, že tam vidím, co já vidět chci, z toho hezčího, nebo mi to najednou začne v představách ukazovat věci, který jsou ty horší. Pak když si přečtu, co kdo vidí v tom tvém, co já na tvém viděla vloni.. jak moc se to různí, co člověk, to pohled..nechávám to být..tedy to svoje..radši. A budu doufat, že když jsem tam hned viděla něco moc pěknýho poprvé, že to tam snad je :)
Ten tvůj přijde hodně bouřlivý, jakoby ti někdo ukazoval cestu, rázně rukou, a věděl, že správnou – muž, co stojí při tobě a ví. Kamsi tě převáží lodí a máte tam děti, nebo jiné lidi, co plují s vámi. To vidím na 1. fotce.
anino,
taky doufám v to hezčí.
Muž říkáš, rázný, odhodlaný. jen aby nebyl moc autoritativní. Trochu jo, aby budil respekt, to zas jo, protože s měkkými muži já zametu, takovou reakci ve mně zkrátka vyvolají.
Momentálně žádného neznám a už se ani nenamáhám koumat, kam bych tak šla, abych tam nějakého muže potkala.
Spoléhám, že se namáhá on a potká on mě :-)
ad kocourByli jsme s kocourem dnes na kontrole, vypadá přiměřeně až dobře na to, jak by to taky mohlo být.
Akorát chudák dostal tik už cestou tam – co jiného si taky mohl myslet, než že jede zas na operaci… Takže mu nejezdí sem a tam v rozrušení jen oko jako obvykle, ale celá hlava :(
Snad se z toho vyspí, chudák malej.
Než rozchodí nohy, bude trvat dlouho – taky proto, že lidi a psi v takovém případě cvičí a chodí na rehabilitace ve vodě, což kočky nerady :)
Má chodit spíš po kobercích, ne klouzat na linu a dlažbě (to je pravda, klouže mu to tam dost, celý zadek mu pak ujíždí); tak jsme hned pošouply s mámou jeden kobereček a cestu na záchod bude mít skoro celou kobercovou. Jídlo mu necháme u jeho "boudy" u skříně, nebude hp mít až v kuchyni, kde to klouže nejvíc.
Za tři týdny jde zas na kontrolu. To ještě ale asi nebude úplně "rozchozenej."
to je dobra zprava, dulezite je ze se operace povedla a ze kocourek si muze v klidu zit. nemusi behat jak čečetka. on i zdravy kocour spiše poleháva a posedavava. a vetsinu dne prospi. když ho nebude nic bolet, bude spokojeny.
Jo!
Kocour trávil první noc mimo skříň, a to na mé peřině, tak to snad je dobrý.
Právě teď tu sedí vedle myši jiná kočka, pracovní Rocky – bohužel jsem se včera zapomněla zeptat u veterináře na homeopatika a vůbec na názor, jestli je dobré její kočičí alergii, kožní svědění a lysání, léčit kortikoidovými injekcemi dlouhodobě, příp.jak dlouhodobě, co to může mít za vedlejší účinky a kolik stojí homeopatika a tak.
Kočka je v superkondici, ale nevím, co jí ty kortikoidy přinesou, už je bere dva tři roky.
127: tak to som rada, že je kocúrikovi už lepšie.
Dík, snad to vydrží a bude čím dál lepší.
125 Tak to vypadá, že kocourek je z toho nejhoršího venku a také má úspěšně za sebou to krizové období po operci. To je dobře.
kočičí alergieNemám sice zkušenost s kočičí alergií. Ale jeden čas jsem své fence kupovala delší čas granule (už nevím název, ale byly to takové obyčejné granule co prodávají v supermaketech)A po čase měla v kožichu velké suché lupy, kožíšek měla takový hrubý, škrábala se a hlavně pelichala, padaly ji hrozně chlupy. Kamarádka mi poradila, ať ji koupím jiné granule. Tak jsem koupila veterinární, dražší (Pro plan – purina) a opravdu, během měsíce se ten její kožíšek začal lesknout a to vypadávání chlupů přestalo úplně.
No to je teda něco!
Četla jsem nedávno někde – asi u veterináře na plakátě – že je lepší nekupovat obyč granule na váhu, ale nějaké pořádné.
Člověk někdy neví, jestli je to jen doporučení kvůli kšeftu, anebo jestli na tom opravdu něco je. A ono jo, jak píšeš!
ano, je to tak, ako píše Barča. btw, ja mám veta teda poriadne preklepnutého ;-)
127: nno, furt dokola kortikoidy, to nie je moc dobré, zdá sa mi. existuje jedlo/granule, pre mačky alergičky, to by mohlo pomôcť. vet ti iste poradí.
co kocourek?