LIŠČÍ OHOZ – ČTVRTEK, PÁTEK, PONDĚLÍ, ÚTERÝ – 1.-6.3.2012
Poslední foto je hádanka a ty předchozí vnesou snad veselí do života.
ČTVRTEK 1.3.2012 – DOMÁCÍ VÍLA:
Fialová sukně a fialové triko bylo na moje poměry – kupodivu – dost tmavé oblečení. Takové vkusné kombinace mám málokdy, častěji si beru žertovné proužky. Na fotce mě rozesmálo, že jsem se omylem vyfotila v pantoflích, ale koneckonců k domáckému dojmu z oprýskané mozaiky to ladí. Stromy v pozadí jsem rozmazala, aby fotka nebyla typicky plochá, jak snímky z malých kompaktů bývají.
Hedvábné triko bez rukávů: Belles Paris, dárek od mámy (cca rok 1998).
Svetr už znáte: promod (zadarmo, podzim 2011).
Sukně oblíbená manšestrová: HaM, second hand (180 Kč, 2012).
Punčocháče černé: Next.
Obuv domácí: dřeváky Baťa od kolegyně, byly její rodině malé, č.38 (zdarma, 2012).
PÁTEK 2.3.2012 – HOPSANDA A FÍZL:
Člověk má před odchodem pět minut na focení, stihne udělat samospouští padesát fotek a když se potom na ně podívá v počítači, jsou nepoužitelné. Buď je špatně zaostřeno, anebo je zaostřeno na předmět jiné světlosti, takže výsledkem je špatná expozice. Ještě nejlepší vyjdou fotky, na nichž se objekt zapomene usmívat, protože se pekelně soustředí na jiné věci. Vtipné. Hopsanda a fízl mě bavili.
Celý den jsem si říkala: To je blbý, ta tweedová sukně je divná s modrým kabátem, chtělo by to něco k ní, když už mi červeň svetru neladí k punčochám, ať ladí tweed – až jsem si všimla, že mi v práci od podzimu visí tweedová čepice, kterou jsem měla na hlavě jen jednou cestou do práce. Tak jsem si ji vzala zase cestou z práce. Prý je anti-sexuální, říkala Mod, která ji viděla na vlastní oči. Jo, proto čapku doporučuji pro bachařky – vyšetřovatelky. Já zas viděla na vlastní oči Mod a o té se rozhodně nedá říct, že je anti-sexuální.
Svetr: WVW nebo tak nějak, dárek od tety (cca 2005).
Sukně tweedová: Next, second hand (cena asi 200 Kč, 2010).
Punčocháče červené: Next (drahé, asi 250 Kč, předjaří 2011).
Boty srandovní: Tamaris. Napřed jsem je koupila a pak je viděla na obřích plakátech (1600 Kč, podzim 2010).
Čepice tweedová: promod, second hand (110 Kč, 2011).
Šála červená: dárek od tchýně (cca 2004).
Kabátek modrý: promod (1200 Kč, 27.12.2011).
Kabela kožená červená: dárek od mámy (cca 2006).
PONDĚLÍ 5.3.2012 – SLUNCE V OČÍCH:
Fotila jsem se v Horoměřicích a pak v Praze ve zkušební kabince v obchodě; je to odraz v zrcadle. Na obou místech bylo focení poněkud krkolomné a celou postavu nešlo zachytit. Což mně tolik nevadí, ale na flickr si zrovna toto foto nedám. Kdyby se chtěl člověk pořádně vyfotit celý, byla by s tím docela práce.
Černé triko: mámě už bylo malé (zdarma, 2012).
Modrý svetr: Orsay (cena příznivá, začátek roku 2011).
Sukně: bazárek v práci (5 Kč, 2007).
Kabátek modrý s kapucou na knoflíky: promod (1200 Kč, 27.12.2011).
Šálka bleděmodrá neoblíbená: dárek od mámy (cca 2005).
Kabelka černá kožená: Gianni Pelle (dárek od mámy, cca 2003).
ÚTERÝ 6.3.2012 – ZOUFALÁ STOPAŘKA:
Samospouští můj foťáček nacvaká sled asi pěti snímků, takže můžu různě měnit pozici a pokud nejsem zrovna zachycena v pohybu rozmazaná, dá se ze snímků nakomponovat nějaká vtipnost. Například zoufalá stopařka. Ne, nestopovala jsem, jen jsem si foťák postavila na odpadkový koš na autobusové zastávce a poodešla se nechat vyfotit ve svém ponchu. V pozadí zrovna projelo auto a příběh zoufalé stopařky byl na světě.
Letos jsem si pončo vzala poprvé, minulou sezónu jsem ho měla jednou; moc ho už nenosím. Lidi v ponču venku nevídám, leda v takových lehkých kratších na jaře. Nějak neumím odhadnout, jestli je úchvatné, anebo naopak příšerné, tak si do něj moc často netroufám. Vyráběla jsem ho celé sama a vzniklo na základě snu. Ze zbylé příze jsem ještě upletla vestu (viz foto výše), klobouček a návleky na ruce a na nohy.
Triko oranžové bavlněné: bazárek v práci (5 Kč, 2010).
Kalhoty flanelové: Orsay, od spolubydly (zdarma, 2010).
Poncho s kapucou: různé vysoce kvalitní příze MarLen, střih, vzory i provedení Liška Ryška, dokonce má podšívku a zip, to už nikdy nedokážu (1200 Kč za materiál, s tím že zbylo na vestu, klobouček a návleky a kousek šály, rok 2005/2006).
Náhrdelník: odpoledne v chráněné dílně, vlastní výroba – různé malé korálky na kusu drátu dokulata (20 Kč, 2008).
Boty: černé kožené Everybody by AZ MODA, koupené v Leiser obuvi (podzim 2010, 4000 Kč).
Šálka: malá krémová hnědě žíhaná (dárek od mámy, cca 2005).
A trapně pražská fotohádanka: Kde je pořízeno podvečerní foto níže? (Příště bude fotohádanka nepražská, pokud bude:-)
k otázce..Karolínum ?
jinak lištičko, k oblečkům tochu počkám. jsi odvářná, že ným he tu předjládáš a já si uvědomuju, že ač si myslám a někdy mi i ŽENSKÁ !!! ŘEKNE, ŽE DOBRÝ, najednou začínám pochybovat, jestli je moje oblečení pro druhý vkusný a občas i šmrnc :))
Jen ta čepice, to mohu napsat hned, víš, v tom má Mod pravdu..ale třeba se tak v ní tváříš, nevím, když čl. něco nosit umí a vidí se to živě, je to zas o jiném. A hlavně i proto nechce se mi kritizovat, nebo naopak hned chválit něco, co ještě nevím, ale typy už mám :)
Nééé,já určitě nepoužila termín "antisexuální", to ani nevím co je:o), řekla jsem buď asexuální a nebo desexualizující ;o).
V té čemici vypadáš jako S Holmes, když nemá svůj den :o)).
nojo, v TY cepici :o)) prirovnani k S.Holmesovi, kdyz nema svuj den je absolutne genialni :o)))
jinak libi se mi ta fotka s modrym zavazovacim svetrikem ani ne kvuli obleceni, ale ten pohled. uzasny vyrazny pohled nezmalovanym okem. bystry liskovaty.
Mod,
aha, to je možný, asexuální zní o moc líp :-D
No proč myslíte, že ta čepice po prvním použití visela několik měsíců tiše v práci na věšáku, chudák. – teda ne proto, že bych ji hned odhalila jako asexuální, ale nějak jsem v ní nenalezla zalíbení. Myslela jsem, že bude rozvernější. A to jsem se v ní asi ani nikdy neviděla v zrcadle… Krom toho na hlavě nosím čepici jen když je 10 pod nulou a níže.
Teď jsem u notebooku s moderní obrazovkou a ty fotky vypadají pětkrát odpornějc než předtím. Hehe. No proč nezastrašit čtenáře blogu, žejo – bude jaro, hupky dupky ven, teď už se vám nebude chtít vysedávat před monitorem :-)
anino,
gratuluju, fotohádanka odklepnuta.
:) "odvářná, že ným he tu předjládáš" – no žejo, sama se divim, že takové hadry fotim a takhle se "odvařím" :)
Já docházím k názoru – možná je ale úplně mylný – že na fotce vypadá šmrncovně máloco;
ve skutečnosti to snad propána není tak hrozný.
Rozhodně je podnětné se vyfotit celý člověk v kuse a vidět vytahaná kolena kalhot a takové věci, jaké člověk sám na sobě vždycky neuvidí, protože se na sebe mrkne do zrcadla zepředu a jde. Nebo někdo nemá vysoké zrcadlo.
Nějak mě to už demotivuje, vyfotit si ošacení, kouknout na něj a zjistit, že by to chtělo něco jinýho. Protože něco nakupovat mě moc nebaví.
Asi zůstanu u svých rozverných pruhů a proužků, na těch fotkách si připadám hrozně nudně. A to se ke mně snad nehodí, doufám.
ratko,
ano, Holmes si zapomněl dýmku a housle, proto nemá svůj den!
Já už vím, budu se radši fotít poloobnažená jako dřív a bude to o dost lepší :-)) Akorát to sem nebudu dávat, maximálně na flickr.
Tu fotku v modrém svetru jsem vybrala kvůli tomu pohledu; na snímcích přes zrcadlo jsem většinou měla výraz přijatelný, když jsem ho mohla v zrcadle trochu korigovat.
Hlavně já nemám do práce žádná omezení týkající se oděvu, můžu nosit cokoli, džíny, kraťasy, hadry, jak se mi zamane. Jednu dobu jsem nosila na krku, na čele nebo na paži plyšovou opičku…
Jen je většinou trapné mít něco hodně odhaleného. Hlubší výstřih občas ujde, ale často přes něj něco přehodím, aby to nevyzývalo.
… a nosit nějaké viditelně luxusní oděvy nebo šperky by bylo v práci vůči lidem kolem trochu trapný.
Někdo nevyrazí pomalu bez kšiltovky, jako jedna z mých dcer, ne všechny se mi na ní líbí, ale ty co jí sluší, tak tiše závidím, že mně nikdy nešly, aspoň jsem se v tom necítila.
Druhá může mít na hlavě fakt nočník a slušel by ji :))
Líbí se mi, když má ženská na hlavě, něco co jí sluší..
O ponču bych nepochybovala, že je pěkný, když jsi ho stvořila a pak mám ráda věci, co se nenosí houfně. Já, bych ho brala :)
Brala bych i tu bleděmodrou šálu, mám asi všechny barvy, i když jich nosím pár, úzké, široké, tenké, silnější. V podstatě, kromě tropických dnů pořád. Tahle se mi zdá tě rozjasńuje a účes tě dělá mladší. Sluší ti to.
V tom kabátku a sukni, jsi taková seriózní, no proč ne..:)), vidím u toho lodičky a aktovčičku a jsi za paní chytrou, ale to ty jsi i tak :)
Ta sukně s tím svetříkem převázaným dobrý, jen mně, ale to jsem já liško, nesedí nějak to přepásání, asi bych to nechala volněji a třeba spuštěné po straně, ale ono by to nemuselo být lepší. .nevím. No, tam jak máš ty botky, ty jsou zajímavý a když na to koukám dýl, snad se mi i s tou čepicí nakonec líbí celkově líp ten model s čepicí :) a červ. doplňky.
Já teda kdybych se tu měla nafotit, tak nevím, i když si myslím, že máš vkus a dokonce si to myslím i o sobě a já si teda moc dobrýho zase nemyslím, tak bych už asi tím, jak bych u toho stála působila děsně.
A kdyby na mě někdo doma nečekaně zazvonil, kdo mě zná jinak, asi by si myslel, že je v base, nebo tak něco..prostě žádná sukýnka, a to je ráda mám, ale to nejvytajhanější, a nejsepranější a volný. Je mi v tom dobře. Odkopnu :) věci, jak přijdu domu a je převlíkačka :)
Jo a souhlas, že i u mně na tobě vítězí proužky a liščí rozvernost. Chtěla bych je, ale už nemůžu :((
Už nemůžeš, myslíš, Nějaké pružky jdou pořád, na triku jo.
Já zas mám dojem, že už nemůžu divoké geometrické vzorované strakatiny ve řvavých barvách a kraťasy. Nosím v létě buď sukni, nebo tříčtvrťáky; kraťasy nad kolena ne. Přitom tak do 26 let to byla důležitá součást mého šatníku, nejdůležitější.
Šály nemám ráda, když jsou úzké a krátké, to je mi protivný a mám takových několik. A šátky čtvercové už nemám ráda vůbec, protože nevím, jak je uvázat, aby to vypadalo schůdně a zároveň zakrývalo krk před zimou (i kdybych se podívala na návody na youtube, tak mi to nepomůže :-), rozčilujou mě.
Když se porovnám se svým okolím, tak nenosím hnusnější oblečení než mé kolegyně ani než lidi, co vidím na ulici.
Tak to snad jde, v tlupě jsem zařazena, úrovní.
Dřív jsem nosila častěji extravagantnosti, teď už si tak netroufnu a taky už jich mám míň. Bílý latexový kabátek bych si někdy ráda vzala, ale to se ostýchám. Jen jednou loni jsem si ho vzala pro zvláštní příležitost – jenže to znamená jít v něm přes ves, stát na zastávce meti lidmi a čekat na bu, pa jet v tom busu a pak ještě v tom chodit a jezdit po Praze. No docela to bylo na mě dost. A mělo to potěšující dohru – o půlnoci jsem jela zpátky a potkal mě nějaký chlapík, oba jsme byli napití, a objímali jsme se na dobrou noc a on snad říkal, že mě miluje, než ho jeho kamarád odtáhnul :-) Náhodou to bylo veselé.
No, já budu trochu razantnější. Mně se nelíbí, když hezká holka nevyužívá svých předností (že vypadám já často jako hastroš, to mě až tak nebere, koneckonců se nevidím :-), tebe tu mám jak na monitoru ).
Čapku doporučuji vyhodit. Sukni šedohnědou zkrátit minimálně o třicet cm (tak aby byla min. 15 cm nad kolena). Trička ti sluší opravdu ta s výstřihem do V a prosím výstřih hlubší, tričko jen těsně pod pas. Vše by mělo být v jasných výrazných barvách. Jsi typ "zima", to znamená, že ti vynikne obličej a vůbec celá zvyrazníš jen v oblečení v sytých, jasných odstínech. Šedohnědá, červenohnědá aj. jsou sice moc hezké, ale ty potřebuješ rudou,, vínovou, oranžovou, jasně sytě zelenou, jasně sytě modrou (proto ti sluší ten modrý kabátek), prostě když barvy, tak žádné vybledlotiny a meziodstíny, může být samozřejmě i jasně bílá a černá. Co je na latexovém bílém kabátku tak extravaga? To u nás na vsi nosí kdekdo! :-)))) Když máš tak hezké nohy a ráda nosíš punčocháče, tak si pořiď ty vlněné kraťasy, určitě by ti slušely. (Na starou bábu si můžeš hrát až v šede, sedmdesáti)
Vínovou manžestrovo sukni beru (malinko ji můžeš ještě zkrátit), ale bleděmodrý svetřík a triko doporučji vyměnit za něco v sytějších barvách nebo v černé, bílé, vše do pasu nebo jen lehce přes (svetřík, sáčko). Co ty na to?
Červená kabelka je skvělá.
Ovšem enormě ti sluší oranžová. Jak jinak, Liško, žejo?
nno, mňa nebaví celé obliekanie, takže som mimo tému ;-) Lenka má v mnohom pravdu, naozaj ti najviac ide orandžová, a vôbec poriadne farby ;-)
to pončo je úúúúúžasnéééé! 8 – ) si labka kreatívna prešikovná!
Lenko,
razanci zdar a nikdy jinak (co mě se týče)!
Já nejčastěji ty výrazné barvy "zimního typu" nosívám.
A hlavně čistě bílá mi sluší, ale často se mi zdá taková neviňátkovská bez nápadu, tak ji nosím spíš v létě nebo ji kombinuju s černou nebo tmavomodrou (pruhy!:-), to nejlíp vyniknu :)
Zkracovat ještě i sukni, co je nad kolena, no to né, optimální je délka ke kolenům. Protože když člověk nestojí na fotce, ale hýbe se, chodí do schodů a dokonce si sedá (ó, hrůzo), sukně vYjede o mnoho centimetrů výše. Mám takový slušivý tmavomodrý kostýmek (šaty a sako) v délce nad kolena. Pěkné. Brala jsem ho občas na pracovní pohovory. Ale když jsem seděla někde, kde nebyl stůl, bylo mi dost trapně, s tou sukýnkou, co se posunula nahoru až skoro do pasu.
Ty dvě delší sukně nosím jen málokdy, tak dvakrát za zimu; když už je mráz a volím delší sukni, radši mám šedou úpletovou. Například včera. Jenže mít dva dny po sobě totéž mě nebaví, v tom nejedu, tak sáhnu po těch vykopávkách z ramínka a pak vám je nafotím :)
SV, mě oblíkání taky nebaví, proto jsem si zavedla tu rubriku, abych se k němu dotáhla :)
Správně, syté barvy mám nejradši. A k nim tu bílou, někdy. Jestli něco nemám ráda, tak barvy vybledlé, které nejdou ani pojmenovat, definovat – zelenkavá, béžová a pod. Ale to už jsem určitě říkala při různých příležitostech.
Lenko,
vlilas mi trochu krve do žil – balím právě batoh a vezmu si víc červeného, hoho, nějakou tu oranžovou, černo-bílá trika a pruhy celkem šestery. A ještě na pyžamu.
A jedu ve fialové sukni, fialovém triku, pruhovaných nohou a tak vůbec, už to známe :)
Ach, přimlouvám se za foto OPIČKY!!!!
Jak se dlouho vyrábí takové pončo? Jsi šikovná, já bych měla takové zadání na několik reinkarnací, vrcholem mé pletací tvorby je háčkovaný řetízek z dětství. Chudák máma si tenkrát moje výtvory navíc musela schovávat a používat je, na tom jsem lpěla. Ale s malým chlapečkem mě snad stejný osud nestihne:)
Stručně ručně k fotkám.
č.1. – finalistka středoškolské matematické olympiády před budovou školy
č.2. se mi líbí! A tu čapku nedovedu posoudit pořádně, panž ji nevidím zepředu, ale z boku se mi tragická nezdá. Zároveň ti tam nejlépe vyzní ty fantastické nové brýle.
č.3. vyboulený kolena, no. To jsi mi nasadila brouka do hlavy, my doma nemáme vysoké zrcadlo, jen od pasu výš.
č.4. pončo se mi prostě líbí. Jen by se mi k němu líbily víc asi jednoduché černé kalhoty, třeba úzké černé manžestráky. Ono je to výrazné pončo takový agresůrek a má chuť se s čímkoliv tlouct.
jak pravila Lenka 13 Lenka WWW 09.03.2012, 10:28:33 .
Ödvaž se a buď více sexy.
Ještě: ad pončo: Samo o sobě je krásné, ale zkus se zeptat nějakého chlapa, když to máš na sobě. Vsadím se, že řekne, že pytle na holkách nemusí, ale jestli je ti tak strašná zima, tak teda …. no…..
Příště si ty fotky nějak očísluj.
Sluší ti to na té "Kabelka černá kožená: Gianni Pelle (dárek od mámy, cca 2003)."
A sluší ti to proto,že se tváříš normálně.
A jestli tam někomu chybí něco sexy,tak já 3 nerozepnuté knoflíčky vidím jako velice sexy:-0)
A teď dokonce na vedlejší fotce vidím,že je jich 5,ne li víc.
No tak aby jich zase nebylo moc!!!:-0
ještě ta oranžová "domina" je zajímavá.
První fotka taky pěkná až na ty sandály.No jo,jenže v čem chodit doma,aby to bylo ještě sexy,že jo?:-0
Jinak…pončo vyhoď a čapku věnuj DS.
Saule, díky.
Číslovat fotky, dobrá, budu na to myslet.
Sandály – "doma" je v práci (což jistě o mnohém vypovídá); přezouvám se v práci jen někdy. Dřív jsem tam za tím účelem měla červené střevíce.
Pončo nemůžu nikdy vyhodit, jiné životní dílo už nehodlám plést:). Ostatně musí být každý den celý den všechno sexy?
… Lenko,
nemusí, ne? Proč by to tak mělo být? Chodím snad do práce, abych tam obluzovala? Na ulici se taky můžu rozhodnout, jestli mám náladu obluzovat, anebo chci být schoulená v pytli, ve kterém si přemýšlím o svých věcech a nechci být rušena. Já to chci hlavně střídat, protože dva dny za sebou ve stejném se necítím dobře (i kdyby to bylo mezitím vypraný) nemám tolik oblečení – a chodit každý den v sexy šatičkách v mém případě nelze, protože nemám patery sexy šatičky na zimu, patery na jaro.
… ale je to zajímavé téma: jestli když je člověk oblečen spíš sexy a ne v pytli, jestli se necítí on sám líp a jestli to náhodou nemá vliv na to, jak s ním ostatní jednají. A nemyslím muži a nemyslím erotickou oblast nebo nějaké flirtování. Možná když je člověk v pytli, řekne si okolí, že je nedbalý a chová se k němu tak. Nevím.
To by platilo, když jde člověk mezi cizí lidi, třeba i na té ulici. Ale v zaměstnání ne, protože tam se známe a vídáme ve všem možném, takže když už jednou člověk přijde v něčem pěkném, co si vyslouží pochvaly, tak příště může přijít v pytli, protože už je o něm známo, že chodí i pěkně šikézně.
á, zuzi, taky sexy. Jo, já se někdy odvážu. Ale není každý den posvícení, jak někdo poznamenal pod některým předchozím článkem.
Zas moc svojí kapacity tomu nevěnuju, protože bych musela vstávat brzo, například, a to já neumím. Vstávám ráno na poslední chvíli nebo po poslední chvíli.
psice
:-)
pončo už nevím, jak dlouho; dva týdny nebo spíš víc. Řekněme tři a půl týdne!
Jo, jednobarevné jednoduché kalhoty by byly lepší. Já si původně oblíkla hnědé tvídové široké, co jsem dva roky neměla na sobě, a nedopla jsem je a rupnul knoflík. Tak jsem si vzala ty kostkované a přišla do práce dost pozdě.
Foto opičky na gumě, leč beze mne, je zde:
https://liska.blokuje.cz…76162.jpg
Cha, někteří chlapci jsou v pletení zruční!
Nebo odlijou velké těžké náušnice z olova… počkáme si!
ta je dobrá! A za co jsi ji na sebe "přimontovávala"? Když jsme u těch cirkusů a zavražděných plyšových zvířátek, tohle by mohlo být pro tebe blízké téma:)
(aha, tady byl odkaz na parádní plyšovou lišku kolem krku na fleru, ale bloguje mi to zakázalo jako bad content, to jsou nějaké novinky v příkazech a zákazech?:/
já se ponča musím zastat :), vážně, pro mě je to originální kousek.
no…Leni, asi, pokud by bylo třeba, či liška chtěla, to pončo si sundá. Saulovi sde sice nelíbí, ale myslím, že by se jako tady někomu naopak dost líbilo. Teda rozhodně mi nepřijde jako pytel. V ostatním s tebou souhlasím, ale pončo NEDÁM.
A taky se zuzi, tak obecně, jo, je dobrý se umět odvázat i bez vyzývavosti a sprostosti, dokud je ženská mladá a může.
ad 28: Obhajoba nějakého kusu oblečení, že si ho nositel, když bude chtít, může přece sundat, se mi zdá velice veselá, Anino. :-)))))
Pončo jo, ale k němu jen černé legíny a kozačky na podpatku a na krk navíc nějaký výrazný etnošperk do hlubokého V.
Nojó, Lenko a Anino,
já to asi nepochopila, co je veselého na sundání ponča – vždyť jo, nenosím ho každý den v létě v zimě, jen ve chvíli, kdy se mi chce; to může být dvakrát týdně nebo taky dvakrát za dva roky, nevím, jak jinak.
Černé legíny ani kozačky nenosím, protože se v nich cítím nacucnutě, buď jako ve vězení, nebo jako nahá. Jsem pro zachování částečné tajuplnosti, co se tvarů těla týče :)
Výrazný etnošperk – to by bylo dobrý, kdybych si někdy troufla. Ale spíš mám představu, že by mi překážel. Věci, co mi brání v pohybu, nenosím – úzké sukně jen výjimečně, prstýnky vůbec, náramky jen občas, když mám chuť. Dost možná je to mylná představa, že by výrazný šperk překážel; já je mám spojené s mohutnějšími ženami, připadá mi, že by mě to přetlouklo, že by to bylo větší než já :-))
psice,
opička je na gumě a tu jsem si dala kolem krku – opici čelem dopředu – nebo nahoru na paži, párkrát i doprostřed čela. To jsem byla taková rozverně rozjetá.