DO PALÁCOVÝCH ZAHRAD I DO VSI…
Pokračuji v nakupovací krasojízdě a po kabelce sjíždím novou třeskutou sukýnku. Další bod krasojízdy, krátké šatičky, předvedu, až si je poprvé vezmu. Potvrzuje se, že člověk si má koupit hadřík, který ho zaujme, bez dlouhých úvah a bez ohledu na to, jestli má k němu doma dostatek věcí ke kombinování. Protože něco se vždycky najde. Já našla svou pestrou nákupní tašku. Některým ženám se moc líbí, naopak muži ji mají vesměs v opovržení – asi jim nedochází, že taška unese několik lahváčů a jogurt ani romadur se v ní nerozkřápne a nerozpatlá a pokud by se to stalo, taška je omyvatelná.
První tři fotografie dělal jeden pán (a já z nich dělala výřezy); byli jsme s několika lidmi včera na procházce v zahradách u Belvedéru. Pracovně. Ještě dřív ráno jsem se vyřádila a fotila si sama svoji cirkusácky třeskutou kombinaci:
Tričko jablkově zelené: Pompea (cca 2002, dárek).
Triko korálově červené bavlněné: Camaieu (2011, zdarma od kolegyně, bylo jí malé).
Sukně nová: HaM (31.7.2012 second hand – 180 Kč).
Dřeváky nazouvací: Dockers Footwear (léto 2011, cca 1600 Kč – docela dost).
Taška: Overbeck Friends (2009, na hrnčířském trhu v Nelahozevsi ji prodávaly Němky; 500 Kč – byla drahá, ale dobře udělaná).
mě se líbí sukýnka,taška trochu méně ale hlavně se mi moc líbí tvoje sportovní postava a hezky formované příško. a to nejsu lesba. prostě máš skvěle rostlé tělo.
Prosím pěkně, měla jsem tentýž postřeh. :-))
mně se líbí ze všeho nejvíc ta taška! Ještě by z ní mělo koukat růžové lambrusco a vonět po rybízové bublanině , je krásně vyletněná. Ty kostky mám spojené spíš s podzimem a vzhledem k tomu, že souhlasím s postem Ratky, by se mi na tobě líbila víc nějaká obtažená pouzdrovka a podpatky, to by bylo až nečestně a nesportovně sexy.
Moc ti to sekne. Tu sukýnku bych ještě zkrátila – aspoň o pět, když ne o deset a bylo by to super. Ale moc prosím: Nezapisuj mě do fan klubu té kostičkované kabelky.
Vlastně není tak špatná, taková skutečně nákupní. Nebo si umím představit, jak s ní jdeš na zahradu trhat rybíz. ….. :-)
Dle mého odporně střízlivého vkusu se ty kostičky s kostkami tlučou. No, ale to bys nebyla ty, viď? :-)
Jinak hlásím, že pokud tu následující týdny nebudu, tak tu skutečně nejsem, ae zase někdy budu. :-)
ja jsem zklamanej ze nejsou pruhovany podkolenky.
Nejdřív jsem si pomyslela, že je tam těch vzorečků nějak moc, ale pak jsem si řekla vlastně proč ne. Barevně to k sobě jde. Jindy si zas můžeš vzít tašku/kabelku jednobarevnou v jedné z barev sukně. Takže b ymohla být například bílá, růžová, nebo zelená (zkoušelas k tomu tu kabelku od mamky, jak jsi sem taky dávala fotku?)
Neodpustím si ale poznámku k liščímu ohonu: proč nenosíš radši rozpuštěné vlasy? Nevím, působí to na mě, jako by se ti už nechtělo vlasy řešit, tak sis je takto svázala. A to je škoda. Hlavně ty cancoury kolem obličeje, co máš na posledních dvou fotkách, působí rušivě. Já jsem asi na ty vlasy nějak vysazená, připadá mi, že máme celkem podobné, tak mě to pak rmoutí o to víc.
A vlastně sukně! Ta ti sluší. Možná bych ji taky zkrátila, jak už tu někdo psal. Nohy máš výstavní. (to se snad může pochválit, i když jedna není lesba)
Sluší ti to. Na mě je to už dohromady s kabelkou moc kostiček, ale vím z tvých minulých módních přehlídek, že je to tak nějak tvůj rozpustilý styl. :-)Sukýnka a tílko – paráda. Já bych k tomu zvolila jednobarevnou kabelku a boty do barvy kabelky (jsem tak trochu ze staré školy)tím pádem by to stylově působilo zase malinko jinak. Tvoji veselou barevnou kabelku si umím představit jako praktický pěkný doplněk třeba k tomu jednobarevnému korálově červenému tričku a jednobarevné sukni – vynikla by.
Hoó, díky.
Já když koukám na ty nohy, tak se mi spíš vynořuje z paměti, že dřív to bylo o dost lepší; teď mi připadají takový chabrouský, shnilý, ale právě jsem ráno chvíli jela na rotopedu a to by mohlo pomoct. Pět minut denně (víc mě nebaví a krom toho je to v pracovní době :-) a kondička se třeba vylepší. Nebo né, to je nakonec jedno.
Podněty dobrý – to máte pravdu, že taška líp vynikne s jednobarevnými věcmi a že mě by to tak nebavilo, víc vzrušující je si střihnout něco víc k hranici nevkusu-cirkusu :)
Vlasy jsou taky dobrý postřeh – většinou je nosím rozpuštěný. Ale k některému oblečení mi líp vynikne, když jsou pryč, když to není takový chundelatý kolem ramen/hlavy/uší. Taky mi připadá, že někdy – záleží na oblečení – v chundelaté úpravě vypadám starší a víc ježibabí, tak vlasy dám buď do drdolu (ale to si taky někdy připadám babkovsky), nebo v poslední době do gumičky.
No … ono kdybych je měla pořádně ostříhané, tak by to bylo asi nejlepší, rozpuštěné a hotovo. Jenže já je mám poněkud nadivoko :) Nějak si teď tu divokost chci ponechat – i když odvrácená stránka je ježibabovitost.
A kondicionér jsem zjistila že je dobrá věc, protože konce vlasů byly dost vysušené, hennou. Chemické barvy asi taky vysušují, ale možná míň.
Tak že by drdol do klipsu byla nakonec přece lepší volba než ten blbej culík? (Když ono už to slovo drdol je takové odpudivé…)
Jo – vůbec nevím, kde mají nějaké vkusné klipsy. Mají jen samé umělohmotné – ten mám jeden, hnědý, aby barevně neprovokoval. Už dlouho by se mi hodil nějaký kovový, ale nikde nic. Ale nesmí to být moc ozdobné, ozdobnosti těžce nesu. Žádné lentilkové barvy ani mašličky ani třpytivé kamínky, to se mi sice může i líbit, když má na hlavě někdo jiný, ale já to vůbec nemůžu mít. Stejně jako šaty s moc volánky nebo něžnými výšivkami, perličkami, ozdobami; v tom se nepřekonám, nemůžu to oblíknout.
Co je to klips? Toto? https://encrypted-tbn3.google.com/images?q=tbn:ANd9GcRuk1xqdoTKjPqAtnMfS7qfAA8_1h7YrNmx56W-QTW-6_xG0ht4vg
(říkám tomu skřipec, to zní jako když se vlasy mučí)
Bohužel s tímto neporadím.
Za kondicionér chválím, taky třeba nějakej zábal (ale s tím moc zkušeností nemám). Jestli to tedy není proti divoženkovství.
Drdoly jsou náhodou fajn, žádné babkovské, bohužel na to mám moc krátké vlasy.
Evo,
ano, skřipec. Česky. Mučenkovsky.
Drdoly fajn? ok, to mě uklidňuje. Mně už ten skřipec přišel moc drdolózní, což mi připadá upjaté a babkovské. Naopak culík je zas přitrapnělej. Pak si má člověk vybrat, když má předsudky ke všemu :-))
drdol jsem nosila v osmdesátých letech. tehdá se nosil. to se vyčesaly vlasy nahoru a tam se seply a pak v ruličkách splývaly dolů. teď jsem viděla jednupaní která ten účes a la osmdesáté měla.bylo ji asi sedmdesát :o) no stará bába a vypadala jak díblík s ruličkami v drdolu. i ty šlahouny kolem uší semusí umně kroutit, to se dávalo na natáčku a spalo se na tom. aby se to elegantně kroutilo a netrčelo to
přitrapnělej, ježibabí – miluju tv§j způsob vyjadřování :)
S vlasy je jen trápení, proto je taky každou chvíli shazuju. Líbí se mi sukýnka i nákupní taška, jinak souhlasím s Evou, že dobrá by taky bylůa taška /kabela v jedné z barev sukně.
A taky souhlasím s Lenkou, že o něco kratší délka sukně by byla lepší, jinak je ale parádní, ten áčkový střih je moc slušivý.
Takže dobrý, myslím, že Skunk tě taky pochválí :)
jo ore,
pruhované podkolenky hravě nahradím jinými pestrými infantilitami, žádné obavy!
dewberry,
a Skunk, na toho si asi vezmu ty kratší šatičky…
zkoušela jsem si super obtažené šaty a vypadaly skvěle – až na jednu věc; měly blbě ušitý vršek, špatně tvarovaná prsa, takže vypadala jak divné pytlíky; tak jsem si to nekoupila.
Nové boty k šatičkám by se hodily … černé budou moc tvrdé (barvou). Ale co! Už jsem se rozšoupla dost, boty už vynechám.
Chtěla jsem opatřit kraťásky, ale buď mi byly velké, nebo měly hnusnej deformující střih. A nechci džínové. Spíš oranžové nebo červené, jojo. Ani krátké ani dlouhé … no tak konec úvah.
Jo a to moje břicho na fotkách je ještě pěkně prázdné, dopoledne. Pak přišlo pivo a smažák a dvě koblihy s cukrovou polevou a večer ještě pět piv a chleba a sýr, takže už se žaludek trochu zviditelnil, exhibicionista jeden :)
Už jsem tu byla víckrát..:)) Fakt se mi ale ta taška líbí, jak je veselá, samo, že i sukně, mám podobnou, jen černobílé kostky a super satřih a hlavně mi není moc krátká, tak akorát..doufám..
Ze sekáče. jen mi zrovna moc neunosím a ten podkasanej střih se dlouho nosit nebude.
Ale chtěla jsem hlavně napsat, že mi nevadí, naopak se mi něčím líbí ty kombinace kostek na sukni s kostičkama na tašce. Jo, na první pohled to nevypadá sladěný, ale mně se tyhle zajímavý kombinace líbí a že by se mi to vyloženě tlouklo to ne. Červený triko tohle mám taky :)) a líbí se mi jen tak přehozen0. Boty bych si vzala veselejší, třeba červené, ty zrovna mám, ale nepohodlné s kramfleky. S těma já daleko nedojdu , i když jsou ne vůbec vysoké.:)
anino,
brvám zdar! – jéé, „barvám zdar“ jsem chtěla napsat :-)
Červené střevíce jsem měla jedny oblíbené. Mám je pořád, dost jeté; asi už pět let je používám jen jako domácí obuv v práci apod, ale pořád ne a ne je vyhodit.
Sandály mám teď taky černé (jako na fotce ty nazouvací dřeváky, které hodně užiju), což je ke světlým barevným věcem moc tvrdý, potřebovala bych červené, jojo! Nebo ještě jiné … To jsou děsný starosti, co?! :-DD Ve skutečnosti mě to nijak nedrásá.
Mám sice pěkné kožené tělové pantoflíčky, ale ty nosím tak dvakrát ročně, protože se mi v nich nechce klopýtat. A taky si musím předem zalepit nárt, protože jak se posunují na noze, dřou. Možná je vytáhnu, „pochlapím se“ :-D
Sluší ti to, jsi pěkná, vlasy rozpustit, pořiď si světlejší neutrální boty taková dámsky pohodlná varianta, sukni bych taky o fous zkrítila. Tašku už jsem vyfotila, tvojebarevná taška se mi líbí, ale k tomuhle modelu moc né, i když to není zase tak kritický, spíš hryvý, ale nic moc.
zuzi,
jedině hravě, jinak mě to oblíkání totiž nebaví.
Vy jste teda! Vy byste kratší sukýnku a toho já se už trochu obávám… No ale jedny ty nové šatičky jsem si troufla. Čekám, až bude rande, že si je vezmu :)
Tak pak vám to dám zhodnotit.
Ta sukně má ale pěknej střih, kdyby byla kratší, jistě by to nevadilo, zdá se mi akorát, zvlášť když máš krátké šatičky. jen buď klidně hravá a ž ujetá, pak už to moc nejde. nebo si člověk netroufne.
Když byly holky malé a já mladá a s postavou celkem spokojená..mohla jsem nosit lecos. Lákalo mě to, ale peněz málo, nic nebylo, sekáče taky ne.Tak jsem šila holkám po nocích. Sebe jsem spíš odbyla a stačilo mi, že nevyjdu nějak tak, abych trpěla, ale mohla si říct..jo to ještě jde..
Až když vyrostly a už se dalo lecos levně sehnat..uvítala jsem to a byla ráda za to.
Vlastně od nich jsem slyšela..mami v čem to jdeš, to nemyslíš vážně. Připadala jsem si jak malý dítě, ale ony mi navlíkly nějaký „model“.A hned jse v práci i na ulici poznala, že dobrý :)
Dneska mám tu tašku opět – ráno sprchlo a jí déšť nevadí. Tentokrát ke khaki šatům, které jsou bez ní pošmourné. Naštěstí jeden ze svislých pruhů tašky je stejná barva khaki jako šaty, takže dobrý, poměrně ladíme, ale nepřeháníme to k dokonalosti, aby v tom zbylo něco žertovného. Jinak nehraju – jak říká Karkulín; založí si nasupeně buclaté paže na prsou, otočí se zády a očekává malý dárek na usmířenou.
Začly se mi líbit tyhle veselo – bláznivé kousky, jako je ta taška. Vnášejí příjemný vzruch do ulic, inspirují , obživují uniformu, leč pohodlnou.. džíny, triko, čímž ji nezavrhuju, je to praktické a nic tím člověk nezkazí. Jen v určitém věku ženský už by si myslím měly dát bacha, pokud se do džín nemohou nasoukat a pak se ukáže vše, co by člověk nejraději zakryl. To pak džíny degraduje.
liško, moje spolužačky jsou už zvyklé a očekávají, když máme sraz, že přijdu v nějakém šíleném modelu a budu dělat, že je to normálka. Zpočátku mě mnohdy nepoznaly a to jsem s nimi jela busem několik stanic, aniž by věděly. Tu a tam se nějaká ohlídla, ale nepoznala. Převlékla jsem se v metru na WC :)) a vyrazila. Teď už vědí, že jak se objeví podivná ženština, co se k nim hlásí, válejí se smíchy a nechápou, jak jsem busem tak mohla jet. To bys musela vidět :)) Jen tu a tam se někdo zkomavěji podíval a co..do jedné rastaurace mě moc nechtěli v recepci pustit. Spustila jsem, že jdu po 50 letech na sraz..přidala jsem si a mám tam spolužačky. Šla servírka s číšnikem k nim, málem upustili tácy a když už mě holky zahlédly a reagovaly, doklaplo jim a uklidnili se i smáli. To byl model tak na 75 let pro bláznivou a bez vkusu. Ale ne zas tak docela..
Taky jsme měli straz vyloženě v centru, kam jsem dorazila úplně jinak, např, krátká sukně přes dlouhou, ponožky a docela křusky- boty šněrovací, jedny brejle, v nichž jsem byla jak masařka a další otřesná jako parádu na hlavě, šperky ověšená..navlečené staré obrovské spony z pásků a nedal se přehlídnout nenormálně navrstvený a překombinovaný vršek.
Musela jsem projít přes velký obchoďák a jen ostraha koukala překvapeně, občas někdo si zkoumal, ale bylo znát, že si většina asi řekla, no..nosí se dnes vše..a něco málo zajímavého by se tam i našlo. Nemohla jsem to hned najít, tak jsem se zeptala dvou sympa slečen na cestu, je fakt, že na sebe koukly, jako co to je, ale mile mi odpověděly a přišlo mi, že dost lidí to bralo docela normálně, včetně nich..že se mi to asi líbí, že možná nová móda, tak co..:))
anino,
napřed jsem si neuměla představit, o jakých modelech mluvíš, teď už je to hezky ilustrované – tak TAKHLE jsi odvážná :-)))
To je teda bomba. Takhle našňořená jít sama po městě, to chce hodně velkou kuráž!
jééé, ta sukňa je skwellá! :-)