NĚKDY TO JDE:
Á, jedno z hlavních přikázání svého mravního kodexu jsem významně porušila. Před týdnem. – …Ne, tak jsem to podrobné líčení nakonec smazala. Nepotřebujete číst, jak jsem vyšla o půlnoci z restaurace po pracovním večírku a seznala, že poslední vhodná tramvaj na můj poslední autobus domů mi ujela. Tak jsem běžela od Drinopolu až dolů na Dejvickou. Naštěstí je to zkopce. Některé úseky jsem šla. V parčíku jsem se vyčůrala. Přechod pro chodce jsem prokraulovala po břiše. – Když je mokro, nevbíhejte na něj tryskem. Po třech a půl kilometrech jsem naběhla do vyzývavě stojícího autobusu. Spouštějíc zadek na sedadlo, viděla jsem, že na hodinách je 00:29. Ve chvíli, kdy zadek dosedl, hodiny přeblikly na 00:30 a autobus se rozjel.
Že mám pochroumané rameno, jsem si uvědomila až ráno. Přesto jsem další den umyla s mámou okno. Tím se rameno krásně rozhýbalo, uzdravilo a porušila jsem i následující přikázání:
Co sem ještě frknout jednoznačného? Nejlíp něco o jídle. To by mi šlo. V jiných oblastech je to horší, pořád mám tendenci vidět věc z více stran; ne z jednoho pevného stanoviska.
.
Člověk by řek, že ve tvojí životní namajetkunezávislosti budeš na provoz a údržbu nenáročnej tvor, ale když tak čtu, co všechno jednoznačně nee, tak mi vytanulo, jestli by nestálo za to zkusit naopak té jednoznačnosti ubrat…
Hele, ale jinak jsem si taky u sebe všimla, že nejjednoznačnější jsem tehdy, když se mi něco nechce. :-))
2. domnívám se že je to taková hra sama se sebou :-) udělám strukturu a pak pozoruji zda jo nebo ne
Jo, to taky mám. Stanovím – a pak pozoruju, co vydrží a co nee. :-D
Jsem na provoz nenáročnej tvor – nepotřebuju žádný stroje, mixéry, lahve mlíka, oblečky z kosmických vláken…
Přesně – jednoznačnost mi jde jen u toho, co nechci, proto je to takový hezky negativistický, to se mi pro změnu líbí :)
elektrický šlehač, hnětač s metličkami používám.
pak mám i mixér – výborná věc na léto :-) na koktejly a mé ovocné mńamkové svačiny (smothie)
s mixérem v tom jednom je i nádoba a sekáček – na sekání ořechů třeba i zeleniny.
všechno tohle jsou jen dva přístroje a pro mě hodně užitečné. nic značkového, mám je spousty let a byly to v podstatě svatební dary.
pak mám za 100 Kč. toustovač, taky dobrý – na sucho jednou za čas rozpéct si toustový chleba.
pak mám rychlovarnou konvici, tu používám hodně – denně.
mikrovlnku – obyčejnou na ohřívání – žádné speciální funkce.
a když to tak pročítám, celý ten článek…..jsem hodně nejednoznačná :-))
ve všech oblastech :-)
Ale nepotřebovat není totéž jako “žádný sračkátory”. :-)
Já taky umím udělat bramborovou kaši tak i tak a kynutý těsto hňudlám rukou, protože hnětač považuju za nah., ale když už mi někdo něco takovýho podaruje, tak tomu dám šanci, zkusím, a časem třeba používat začnu.
A třeba taková elektrická ruční pila by mi udělala radost velikou, řezat dřevo obloukovkou je docela mor. :-D
5. napsala jsem toustovač…. toustovač je to takové přiklápěcí a dělat kompletní tousty.
takže mám spíše topinkovač – do dvou drážek dát krajíc chleba a rozpečený vyskočí ven a já si namažu na něj co chci. :-)
6. el. pekárna na chleba – kolegyně v tom nedělají chleba, nýbrž právě nasypou suroviny a počkají už na hotové kynuté těsto. – knedlíky, buchty, koláče. moc si to pochvalují. úspora práce a času.
nemám lis na česnek, chtěla bych ho časem….česnek růčo nožem utřít….už několik let si říkám, že si lis na česnek koupím :-) pak na to zase zapomenu a za nějaký čas při česneku si na něj zase vzpomenu a tak stále dokola :-)
časem bych chtěla žehličku na vlasy :-) kadeřnice mi je před časem krásně do hladka leskla vyžehlila, byla jsem z toho nadšená. a trvalo to chvíli, nic složitého.
potřebuju router :-) už mě ty kabely po bytě nebaví.
u kamarádky jsem před delším časem jedla výbornou rýži – jasmínovou jen se zeleninou. ta rýže mě nadchla. neumím uvařit dobře rýži – přiznala se mi, že si koupila rýžovar. proto ta rýže byla tak výborná. zatím tedy jen kupuju a vařím rýži ve varných sáčcích a ještě to chce vychytat od které firmy. ona vařila v rýžovaru – rýži sypanou ve velkém pytli od vietnamců – prostě výborná.
12. myslím, že na vaření rýže existují rodinné tajné recepty – aby to bylo to ono :-) nelepivá, měkká a nerozvařená a ještě dobře ochucená….
13…vlastně neumím vařit ani v tlakovém hrnci, nikdy jsem ho neměla…..neumím vařit na plynu, jsem zvyklá na elektriku….
“silonky” je strašně moc druhů…..od nejlevnějších hrozných až po ty drahé, což je luxus….jak na nošení tak i déle vydrží….na omak jsou plně jiné…..
15. ty dražší mají i právě nepotivá vlákna a nanotechnologie a úpravu…..podobně jako mají kompresní léčebné punčochy, které jsem nosila po operaci, právě i při té kompresi II.
16..dá se to připodobnit k funkčnímu sportovnímu outdorovému prádlu…jedno takové tričko se dá nosit šest dní v kuse, necítíš nic….když je špinavé, malinko se přemáchne v ruce a rychle schne….prostě pohoda, kam se hrabe pět bavlněných obyčejných triček – propocených, zmačkaných….
17. v tomto duchu dnes sportovní firmy vyrábějí a šijí i právě trochu společenské oblečení…..snadné na údržbu, technologie “antišpína”….drží tvar, nemačkavé, nepotící apd. jen je to dražší…..
14. všecko jsem odzkoušela… kromě té elektrické pily. ale tu nepotřebuji.
chlebovač nepotřebuji, protože se ukájím na pozorování hnětoucího se těsta. strkám do toho vařešku, pozoruji jak se hýbouu suroviny a z jejich pohybu pak odhaduji čeho je málo a kolik ještě a jak dlouho. a pak pozoruji opět těsto a odhaduji kdy zamíchat a co přisypat. z toho mám opravdu … to ehm stavy blaženosti.
vlastně existuje víc takových věcí u kterých se cítím blažená, a jsou to věci kdy něco připravuji… chystám, vnitřně s tím souzním a tak nějak jsem s tím propojená a to je určitě vaření.
Mnohem méně úklid, ale to se mi již taky stalo, u úklidu mi ale žádná udělátka nepomůžou. tam opravdu musím vzít hadr a zakleknout.
Teď jak jsem víc doma, mohu si stavy blaženosti užívat dosyta… a teď před vánocemi již představa jak chystám pro 11 idí mě ukájí :-)) malujeme, vyklízíme… přenášíme krámy z místa na místo a je to očista vnitřní. Vyvrhování všeho ven co tam nepatří. udělátka nehrají roli. vaření rýže se učí… ta v sáčku není špatná, mě učily vařit rýži číňanka tchajwanka a malajka. všecky vařily rýži jen tak… v hrnci. a pokaždé byla dobrá. lepší než ta moje.
vařit na elektrice… pokud to je možné. plyn zanechává podivné leptavé nánosy. toto elektřina nedělá.
lis na česnek není třeba. čištění lisu trvá dýl než rozmačkání nožem.
koupila jsem si nedávno velký robot Kenwood. Dělání těsta a mixování je v tom hračka. ale předevčírem jsme na tom strouhala mandle a ořechy, to byl porod než jsem to dala dohromady
nakonec ale jde o vnitřní blaho… jak si ho uděláme takové ho máme. s tím co máme rády to jde jednodušeji. s tím co rády nemáme je to složitější :-)) ale pořád to de.
19. čištění lisu….já myslela že to prodávají s takovým tím ….prostě to do toho strčíš a ty zbytky vyjedou ven a opláchne se to a je to….
jinak jako ty žena v domácnosti na plný úvazek věřím, že si vše Ratko užíváš právě naplno – na plný úvazek :-)
takže v pořádku.
myčka na nádobí – v rodinách další velká úspora času. jsem sama, takže si ho myju ručně. mám pár nádobí a stačí mi to.
22. mytí nádobí ručně mě baví – pro mě relax, podobně jako žehlení, mytí oken a vytírání podlahy.
21. nevyjedou. zkus to někdy… u někoho. musíš jednu dírku po druhé vyčistit. udělátko to akorát zkomplikuje protože v dírkách zůstanou zbytky a ty vyšťouráváš ještě složitěji jako bez udělátka.
23. jen prostě s mými službami občas nezbývá čas, energie a to denní světlo :-)
Hodně věcí znamená také hodně starostí… všecky ty věci je třeba udržovat v určitém stabilizovaném stavu. čím více věcí tím více údržby. ale je možné i neudržovat… ale pak člověk pozoruje jak entropie pracuje a věci se rozpadají a zanášejí prachem a špínou. vlastně je zajímavé pozorovat co dělá čas… s výtvory lidských rukou.
25. třídění a uklízení věcí v malém bytě nejen v úložných prostorách je nutnost :-) za leta se toho nakupí, však to možná znáte urbans legend – vyprostili stařenku v jejím starém bytě a našli tam stohy a stohy a hromady, než ji našli :-)
26.když člověk pozoruje jak věci chátrají a rozpadají se, tak vlastně je to velmi hluboká meditační činnost jelikož analogicky se mu odkrývá před očima… jak funguje vznikání a zanikání. přesně tak jak vznikne nějaká věc, udržeji ji chvíli a pak odloží a ona zapadne prachem a časem se rozpadne. Oživí ji třeba na chvíli zájmem, vdechne jí smysl tím že pro něj něco znamená … ale pak se odvrátí a ta věc se propadne do prostoru překážejícího haraburdí. zbytečnost
23. mám špatné oči, špatně vidím už i s brýlemi, takže když je šero, jsem šero, daleko víc oči namahám….takže pro mě nutnost uklízet přes den. v noci mi to moc nejde, ale také jsem ve smiřicích ve starém domku vytírala i ve dvě noci, když jsem přišla domů večer po službě vlakem a pofackovala ten základ. a ráno zase ve čtvrt na pět na vlak do další směny.
24. aha.
To je senzační – jak to tady čtu, vidím teprve, jak to vlastně dělám:
Kdyby nastala situace např. že mi nejde dobře uvařit rýže, tak barča koupí rýžovar, někdo jiný koupí nějakou speciální rýži, která mu vařitjde a chutná mu. Já udělám to, že nebudu vařit rýži. A dám si ji v čínské restauraci nebo si ji prostě nedám, když ji nevařím. Odepřu si ji, i kdyby mi vlastně chutnala! Zruším svoje přání a potřbu po dobré rýži. Obětuju ji.
Jo, tohle je moje schéma z dětství. Takhle zacházím se svými potřebami, přáními. Takhle jsem to musela kdysi zavést, abych mohla být spokojená nebo si připadat spokojená a ne frustrovaná z toho, že něco nemám.
31 … jasněže jsem to mohla udělat jinak, mohlo mě to naopak aktivizovat k tomu, abych začala propátrávat, jako uvšelijakou rýži kde mají apod. Ale to je na mě moc aktivní, já se uchýlila do pseudospokojeného pasivního řešení. Bylo mi to rodiči umožněno. Když už mi neumožnili mít tu senza “rýži” :)
31 … no a možná ještě dodám: “Rýže? To nejím.”
Ale to jenom někdy, většinou nebrojím proti strojům, mlíku, nikomu nevnucuju svůj odpor k tomu. Jen když si chci zgustnout a mám zrovna PMS :) Tak to si zgustnu a tak trochu udělám “ctnost” z nouze.
32….jo, zkoušet jinak….třeba pomalu a s neúspěchem….tak to mám já hodně u sebe.
34..to je takový to, když to zvládli jiní, proč bych to nezvládla časem taky….at se to týká čehokoliv….
ale třeba řidičák – tam je u mě zeď, to nedám…..v současné době určitě ne. to jsou už takový odhodlání, kterým se chce věnovat opravdu naplno a v tuhle chvíli prostě to nedám – psychicky.
19
Taky mám ráda s tím těstem být.
Ale lis na česnek mám vyčištěnej raz dva, hned po použití propláchnu krátce proudem vody a je to. Dacet vteřin. Akorát s eto nesmí nechat zaschnout.
Ale stejně mi přijde, že ten škrábanej se solí (a případně majoránkou) na prkýnku je lepší, voňavější. Když nechvátám a chci ho do pomazánky nebo do něčeho mňam, třeba do knedlíčků, tak radši na prkýnku.
24
Vyjedou i bez udělátka! Fakt to čistím přesně tak, jak jsem popsala výše, prostě pustím proud vody a nehtem škrábnu zevnitř, aby se to odlouplo, ono to celé vypadne, zbytek projede s vodou a je to.
Al eje pravda že kdysi jsem měla lis, kterej tak dobře nešel.
Ale to jsem ho taky nemyla hned.
33
Přesně to dělám taky. :-))
Přemýšlím, jestli u toho lisu nezáleží na tvaru dírek…
35. na zvládání takovýchto “překážek” musí být přítomna motivace. a to tak silná… že odpor k dané činnosti přerazí. Připomíná mi to skákání elektronu z jedné hladiny na druhou. Proste si sedí v té nejnižší a to tak dlouho dokud ho energie nevystřelí na dráhu vyšší, musí přitom překonat dost velký odpor. energie se pumpuje a pumpuje a elektron furt dřepí dole … a pak najednou poslední kapka a skok… už je nahoře :-) Tak je to i s řidičákem. Známá furt nechtěla, nechtěla… pak ji zemřel manžel najednou a ona musela, dvě malé děcka a auto před domem. nikdo sse neptal jestli chce. šup, šup a jezdí.
36. mám to uškrábané za pár vteřin :-))
asi bych to mačkátko taky vymyla celkem rychle… ale rozhňahňat česnek se solí, a pozorovat jak je z něj kaše a krásně se táhne až to žbluňká…to mě baví :-) mačkátko česneknerozhňahňá, tam kde chci mít kousky česneku, tam to normálně nakrájím jako cibulu. a když dávám pod maso tak jen rozkrojím stroužky – neoloupané. tak chutná nejlíp
31. Liško, rodiče Tě naučili úžasnou věc, kterou jednou velmi oceníš a budeš jim opravdu vděčna. Ovládnout svoje potřeby a řídit je. Samozřejměm teď zjišťuješ že je vlastně vůbec ovládat nemusíš. TAk je neovládej, ale časem zjistíš že tato dovednost je k nezaplacení. bude se ti velmi hodit.
Ten kdo se nenaučil si něco odepřít, kdo musí mít to nebo tamto a když to nemá tak trpí…. je otrok.
v mém případě nejde snad až tolik o odepření – že bych to nedokázala, ale spíše o učení se sama, překonání strachů, tím pádem objevení toho co ve mě je…..co mě může obohatit, naplnit…..celkově v životě….
44. jsem hodně samouk…..celoživotní :-)
45..a bez pádů a omylů, černých chvilek, selhávání se to samozřejmě neobejde
41
No vidíš, já mám za pár vteřin umytej lis. :-)
Ale s česnekem při škrábání na prkýnku si hraju. Laskám. Piplám. Otočím a znovu. A vzpomínám přitom na babičku, co mě to učila.
42
Ano, to je tak rása ruční práce. Tak jsem myslela 41.
Hurá, Liška je zpátky! Já asi nejvíc rezonuju s odporem k nákypu, mlíku a sračkátorům. Mlíko odbourávám čím dál víc, dřív jsem si bez něj nedovedla představit kafe a bylo to půl na půl s vodou, teď jsdem kafe zmenšila na intenzívní minimalistický ristretto bez mlíka a jsem úplně spokojena. Existence různých hnětačů jde mimo mě – já mám naopak ráda si těsto zadělávat jen rukama a hňoupat se v něm. A proti kosmomateriálům jsem byla zarputilá většinu života, ale musím říct, že jsem to od loňska s mým prvním softshellovým kabošem přehodnotila. Do vlhka a větru super věc, co dovede malou prochajdu venku prodloužit na celé odpoledne. Ale jinde, než na vrchní vrstvě bych umělotinu mít nechtěla.
43
Taky si myslím, že z nás tady není snad žádná, co by tuhle dovednost neovládala od dětství… :o))
Jen se každá k tomu perem ještě s něčím dalším, už jiným.
49. jo, přehodnocení….tak nějak. :-)
50. žejo :-) umíme to. a jak stárnu jakobych našla
49. kosmomateriály, hehe… nemám ráda. nejraději mám měkkou jemnou bavlnu, i kdybych měl prát denně 2x. Nejhorší je spodní prádlo z kosmomateriálu. skvělé slovo. spoďáry z bavlny a bez příměsek… stejně tričko či nátělník.
pletený věci jsou celkem fajn, jen nesmím mít pocit, že mám na sobě těžký koberec :-(
což si bohužel hodně pamatuju z dětství, takové ty těžké neforemné tuhé čepice, svetry.
43 faaakt?
No vida, na všem je něco pozitivní a něco ne.
Výhoda těch, co trpí, když něco chtějí a pořád chtějí a nemají, je, že je to popohání kupředu.
49 psice,
no přesně – po softshellovém něčem jsem pokukovala loni. Některé svršky jsou z toho hrozný, některý mi připadají šikovný. Ale abych kvůli tomu šla do obchodu nebo něco hledala na netu, tak daleko jsem ještě nedošla. Asi až za rok, za dva.
55. nojo pohání pohání… jako mrkev oslíka a on běží a běží až se unaví :-)
53 akorát ta bavlna blbě schne.
56. koupila jsem si podzimní sportovní bundu ze softshellu… není špatná, ale ani nic moc extra. Zatím nejlepší kup oblečení co jsem kdy udělala je zimní delší bunda (pod zadek) s kapucí plněná prachovým peřím. Hřeje, je heboučká a nic neváží.
57
jo, tak to je pro mě uspokojující. Že si můžu ležet :)
58. vyždímat… se to musí.
60. když můžeš… hodně lidí nemůže protože něco furt honí :-)))
62. jojo, honí, aby vůbec slušně žili….
63. takový je dnešní svět… uhoněný.
63
Jenže co je “slušně”?
Lišce stačí ke slušnému životu to, co 99 % ne.
64. je.
zrovna jsem včera o tom přemýšlela, jak je těžké mít dobrou klidnou práci a slušně placenou, v dnešní době – nereálné. a jak se to samozřejmě přenáší i do soukromí ten stres a ztráta té energie a ta vyždímanost psychicky a fyzicky.
65. slušně – je pro mě mít vlastní bydlení – domov. být nějakým způsobem zajištěna na životní havárie, mít rezervy. myslím si, že na to mám věk. U lišky je to v tomhle třeba jiné, protože má prostě rodiče, v bytě, který jednou bude její…..nevím, odhaduju.
no, naštěstí nemám děti – tam je to vůbec jiný level.
67, jsou rodiny samozřejmě kde žijí od výplaty k výplatě a modlí se, aby se něco neposralo….no žádnej med to není. každý výdaj navíc at pro děti do školy, nebo cokoliv jiného, nebo naopak ztráty – nemoc apd – hodně ohrožuje chod a existenci rodiny. – což samozřejmě na zdraví a na psychice nepřidá.
takové ty řeči, že se lidí honí za dovolenýma a exotikou, to je trochu mimo mísu. za tím se honí hlavně nejvíc boháči, kteří na to mají. když si obyčejná rodina vyjede jednou za pár let k moři – je to velký svátek.
66. ve světě se za vše platí… i za vlastní 4 zdi, kam nikdo jiný nemůže a kde je člověk jen sám se sebou a pro sebe. vše má svoji cenu. rizika jsou pokryta co to jde úsilím a pílí… ale ne zcela.
68. boháč nejsem, ale zase tím, že nemám výdaje na děti – tak si prostě tu dovolenou v evropě u moře můžu dopřát. něco za něco, jako vždycky :-)
70. a obráceně, tím že nemám tu fungující rodinu – zase se musím spoléhat jen na sebe. viz.67.
no, ale každý to máme prostě nějak.
prostě mám pocit, že čím dál víc lidí dnes a denně bojuje o svou slušnou existenci a stojí je to nejen zdraví, čas, energii.
:-) nedávno jsme se bavili v práci, co vědci doporučují co nejvíc škodí. takové ty nové výzkumy a objevy….no, řekla bych, že nejvíce škodí zdraví pracovní prostředí obecně a pracovní doba :-) to zanechává dlouhodobé následky. :-)
71. ano… tak to je. ale rizika nejsou pokryta nikdy. ani rodinou ne. s tím je třeba počítat… uspořádat si život (hlavu) včas.
67. viz. moje nedávná exekuce. nemít rezervy finanční a nemít 90 tis. našetřených, tak jsem v prdeli….totálně se mi všechno sesype, není šance to nějak slušně ustát….tvrdá lekce.
dá se vlastně říct, že přestože nevydělávám horentní sumy a kupuju si občas co chci – jsem spořivý typ :-))
blbě spořivý, protože 90. tis. vyletělo oknem :-) no ale žiju, svoji existenci mám zachráněnou. jede se dál, vydělávat, spořit a užívat si trochu svých peněz.
těším se na svátky. spousta věcí bude za mnou, uzavřena, dokončena a taky mám rozepsané volněji služby (snad to vydrží a nikdo neonemocní a nebudu muset do práce) potřebuju se vyspat a rozjíst, odpočinout, zpomalit. fakt se letos na svátky těším. vánoční dárek už mám – vyřízená exekuce.
75. takže jsi zaplatila “navíc” za životní nezkušenost z mládí. My zaplatili přibližně stejně za chybu dlouholetého kamaráda, o kterém jsme věděli že je naprosto nespolehlivý a tak trochu tlčhuba, přesto jsme mu dali šanci… o peníze jsme přišli. Naší vinou, neměli jsme mu důvěřovat.
67
Nebude. Není jejich.
78 taktak.
Jsem ten ad 68.
Ale nemodlím se, aby se něco neposralo. Jsem vděčná, ŽE se neposralo.
…
…
ééé ostatek o svých měsíčních výdajích jsem smazala. Bylo to celkem optimistické, ale když jsem pak končila větou “nesmím nikdy onemocnět, ani na krátkou dobu,” tak jsem šla od toho.
79
Klid, Liško, já jsme taky ten 68, celej život. I když bydlení třeba ve vlastním, taks tejně furt nějaký splátky něčeho, hledání zaměstnání, nečekaný výdaje vždycky v tom okamžiku, kdy si člověk pomyslí, že už se to konečně obrací a že už konečně něco začíná být schopen našetřit…
Aneb pračky, ledničky, televizory, kotle a auta se doma vždycky pokažovaly před Vánoci.
A nebo těsně po.
80
:-DD tak daleko ještě nejsem – nemám ani pračku ani ledničku ani televizi ani kotel ani auto :)
Ale ten sušák / skládací stojan na prádlo mám rozbitej. Nechce se mi kupovat dva šrouby; než bych je tam dala, musela bych přeštípniut vytržené nýty. A kdoví, jestli by ten sušák šel pak složit nebo rozložit, v jaké poloze by fungoval. Potřebuju obě, takže si asi koupím novej. Není drahej. Ale je mi trapný vyhazovat tolik kovovejch trubek a drátů, který jou starý jen pár let.
:-)) moje snacha projevila (prý) zájem o můj sušák. tedy tvrdí nejmenší. a prý jestli ho může dát jako dárek… no může. budu si muset koupit nový
82
:-))
80. Ru, :-))
poslední věta. včera se mi zajiskřilo ve vysavači a už nejde. Vysavač za sedm stovek, sloužil devět let.
No, ale, že klekl zrovna ted se mi vůbec nehodí. Kamarádka mi večer půjčí jejich. Nový vysavač budu řešit….nevim zatím kdy….s mýma službama.
84
Koukni doma v klidu na heuréku, přečti specifikace a recenze a nech si poslat jéžiška. :-)
Teda já bych to tak udělala. Osobně tohle hrozně nerada kupuju v obchodech.
před vánocemi je zahlceno dodávání…všecko trvá. asi bych koupila vysavač cestou z práce nebo do práce v prvním elektro… něco levného obyčejného do tisícovky. stačí dva dny skromně jíst a je zaplacen :-)
nejlevnější za 700 http://www.levneelektro.cz/p1031566-uklid-zelmer-zvc-125-ek-dot
Ratko, tvoje měřítka jsou kouzelná!!!
Dva dny skromně jíst, tak to bych si koupila tak nový botasky u vietnamců, ale vysavač těžko. A muselo by to znamenat, že už nebudu jíst vůbec.
Ty jo, to je fakt vidět, kdo jak žijem…
Kdybych jedla tak, že za dva dny projím cenu za vysavač, tak skončím pod mostem…
A Barči bych poradila, aby koupila bezsáčkovej. Pokud jí nevadí s tím vyběhnout častějc ven. A ne ten nejlacinější, je lepší fakt kouknout na nějakej podle výkonu, ne podle příkonu. Aby to taky dělalo to, co člověk potřebuje.
Jestli bude Barča vybírat vysavač jako Ru auto,tak jí na Ježíška koupím pytel prachovek:-)
:-D
bezsáčkovej ne
bavíme se o vysavači za 700. je to nejobyčejnější dobře sloužící vysavač. takový běžně používám a nemám žádné námitky. Jedna večeře v hospodě 150 czk plus pivo… řekněme že taky v cukrárně něco… dobře dáme 200 czk, takže jsou to 3,5 dní jídlo. l tři dny budu jíst rýži s mrkví :-))) a mám vysavač. jsem naučená šetřit. a těší mě to.
to je cca 28 piv.
Takže já bych na vysavač ušetřil za dva,tři dny:-)
92. tak nějak jsem to myslela. že jde o drobnost co nestojí za řeč :-)
91
Tak dva dny, nebo tři a půl? :-)
Pokud tím vysavačem vysáváš rovný tvrdý plochy, lino, plovoučku a/nebo dlažbu, tak ti stačí nejobyčejnější.
Pokud koberec, tak nestačí. Nebo tedy mně ne. Zvlášť v kombinaci s mými vlasy, kočičími chlupy a prachem z věčně otevřených oken v létě
Proč ne bezsáčkovej? Když tak ráda šetříš? :-)
Mám ho už několik let a už nic jinýho nechci.
94. no, otrava :-) otrava s vysypáváním.
95. koupila jsem bezsáčkový rodičům. velmi otravné… chytal se bordel i do filtru. musela jsem to chodit vysypávat. teď jsem koupila mamince obyčejný a supr. bez problémů vysává. bordel zůstane vevnitř, neotravuje všude kkolem.
Aha. Tak mně přijde větší otrava kupovat sáčky.
97. v sáčkových mají i takový ten hadrový pytlík, který můžeš vysypat. záleží jestli chceš jednorázovky nebo znovuplnící pytlík. ten pytlík tam je, papírovky si musíš koupit.
Ten látkový pytlík vyklepávat – to je katastrofa!! To je prachu kolem!
Kdeže se hrabe plastová nádržka u bezsáčků…
Ono těch bezsáčků je vác systémů uvnitř. Třeba v práci máme s takovým klasickým zvlněným vnitřním filtrem, co se musí vyfoukávat (máme napojení na kompresor na každým kroku) nebo vymývat, to moc dobrý není.
Ale doma mám uvnitř jen takový jakoby děrovaný jehlan na větší částice nebo shluky chlupů a prachový filtr je obdélník na vstupu, který s epěkne vyndá za okraj a oklepne zevnitř popelnice. Takže se všechno vyklepává a vysypává raz dva a téměř bez prášení. (Pokud nefouká moc vítr.)
A když něco nacucnu omylem, tak si nádobku prostě jen otevřu, aby se to vysypalo na lopatku, a kočičí míček nebo ponožku nebo cokoli z toho vyberu taky bez problémů. Žádný lovení v sáčku, roztrhávání papíru… A klidně to udělám přímo v bytě, ten zbytek zas vysaju zpátky do vysavače a jedu dál.
99. tak to je asi lepší než to co jsme měli my. koupila jsem takový s průhlednou nádobkou se zvlněným filtrem. to bylo fakt na palicu. a smrdělo to když se to chvíli nechalo nevyčištěné.
Ty nádobky jsou asi průhledné všecky.
Já ten vysavač koupila s velkou slevou na aukru ještě v záruce od kohosi, komu se taky moc nechtělo vysypávat. Tak je to asi i dost o zvyku, chuti nebo tak.
U maminky vysávám do látkovýho pytlíku, a abych ho nemusela pořád jezdit vysypávat výtahem , tak si vždycky vemu odpaďák na balkon a vyklepávám ho na balkoně, zababušená do čepice a starých hader, a modlím se, aby na mě nevběhli sousedi, že jim práším na balkony taky. Na vysátí celýho bytu obvykle musím vyklepávat 2x. A pak se dycky musím vykoupat nebo osprchovat, jsem od prachu celá.
doluxovala jsem půjčeným vysavačem.
to je paráda, koncert :-)….to se vůbec nedá srovnat s mým starým bezsáčkovým chrastítkem…..
půjčila mi nástavec na podlahu a taky na koberec….
při luxování jsem kamarádce poslala nadšené sms :-) je dražší, ale prostě tenhle vysavač chci.
no a moje kamarádka nelenila, sedla k netu a našla, kde ho v hk mají v kamenném obchodě.
takže zítra jedeme spolu pro vysavač :-)
ww.electrolux.cz/Vyrobky/Vysavače/Sáčkové-vysavače/JetMaxx/JMALLFLOOR/#
dalo by se říct, že vysávám málo,….nemám děti, ani zvíře…..ale není to pravda. mám všude světlé podlahy i koberec i v koupelně světlou dlažbu – a padají mi vlasy, všechno je vidět. tím, že nemám samostatnou kuchyn – tak se velmi lehce roznosí drobky po celém bytě. a co víc, ráda chodím doma bosa :-)
No ale tohle je úplně nejlepší způsob výběru – zkusit a vědět!
Tak gratuluju.
Haloo, kdo mi půjčí jaký auto? Taky chci zkusit. :-)))
Barčo, ale nejde mi ten odkaz. Zkus ho prosím nějak znovu, jsme hrozně zvědavá, s čím jsi tak spokojená. :-)
Ajo, už vím, kde je chybka. O jedno w víc, nebo o dvě míň. A funguje to.
supr, jednoduchý “normální” vysavač. Elektrolux jsme měli taky a velká spokojenost.
jo a zapomněla jsem napsat – kamarádka má dvě děti, jedno je alergik a její muž taky, vysává denně – takže tenhle vysavač než koupili, tak hodně dlouho vybírali, typ, sání, aby to nefoukalo prach, když to vysává, apd. úplná vysavačová encyklopedie :-)
104. :-)))
105. aha, omlouvám se, asi jsem to špatně chytla do myši.
s tímhle vysavačem ubyde vytírání, neuvěřitelný jak to vysává…..
neboj se klidně jít i do levnějšího… dnes mají vysavače standardně hepafilter i velké sáčky nad 3 litry. nedá se to srovnat s tím co bylo dřív.
111. Ratko, jsem rozhodnutá, jedu si zítra pro tenhle a žádný jiný. zkusila jsem si ho a je supr. lehký, krásně vysává, nefouká prach, na ten výkon tichý, prostě radost vysávat. těch peněz nelituju, přestože je mi jasné, že se platí značka. dívala jsem se na sáčky – dají se do něj dát univerzální – kamarádka mě už proškolila s obsluhou :-) a líbí se mi, že je tam i kontrolka na plný sáček. dnešní luxování byla pro mě veliká radost :-)
mají vymakané i ty podlahové nástavce a kobercové a jak píšeš, to se vůbec nedá srovnávat, co byly vysavače dřív. a ještě se mi líbí i to, že je malý, a přitom tak výkonný, žádná velká kráva. Prostě ráno jedem a berem tenhle. :-) se těším.
112. si taky říkám, že když jsem mohla vyhodit 90. tis. oknem, tak prostě tenhle vysavač mě nezrujnuje, naopak veliká radost. takže Ježíšek :-)
ocenuju strašně moc i tu pomoc kamarádky – ted hned. zajistí si hlídání na zítřek a jedem pro vysavač, vyhledala a jedeme jejím autem. oni odpoledne s dětmi jedou na víkend pryč (je na mateřské)
to bude vysávání jedna velká radost…
tak už mám černýho výkonnýho krasavce doma. vybalenýho, zkompletovanýho připravenýho kdykoliv k akci :-)
Á- a já zrovna odkládám a odkládám vyluxování. Když pletu, občas nějaký kousek nitě odlítne a už mě to na koberci rozčiluje. Odkládám luxování proto, že se znám – jak začnu, bude to znamenat i jiné činnosti, odnést batoh, zabalit hud.nástroj, utřít prach… a to už se mi nechce. Navíc okno chci mýt zítra (konečně budu snad za světla chvíli doma) a luxovat PŘED tím mi připadá jako blbost.
Protože budu přemísťovat květináče atd. a napadá na podlahu listí.
Liško ty jsi úžasná, podívej!
https://www.google.cz/search?q=li%C5%A1ka+h.+ry%C5%A1ka&espv=2&biw=1536&bih=775&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjYhZqm0-fJAhWHVxQKHXmWDREQsAQISw&dpr=1.25
Tak už je jasný, že nemohla být blogerkou roku, když je blogerkou desetiletí. :-)
119. fantastické, že? a jsem u toho :-) vlastně jsem si dnes uvědomila jaké mám štěstí že vás znám a že mohu se zúčastnit. velké štěstí mám.
118
Cotoje? Ratko, to mi nedělej, to byl šok, nevěděla jsem, jestli se mám rozbrečet, utéct nebo jenom zpanikařit (vybrala jsem si za á, za bé i za cé). V životě jsem neviděla takový množství obrázků a fotek najednou, co maj se mnou něco společnýho. Teda co jsem dělala já.
A byl tam můj kocour. A ta hrozná hnědá sukně a k ní modrý punčocháče. A podprsenka, pažitka, pončo, pečení, panenky, pantofle, parfém, polštář a další pitominky. A to ještě není všechno ani od jednoho p-ísmenka.
(Akorát nevím, proč se objevilo RFA plicních tumorů. To neznám.)
To jsem fakt nikdy neviděla. Tu pyramidu z bloků, co mám na poličce, tu jo, tu chci i vyfotit, ale tam není vidět vnitřek.
A to “Liška H. ryška” jsem až tenhle měsíc (na zkoušku, jak se mi to bude líbit) zadala na tenhle blog jako jméno provozovaala, předtím tam bylo liška ryška. Tak možná proto – dřív asi po zadání liška ryška tam víc vstupovala ta pohádka a hry atd.
121 :-))
Mě to fakt dostalo.
A to už jsem ani nezařadila do nového článku, co jsem právě dlouhosáhle napsala.
Takovej den, plno práce, nějakej šok, pak zas uklidnění a práce a najednou plná obrazovka obrázků a pořád a pořád další. Nevěděla jsem, jak reagovat.
Ale dobrý, spíš to pomohlo! Jedna z věcí,co posílila a odkud se vzala lehkost a síla, ačkoli jsem myslela, že už budu navečer spíš ubitá a budu muset dávat pozor, abych opatrně dávkovala činnosti včetně zpáteční cesty domů.
A ono dobrý!
Tak ať to vydrží a ať taky nejste unavení před vánocemia koncem roku!
Díky, ratko!
A ru taky.
A ahoj barčo! Ať svištíš na novém vysavači jedna radost!
Ty ses už vůbec nedala převálcovat starostma a finančníma věcma většího kalibru, jsi neuvěřitelná!
124. mám to vyrovnané :-) některé věci mě sice hodně válcují, ale zároven s nimi jdou věci, které mě hodně nabíjí.
125….. o něco přijdeš, něco ztratíš a zase jiné věci díky tomu objevíš, přijdou k tobě…které by jinak nepřišly, neobjevila bys je….nedocenila…..ztráty a nálezy v jednom :-)
126
Jj., tak to je. Jen to chce být ochotná to vidět.
126 notojó, to je právě dost dobrodružný.