DOBRO DOŠLI…
A jak pravila jedna česká paní na letištním záchodku po přistání: „Dóbro dóšli, dóbro dochcáli.“
Na letišti v Ruzyni mi naštěstí kolega svým zářným příkladem ukazoval, kam mám jít a co dělat. Například že papír vytištěný z mailu se položí na sklo a něco se z něj načte a pak můžu projít turniketem. Ten papír se jmenuje boarding pas, ale nevím přesně, tak moc jsem ho měla pořád po ruce, až jsem ho nechala na stolku v letištní restauraci Rancheros. Tam měli malou lahvičku vína a tu jsem vyžahla, abych se nebála vlézt do letadla. Kolega si dal kávu, kterou já nemůžu kvůli zubu. Teplé nápoje ho tak rozzuří, že se z toho vzpamatovává nejmíň půl hodiny. Ten zub, ne kolega. Kolega samozřejmě konstatoval, že to nebude vadit, protože stejně piju pořád pivo. Strašil mě, že mě budou před nástupem do letadla prohlížet, dělal si srandu – no a co myslíte! Zapípala jsem jako jediná v bráně a zřízenkyně mě celou prohmatávala, oděv mi vyhrnovala a nakonec mi malým vlhčeným ubrouskem otřela sandály. Nepochopila jsem, jestli na nich hledala mojí DNA nebo kočičí chlupy. Pak jsem mohla projít. Ani nevadilo, že ten papír zůstal u Rancheros, mám přece svůj nový šmátlací telefon a tam jsem v mailu našla ten dokument a pustili mě do letadla, hurá.
Na strach z letu a z nekontroly nad nadoblačnou situací mi pomohlo jednak další víno, jednak to, že jsme na letišti potkali mou spolužačku z gymplu. A letěla stejným letadlem. Kdyby nastala letecká katastrofa, bylo by to už příliš náhod najednou.
Zagreb je rušný, víc se tu sedí a popíjí venku, je vidět, že jsme na jihu. Centrum a okolí vypadá jako Žižkov. Takže dobrý.
Tady najdete fotku pořízenou kolem půlnoci, tedy když na něj přejdete z tohoto předchozího obrázku v galerii:
https://liska.blokuje.cz/wp-content/uploads/2019/05/zazemi8.jpg
(Když přejdete na vedlejší obrázek, najdete další fotky, přidávám je tam průběžně z telefonu. Ale nekomentuje pod nimi, já je později smažu, komentuje prosím sem.)
V té hospůdce jsme byli asi ještě hodinu. Poslední panák pelinkovac už by byl na mne příliš, tak jsem si ho vzala s sebou. Dva kilometry ostrou chůzí jsem nesla skleničku až do našeho najatého čtyřpokojáku se dvěma krytými balkony. Teprve teď odpoledne si toho panáka asi dopiju, než půjdem na první workshop. Je to dost velkej panák, protože cestou z města začalo hrozně lejt. Ale prý jsem se tomu pořád smála, moc si ten návrat nepamatuju.
.
Hezkýýý. :-)
Právě jsem se o včerejším návratu něco dověděla při dnešním návratu! Kolega říkal, že jsme celou cestu zpívali (jeho) písně, co nacvičujeme pro divadlo.
To zni jako fajn zacatek! Panaky se da zub prokazatelne prelstit a kavu mu muzes naservirovat ledovou;) Uzij workshop!
Dobrý :-)
mě napadá, kdepak s bolavým zubem a k zubařovi, zub se musí opít a pak je to veselý zub :-)
tak at dobrá nálada vydrží a zubu taky! a užijte si to! :-)
Díky. Dneska piju hlavně vodu, mají tady studenou.
– to jsem psala ráno, teď už mám pivo. A doma, jsme tři ženy, už se nám nechce zas klopýtat po městě.
5. je tam moře?
ten attachement se mi neotevřel, říká mi to že se nenašel
7
Ani mně, řekla bych, že kje to odkaz otevírající se jen přihlášenému do administrace.
Liška musí nalinkovat obyč URL, abychom to viděli i my ostatní. :-)
6:
v Zagrebu už moře vyschlo, Ratko.
To máte z těch plastových pytlíků a igelitek.
Klimatické změny a Liška se ani nemá kde okoupat.:-)
jo Zagreb, Zagreb :-) musím si to opakovat abych se opět nezeptala :-))
Což mi připomnělo, že už zas chytám tah vidět moře. Eště dojezdím rok – rok a půl tuhle orezlou olezlou feldu, a jakmile si po ní pořídím něco, s čím můžu za hranice dál než 5 km k lesu do Rakouska, pozvu Lišku na další trip k moři. :-)
7,8
Aha, dobře že to říkáte, zkusim to, teď máme ještě 10 minut a pak budeme hrát představení v divadle. Jojo, hraju krvežíznivce a agresora.
Tak ať to dobře dopadne a potlesk je veliký. :-)
Tohle je adresa posledního zachodoveho obrázku z minulého příspěvku a když z něj přijdete na vedlejší, už by měl být že Zagrebu:
https://liska.blokuje.cz/wp-content/uploads/2019/05/zazemi8.jpg
Nejde z něj přejít na vedlejší. To je prostě adresa toho jednoho obrázku. Muslei bychom znát názvy těch vedlejších.
Zkoušela jsem pořadové číslo 06 a název zazemi9, ale to nefunguje.
Aha, tak to je nápad. Tak až pak.
Našeptavač telefonní to zase zkazil, chtěla jsem napsat:
Aha, tak to je naprd.
šťastný návrat přeji…
17
díky, už jsem zde, jenom kvůli chození po hospodách a nacvičování divadelního představení (resp. doprovodné hudby na cello) se k upravování fotek ještě pořád nedostávám. Nevím, jak sem dát odkaz na fotky z toho mezinár.workshopu, kde jsme byli, fotil to zřejmě profík, super, a snad i z vystoupení tam dal fotky, to jsem nestihla projet. Je to v úschovně, smím to publikovat, ale jen s tagy, které k tomu patří. Takže na FB to dám, ale sem zatím nevím, jak na to. Dávat odkaz přímo na tu úschovnu, to asi nee.
Tak to ještě promyslím. Kdybyste náhodou měli nějaký optimální nápad, tak řekněte.
Fotky svoje sem dám, ale to budou fotky chorvatských nápisů a podobných konin.
18. můžeš nám to poslat na maily
19
ajo.
Zatím zašívám futrál na cello, resp.přišívám ucho, koupila jsem extra pevnou nit a stejně to musím dělat kleštěma, jak je to tuhej materiál. Snad to bude držet. Nosit cello, co nemá ucho, to je peklo. Zvlášť v tom horku mi stačí 20 metrů, je to namáhavý, potřebuju držet rychlost chůze a jakmile se mi tam začne motat nějakej pomalej turista nebo kluci s míčem v úzkém místě chodníku, mám co dělat, abych to prosšla s úsměvem a ne nasraná, že mě bolej ruce.
20
… tedy nepřišívám ucho. Vytvářím nějak ucho z pevnýho materiálu, co mám k dispozici. Dokonce odpovídá barevně futrálu – khaki a kůže.
21.to otec používla šídlo. udělal ním dírku
22
to je dobrej způsob, ale já to použít nemůžu, protože přišívám děsně pevnej a tuhej tkaloun a ten po udělání dírky se zase zatáhne a dírka se zavře.
Včera jsem to dělala celej večer a mám to docela i pěkný, už jse/m cello odnesla do divadla Kampa a nechala ho tam. poprvé bez dozoru, vůbec se mi nechtělo, přecejen je to asi nejdražší věc, co mám, na jiný cello nikdy asi mít nebudu.
23
a hlavně ho mám ráda. Jmenuje se Athos.
23. no tedá, hraješ v divadle?
25
Jo, zítra je premiéra. Dneska na výcviku jsme sledovali bytí a zase si všichni připadali z toho retardovaný, tak do toho divadla úplně krásně zapadnu. Jmenuje se to Ujeto. Odkaz sem dávat nebudu, mají i Facebook, doporučuju : )