PS. Po úryvku o kabátech už rozumím tomu, proč my chlapi čekáme při rande na ženskou, která jde pozdě a ne naopak. :-))))
Komorebi,
jo, to tak bývá u mě ráno. Pak přijdu pozdě. Tato úvaha o kabátech se naštěstí konala až večer, kdy mi mozek funguje rychleji, takže zabrala asi 5 vteřin.
Saule,
žejo! Že nejsou! Německý ploužáky.
3
No a pak je druhá sorta chlapů, na které vždycky čekají ženské, páč oni pořád někde něco řeší, střídavě soukromně a pracovně po telefonu, ale nepořeší optimalizaci organizace svého času natož cesty na to rande. Což jim ale nevadí, protože skvěle umějí vysvětlit, že jejich opoždění:
a) nebyla jejich vina, ale vina objektivních okolností (i to, že si nikdy nenechají časovou rezervu, ehm)
b) za jejjich zpoždění vlastně mohla ta partnerka, protože udala špatný čas setkání i souřadnice (neudala, on se přeslechl nebo se vůbec nesoustředil, když se na to zeptal a a ona mu to začla sdělovat)
c) v kontextu událostí je jeho zpoždění vlastně naprosto nedůležité, nepodstatné, ba marginální, na rozdíl od toho jednoho zpoždění, co kdysi asi tak před dvěma až pěti roky měla ta partnerka a které bylo přímo exemplárně frapantně charakteristicky destruktivní. :-)
…soukromě…
:-(
Proto si rande domlouvám v hospodě.Tam pozdě nepřijdu a vydržím tam čekat velmi,velmi dlouho.Kolikrat už i zapomenu na koho vlastně,ale stále čekám:-))
proste typ věrného a oddaného muze:-)
8
Hospodě. :-))
9:když tam je to na rozdíl od vás takové klidné a stabilní.:-) Prostě oaza klidu v bouři života:-)
10
Když to je taky relativní. Já se zas podvakráte dozvěděla, že chlapa ta ženská musí bavit, nesmí bejt nudná. Klid nebyl žádoucí. :-)
Já o nude nic nepsal. Nuda je nuda,z té se dá vytrhnout jen zábavnými zážitky.Klid je jistota.A tu máme jen v hospodě:-)
Aha. Takže klid, ale ne nuda znamená, že žena bude mužovi zajišťovat zábavné zážitky, ale nebude ho nikterak vytrhovat z toho, na co je zvyklý. Už jsem to pochopila. :-)
11:chlapi lžou stejně jako zensky:-) ale po nudných zenskych se mi možná bude stýskat.Ted v práci s jednou takovou „zábavnou“ mam po klidu. Respektive ji svůj klid demonstruju,což je na zenskou pro mne smrtící strategie,ale co už,mam být upřímný a říct jí,ze je stará nadrzena kunda,kterou nikdo nechce a žárli,že jsem slovně laškoval s jejími podrizenymi?Vlastně jen s jednou a to by mohla byt moje vnucka a začala si:-) No,jestli mne vyhodi ,tak půjdu na sachtu farat.Tam snad narazim jen na nějakou permonici:-)
15
Máme volnej flek montážníka. :-)
Kudla, 14, ne 15. Už v tom jedu zas.
15:doufám,ze ta montáž bude tak složitá,abych nemohl laškovat i s tebou:-)
Přitom já tam do toho světa zenskych proletarek záměrně vstoupil jako zcela asexualni bytost. Proste jim vysvetluju,jak se to tam zasunuje a kolikrát to stačí a na co si mají dat pozor…a jim se ty očička najednou rozzáří,ze bych si i na tu managerskou pozici troufnul,když umím tak motivovat team:-)
17
Můžeš, ale až cestou z práce, protože jinak je to dost jinde na různých hřbitovech. :-))
A nebo bys ještě mohl na brusírnu, to bysme si mohli dávat i ranního frťánka spolu. Ale flašky se nosí na střídačku! :-)
jo,já to beru,hřbitovy…to je to prave místo pro moje ambice:-) No jo,ale co ty vdovy tam,zvlášť ty bohatý.
19: To nošení flasek ještě funguje? No sláva,ještě to s tou naší civilizací není tak beznadějné.Co já se kdysi ve fabrice pro tu staroreznou nalital :-)
20
Ty choděj jednat na firmu do kanceláře. :-)
21
Depak, na tradice my sme pes. :-)
5. nudná ženská a nudný chlap, to je jak u nás doma :-)))
Ru, já tě podezírám… snad to není moc drzé, že Tebe právě tito nespolehliví vymlouvací týpci přitahují :-))
21.no asi jo.U nás taky jednu princeznu nedávno vyhodili,mela na odpoledni 2 promile:-) Já s tím ale nesouhlasím,jsem pro lidsky přístup a řešil bych to domluvou.V hospodě:-)
23:Ru se s nima nenudi:-)
23
To byl jen ten jeden.
Tejralo mě to fest.
Jako poučení stačilo.
26: 25 sorry.
Teda, když mi to dělají kolegopvé nebo obyč kaamrádi, beru to vcelku v klidu, ale od člověka, kterýho považuješ za něco jako partnera nebo u koho si myslíš, že se něco takového rozvíjí, to bolí. A křičí to na tebe, že tudy (s tímhle fchlapem) ne.I chlapská ješitnost a zbabělost musí mít sovje meze.
Jenže já si dycky ze začátku myslím, že nějaký evidentně nestandartní chování s hulvátským sobeckým tónem je takovej jeho osobitej smysl pro humor… než mi z opakování a čím dál intenzivnějšího (rozuměj drsnějšího) podávání dojde, že je to prostě skutečně přesně takovej člověk. Možná až nemocnej.
27
Netřeba se omlouvat. :o)
Ale přitahujou mě nestandardi, to je fakt.
Úspěšných bohatých sociálně si jistých alfa samců se nějak bojím.
26: tak už se za ponaučení platí
Ne „tejranim“,který se svede na chlapa. Prijmutim zodpovědnosti za to,co chci. jenže kdo to ví?
31. to je dobrý postřeh…
31
Nemám pocit, že bych se vzdávala odpovědnosti. To, že mě něco tejralo, je popis stavu, nikoli svádění na někoho.
Neser.
Ten chlap psychicky mimo běžnej normál Gaussovy křivky je. A já to věděla od začátku. S tím jsem do toho šla.
Však to víš. Tak mě neškol jen proto, že máš možnost.
Za tohle se teda pro změnu omluvit můžeš. ;-))
32
Co je dobrý postřeh? Podle mě nic nového pod sluncem. :o)
Tohle tady (a konkrétně nejvíc tady na tomhle blogu) přece řešíme už léta…
Teda myslím to o té zodpovědnosti za to, co kdo chcem.
To o tom tejrání je akorát klišé ve stylu hůl na psa. To by člověk nesměl napsat prakticky vůbec nic, aby nebyl za toho, kdo si stěžuje nebo svádí něco na něco/někoho jiného.
34. ale nééé, akorát když chce něco vyjímečného zažít, tak se musí nechat potejrat
33:teď se nemam za co omlouvat.Sla jsi do nečeho s rizikem a nevyšlo to.Jo,však to vím.Ale nikdo te netejral
Proste byl jinej a mel jiny priority.Tejrala ses sama.
Jestli to najdeš, tak se ti omluvím i capslockem.
Jestlit to nenajdeš, stačí mi, když se mi omluvíš pak osobně u piva. :-)
Jedna věc mi fakt vadí na všech lidech – když mě školí neprávem.
Na to kopu fest
ale ty mluvíš o nějakých průserech… to tejrání může být jen v hlavě, nemusí to být průser. Prostě ten druhý dělá něco jinak než chci já… tedy něco v tom smyslu. ale průser je to teprve v momentu, když to nezkousnu.
mě by spíše zajímalo, jak vzniká průser ve smyslu, že se dva lidé musí rozejít. že to spolu nevydrží. že se musí rozvést… nebo rozejít.
Ad31: A kdo mi s tím muze pomoci. S tím rozhodnutím.Nebo kdo je schopen respektovat tvoje,jeho rozhodnutí. Tam žádnej prostor pro tejrani není. Proste jedem…a jestli někdo bere jinej směr,než slíbil tak nechť je protejskem tejran.
41
Nemůžu najít, kde mluvím o nějakých průserech… fakt ne. Prosím tě linkni mi to.
Jasně, že to tejrání bylo v hlavě, v mojí, mě to bolelo. Nic jinýho jsem přece nepsala.
Ale prosímtě najdi mi, kde píšu, že to jeho pozdní dostavování se vždycky a všude a následný zdůvodňování to mnou byl průser. Zdá se mi divný, že bych to napsala až takhle. Dyk jsem to s ním vydržela absolvovat rok a půl, tak to snad nemohl bejt až takovej průser.
To tam byly daleko horší.
43. my měli v dětství takovou říkanku. „sliby se slibují, blázni se radují“ :-)
42:on to většinou žádnej pruser není.Proste zjistí,ze už si nemůžou užívat spolu,tak si potrebuji zlegitimnit uzivani jinde.
42
To je asi různý. Ale podle mě většinou ego. Ješitnost, falešná hrdost. Strach a málo sebevědomí, z toho plynoucí vlastnický pud a žárlivost. Jen krůček k násilí různého druhu.
Nebo pak opravdová hrdost a potřeba zachránit si vlastní duševní zdraví a úctu k sobě, když zjsitíš, že tě ten druhej fakt nemiluje, má jen na šukání a dál žije s manželkou nebo tě střídá ještě s nějakou další nabíječkou.
46
Nebo tak. :-)
44 jezis Ru v klidu,obecně…:-)
44. 54
To je právě asi to, že to nejde, že lidi zatím dycky posunul dopředu až ten průser.
tedy zareagovala jsem na tvůj odkaz, kde se odvoláváš na 56,66. vyhledala jsem si to a zareagovala na tvůj odkaz. Když tedy tam byl :-))
43
Tos to posunul jinam. A firt si jedeš po svojí ose, že tejrání se dává někomu za vinu.
Ale to je tvoje tejrání sebe. :-)
Zkus se na to kouknout jinak, nepřiřazovat tomu slovu ten vinící význam, stane se významově přímějším, jednodušším přirozenějším – a lehčím. :-)
51. domnívám se že jsou jen různé okolnosti…ty hodnoty jim pak přiřazujeme subjektivně.
49, 50
Já už se v tom ztrácím. Vy napíšete, že je to moje vina, protože dávám vinu jemu a píšu o průserech, já napíšu, že nepíšu o průserech a nedávám vinu jemu – a stejně jsem za blbce.
Prostě mi přijde, že jste si zas přečtli to svoje a teď mě pohlavkujete za to, co máte v hlavách vy, ne já. :o)
53. nepíšu ani o vině, ani tě nemám za blbce. jen si říkám že si ty situace vyhledáváš z nějakého druhu záliby v nich. tedy ty situace přicházejí z titulu konstelace… že se sejdou určité typy s určitými preferencemi, nikoliv z něčí viny.
50
Ratko, aha, ale to jsem se tam odkazovala proto, že jsi chválila Saula za přínosnost jeho myšlenky, tak abych ti doložila, že není tak novátorská. :-) Ne proto, že bych si myslela, že to chození pozdě a byl takovej průser, že by se kvůli němu museli lidi rozcházet.
Průser byl v tomhle konkrétním případě jen to, že ten člověk lhal a vymlouval se a dával vinu i za zatmění Měsíce nejen mně, ale celému světu kolem, všichni ostatní mohli za všechno jeho trápení, je to člověk, co žije s trvalým pocitem zneuznalosti a ublíženosti a v pocitu trvalé hrozby odevšad zvenčí, že mu všichni uslilují nějak podrážet nohy, okrádat ho, obelhávat ho a manipulovat s ním…
Jo to průser je. Jenže to bez psychiatra řešit nejde a k psychiatrovi on dovedl jen svého syna.
A preventivně – to si nestěžuju. I s tímhle vědomím jsem s ním zkoušela být, ve svém zachraňovatelském komplexu. Než jsem zjistila potřebu zachránit sebe sama viz druhý odstavec 47.
Nepsala bych to o něm sem, kdybys nebyla zas zmatlala pátý přes devátý a nepodsunula mi něco domyšleného si na základě něčeho, co si myslíš ty, ne já.
54
O vině píše Saul. Ten ji má v hlavě zažranou.
A moje konstelace jsou mi vcelku jasné, však jsem je napsala. Stačilo se zeptat. :-)
56
A jinak si myslím, že už jsme o nich taky psali přinejmenším třikrát, nejen u mě.
Boze Ru,my ti to s panem mistrem topenarem vysvetlime,jak jste nam znicily zivoty a jak hrde dal kracime…:-)já se po 5.pivu omlouvám jako blondak i za lidicke deti,takže se ti dostane zadostiuceni za cokoliv,co te trápí:-)
47. ten druhý odstavec. jj.
Ale je fakt, že mi víckrát přišlo zvláštní, že furt omíláš něco, co jsme už opakovaně probírali a o čem už informace opakovaně zazněly různými slovy – je možný, že si to fakt nepamatuješ. Že tyhle věci v hlavě nedržíš.
Já si informace o osobnosti druhého člověka vcelku pamatuju, jsou intuitivně pocitové, takže je jedno, odkud se mi do jeho mozaiky doskládaly. Prostě tam zapadnou a už tam jsou a fungujou pro informace další.
Nepamatuju si / pletu si jen fakta, třeba že někdo není Thajka, ale… Malajka? Asi, myslím, že teď už to mám správně. :-)
58
Ok, to jsem ráda. :-)
Já totiž po druhým pivu občas bulím, tak to přijde vhod. :-))
ale domnívám se, že každý chlap něco má. nějaký problém… jinak by měl dávno babu. TAkže pokud je volný, tak se dá předpokládat… že mu nějaká něco udělala. až to té další dá sežrat.
60. a nejsou to konstrukty? jakože si uděláš o tom druhém představu a z té už nemá šanci vyskočit. jen v ní umřít.
62
Jj, přesně tak to je a přesně s tímhle je potřeba do toho seznamování jít. Tudíž i já jsem šla a kdeco všechno s ním snášela právě proto, abych mu dala najevo, že se mnou má tu jistotu a klid a že nejsem malicherná a že při něm budu stát, jako při plně akceptovaném partnerovi…
No, a kravina.O to nestál on.
63
Nejsou. Je to změnitelné a je to víc pocitové. Nejsou to logické úvahy. Není to klec, mříž, beton, je to spíš améba.
O každém člověku máš nějaký svůj pocitový obraz, který stojí na informacích a ty si i díky němu určité informace pamatuješ.
Pokud máš v tom pocitovém obraze, či pocitovém paláci (viz paměťový palác, najdi si na internetu nebo u anglického seriálu Sherlock) pocitem zafixováno, že ti ten člověk neublíží, třeba že tě neuhodí, a on tě uhodí, tak akorát přepíšeš a dosadíš tuhle jednu pocitovou informaci, že je toho schopen a za jakých okolností, a ono ti třeba i vyskočí, proč tě uhodil nebo ti doskočí něco jiného, co ti tam předtím úplně nesedělo.
Nejde to řešit/budovat jen rozumem. A nejde to řešit pocity osobními, jako averze, zášť, závist, láska… musíš být jaksi od toho odpojená, být schopná mít dvojí čtečku pocitů, jednu tu zaměřenou na sebe a druhou a toho druhého… Odpojitelné od sebe…
A asi to nejde vysvětlit někomu, komu takhle propojeně/odpojitelně ten rozum a pocity nefungují.
Tak mi zkus prostě jen věřit a třeba si tím vysvětlíš, proč jsi tolikrát žasla, kolik jsem toho byla schopná „domyslet“ si tobě, třeba z dětství. Na tomhle principu to funguje.
62:ty jsi genius Ratko. To by zaujalo mnichy,reholniky… A platí to i naopak? (Platí) Nedávno se tak řešilo u Lišky bezdetstvi. Taky problém?Já naštěstí muzu říkat,ze deti ASI nemam.Jako ženská bych radši priznal desertaca v decaku,to by bylo min divny, než nic.Nez bys diagnostikovala nejaky „problém“.
66
„A platí to i naopak?“
Platí.
Kde se to řešilo v rámci bezdětství, u Lišky, nebo u mě? :-)
66. žejo :-) já věděla že tě konečně něčím zaujmu. ale u mnicha se nepředpokládá, že je potenciální partner pro budoucí soužití. tedy řekla bych že vypadává ze hry předem. tedy není předmětem zájmu ženy.
68
Jen mužů. :-)
68. stejně tak se u ženy mnišky, nepředpokládá že bude vyhledávat partnerství s mužem :-)
To by mě zajímalo, jak to mnišství církev pořeší, až zruší ten celibát kněžím…
Napadl mě úvodní komix odminula u Lišky. „Díky že jsem svobodná“. Myslím že o tom to je. Svoboda nade vše.
71. nezruší ho.
72
I pro mnichy?
72
Nebo pro koho?
75. na co se ptáš? :-)
nezruší celibát kněžím :-) mniši a mnišky tradičně žijí v celibátu.
75
Pro koho je svoboda nade vše. Když píšeš, že o tom to je. Jestli tím myslíš obecně že pro všechny, co žijí single. I pro mnichy.
68,9.70…mas smůlu Ratko,buzna taky nejsem,tak to vyresme tím,ze jsem proste divnej.Já vám za to nechám váš pocit normálností.
78. jo… tedy pro Lišku určitě. psala to ve svém komixu. a pro mnichy a mnišky taky. když zůstanou svobodné… mají svobodu.
77
Žijí tak na základě odřeknutí si styku a partnerství stejně jako kněží. Kdysi jsem četla, že to byl vlastně způsob přiblížení se bohu pro lidi, co s enemohli stát kněžími. Když celibát zruší kněžím (a nevěř, že nezruší, dřív či později zruší), ubyde jeden precedens.
Ne že by ho nemohli dodržovat, když budou chtít, ale nebude to podmínka.
79. třeba seš jen svobodnej. jak píšu výš :-)
80
Ale mně mnichové nepřijdou svobodní.
81 uvidíme, nechám se překvapit… ale myslím že nezruší. stejně tak nevysvětí ženy.
83. mě ano :-)
85
O tom jsem nepochybovala. Tobě musejí. :-))
A proč se tedy mniškám říká Nevěsty Ježíšovy, proč se zaslibují Bohu, atd.?
84
Zruší a vysvětí. Církev je jen forma a formy se mění.
86. Protože Bůh je absolutní svoboda… překračuje světské podmíněnosti.
87. však jo, necháme to na nich :-)
88
Fajn, tak proč něco zakazuje?
Ale to nic, ber to jenom jako řečnickou otázku, je mi jasné, že systém odpovědí pomocí citátů je na tohle už dávno vytvořen. :-))
Necháme to na Bohu :-) Až ho to přestane bavit, tak to změní.
83: Oni asi ani nejsou.A co? Proste nabrali svuj smer. Je to snad problem?
91
Nevím, asi ano, když to Ratka tak vehementně popírá. :-)
90. to je jen systém pouček, aby si lidé vzájemně neubližovali. stejně si ubližují…ale jde objektivně o to, chránit jednoho před druhým.
Když je někdo mnichem, nepředpokládá se že se budou vzájemně podvádět, lhát si, závidět, zabíjet se etc. . Naopak, předpokládá se že se budou mít vzájemně rádi a respektovat se… pak jsou nějaká přikázání a zákazy zcela zbytečná. Mniši a mnišky je nesou v sobě automaticky z lásky. nemusí je dodržovat….ten kdo má druhého rád, tak ho přirozeně neokrádá, zabíjí, nelže mu a nepodvádí ho. snad je to srozumitelné. Tolik k zákazům a příkazům „božím“.
93. samozřejmě nezabíjí… jsem blbec co si nekontroluje po sobě a píše jak mu to ťuká samo. a někdy to nedoťukne.
73: Souhlas,nezrusi. radeji se zrusi sami a poprou,co kazali i kdyz jim jde o zivot.
95. jak to myslíš, co popřou? zatím se nic nepopírá
93
Ale proč, když je nad tím vším? Jemu to může být úplně jedno, překračuje světské podmíněnosti.K čemu jsou mu lidi? Nepotřebuje je.
Tak ja mam tobe vysvetlovat,ze mate na x farnosti jednoho starickeho kneze s x mladymi pomocniky,kteri Hori virou mozna Vic Nez jejich knez,ale holt si vecer pohrajou s kundickou sve manzelky a tak maji smulu? Za mne bych knezim manzelstvi povolil,stejnejako Jezis,reholnikum uz ne,to je Nebo mela by byt vyssi liga.
97. nepotřebuje… ale lidi jsou skrze něj… tedy v něm jsou všichni sjednoceni, zde na světě se jeví jako samostatní lidé ale nad tím vším jsou sjednoceni v Duchu (v Bohu), v Lásce. anebo nejsou…. a jsou každý za sebe, izolovaní.
98. řeholníci a řeholnice mají ale taky své kněze, denně mají liturgie dle liturgických hodin. Třeba u dominikánek od 4 hodin ráno.
100:to mi je prdel:-) Reholnici musi skrze viru vystupovat z procesu ztvoreni. Tzn. Zcela eliminovat zenstvi v sobe. Budha Jim to rekl jasne.jak uvidi babu,at prchaji:-)
Ad 101 ale taky byl Buddha prvni,kdo vam povolil plnohodnotny pristup ke sve nauce. A rekl cenu,co to bude stat.
a v mahajane byli ti velci mistri zenati.Coz znamena,ze bud svoji viru pochopili,nebo nepochopili.
99
No a když je nepotřebuje, tak proč by extra jim stanovoval extra zákony?
100
Nojo, jaký si to uděláš, takový to máš. Ale podle mě to s Bohem moc společnýho nemá.
100: kristovy nevesty…
106: To nemelo byt pejorativni,naopak.
Zato já jsem asi zas za padoušku.
Když já tu čekám na maminku, až si napíše jeden mejl a přiloží k němu pět fotek, což jí asi vůbec nepude, jak tak koukám na její monitor v Team Vieweru, jak tam kurzorem bloudí a mačká nazdařbůh a kažýdou chvíli si vypne celej prohlížeč i s několik amezitím, stejhnbými otevřenými panely (mě ze skajpu vyhnala, pomoct odmítá a křičí na mě, že ji ruším, zeď zrovna mi píše i odmítací mejl, že tomu vůbec nerozumím a že jak jsem jí do toho na skajpu vlezla, tak se jí to všechno kvůli mně pomíchalo, protože ona to má v počítači úplně jinak než já a že já to nechci pořád pochopit… ) a piju u toho takový škaredý víno, jsem se přehlídla ve vinotéce a vzala šarži, co je hnusná, místo té dobré, teda na jazyk zajímavě drsný, ale trochu nepříjemně zavání, třeba ještě vyčichne po otevření, uvidíme…
No a tak mě nějak seplo, že jak mi Ratkla položila ten dotaz stran konstruktu, tak že u těchhle řádů jsou to taky konstrukty. Konstrukty, na které se ty lidi (konstruktůpotřební) upnou s konstruktovou představou, že to je to, co se Bohu líbí a co od nich vyžaduje, a že když to budou dělat ad extrem., budou mu úplně nejblíž…
Ale budou? Prakticky v izolaci od jiných lidí a s povýšením prostředků na cíl?
Prakticky v útěku před běžnou realitou života se vším všudy, před nutností neustále znovu a znovuse rozhodvat a neustále nést zodpovědnost za každý krok a za spoustu činů ovlivňujícíh jiné lidi kolem sebe i přímo za některé lidi ve svém životě ??
To nic, já zas vystřízlivím.
Tak mi přišel ten mejl od maminky, ještě že jsem si ho přečtla skrze Team Viewer během jejího psaní, protože teď mi přišel prázdnej bez textu. Musím se příště podívat, jak to dělá, že to napíše a odešle prázdný, asi napřed klikne na smazat nebo něco…
108. samozřejměže to jsou konstrukty… jako cokoliv jiného.jde o to co si vybíráš… jaky z těch konstruktů. zda pudovýh jako kterékoliv zvíře (to taky žije v nevědomých konstruktech) nebo zda si vybereš takový který odmítá jakoukoliv modlu… tedy kořit se stvořeným věcem.
Napsala jsem jí mejl, kde jí vysvětluju, jak pozná, že mi poslala mejl bez textu, a že když mi dovolí se spojit po skajpu, můžu koukat, jak píše, aporadit jí, co nedělat, aby pořád nerozesílala všem prázdný mejly… Už mi píše odpověď:
„Zmatky jsou zbytečné,
psala jsem Božence a tobě jsem chtěla napsat, až vyřídím jiné věci. Víc mně míchne,m že pošta mi dala ve čtvrtek do schránky dala doklad o tom soudním jednání…“
…atd. atd. už jen o jiných věcech. A že je tam pořád něco vedle, něco přestavují v bytě a že jí to ruší počítač a proto se jí nic nedaří a že jak tam umřel ten dědek, tak že pořád něco tahali po zmei a kdovíco že přerušili…
Prostě popření a únik, ani za nehet konstruktivní jednání vedoucí k možnému jednoduchému vyřešení věci, hlavně neztratit tvář a ego.
Čili já naprosto přesně chápu, proč mě přitahujou takoví podivíni chlapi, co mlží a uhýbají až lžou a svádějí vinu na jiné, jen aby nebyla na nich – je to masochistický syndrom pokračování mojí maminky. Neustále se snažím zas a znova zachraňovat všecky porouchané týmž (mi známým) způsobem.
Moment, už to bude mít za chvíli asi napsaný, jdu se dívat, jak to bude odesílat, ba co tam tak blbě kliká, že si to smaže.
110. ale v důsledku je to věcí vnitřního puzení a volání. toto ne, toto taky ne, toto taky ne…. tam někde v dálce… je neviditelný a pro lidi nepředstavitelný Bůh. Cokoliv si představíš…. Bůh není. A mníšky a mnisi se tomu neviditelnému, neuchopitelnému a nepopsatelnému Bohu zcela oddají.
110
Mně je to vcelku jedno, ať každej dělá, co mu je nejbližší, pokud neubližuje jiným. Jen na ton nevidím nic obdivu nebo úctyhodnýho. Někdo nemůže ten reál svět unýst, tak chlastá do němoty, někdo jinej potřebuje jen trochu podepřít, tak se dá do řádu, to druhý je bezpochyby přínosnější. Ale to je asi tak celý.
113. v běžném životě málokdy neubližuješ…ten mechanismus je nastavený tak, že již spotřebou může ubližovat a v důsledku stárnutí a blbnutím nakonec ubližujeme sobě. stávají se z nás trosky, otravujeme a pak nám někdo musí vyměnit plenu dívat se na nás… TEdy přeháním, ale nejde uniknout světu tím, že si řeknu že neubližuji. tím to nedám… tedy já určitě ne. Musím vnitřně hledat… mám tu potřebu, otačet se jak slunečnice za sluncem. Možná je to únik, o nevím… ale cítím to jako nejhlubší touhu po poznání….kam patřím, kdo jsem, co vyjadřuji sebou.
114. toto hledání vnímám jako napětí a zároveň úlevu v jednom, toto hledání je pro mě svoboda…. způsobilost hledat. vhlížet.
224
Ok, a neseš za to odpovědnost, žiješ s tím vědomím, že je to něco za něco, dáváš, tak i bereš, ubližuješ, ale taky potěšuješ.
Tím ublížením, které by být nemělo, jsem myslela překrok z této rovnováhy. A od toho jsou zákony lidské, aby toto stanovily, byť se zhusta zaštiťují zákony božími. A i s tím musíme žít, že nejsou dokonalé, ani zákony zvířecí smečky, stáda či hejna takové nejsou, to k životu patří. Smysl boha podle mě je umět řídit svůj život v tomto, co nám bylo dáno, ne utíkat do terária se zdáním dokonalosti, protože za sklem nikomu ublížit nemůžu.
Což ty mnišky a mnichové dělají.
Nicméně histoirie má dost příkladů, kdy i oni ubližovali až kam… Ve jménu toho svého kontruktu Boha…
111. u maminky se to jednoznačně jeví tak, že tě to baví. že je to vzájemné. Maminka ti nahraje a ty ji o naprosto vážně vysvětluješ. a znovu a znovu a znovu :-)) a hele, to mi připomíná naše debaty o víře :-)) vlastně se určité charakteristiky uplatňují v určité konstelaci blbej – chytrej, přičemž není jasné který je který :-)
114
Jistě že nejde unikonout světu tím, že si řeknu, že neubližuji!! Právě o tom píšu!
Dostali jsme úkol žít s kartami, které jsme dostali rozdány, a mezi ně patří i Černý Petr mašich chyb a výčitek a zodpovědnosti a vědomí, že nejsme dokonalí a že nelze být dokonalý, že když žít, tak jedině s chybami a ubližováním… ale s něčím za něco, žít tak, abych to nutné nevyhnutelné ubližování vyvážili…
Ale k tomu nepotřebuju kontsrukt, kdo jsem a co sebou vyjadřuji. To je nepodtstané, to jsou moje měřítka, ne ta „nademnová“, jimž nerozumím a nemám šanci rozumět, zevntiř systému jeho vnějšku. Potřebuji prostě cítit a pak si to doskládávat do toho svého paláce intuitivity, tak jako nejde nikdy neublížit, nejde ani všechno vysvětlit nebo zdůvodnit, opodstatnit…
116. světské věci jsou světské… i mniši a mnišky jsou lidé, tedy se chovají světsky. prdí, krkají a serou, hádají se a závidí si… ale i přesto všecko nelpí na světském. tedy neměli by. Měli by to za sebou zanecha a obracet se k bohu. V bohu žádná pravidla nejsou… je to světlo, vyzařování lásky v kterém se sjednocuje náš život v Jedno.Není tam nic. nebo něco…. nikdo o neví. ale mohu se obracet ke světlu pokud věřím že jsem obraz (odraz) Boží…. tedy že skrze mé myšlení, jednání a mluvení se může (a nemusí) zjevovat Bůh, tedy pokud jsem jeho obrazem. A mohu to vnitřně přijmout. nebo odmítnout že to tak je. jde opravdu jen a pouze o přijetí toho že nikoliv já jsem ta co všecko tvoří, co myslí tak nebo onak….že to není výsledek mojí vůle nýbrž žejeto stav mého nitra, který mě přesahuje. vnitřní stav, který reaguje přirozeně sobecky (pudově) nebo v přesahu… a pokud v přesahu (proti pudu) tak Jak? kam mě ten přesah vede? pokud se tedy citove a rozumově oprostím od závislostía vědomě se rozhodnu… tak pro co? jaká je moje motivace? co si přeji? Pokud si přeji být s Bohem (denní modlitby, čtení Bible, návštěva bohoslužeb a přijímání eucharistie) tak věřím lže je Bůh se mnou a ž žehná tomu co činím, protože věím že to činím v lásce, že je se mnou. ale to je čistě víra. i když se to třeba sere… tak moje víra mi říká, že nemám pochybovat… že jsem rozhodla z lásky, že to bude dobré. tedy píšu jak to funguje u mě….to neznamená že nenadávám a nedělám chyby, že nejsem sobecká a nemýlím se. ale přes to všecko věřím, že když se budu obracet k Bohu… tak mě ede a pomáhá mi rozhodnout se správně a požehná mi toto rozhodnutí.
118. prossím nechápej to že te chci poučovat…. vůbec ne. jen cítím velký rozdíl mezi stavem bez víry, s výčitkami a pochybnostmi…. a teď, kdy věřím že to co dělám dojde dobrého konce ať to vypadá jakkoliv napytel. Jelikož jsem uvěřila že to dělám z dobréh srdce. a že semohu mýlit a dělat chyby. a taky je dělám a vynadá mi muž a kdekdo dělá ze mě blbku. ale teď je to dobré… patří to k životu, nesu to dobře :-) i když někomu ublížím..už se nezhroutím :-)) omluvím se a jedu dál. nic nezůstane…. pořád čistý stůl.
117
Nebaví mě to. Vyčerpává mě to. Celej život. Akorát teď na starý kolena svoje to snáším o trochu líp, s lepším pochopením pro to sstarý kolena její.
A dost hluboce mě uráží, že sis mě zapasovala takhle.
Upřímně – často mě napadá, jak dlouho tady ještě bude, jak ráda bych si už od tohohle odpočnula.
Jinak nejde o to mamince všechno vysvětlit, jen jí ušetřit námahu. Nedělám si iluze, že když jí dneska vysvětlím, co dělá v mejlu blbě, že si to bude pamatovat do příště, nebude, naopak zapomene i něco dalšího z toho, co uměla ještě dneska. Potřebuju ji jen přimět, aby mě nechala se občas zúčastnit toho, co dělá, abych jí mohla pomoct.
Protože když se nám něco takhle společně povede dotáhnout do konce, máme radost obě.
Jsem moc ráda, když můžu lidem pomoct a ono jim to přinese radost.
Ale jsem daleka jim pomoc vnucovat nebo v té pomoci jít přes vlastní pud sebezáchovy. To ani omylem.
Hranici mám právě v tom vlastním svědomí, nevyčítat si, že jsem tu pomoc nenabídla, neposkytla, když by byla žádoucí.
A to bez vyslovené nabídky nezjistíš.
Do pečovatelskýho domu maminka taky za žádnou cenu nechce, a já rozhodně nezahodím svou práci a všechno jen proto, abych se k mamince na pár let nebo měsíců nastěhovala a dělalají trvalou pečovatelku podle jejích představ. Takže ji tam v tom bytě prostě nechám umřít, když to jinak vyřešit nejde, s tím problém taky nemám.
117
A naše debaty o víře neberu jako debaty o víře, spíš jako že si každá pomelem svoje. Páč ty si to svoje musíš ubránit a já si zas neodpustím ti do toho seknout, když už mi to přijde moc pateticko růžovoučký.
Tebe odmítám zachraňovat na každej pád. Neberu tě jako objekt potřebný mojí pomoci. Spíš jako neřízenou střelu, s níž debatuju proto, aby nerozstřelila ona mě. :-)
119 je o něčem jiném.
120
K tomu lze dojít i bez víry v Boha zprostředkované církví. Každý si nakonec toho svého boha nějakého najdem. Jinak zajdem.
Jo, to je hezký příklad – debaty s tebou o víře a jiných nesmrtelnostech chrousta mě nechávají naprosto klidnou.
Jsou to jen plky. Stylistický a myšlenkový cvičení.
Ale tvoje usměvavě sebejisté posouzení vztahu mezi mnou a maminkou a degradace všeho na sdělení, že mě to baví a že je to vlastně jako ty naše debaty o víře, mi vážně udělalo zas jednou díru až do jater. Neskutečně líto mi to přišlo a neskutečně pitomý.
124. to ano, souhlas. Mě to sprostředkované pomohlo, jelikož jsem byla nevěřící Tomáš. ale toužila jsem věřit… jen jsem nevěděla jak toho dosáhnout, myslela jsem si že to já mám udělat. že já se mám snažit. no a nakonec jsme nemusela nic…. jen se přestat vzpírat. jakoby se rozstřelila klec.
Máš strašně moc bloků.
Nebos měla, možná. Nejspíš je to v něčem už lepší.
Pokud sis teda do rovnáhy zas jiný neudělala, občas mi to tak přijde.
No a poté, co tu hodiny trčím a čekám, až bude mít maminka hotový ty mejly a bude chtít skajpovat, když mi psala, že toho má pro mě spoustu na sdělení, tak dopsala poslední mejl a prostě se odpojila. Šlus.
Můžu jít, tyranka královna skončila audienci.
Tak já du. Zatopit.
125. ale no tak…promiň, tak jako tobě přijde že řeším plky…. tak mě se jeví z mého pohledu že mamince vysvětluješ nějaké detaily pořád dokola. Jeví se mi z pohledu vnějšího, že ona touží především s tebou komunikovat a to svým způsobem… a maily jsou zástěrka. A ty se upřimně snažíš ji to vysvětlit, ačkoliv Tvojí mamince jde o Tvojí pozornost. chce si s tebou povídat, vědět že tam někde jsi a že jsi k dosažení. No promiň. Opravdu mi to přišlo takhle. že ona netouží po vysvětlování z tvé strany, jako spíše jen vědět že tam jsi. tak jak to znala z dřívějšku s tebou mluví, stejným způsobem reaguje. že ji to uklidňuje. ale to píšu jak to vidím ve vztahu s mojí maminkou. ona taky touží po mojí pozornosti…. vysvětlení trpně snáší ale ihned zapomene. taky jde spíš o rituál než skutečné vysvětlování něčeho.
Tedy i já se tady snažím něco vysvětlit a jsou to v důsledku plky.
Příště už čekat nebudu. Musí sama zjistit, že když chce mluvit ona se mnou, musí tehdy, když se to hodí mně. Já s ní mluvit nepotřebuju.
Ale to jsem jí řekla už dvakrát a stejně se nic nezměnilo. Zas jsme byla vinn ajá, že nejsme nastoupena pře djednotkou, když si to přeje ona, a že jí voůlám na skajp, když ona si chce rovnat fotky.
Jdu zatopit. Teplo po těle, teplo na duši.
130
Nechce si se mnou povídat, jak vidíš. Chce mít pocit svojí důležitosti a výlučnosti a chce mít nad lidma navrch.Čili věci musejí být tak a tehdy, jak ona nařídí, ne jak ti druzí navrhnou.
132.. no tak takhle, tím jsme myslela „tím jejím způsobem jak je zvyklá“ :-) To je její způsob povídání. Uspokojí se skrze tebe. Děláš ji jak to říct…. dobíječku. :-) ale já mojí mamince taky. jsem z ní úplně vycuclá a vím to. a přemítám míru vycucání, které je ještě přijatelné. či které mě uklidní… že něco jsem přece jen udělala.
133
Potřebovala bych sex s někým, koho mám ráda, kdo má rád mě. A nebo utnout maminku. Jinak se z toho dobíjení brzo sesypu jak nedobíjená baterka.
134 když maminku utneš…. bude tě vysávat vědomí, že ji nepomůžeš i když můžeš (nechat se vysát) :-) asi je na čase hledat nové způsoby dobití :-))
Nebude.
Právě jsem si od ní přečtla tak sprostej mejl obviňující mně, co všechno jsem jí v tom počítači minule udělala špatně a jak jí to nešlo a kolik sil ji to dneska kvůli mně stálo a za co všechno dalšího ještě můžu, že jsem jí obratem odepsala jasným utnutím. Přečte si to až tak zítra, ale mě se strašně ulevilo už dneska.
Akorát zatopeno furt eště nemám.
136. ale je to jasný důkaz že mail napsat umí :-))
Někdy se povede. Je to tak jedna ku jedné.
V tom mejlu mi mimochodem taky vynadala za to, že několik fotek jí tam zaboha nešlo vložit. Dvě jo. Co jí na to mám napsat, to už bylo tisíckrát a vždycky jsem jí předvedla, že vložit nic není problém, a vždyky jsem jí znovu řekla, že když bude mít jakýkoli problém, stačí zazvonit, připojím se a pomůžu.
Jenže o pomoc potažmo o výsledek nejde, jde o to, aby mohla naříkat a lát a stěžovat si a deptat okolí svojí středopupečností. Jde o to, aby jí to nešlo a mohla z toho udělat dostatečné drama. Neb dramnata jsou to, co ji celý život při životě drží a cio jhí dodává energii.
Seru na to. Tolik té energie já nemám.
A ty už mni taky prosím dej oddech. Nemám potřebu se vyzpovídávat, netěší mě to, je mi to nepříjemné, jen prostě trpím pocitem, že ti musím odpovídat a uvádět tvoje dojmy s pojmy na míru pravou. Ještě furt nemám zatopeno, sepisovala jsem ti odpověď na kotel, u kterého jsem taky napsala, že to nechci rozebírat, a nevyšlo to. Tak aspoň tady už, když je tady Liščino… Dík.
Vy nejste normální vy dvě:-) Já mam od maminky 3 zmeskany hovory a asi jich za ten dnes zmeskanej oběd ještě par nechám zmeskat:-) Ale máme se radi…a to stačí,aspoň někdo…komu neberu telefony:-)
Proč svojí matce jsi schopna jen udělat vrbu a neradit, nehodnotit, a ostaním ne?
140. komu ostatním? radím jen tobě :-)
Tak si to strč za klobouk a začni mě respektovat jako svéprávnou dospělou osobu jako ty ostatní. Nepotřebuju furt decentně sdělovat, že su ve tvých očích ještě malý děcko.
Ale kecy, radíš všem. :-)
139
Ty taky nejsi normální. Nikdo normální takový blbosti nečte.
142. neradím, ostatní mě kopnou do řiti :-)
140: protože by to nebyla Ratka,jak ji zname a máme rádi:-) Na nás si netroufne:-) Jen to zkouší:-)
145. troufnu si jen tam, kde je příznivá odezva :-))
5
Mela bys obcas hrabnout i po tech muzich z prvni sorty nez z te druhe Ruliso :-))))
A když není,tak pockas až bude:-)Škoda Ratko,ze ti není nact,hned bych si tě vzal za manželku:-))
144
Příště tě tam kopnu.
149. nekopneš, vysvětlíš mi to :-)
Kopnu, už jsem si to tady napsala na bednu od desktopu, „Poslat Ratku rovnou do prdele“.
147 a ty mi taky můžeš… víš co, radit… :-)
152
Melas me tam poslat, priste ti uz moznost treba nedam.. :-))
Proc furt cumlate to vino a jeste k tomu samy? Furt to nechápu, si udelejte zelenej caj, tam vetsinou spatne vybrat nelze :-)
posilani do prdele asi netřeba,teď jsem neprozretelne ten telefon vzal a …místo výčitek slyšel plac.Tak to jdu poresit,kdo ze to moji mamince ubližuje.to s nim nedopadne dobře:-)
153
Však jsem to udělala. :-)
Nevím, jak ostatní, ale já nepiju furt to samý víno. A zelenej čaj si občas taky dělám a jsou mezi nima zrovna takový rozdíly jako mezi vínama.
Teda když do toho nepočítám krabicáky a sladký mokdavský sračky za čtyřicet kaček z hypermarketů.
154
Tak snad to bude v pořádku…
155
Samy jako samotny ale. Jasne zejsou rozdily i u caje ale rozhodně na skale mezi dobrym a hodne dobrym coz se o vinu říct nedá :-)))
154
Vidis, priste ho uz vezmes driv treba.
A už mne to ani nemrzi,mohl to byt veselý večer,ale ted mi znamej u pisoaru vykládal,jak mu sef suka tu…no tu:-) Tak dobrou,ja už z těch pudu mam jen hlad,po jídle:-)
158:synchronicita:-)
159
Suka mu synchronicitu?
157
Ajo, samy… no když tu nikdo jinej není, tak holt samy, já nevím, to je asi logický, ne?
161
Když je doma mládě, tak někdy pije taky, ale spíš ty sladší vína a bílý. Moje tvrdý červený mu moc nejedou.
160 :-)))
161
Je, ale na me to spis pusobi zoufale, muj dojem.
Ale mozna jen taky moje vytvorena bariera k alkoholu a vůbec jeste k nemu kdyz to je doma…
159,60 už ne,už suka svoji synchroni citu -)
165
A kde jinde? :o)
Víno jedině doma nebo někde jinde u někoho v bytě. V hospodách jsou to všechno patoky nebo pak už strašně předražený. Přeci nedám za slušnou flašku čtyři stovky, když si chci dát s někým k večeři jen dvě deci.
Ty nejsi z Moravy, viď.
166
Jeste ze ne syna Chronicity :-)
167
Nejde odkud jsem jako spis o to ze mi nejak vyjelo pred oci ze sedis doma s lahvi a tukas u ni do blogu, nebo ne? Ty slova mi to dnes casto pripominaji totiz, ale nechci to rozebirat, o mic nejde. Jinak vinu jsem na chut neprisel vubec, vlastne nicemu, ale to bude mozna tim ze jsem se na stredni postupne snad z kazdyho chlastu od piva pres vino az po vodku poblil.
169:to je jedno,mne dnes stejne bolí hlava,zlatý synchra,aspoň se člověk v klidu vyspi:-)
Taky pujdu, jeste pocvicim kycle protoze me zas bolej bedra a konecne se poradne vyspim. Jo dnes jo.
169
Nikoli, láhev je v chladu a temnu, u klávesnice mám jen rozpitou decovku z tenkostěnnýho čistýho skla bez nožičky, aby nebyla vratká, když tu mám polotmu a prd vidím.
Víno mám ráda, teda červený suchý, z toho se nebleje. Teda když je nemícháš s ničím jiným. Jinak jsem taky už blila ze všeho a i dál piju vše. Akorát ne vše kdykoli a doma. Třeba slivovici prakticky jen dopoledne v práci.
I na to víno musí být chuť, někdy je víc na pivo nebo cidera. Ale většinou vede červený vínko. A občas ten zelenej čaj.
171
Jo, to jsem si myslela včera. Jak se vyspím. A nad ránem mě vytáhla kočka, že chce ven, o něco pozdějc zvonil budík mláděti na vstávání do práce a ještě o něco pozdějc ťukali sousedi na dveře, že kočka chce domů.
Tak dobrou noc.
173
Diky bohu ze moji kocouri nejsou tak zhejckany a stačí jim topeni v chodbe popripade kos na pradlo :-)) jsou to tvrdý hosi
172
Ok no tohle ti odkejvu at nemam u tebe nalepku po dnesku uz uplnyho rejpala, tak dobrou.
28 ru
„hulvátský sobecký tón“ zkraje mě hned varuje, že to zavání psychopatem… a to dokonce když dotyčný sám to jakoby bere s nadhledem a „žertovně“ poukazuje na to, že je hulvát. Jako by to byla nějaká rebelská zásluha nebo neoddiskutovatelná a nezměnitelná součást jeho povahy – jak poukazuje. No tak to je podle mojí zkušenosti na druhým rande jasno, že prchat. (Ale může se ještě konat další rande, pokud se to zdá vhodné.)
…176 horší je, když to není tak zřetelné, ale v jen v jemných nuancích :(
83,85
podle mě je úplně jedno a lhostejné, jestli komukoli z nás mniši a jeptišky (pokud vůbec o nich mluvit obecně) připadají svobodní nebo ne.Na tom nesejde. Svobodný je ten, kdo se tak cítí neb tak žije. Ne ten, kdo ho hodnotí odvedle. A se sexuálním životem to nesouvisí, resp. může ta svoboda v něm být různě – u někoho že má jen jednoho partnera je sboboda, u druhého, že se tím vůbec nezabývá, u třetího, že spí,s kým chce kdy chce… hlavně že ví, že mu to vyhovuje nebo že se tak rozhodl nebo proč to tak chce.
176
Dospěla jsem k témuž.
Jen jsem to školení odobroné způsobilosti měla trošku delší. :-)
177
No právě ono to ze začátku bývá jen velice jemné a hlídané, až časem to povoluje a vyvěrá na povrch.
Ale já měla i spoustu dalších indicií, akorát jsem na ně nedala, že mám prchat a ne něco zkoušet a nalhávat si, že to zvládnu brát s nadhledem. Dyk víš.
177 ad mniši – mně to jedno je, akorát jsem v 83 reagovala na Ratčinu 80 a předchozí, kdy to tak nějak smíchala…
Na začátku šlo o chlapy, o partnerství. A to Ratka podala tak, že single lidi jsou single, protože svoboda je pro ně nadevše.
Jenže to mnichové a mnišky nejsou. Ti se zaslíbili Kristu, nevěsty Kristovy atd. Takže podle tohoto hlediska svobodní nejsou.
Když bude Ratka definovat svobodu jinak, svobodou mysli a shodou svého života se svým jednáním a chtěním, tak může být svobodný kdokoli, kdo žije tak, jak se rozhodl – ale pak to nemá co dělat s tím, jak žije, natož jestli žije v partnerství, nebo ne.
Nevím, snad jsem to vysvětlila, že mi vůbec nešlo o nějakou kritiku mnichů a mnišek, ale o lehce hravé ukázání Ratce nesmyslnosti toho, co takhle splácnutě dohromady napsala… Což se jako obvykle nepovedlo a spadlo to někam úplně jinam. :-)
Já holt furt moc jedu v těch mozaikách, co mám furt spojený dohromady, takže další informaceš mi dál a dál rozvíjejí ty předchozí. A Ratka to má jako jednotzlivý výstřely pokaždý nba jinou stranu. A pak když se já ptám, proč střílí doprava, když ten zajíc běžel vlevo, tak je z toho guláš, páč já mluvím furt o tom původním zajíci, ale Ratka už má jinýho.
To je zajímavý, když píšu přiožralá, tak si pečlivě všechny překlepy poopravuju, a když píšu střízlivá, píšu jak ožralá.
Před minutou jsem vstal, nepamatuju kdy jsem se vyspal 12 hodin. Husty.
Já vstala v půl sedmý ráno a s úžasem zjistila, že jsem večer usnula tak rychle, že jsem si ani nezhasla lampičku nad hlavou. Pal se mi nemá zdát, že už je deset ráno, když mi svítá celou noc.
Tak já jdu dočítat.
Ruliso a ratko, občas jsem měla impuls napsat k něčemu, že souhlasím, ale pak jsem do toho nechtěla zabředávat. A obě tam máte pár zajímavých slovních spojení, takové perly. Prostě jste místní perly, nikoli škeble.
168 Komorebi
syna Chronicity :-)
154 Saule, tak snad matka dobrý. Ty matky… tady byl zas mejdan, tentokrát narychlo od sobotního poledne a ještě s přespáním tříčlenné rodiny mých kamarádů a já ještě před půlnocí matce vyčetla, že mi krade mejdany! Normálně se zapojí a už jede celou dobu. Zkraje občas tajně utrousí něco hodnotícího na můj účet, já jí předstíraně přesvědčivě řeknu, že nedávat nevyžádaná hodnocení je základem každé komunikace (to jsem vymyslela dobře demagogicky, ne? :-)) a pak ona vrství rodinné příhody, no spíš svoje a je plnoprávným členem mejdanu, vůbec se neupozadí, no ale dobrý. Jednou je to dobrý. Až ty stejný lidi přijdou příště, musím to skoulovat nějak jinak. – U těchhle je to cajk, protože já jejich rodiče taky znám. A pro mě jsou zajímavý. Kdežto pro ty jejich děti asi už tak na mejdanu ne :-)
No jo,u mne dobry.
Mati ma dnes narozeniny,tak jsem to vyresil kytkou a je to v cajku.
I kdyz na ty narozky jsem zase skoro zapomnel.
A navic ani nevim,kolik let vlastne ma:-)
Ale to uz kolikrat nevim ani u sebe,coz je vlastne dobre.
Proste moc:-(
Aha, tak už se nedivímn, že totéž neví ani můj mladší syn. :-)
Já si pamatuju datumy narozenin i svátků, ale v postupným průběhu těch týdnů mi splývají čísla dnů, že to nerozeznám v ten den, kdy ty narozeniny jsou a většinou zapomenu, upomínky si dát odmítám protože mi přijde docela vzrůšo a i elegantní umět z těhlech situací vybruslit nějak s pomocí improvizace. :-)
187
Dokud ti bude kupovat míň svíček na dort tak je to OK. :-)
Jak je smajlík pro koulení vočima? Vedle probíráme Apollona, tady to budou data…
Já vím, že po novu se to odnedávna už smí, ale věř mi, že starší generaci to ještě furt uši voči trhá… :-)
189
No, on hlavně celej rok pořád slibuje stylem „Ha, už vím, co ti dát k narozeninám“, ale když s eho týden po nich zeptám, jetsli svšim, že už byly, tak řekne – „Fakt? Já myslel, že je má napřed táta a pak teprv ty…“ nebo nějakou podobnou kravinu, třeba že myslel, že je slavím až na vánoce nebo tak něco.
Takže svíčky jsou hezká idea, akorát obvykle chybí ten dort. :-)
190 i 191
Já ho vlastně chápu. Já vím že ženě to asi těžko vysvětlovat, ale my na vás vážně myslíme, jen v úplně jiných směrech než je datum narozenin, no. :-) Ale to jsou asi z našeho pohledu pro vás nevysvětlitelný věci, které jsou mnohdy zároveň i k vašemu absolutním nepochopení.
Což je těžký vysvětlit protože pro vás je datum narozenin a to že si na to někdo vzpomene vším. Roky mi trvalo aby si moje zvykla na to že na MDŽ ani den matek se ničeho nedočká, protože ten datum prostě mít v hlavě odmítám a slavit ten den už vůbec, asi to zní nějak necitlivě ale není, ten princip je mnohem důležitější než vypadá. Stejně jako mě každým rokem lezou na nervy čím dál víc vánoce…jo ty narozeniny si uvědomuju že je moje mezera a chyba v naprogramování a něco s tím asi musím dělat, protože to může někoho rozesmutnit někdy, ale ostatní dny a svátky jsou prostě čirá blbost a odmítám se tomu podržizovat…jo ty vánoce jsou fakt zdárnej příklad toho jak to lidi přes celej rok nezvládaj…jak se nezvládaj chovat ke svým…
191
A obdaruje tě nakonec tím o čem mluví i přes špatný datum? :-)
Taky mi nikdo nepřeje a nic nedává, a zapomíná na výročí. Můj muž argumentuje tím, že všecko dělá pro mě a tudíž není nic co by mi mohl dát navíc :-)) tedy co již nemám
Buď budeš řešit den výročí nebo to jak se k tobě chová soustavně. Mám obavu, že málokdy chlap zvládá oboje najednou. Naplňovat to jak by si ženská přála. :-)
192
Neboj, časem k stáru to i ta ženská pochopí, jen je potřeba, aby napřed měla ty syny. :-)
Jinak gratuluju, až teď mi seplo jméno s odkazem, tak jsem skočila jen kuknout. Na čtení delšího textu už dneska nemám oči (nechala jsem je v práci) ani hlavu (usínám), ale co nejdřív napravím. :-)
193
Není to těžký vysvětlit. Taky jsem mezi svými kamrády a některými ex pověstná tím, že přeju den až týden poté a nebo že už to nechám být úplně, páč už je mi to fakt blbý se ještě vůbec s nějakým přáním ozývat.
Ale u mě to není odmítáním, ale že jsem na tohle prostě fakt blbá, a i když se měsíc předem zaříkávám, že tentokrát si to ohlídám, tak pak mě dycky zas vcucnou jiný události…
Ale narozeniny svých dětí, své matky, otce a svého bývalého manžela mám už vryté pod kůži dokonale. Ty vyskočí dycky. Výjimečné vztahy v mém životě mají výjimku i v mojí paměti.
194
Nee. :-)) Nakonec dycky akorát koupí bonboniéru, že aby to honem dohonil, tak aspoň něco. :-))
195
Hezký alibismus. :-) Na to bych mu odpověděla: Je, pocit mých narozenin. :-))
196
Ratka asi víc neřeší ty narozeniny. :-))
198
Faaakt? I ženská jo? Uf.
No u mě to je kombinace blbej s odmítnutím, což je fajn pojistka protože když podle nálady zrovna neodmítám tak stejně zapomenu.
199
Jo, to jsem dělal taky. :-D Tipuju že mu je tak 15
200.už to nijak nekomentuju, stejně to nemá cenu… na moje narozky nezapomene, ale nikdy mi nepřinesl nic ani na MDŽ ani na den matek….a i když se tvářím rozlítostněně nebo ukřivděně že kolik toho dostala Marie od Tondy, tak nic. že on není Tonda… a je to vyřízené:-) žádný alibizmus, prostě mi nic nedá.
Neobjevil se mi po odeslání komentář a při opětovném pokusu o odeslání téhož mi to tvrdí, že je duplicitní. Takže někam na blog dorazil.
Liško, kde jsi? Jsem ve spamu, nebo zas v nenávratnu?
Tak MDŽ se snad v normálních rodinách ani neslavilo, nevím, myslím, u nás v široké rodině ne, kam si až vybavím, jen v práci, to byl takovej so-cia-listickej svátek pro odvázání se na pracovišti, a Den matek je asi tradičně zapomínanej, aspoň já na něj taky dycky zapomínala a ani na něj nic nikdy nečekala, zvlášť když už to učitelky ve škole nepřipomínají… Myslela jsem, že mluvíme o těch narozeninách.
Aha, tak zas to zakázaný slovo nutný napsat nějak jinak.
205-207 to mě rozesmálo, že tohleto slovo dělá, že komentář je v nenávratnu.
Já tam nastavila jiná slova. Asi se budu muset znova podívat.
Těším se, až si přečtu Komorebiho! Teď o půlnoci radši už jen jeden nejnovější příspěvek, ostatní nechám na později…
208
Já už to včera taky nedala, jen jeden čláínek, kd ena mě vykouklo slovo „farmář“, páč je mi blízký. Jinak už jsem usínala natolik, že jsem i přehlídla poslední Komorebiho odpovědi tady.
203
20!! 20!!
Ale já už deset let tvrdím, že těch pět let je pozadu…
:-))
Německý šansony:-))
Haha :-) tak tenhle pobavil řádně
PS. Po úryvku o kabátech už rozumím tomu, proč my chlapi čekáme při rande na ženskou, která jde pozdě a ne naopak. :-))))
Komorebi,
jo, to tak bývá u mě ráno. Pak přijdu pozdě. Tato úvaha o kabátech se naštěstí konala až večer, kdy mi mozek funguje rychleji, takže zabrala asi 5 vteřin.
Saule,
žejo! Že nejsou! Německý ploužáky.
3
No a pak je druhá sorta chlapů, na které vždycky čekají ženské, páč oni pořád někde něco řeší, střídavě soukromně a pracovně po telefonu, ale nepořeší optimalizaci organizace svého času natož cesty na to rande. Což jim ale nevadí, protože skvěle umějí vysvětlit, že jejich opoždění:
a) nebyla jejich vina, ale vina objektivních okolností (i to, že si nikdy nenechají časovou rezervu, ehm)
b) za jejjich zpoždění vlastně mohla ta partnerka, protože udala špatný čas setkání i souřadnice (neudala, on se přeslechl nebo se vůbec nesoustředil, když se na to zeptal a a ona mu to začla sdělovat)
c) v kontextu událostí je jeho zpoždění vlastně naprosto nedůležité, nepodstatné, ba marginální, na rozdíl od toho jednoho zpoždění, co kdysi asi tak před dvěma až pěti roky měla ta partnerka a které bylo přímo exemplárně frapantně charakteristicky destruktivní. :-)
…soukromě…
:-(
Proto si rande domlouvám v hospodě.Tam pozdě nepřijdu a vydržím tam čekat velmi,velmi dlouho.Kolikrat už i zapomenu na koho vlastně,ale stále čekám:-))
proste typ věrného a oddaného muze:-)
8
Hospodě. :-))
9:když tam je to na rozdíl od vás takové klidné a stabilní.:-) Prostě oaza klidu v bouři života:-)
10
Když to je taky relativní. Já se zas podvakráte dozvěděla, že chlapa ta ženská musí bavit, nesmí bejt nudná. Klid nebyl žádoucí. :-)
Já o nude nic nepsal. Nuda je nuda,z té se dá vytrhnout jen zábavnými zážitky.Klid je jistota.A tu máme jen v hospodě:-)
Aha. Takže klid, ale ne nuda znamená, že žena bude mužovi zajišťovat zábavné zážitky, ale nebude ho nikterak vytrhovat z toho, na co je zvyklý. Už jsem to pochopila. :-)
11:chlapi lžou stejně jako zensky:-) ale po nudných zenskych se mi možná bude stýskat.Ted v práci s jednou takovou „zábavnou“ mam po klidu. Respektive ji svůj klid demonstruju,což je na zenskou pro mne smrtící strategie,ale co už,mam být upřímný a říct jí,ze je stará nadrzena kunda,kterou nikdo nechce a žárli,že jsem slovně laškoval s jejími podrizenymi?Vlastně jen s jednou a to by mohla byt moje vnucka a začala si:-) No,jestli mne vyhodi ,tak půjdu na sachtu farat.Tam snad narazim jen na nějakou permonici:-)
15
Máme volnej flek montážníka. :-)
Kudla, 14, ne 15. Už v tom jedu zas.
15:doufám,ze ta montáž bude tak složitá,abych nemohl laškovat i s tebou:-)
Přitom já tam do toho světa zenskych proletarek záměrně vstoupil jako zcela asexualni bytost. Proste jim vysvetluju,jak se to tam zasunuje a kolikrát to stačí a na co si mají dat pozor…a jim se ty očička najednou rozzáří,ze bych si i na tu managerskou pozici troufnul,když umím tak motivovat team:-)
17
Můžeš, ale až cestou z práce, protože jinak je to dost jinde na různých hřbitovech. :-))
A nebo bys ještě mohl na brusírnu, to bysme si mohli dávat i ranního frťánka spolu. Ale flašky se nosí na střídačku! :-)
jo,já to beru,hřbitovy…to je to prave místo pro moje ambice:-) No jo,ale co ty vdovy tam,zvlášť ty bohatý.
19: To nošení flasek ještě funguje? No sláva,ještě to s tou naší civilizací není tak beznadějné.Co já se kdysi ve fabrice pro tu staroreznou nalital :-)
20
Ty choděj jednat na firmu do kanceláře. :-)
21
Depak, na tradice my sme pes. :-)
5. nudná ženská a nudný chlap, to je jak u nás doma :-)))
Ru, já tě podezírám… snad to není moc drzé, že Tebe právě tito nespolehliví vymlouvací týpci přitahují :-))
21.no asi jo.U nás taky jednu princeznu nedávno vyhodili,mela na odpoledni 2 promile:-) Já s tím ale nesouhlasím,jsem pro lidsky přístup a řešil bych to domluvou.V hospodě:-)
23:Ru se s nima nenudi:-)
23
To byl jen ten jeden.
Tejralo mě to fest.
Jako poučení stačilo.
26: 25 sorry.
Teda, když mi to dělají kolegopvé nebo obyč kaamrádi, beru to vcelku v klidu, ale od člověka, kterýho považuješ za něco jako partnera nebo u koho si myslíš, že se něco takového rozvíjí, to bolí. A křičí to na tebe, že tudy (s tímhle fchlapem) ne.I chlapská ješitnost a zbabělost musí mít sovje meze.
Jenže já si dycky ze začátku myslím, že nějaký evidentně nestandartní chování s hulvátským sobeckým tónem je takovej jeho osobitej smysl pro humor… než mi z opakování a čím dál intenzivnějšího (rozuměj drsnějšího) podávání dojde, že je to prostě skutečně přesně takovej člověk. Možná až nemocnej.
27
Netřeba se omlouvat. :o)
Ale přitahujou mě nestandardi, to je fakt.
Úspěšných bohatých sociálně si jistých alfa samců se nějak bojím.
26: tak už se za ponaučení platí
Ne „tejranim“,který se svede na chlapa. Prijmutim zodpovědnosti za to,co chci. jenže kdo to ví?
31. to je dobrý postřeh…
31
Nemám pocit, že bych se vzdávala odpovědnosti. To, že mě něco tejralo, je popis stavu, nikoli svádění na někoho.
Neser.
Ten chlap psychicky mimo běžnej normál Gaussovy křivky je. A já to věděla od začátku. S tím jsem do toho šla.
Však to víš. Tak mě neškol jen proto, že máš možnost.
Za tohle se teda pro změnu omluvit můžeš. ;-))
32
Co je dobrý postřeh? Podle mě nic nového pod sluncem. :o)
Tohle tady (a konkrétně nejvíc tady na tomhle blogu) přece řešíme už léta…
Teda myslím to o té zodpovědnosti za to, co kdo chcem.
To o tom tejrání je akorát klišé ve stylu hůl na psa. To by člověk nesměl napsat prakticky vůbec nic, aby nebyl za toho, kdo si stěžuje nebo svádí něco na něco/někoho jiného.
34. ale nééé, akorát když chce něco vyjímečného zažít, tak se musí nechat potejrat
33:teď se nemam za co omlouvat.Sla jsi do nečeho s rizikem a nevyšlo to.Jo,však to vím.Ale nikdo te netejral
Proste byl jinej a mel jiny priority.Tejrala ses sama.
35:asi tak.
35
No tojo, to jsem psala nedávno přece taky, v souvislosti s výchovou dětí a zráním osobnosti, pamatuješ? Taky nic nového pod sluncem. :-)
http://rulisa.mzf.cz/2016/12/31/stastny-zdravy-a-nechudy/
komentáře č. 56, 66
Ale to z té Saulovy formulace nevyznívalo, teda.
36
A kde čteš, že píšu, že mě tejral on???
Jestli to najdeš, tak se ti omluvím i capslockem.
Jestlit to nenajdeš, stačí mi, když se mi omluvíš pak osobně u piva. :-)
Jedna věc mi fakt vadí na všech lidech – když mě školí neprávem.
Na to kopu fest
ale ty mluvíš o nějakých průserech… to tejrání může být jen v hlavě, nemusí to být průser. Prostě ten druhý dělá něco jinak než chci já… tedy něco v tom smyslu. ale průser je to teprve v momentu, když to nezkousnu.
mě by spíše zajímalo, jak vzniká průser ve smyslu, že se dva lidé musí rozejít. že to spolu nevydrží. že se musí rozvést… nebo rozejít.
Ad31: A kdo mi s tím muze pomoci. S tím rozhodnutím.Nebo kdo je schopen respektovat tvoje,jeho rozhodnutí. Tam žádnej prostor pro tejrani není. Proste jedem…a jestli někdo bere jinej směr,než slíbil tak nechť je protejskem tejran.
41
Nemůžu najít, kde mluvím o nějakých průserech… fakt ne. Prosím tě linkni mi to.
Jasně, že to tejrání bylo v hlavě, v mojí, mě to bolelo. Nic jinýho jsem přece nepsala.
Ale prosímtě najdi mi, kde píšu, že to jeho pozdní dostavování se vždycky a všude a následný zdůvodňování to mnou byl průser. Zdá se mi divný, že bych to napsala až takhle. Dyk jsem to s ním vydržela absolvovat rok a půl, tak to snad nemohl bejt až takovej průser.
To tam byly daleko horší.
43. my měli v dětství takovou říkanku. „sliby se slibují, blázni se radují“ :-)
42:on to většinou žádnej pruser není.Proste zjistí,ze už si nemůžou užívat spolu,tak si potrebuji zlegitimnit uzivani jinde.
42
To je asi různý. Ale podle mě většinou ego. Ješitnost, falešná hrdost. Strach a málo sebevědomí, z toho plynoucí vlastnický pud a žárlivost. Jen krůček k násilí různého druhu.
Nebo pak opravdová hrdost a potřeba zachránit si vlastní duševní zdraví a úctu k sobě, když zjsitíš, že tě ten druhej fakt nemiluje, má jen na šukání a dál žije s manželkou nebo tě střídá ještě s nějakou další nabíječkou.
46
Nebo tak. :-)
44 jezis Ru v klidu,obecně…:-)
44. 54
To je právě asi to, že to nejde, že lidi zatím dycky posunul dopředu až ten průser.
tedy zareagovala jsem na tvůj odkaz, kde se odvoláváš na 56,66. vyhledala jsem si to a zareagovala na tvůj odkaz. Když tedy tam byl :-))
43
Tos to posunul jinam. A firt si jedeš po svojí ose, že tejrání se dává někomu za vinu.
Ale to je tvoje tejrání sebe. :-)
Zkus se na to kouknout jinak, nepřiřazovat tomu slovu ten vinící význam, stane se významově přímějším, jednodušším přirozenějším – a lehčím. :-)
51. domnívám se že jsou jen různé okolnosti…ty hodnoty jim pak přiřazujeme subjektivně.
49, 50
Já už se v tom ztrácím. Vy napíšete, že je to moje vina, protože dávám vinu jemu a píšu o průserech, já napíšu, že nepíšu o průserech a nedávám vinu jemu – a stejně jsem za blbce.
Prostě mi přijde, že jste si zas přečtli to svoje a teď mě pohlavkujete za to, co máte v hlavách vy, ne já. :o)
53. nepíšu ani o vině, ani tě nemám za blbce. jen si říkám že si ty situace vyhledáváš z nějakého druhu záliby v nich. tedy ty situace přicházejí z titulu konstelace… že se sejdou určité typy s určitými preferencemi, nikoliv z něčí viny.
50
Ratko, aha, ale to jsem se tam odkazovala proto, že jsi chválila Saula za přínosnost jeho myšlenky, tak abych ti doložila, že není tak novátorská. :-) Ne proto, že bych si myslela, že to chození pozdě a byl takovej průser, že by se kvůli němu museli lidi rozcházet.
Průser byl v tomhle konkrétním případě jen to, že ten člověk lhal a vymlouval se a dával vinu i za zatmění Měsíce nejen mně, ale celému světu kolem, všichni ostatní mohli za všechno jeho trápení, je to člověk, co žije s trvalým pocitem zneuznalosti a ublíženosti a v pocitu trvalé hrozby odevšad zvenčí, že mu všichni uslilují nějak podrážet nohy, okrádat ho, obelhávat ho a manipulovat s ním…
Jo to průser je. Jenže to bez psychiatra řešit nejde a k psychiatrovi on dovedl jen svého syna.
A preventivně – to si nestěžuju. I s tímhle vědomím jsem s ním zkoušela být, ve svém zachraňovatelském komplexu. Než jsem zjistila potřebu zachránit sebe sama viz druhý odstavec 47.
Nepsala bych to o něm sem, kdybys nebyla zas zmatlala pátý přes devátý a nepodsunula mi něco domyšleného si na základě něčeho, co si myslíš ty, ne já.
54
O vině píše Saul. Ten ji má v hlavě zažranou.
A moje konstelace jsou mi vcelku jasné, však jsem je napsala. Stačilo se zeptat. :-)
56
A jinak si myslím, že už jsme o nich taky psali přinejmenším třikrát, nejen u mě.
Boze Ru,my ti to s panem mistrem topenarem vysvetlime,jak jste nam znicily zivoty a jak hrde dal kracime…:-)já se po 5.pivu omlouvám jako blondak i za lidicke deti,takže se ti dostane zadostiuceni za cokoliv,co te trápí:-)
47. ten druhý odstavec. jj.
Ale je fakt, že mi víckrát přišlo zvláštní, že furt omíláš něco, co jsme už opakovaně probírali a o čem už informace opakovaně zazněly různými slovy – je možný, že si to fakt nepamatuješ. Že tyhle věci v hlavě nedržíš.
Já si informace o osobnosti druhého člověka vcelku pamatuju, jsou intuitivně pocitové, takže je jedno, odkud se mi do jeho mozaiky doskládaly. Prostě tam zapadnou a už tam jsou a fungujou pro informace další.
Nepamatuju si / pletu si jen fakta, třeba že někdo není Thajka, ale… Malajka? Asi, myslím, že teď už to mám správně. :-)
58
Ok, to jsem ráda. :-)
Já totiž po druhým pivu občas bulím, tak to přijde vhod. :-))
ale domnívám se, že každý chlap něco má. nějaký problém… jinak by měl dávno babu. TAkže pokud je volný, tak se dá předpokládat… že mu nějaká něco udělala. až to té další dá sežrat.
60. a nejsou to konstrukty? jakože si uděláš o tom druhém představu a z té už nemá šanci vyskočit. jen v ní umřít.
62
Jj, přesně tak to je a přesně s tímhle je potřeba do toho seznamování jít. Tudíž i já jsem šla a kdeco všechno s ním snášela právě proto, abych mu dala najevo, že se mnou má tu jistotu a klid a že nejsem malicherná a že při něm budu stát, jako při plně akceptovaném partnerovi…
No, a kravina.O to nestál on.
63
Nejsou. Je to změnitelné a je to víc pocitové. Nejsou to logické úvahy. Není to klec, mříž, beton, je to spíš améba.
O každém člověku máš nějaký svůj pocitový obraz, který stojí na informacích a ty si i díky němu určité informace pamatuješ.
Pokud máš v tom pocitovém obraze, či pocitovém paláci (viz paměťový palác, najdi si na internetu nebo u anglického seriálu Sherlock) pocitem zafixováno, že ti ten člověk neublíží, třeba že tě neuhodí, a on tě uhodí, tak akorát přepíšeš a dosadíš tuhle jednu pocitovou informaci, že je toho schopen a za jakých okolností, a ono ti třeba i vyskočí, proč tě uhodil nebo ti doskočí něco jiného, co ti tam předtím úplně nesedělo.
Nejde to řešit/budovat jen rozumem. A nejde to řešit pocity osobními, jako averze, zášť, závist, láska… musíš být jaksi od toho odpojená, být schopná mít dvojí čtečku pocitů, jednu tu zaměřenou na sebe a druhou a toho druhého… Odpojitelné od sebe…
A asi to nejde vysvětlit někomu, komu takhle propojeně/odpojitelně ten rozum a pocity nefungují.
Tak mi zkus prostě jen věřit a třeba si tím vysvětlíš, proč jsi tolikrát žasla, kolik jsem toho byla schopná „domyslet“ si tobě, třeba z dětství. Na tomhle principu to funguje.
62:ty jsi genius Ratko. To by zaujalo mnichy,reholniky… A platí to i naopak? (Platí) Nedávno se tak řešilo u Lišky bezdetstvi. Taky problém?Já naštěstí muzu říkat,ze deti ASI nemam.Jako ženská bych radši priznal desertaca v decaku,to by bylo min divny, než nic.Nez bys diagnostikovala nejaky „problém“.
66
„A platí to i naopak?“
Platí.
Kde se to řešilo v rámci bezdětství, u Lišky, nebo u mě? :-)
66. žejo :-) já věděla že tě konečně něčím zaujmu. ale u mnicha se nepředpokládá, že je potenciální partner pro budoucí soužití. tedy řekla bych že vypadává ze hry předem. tedy není předmětem zájmu ženy.
68
Jen mužů. :-)
68. stejně tak se u ženy mnišky, nepředpokládá že bude vyhledávat partnerství s mužem :-)
To by mě zajímalo, jak to mnišství církev pořeší, až zruší ten celibát kněžím…
Napadl mě úvodní komix odminula u Lišky. „Díky že jsem svobodná“. Myslím že o tom to je. Svoboda nade vše.
71. nezruší ho.
72
I pro mnichy?
72
Nebo pro koho?
75. na co se ptáš? :-)
nezruší celibát kněžím :-) mniši a mnišky tradičně žijí v celibátu.
75
Pro koho je svoboda nade vše. Když píšeš, že o tom to je. Jestli tím myslíš obecně že pro všechny, co žijí single. I pro mnichy.
68,9.70…mas smůlu Ratko,buzna taky nejsem,tak to vyresme tím,ze jsem proste divnej.Já vám za to nechám váš pocit normálností.
78. jo… tedy pro Lišku určitě. psala to ve svém komixu. a pro mnichy a mnišky taky. když zůstanou svobodné… mají svobodu.
77
Žijí tak na základě odřeknutí si styku a partnerství stejně jako kněží. Kdysi jsem četla, že to byl vlastně způsob přiblížení se bohu pro lidi, co s enemohli stát kněžími. Když celibát zruší kněžím (a nevěř, že nezruší, dřív či později zruší), ubyde jeden precedens.
Ne že by ho nemohli dodržovat, když budou chtít, ale nebude to podmínka.
79. třeba seš jen svobodnej. jak píšu výš :-)
80
Ale mně mnichové nepřijdou svobodní.
81 uvidíme, nechám se překvapit… ale myslím že nezruší. stejně tak nevysvětí ženy.
83. mě ano :-)
85
O tom jsem nepochybovala. Tobě musejí. :-))
A proč se tedy mniškám říká Nevěsty Ježíšovy, proč se zaslibují Bohu, atd.?
84
Zruší a vysvětí. Církev je jen forma a formy se mění.
86. Protože Bůh je absolutní svoboda… překračuje světské podmíněnosti.
87. však jo, necháme to na nich :-)
88
Fajn, tak proč něco zakazuje?
Ale to nic, ber to jenom jako řečnickou otázku, je mi jasné, že systém odpovědí pomocí citátů je na tohle už dávno vytvořen. :-))
Necháme to na Bohu :-) Až ho to přestane bavit, tak to změní.
83: Oni asi ani nejsou.A co? Proste nabrali svuj smer. Je to snad problem?
91
Nevím, asi ano, když to Ratka tak vehementně popírá. :-)
90. to je jen systém pouček, aby si lidé vzájemně neubližovali. stejně si ubližují…ale jde objektivně o to, chránit jednoho před druhým.
Když je někdo mnichem, nepředpokládá se že se budou vzájemně podvádět, lhát si, závidět, zabíjet se etc. . Naopak, předpokládá se že se budou mít vzájemně rádi a respektovat se… pak jsou nějaká přikázání a zákazy zcela zbytečná. Mniši a mnišky je nesou v sobě automaticky z lásky. nemusí je dodržovat….ten kdo má druhého rád, tak ho přirozeně neokrádá, zabíjí, nelže mu a nepodvádí ho. snad je to srozumitelné. Tolik k zákazům a příkazům „božím“.
93. samozřejmě nezabíjí… jsem blbec co si nekontroluje po sobě a píše jak mu to ťuká samo. a někdy to nedoťukne.
73: Souhlas,nezrusi. radeji se zrusi sami a poprou,co kazali i kdyz jim jde o zivot.
95. jak to myslíš, co popřou? zatím se nic nepopírá
93
Ale proč, když je nad tím vším? Jemu to může být úplně jedno, překračuje světské podmíněnosti.K čemu jsou mu lidi? Nepotřebuje je.
Tak ja mam tobe vysvetlovat,ze mate na x farnosti jednoho starickeho kneze s x mladymi pomocniky,kteri Hori virou mozna Vic Nez jejich knez,ale holt si vecer pohrajou s kundickou sve manzelky a tak maji smulu? Za mne bych knezim manzelstvi povolil,stejnejako Jezis,reholnikum uz ne,to je Nebo mela by byt vyssi liga.
97. nepotřebuje… ale lidi jsou skrze něj… tedy v něm jsou všichni sjednoceni, zde na světě se jeví jako samostatní lidé ale nad tím vším jsou sjednoceni v Duchu (v Bohu), v Lásce. anebo nejsou…. a jsou každý za sebe, izolovaní.
98. řeholníci a řeholnice mají ale taky své kněze, denně mají liturgie dle liturgických hodin. Třeba u dominikánek od 4 hodin ráno.
100:to mi je prdel:-) Reholnici musi skrze viru vystupovat z procesu ztvoreni. Tzn. Zcela eliminovat zenstvi v sobe. Budha Jim to rekl jasne.jak uvidi babu,at prchaji:-)
Ad 101 ale taky byl Buddha prvni,kdo vam povolil plnohodnotny pristup ke sve nauce. A rekl cenu,co to bude stat.
a v mahajane byli ti velci mistri zenati.Coz znamena,ze bud svoji viru pochopili,nebo nepochopili.
99
No a když je nepotřebuje, tak proč by extra jim stanovoval extra zákony?
100
Nojo, jaký si to uděláš, takový to máš. Ale podle mě to s Bohem moc společnýho nemá.
100: kristovy nevesty…
106: To nemelo byt pejorativni,naopak.
Zato já jsem asi zas za padoušku.
Když já tu čekám na maminku, až si napíše jeden mejl a přiloží k němu pět fotek, což jí asi vůbec nepude, jak tak koukám na její monitor v Team Vieweru, jak tam kurzorem bloudí a mačká nazdařbůh a kažýdou chvíli si vypne celej prohlížeč i s několik amezitím, stejhnbými otevřenými panely (mě ze skajpu vyhnala, pomoct odmítá a křičí na mě, že ji ruším, zeď zrovna mi píše i odmítací mejl, že tomu vůbec nerozumím a že jak jsem jí do toho na skajpu vlezla, tak se jí to všechno kvůli mně pomíchalo, protože ona to má v počítači úplně jinak než já a že já to nechci pořád pochopit… ) a piju u toho takový škaredý víno, jsem se přehlídla ve vinotéce a vzala šarži, co je hnusná, místo té dobré, teda na jazyk zajímavě drsný, ale trochu nepříjemně zavání, třeba ještě vyčichne po otevření, uvidíme…
No a tak mě nějak seplo, že jak mi Ratkla položila ten dotaz stran konstruktu, tak že u těchhle řádů jsou to taky konstrukty. Konstrukty, na které se ty lidi (konstruktůpotřební) upnou s konstruktovou představou, že to je to, co se Bohu líbí a co od nich vyžaduje, a že když to budou dělat ad extrem., budou mu úplně nejblíž…
Ale budou? Prakticky v izolaci od jiných lidí a s povýšením prostředků na cíl?
Prakticky v útěku před běžnou realitou života se vším všudy, před nutností neustále znovu a znovuse rozhodvat a neustále nést zodpovědnost za každý krok a za spoustu činů ovlivňujícíh jiné lidi kolem sebe i přímo za některé lidi ve svém životě ??
To nic, já zas vystřízlivím.
Tak mi přišel ten mejl od maminky, ještě že jsem si ho přečtla skrze Team Viewer během jejího psaní, protože teď mi přišel prázdnej bez textu. Musím se příště podívat, jak to dělá, že to napíše a odešle prázdný, asi napřed klikne na smazat nebo něco…
108. samozřejměže to jsou konstrukty… jako cokoliv jiného.jde o to co si vybíráš… jaky z těch konstruktů. zda pudovýh jako kterékoliv zvíře (to taky žije v nevědomých konstruktech) nebo zda si vybereš takový který odmítá jakoukoliv modlu… tedy kořit se stvořeným věcem.
Napsala jsem jí mejl, kde jí vysvětluju, jak pozná, že mi poslala mejl bez textu, a že když mi dovolí se spojit po skajpu, můžu koukat, jak píše, aporadit jí, co nedělat, aby pořád nerozesílala všem prázdný mejly… Už mi píše odpověď:
„Zmatky jsou zbytečné,
psala jsem Božence a tobě jsem chtěla napsat, až vyřídím jiné věci. Víc mně míchne,m že pošta mi dala ve čtvrtek do schránky dala doklad o tom soudním jednání…“
…atd. atd. už jen o jiných věcech. A že je tam pořád něco vedle, něco přestavují v bytě a že jí to ruší počítač a proto se jí nic nedaří a že jak tam umřel ten dědek, tak že pořád něco tahali po zmei a kdovíco že přerušili…
Prostě popření a únik, ani za nehet konstruktivní jednání vedoucí k možnému jednoduchému vyřešení věci, hlavně neztratit tvář a ego.
Čili já naprosto přesně chápu, proč mě přitahujou takoví podivíni chlapi, co mlží a uhýbají až lžou a svádějí vinu na jiné, jen aby nebyla na nich – je to masochistický syndrom pokračování mojí maminky. Neustále se snažím zas a znova zachraňovat všecky porouchané týmž (mi známým) způsobem.
Moment, už to bude mít za chvíli asi napsaný, jdu se dívat, jak to bude odesílat, ba co tam tak blbě kliká, že si to smaže.
110. ale v důsledku je to věcí vnitřního puzení a volání. toto ne, toto taky ne, toto taky ne…. tam někde v dálce… je neviditelný a pro lidi nepředstavitelný Bůh. Cokoliv si představíš…. Bůh není. A mníšky a mnisi se tomu neviditelnému, neuchopitelnému a nepopsatelnému Bohu zcela oddají.
110
Mně je to vcelku jedno, ať každej dělá, co mu je nejbližší, pokud neubližuje jiným. Jen na ton nevidím nic obdivu nebo úctyhodnýho. Někdo nemůže ten reál svět unýst, tak chlastá do němoty, někdo jinej potřebuje jen trochu podepřít, tak se dá do řádu, to druhý je bezpochyby přínosnější. Ale to je asi tak celý.
113. v běžném životě málokdy neubližuješ…ten mechanismus je nastavený tak, že již spotřebou může ubližovat a v důsledku stárnutí a blbnutím nakonec ubližujeme sobě. stávají se z nás trosky, otravujeme a pak nám někdo musí vyměnit plenu dívat se na nás… TEdy přeháním, ale nejde uniknout světu tím, že si řeknu že neubližuji. tím to nedám… tedy já určitě ne. Musím vnitřně hledat… mám tu potřebu, otačet se jak slunečnice za sluncem. Možná je to únik, o nevím… ale cítím to jako nejhlubší touhu po poznání….kam patřím, kdo jsem, co vyjadřuji sebou.
114. toto hledání vnímám jako napětí a zároveň úlevu v jednom, toto hledání je pro mě svoboda…. způsobilost hledat. vhlížet.
224
Ok, a neseš za to odpovědnost, žiješ s tím vědomím, že je to něco za něco, dáváš, tak i bereš, ubližuješ, ale taky potěšuješ.
Tím ublížením, které by být nemělo, jsem myslela překrok z této rovnováhy. A od toho jsou zákony lidské, aby toto stanovily, byť se zhusta zaštiťují zákony božími. A i s tím musíme žít, že nejsou dokonalé, ani zákony zvířecí smečky, stáda či hejna takové nejsou, to k životu patří. Smysl boha podle mě je umět řídit svůj život v tomto, co nám bylo dáno, ne utíkat do terária se zdáním dokonalosti, protože za sklem nikomu ublížit nemůžu.
Což ty mnišky a mnichové dělají.
Nicméně histoirie má dost příkladů, kdy i oni ubližovali až kam… Ve jménu toho svého kontruktu Boha…
111. u maminky se to jednoznačně jeví tak, že tě to baví. že je to vzájemné. Maminka ti nahraje a ty ji o naprosto vážně vysvětluješ. a znovu a znovu a znovu :-)) a hele, to mi připomíná naše debaty o víře :-)) vlastně se určité charakteristiky uplatňují v určité konstelaci blbej – chytrej, přičemž není jasné který je který :-)
114
Jistě že nejde unikonout světu tím, že si řeknu, že neubližuji!! Právě o tom píšu!
Dostali jsme úkol žít s kartami, které jsme dostali rozdány, a mezi ně patří i Černý Petr mašich chyb a výčitek a zodpovědnosti a vědomí, že nejsme dokonalí a že nelze být dokonalý, že když žít, tak jedině s chybami a ubližováním… ale s něčím za něco, žít tak, abych to nutné nevyhnutelné ubližování vyvážili…
Ale k tomu nepotřebuju kontsrukt, kdo jsem a co sebou vyjadřuji. To je nepodtstané, to jsou moje měřítka, ne ta „nademnová“, jimž nerozumím a nemám šanci rozumět, zevntiř systému jeho vnějšku. Potřebuji prostě cítit a pak si to doskládávat do toho svého paláce intuitivity, tak jako nejde nikdy neublížit, nejde ani všechno vysvětlit nebo zdůvodnit, opodstatnit…
116. světské věci jsou světské… i mniši a mnišky jsou lidé, tedy se chovají světsky. prdí, krkají a serou, hádají se a závidí si… ale i přesto všecko nelpí na světském. tedy neměli by. Měli by to za sebou zanecha a obracet se k bohu. V bohu žádná pravidla nejsou… je to světlo, vyzařování lásky v kterém se sjednocuje náš život v Jedno.Není tam nic. nebo něco…. nikdo o neví. ale mohu se obracet ke světlu pokud věřím že jsem obraz (odraz) Boží…. tedy že skrze mé myšlení, jednání a mluvení se může (a nemusí) zjevovat Bůh, tedy pokud jsem jeho obrazem. A mohu to vnitřně přijmout. nebo odmítnout že to tak je. jde opravdu jen a pouze o přijetí toho že nikoliv já jsem ta co všecko tvoří, co myslí tak nebo onak….že to není výsledek mojí vůle nýbrž žejeto stav mého nitra, který mě přesahuje. vnitřní stav, který reaguje přirozeně sobecky (pudově) nebo v přesahu… a pokud v přesahu (proti pudu) tak Jak? kam mě ten přesah vede? pokud se tedy citove a rozumově oprostím od závislostía vědomě se rozhodnu… tak pro co? jaká je moje motivace? co si přeji? Pokud si přeji být s Bohem (denní modlitby, čtení Bible, návštěva bohoslužeb a přijímání eucharistie) tak věřím lže je Bůh se mnou a ž žehná tomu co činím, protože věím že to činím v lásce, že je se mnou. ale to je čistě víra. i když se to třeba sere… tak moje víra mi říká, že nemám pochybovat… že jsem rozhodla z lásky, že to bude dobré. tedy píšu jak to funguje u mě….to neznamená že nenadávám a nedělám chyby, že nejsem sobecká a nemýlím se. ale přes to všecko věřím, že když se budu obracet k Bohu… tak mě ede a pomáhá mi rozhodnout se správně a požehná mi toto rozhodnutí.
118. prossím nechápej to že te chci poučovat…. vůbec ne. jen cítím velký rozdíl mezi stavem bez víry, s výčitkami a pochybnostmi…. a teď, kdy věřím že to co dělám dojde dobrého konce ať to vypadá jakkoliv napytel. Jelikož jsem uvěřila že to dělám z dobréh srdce. a že semohu mýlit a dělat chyby. a taky je dělám a vynadá mi muž a kdekdo dělá ze mě blbku. ale teď je to dobré… patří to k životu, nesu to dobře :-) i když někomu ublížím..už se nezhroutím :-)) omluvím se a jedu dál. nic nezůstane…. pořád čistý stůl.
117
Nebaví mě to. Vyčerpává mě to. Celej život. Akorát teď na starý kolena svoje to snáším o trochu líp, s lepším pochopením pro to sstarý kolena její.
A dost hluboce mě uráží, že sis mě zapasovala takhle.
Upřímně – často mě napadá, jak dlouho tady ještě bude, jak ráda bych si už od tohohle odpočnula.
Jinak nejde o to mamince všechno vysvětlit, jen jí ušetřit námahu. Nedělám si iluze, že když jí dneska vysvětlím, co dělá v mejlu blbě, že si to bude pamatovat do příště, nebude, naopak zapomene i něco dalšího z toho, co uměla ještě dneska. Potřebuju ji jen přimět, aby mě nechala se občas zúčastnit toho, co dělá, abych jí mohla pomoct.
Protože když se nám něco takhle společně povede dotáhnout do konce, máme radost obě.
Jsem moc ráda, když můžu lidem pomoct a ono jim to přinese radost.
Ale jsem daleka jim pomoc vnucovat nebo v té pomoci jít přes vlastní pud sebezáchovy. To ani omylem.
Hranici mám právě v tom vlastním svědomí, nevyčítat si, že jsem tu pomoc nenabídla, neposkytla, když by byla žádoucí.
A to bez vyslovené nabídky nezjistíš.
Do pečovatelskýho domu maminka taky za žádnou cenu nechce, a já rozhodně nezahodím svou práci a všechno jen proto, abych se k mamince na pár let nebo měsíců nastěhovala a dělalají trvalou pečovatelku podle jejích představ. Takže ji tam v tom bytě prostě nechám umřít, když to jinak vyřešit nejde, s tím problém taky nemám.
117
A naše debaty o víře neberu jako debaty o víře, spíš jako že si každá pomelem svoje. Páč ty si to svoje musíš ubránit a já si zas neodpustím ti do toho seknout, když už mi to přijde moc pateticko růžovoučký.
Tebe odmítám zachraňovat na každej pád. Neberu tě jako objekt potřebný mojí pomoci. Spíš jako neřízenou střelu, s níž debatuju proto, aby nerozstřelila ona mě. :-)
119 je o něčem jiném.
120
K tomu lze dojít i bez víry v Boha zprostředkované církví. Každý si nakonec toho svého boha nějakého najdem. Jinak zajdem.
Jo, to je hezký příklad – debaty s tebou o víře a jiných nesmrtelnostech chrousta mě nechávají naprosto klidnou.
Jsou to jen plky. Stylistický a myšlenkový cvičení.
Ale tvoje usměvavě sebejisté posouzení vztahu mezi mnou a maminkou a degradace všeho na sdělení, že mě to baví a že je to vlastně jako ty naše debaty o víře, mi vážně udělalo zas jednou díru až do jater. Neskutečně líto mi to přišlo a neskutečně pitomý.
124. to ano, souhlas. Mě to sprostředkované pomohlo, jelikož jsem byla nevěřící Tomáš. ale toužila jsem věřit… jen jsem nevěděla jak toho dosáhnout, myslela jsem si že to já mám udělat. že já se mám snažit. no a nakonec jsme nemusela nic…. jen se přestat vzpírat. jakoby se rozstřelila klec.
Máš strašně moc bloků.
Nebos měla, možná. Nejspíš je to v něčem už lepší.
Pokud sis teda do rovnáhy zas jiný neudělala, občas mi to tak přijde.
No a poté, co tu hodiny trčím a čekám, až bude mít maminka hotový ty mejly a bude chtít skajpovat, když mi psala, že toho má pro mě spoustu na sdělení, tak dopsala poslední mejl a prostě se odpojila. Šlus.
Můžu jít, tyranka královna skončila audienci.
Tak já du. Zatopit.
125. ale no tak…promiň, tak jako tobě přijde že řeším plky…. tak mě se jeví z mého pohledu že mamince vysvětluješ nějaké detaily pořád dokola. Jeví se mi z pohledu vnějšího, že ona touží především s tebou komunikovat a to svým způsobem… a maily jsou zástěrka. A ty se upřimně snažíš ji to vysvětlit, ačkoliv Tvojí mamince jde o Tvojí pozornost. chce si s tebou povídat, vědět že tam někde jsi a že jsi k dosažení. No promiň. Opravdu mi to přišlo takhle. že ona netouží po vysvětlování z tvé strany, jako spíše jen vědět že tam jsi. tak jak to znala z dřívějšku s tebou mluví, stejným způsobem reaguje. že ji to uklidňuje. ale to píšu jak to vidím ve vztahu s mojí maminkou. ona taky touží po mojí pozornosti…. vysvětlení trpně snáší ale ihned zapomene. taky jde spíš o rituál než skutečné vysvětlování něčeho.
Tedy i já se tady snažím něco vysvětlit a jsou to v důsledku plky.
Příště už čekat nebudu. Musí sama zjistit, že když chce mluvit ona se mnou, musí tehdy, když se to hodí mně. Já s ní mluvit nepotřebuju.
Ale to jsem jí řekla už dvakrát a stejně se nic nezměnilo. Zas jsme byla vinn ajá, že nejsme nastoupena pře djednotkou, když si to přeje ona, a že jí voůlám na skajp, když ona si chce rovnat fotky.
Jdu zatopit. Teplo po těle, teplo na duši.
130
Nechce si se mnou povídat, jak vidíš. Chce mít pocit svojí důležitosti a výlučnosti a chce mít nad lidma navrch.Čili věci musejí být tak a tehdy, jak ona nařídí, ne jak ti druzí navrhnou.
132.. no tak takhle, tím jsme myslela „tím jejím způsobem jak je zvyklá“ :-) To je její způsob povídání. Uspokojí se skrze tebe. Děláš ji jak to říct…. dobíječku. :-) ale já mojí mamince taky. jsem z ní úplně vycuclá a vím to. a přemítám míru vycucání, které je ještě přijatelné. či které mě uklidní… že něco jsem přece jen udělala.
133
Potřebovala bych sex s někým, koho mám ráda, kdo má rád mě. A nebo utnout maminku. Jinak se z toho dobíjení brzo sesypu jak nedobíjená baterka.
134 když maminku utneš…. bude tě vysávat vědomí, že ji nepomůžeš i když můžeš (nechat se vysát) :-) asi je na čase hledat nové způsoby dobití :-))
Nebude.
Právě jsem si od ní přečtla tak sprostej mejl obviňující mně, co všechno jsem jí v tom počítači minule udělala špatně a jak jí to nešlo a kolik sil ji to dneska kvůli mně stálo a za co všechno dalšího ještě můžu, že jsem jí obratem odepsala jasným utnutím. Přečte si to až tak zítra, ale mě se strašně ulevilo už dneska.
Akorát zatopeno furt eště nemám.
136. ale je to jasný důkaz že mail napsat umí :-))
Někdy se povede. Je to tak jedna ku jedné.
V tom mejlu mi mimochodem taky vynadala za to, že několik fotek jí tam zaboha nešlo vložit. Dvě jo. Co jí na to mám napsat, to už bylo tisíckrát a vždycky jsem jí předvedla, že vložit nic není problém, a vždyky jsem jí znovu řekla, že když bude mít jakýkoli problém, stačí zazvonit, připojím se a pomůžu.
Jenže o pomoc potažmo o výsledek nejde, jde o to, aby mohla naříkat a lát a stěžovat si a deptat okolí svojí středopupečností. Jde o to, aby jí to nešlo a mohla z toho udělat dostatečné drama. Neb dramnata jsou to, co ji celý život při životě drží a cio jhí dodává energii.
Seru na to. Tolik té energie já nemám.
A ty už mni taky prosím dej oddech. Nemám potřebu se vyzpovídávat, netěší mě to, je mi to nepříjemné, jen prostě trpím pocitem, že ti musím odpovídat a uvádět tvoje dojmy s pojmy na míru pravou. Ještě furt nemám zatopeno, sepisovala jsem ti odpověď na kotel, u kterého jsem taky napsala, že to nechci rozebírat, a nevyšlo to. Tak aspoň tady už, když je tady Liščino… Dík.
Vy nejste normální vy dvě:-) Já mam od maminky 3 zmeskany hovory a asi jich za ten dnes zmeskanej oběd ještě par nechám zmeskat:-) Ale máme se radi…a to stačí,aspoň někdo…komu neberu telefony:-)
Proč svojí matce jsi schopna jen udělat vrbu a neradit, nehodnotit, a ostaním ne?
140. komu ostatním? radím jen tobě :-)
Tak si to strč za klobouk a začni mě respektovat jako svéprávnou dospělou osobu jako ty ostatní. Nepotřebuju furt decentně sdělovat, že su ve tvých očích ještě malý děcko.
Ale kecy, radíš všem. :-)
139
Ty taky nejsi normální. Nikdo normální takový blbosti nečte.
142. neradím, ostatní mě kopnou do řiti :-)
140: protože by to nebyla Ratka,jak ji zname a máme rádi:-) Na nás si netroufne:-) Jen to zkouší:-)
145. troufnu si jen tam, kde je příznivá odezva :-))
5
Mela bys obcas hrabnout i po tech muzich z prvni sorty nez z te druhe Ruliso :-))))
A když není,tak pockas až bude:-)Škoda Ratko,ze ti není nact,hned bych si tě vzal za manželku:-))
144
Příště tě tam kopnu.
149. nekopneš, vysvětlíš mi to :-)
Kopnu, už jsem si to tady napsala na bednu od desktopu, „Poslat Ratku rovnou do prdele“.
147 a ty mi taky můžeš… víš co, radit… :-)
152
Melas me tam poslat, priste ti uz moznost treba nedam.. :-))
Proc furt cumlate to vino a jeste k tomu samy? Furt to nechápu, si udelejte zelenej caj, tam vetsinou spatne vybrat nelze :-)
posilani do prdele asi netřeba,teď jsem neprozretelne ten telefon vzal a …místo výčitek slyšel plac.Tak to jdu poresit,kdo ze to moji mamince ubližuje.to s nim nedopadne dobře:-)
153
Však jsem to udělala. :-)
Nevím, jak ostatní, ale já nepiju furt to samý víno. A zelenej čaj si občas taky dělám a jsou mezi nima zrovna takový rozdíly jako mezi vínama.
Teda když do toho nepočítám krabicáky a sladký mokdavský sračky za čtyřicet kaček z hypermarketů.
154
Tak snad to bude v pořádku…
155
Samy jako samotny ale. Jasne zejsou rozdily i u caje ale rozhodně na skale mezi dobrym a hodne dobrym coz se o vinu říct nedá :-)))
154
Vidis, priste ho uz vezmes driv treba.
A už mne to ani nemrzi,mohl to byt veselý večer,ale ted mi znamej u pisoaru vykládal,jak mu sef suka tu…no tu:-) Tak dobrou,ja už z těch pudu mam jen hlad,po jídle:-)
158:synchronicita:-)
159
Suka mu synchronicitu?
157
Ajo, samy… no když tu nikdo jinej není, tak holt samy, já nevím, to je asi logický, ne?
161
Když je doma mládě, tak někdy pije taky, ale spíš ty sladší vína a bílý. Moje tvrdý červený mu moc nejedou.
160 :-)))
161
Je, ale na me to spis pusobi zoufale, muj dojem.
Ale mozna jen taky moje vytvorena bariera k alkoholu a vůbec jeste k nemu kdyz to je doma…
159,60 už ne,už suka svoji synchroni citu -)
165
A kde jinde? :o)
Víno jedině doma nebo někde jinde u někoho v bytě. V hospodách jsou to všechno patoky nebo pak už strašně předražený. Přeci nedám za slušnou flašku čtyři stovky, když si chci dát s někým k večeři jen dvě deci.
Ty nejsi z Moravy, viď.
166
Jeste ze ne syna Chronicity :-)
167
Nejde odkud jsem jako spis o to ze mi nejak vyjelo pred oci ze sedis doma s lahvi a tukas u ni do blogu, nebo ne? Ty slova mi to dnes casto pripominaji totiz, ale nechci to rozebirat, o mic nejde. Jinak vinu jsem na chut neprisel vubec, vlastne nicemu, ale to bude mozna tim ze jsem se na stredni postupne snad z kazdyho chlastu od piva pres vino az po vodku poblil.
169:to je jedno,mne dnes stejne bolí hlava,zlatý synchra,aspoň se člověk v klidu vyspi:-)
Taky pujdu, jeste pocvicim kycle protoze me zas bolej bedra a konecne se poradne vyspim. Jo dnes jo.
169
Nikoli, láhev je v chladu a temnu, u klávesnice mám jen rozpitou decovku z tenkostěnnýho čistýho skla bez nožičky, aby nebyla vratká, když tu mám polotmu a prd vidím.
Víno mám ráda, teda červený suchý, z toho se nebleje. Teda když je nemícháš s ničím jiným. Jinak jsem taky už blila ze všeho a i dál piju vše. Akorát ne vše kdykoli a doma. Třeba slivovici prakticky jen dopoledne v práci.
I na to víno musí být chuť, někdy je víc na pivo nebo cidera. Ale většinou vede červený vínko. A občas ten zelenej čaj.
171
Jo, to jsem si myslela včera. Jak se vyspím. A nad ránem mě vytáhla kočka, že chce ven, o něco pozdějc zvonil budík mláděti na vstávání do práce a ještě o něco pozdějc ťukali sousedi na dveře, že kočka chce domů.
Tak dobrou noc.
173
Diky bohu ze moji kocouri nejsou tak zhejckany a stačí jim topeni v chodbe popripade kos na pradlo :-)) jsou to tvrdý hosi
172
Ok no tohle ti odkejvu at nemam u tebe nalepku po dnesku uz uplnyho rejpala, tak dobrou.
28 ru
„hulvátský sobecký tón“ zkraje mě hned varuje, že to zavání psychopatem… a to dokonce když dotyčný sám to jakoby bere s nadhledem a „žertovně“ poukazuje na to, že je hulvát. Jako by to byla nějaká rebelská zásluha nebo neoddiskutovatelná a nezměnitelná součást jeho povahy – jak poukazuje. No tak to je podle mojí zkušenosti na druhým rande jasno, že prchat. (Ale může se ještě konat další rande, pokud se to zdá vhodné.)
…176 horší je, když to není tak zřetelné, ale v jen v jemných nuancích :(
83,85
podle mě je úplně jedno a lhostejné, jestli komukoli z nás mniši a jeptišky (pokud vůbec o nich mluvit obecně) připadají svobodní nebo ne.Na tom nesejde. Svobodný je ten, kdo se tak cítí neb tak žije. Ne ten, kdo ho hodnotí odvedle. A se sexuálním životem to nesouvisí, resp. může ta svoboda v něm být různě – u někoho že má jen jednoho partnera je sboboda, u druhého, že se tím vůbec nezabývá, u třetího, že spí,s kým chce kdy chce… hlavně že ví, že mu to vyhovuje nebo že se tak rozhodl nebo proč to tak chce.
176
Dospěla jsem k témuž.
Jen jsem to školení odobroné způsobilosti měla trošku delší. :-)
177
No právě ono to ze začátku bývá jen velice jemné a hlídané, až časem to povoluje a vyvěrá na povrch.
Ale já měla i spoustu dalších indicií, akorát jsem na ně nedala, že mám prchat a ne něco zkoušet a nalhávat si, že to zvládnu brát s nadhledem. Dyk víš.
177 ad mniši – mně to jedno je, akorát jsem v 83 reagovala na Ratčinu 80 a předchozí, kdy to tak nějak smíchala…
Na začátku šlo o chlapy, o partnerství. A to Ratka podala tak, že single lidi jsou single, protože svoboda je pro ně nadevše.
Jenže to mnichové a mnišky nejsou. Ti se zaslíbili Kristu, nevěsty Kristovy atd. Takže podle tohoto hlediska svobodní nejsou.
Když bude Ratka definovat svobodu jinak, svobodou mysli a shodou svého života se svým jednáním a chtěním, tak může být svobodný kdokoli, kdo žije tak, jak se rozhodl – ale pak to nemá co dělat s tím, jak žije, natož jestli žije v partnerství, nebo ne.
Nevím, snad jsem to vysvětlila, že mi vůbec nešlo o nějakou kritiku mnichů a mnišek, ale o lehce hravé ukázání Ratce nesmyslnosti toho, co takhle splácnutě dohromady napsala… Což se jako obvykle nepovedlo a spadlo to někam úplně jinam. :-)
Já holt furt moc jedu v těch mozaikách, co mám furt spojený dohromady, takže další informaceš mi dál a dál rozvíjejí ty předchozí. A Ratka to má jako jednotzlivý výstřely pokaždý nba jinou stranu. A pak když se já ptám, proč střílí doprava, když ten zajíc běžel vlevo, tak je z toho guláš, páč já mluvím furt o tom původním zajíci, ale Ratka už má jinýho.
To je zajímavý, když píšu přiožralá, tak si pečlivě všechny překlepy poopravuju, a když píšu střízlivá, píšu jak ožralá.
Před minutou jsem vstal, nepamatuju kdy jsem se vyspal 12 hodin. Husty.
Já vstala v půl sedmý ráno a s úžasem zjistila, že jsem večer usnula tak rychle, že jsem si ani nezhasla lampičku nad hlavou. Pal se mi nemá zdát, že už je deset ráno, když mi svítá celou noc.
Tak já jdu dočítat.
Ruliso a ratko, občas jsem měla impuls napsat k něčemu, že souhlasím, ale pak jsem do toho nechtěla zabředávat. A obě tam máte pár zajímavých slovních spojení, takové perly. Prostě jste místní perly, nikoli škeble.
168 Komorebi
syna Chronicity :-)
154 Saule, tak snad matka dobrý. Ty matky… tady byl zas mejdan, tentokrát narychlo od sobotního poledne a ještě s přespáním tříčlenné rodiny mých kamarádů a já ještě před půlnocí matce vyčetla, že mi krade mejdany! Normálně se zapojí a už jede celou dobu. Zkraje občas tajně utrousí něco hodnotícího na můj účet, já jí předstíraně přesvědčivě řeknu, že nedávat nevyžádaná hodnocení je základem každé komunikace (to jsem vymyslela dobře demagogicky, ne? :-)) a pak ona vrství rodinné příhody, no spíš svoje a je plnoprávným členem mejdanu, vůbec se neupozadí, no ale dobrý. Jednou je to dobrý. Až ty stejný lidi přijdou příště, musím to skoulovat nějak jinak. – U těchhle je to cajk, protože já jejich rodiče taky znám. A pro mě jsou zajímavý. Kdežto pro ty jejich děti asi už tak na mejdanu ne :-)
No jo,u mne dobry.
Mati ma dnes narozeniny,tak jsem to vyresil kytkou a je to v cajku.
I kdyz na ty narozky jsem zase skoro zapomnel.
A navic ani nevim,kolik let vlastne ma:-)
Ale to uz kolikrat nevim ani u sebe,coz je vlastne dobre.
Proste moc:-(
Aha, tak už se nedivímn, že totéž neví ani můj mladší syn. :-)
Já si pamatuju datumy narozenin i svátků, ale v postupným průběhu těch týdnů mi splývají čísla dnů, že to nerozeznám v ten den, kdy ty narozeniny jsou a většinou zapomenu, upomínky si dát odmítám protože mi přijde docela vzrůšo a i elegantní umět z těhlech situací vybruslit nějak s pomocí improvizace. :-)
187
Dokud ti bude kupovat míň svíček na dort tak je to OK. :-)
Jak je smajlík pro koulení vočima? Vedle probíráme Apollona, tady to budou data…
Já vím, že po novu se to odnedávna už smí, ale věř mi, že starší generaci to ještě furt uši voči trhá… :-)
189
No, on hlavně celej rok pořád slibuje stylem „Ha, už vím, co ti dát k narozeninám“, ale když s eho týden po nich zeptám, jetsli svšim, že už byly, tak řekne – „Fakt? Já myslel, že je má napřed táta a pak teprv ty…“ nebo nějakou podobnou kravinu, třeba že myslel, že je slavím až na vánoce nebo tak něco.
Takže svíčky jsou hezká idea, akorát obvykle chybí ten dort. :-)
190 i 191
Já ho vlastně chápu. Já vím že ženě to asi těžko vysvětlovat, ale my na vás vážně myslíme, jen v úplně jiných směrech než je datum narozenin, no. :-) Ale to jsou asi z našeho pohledu pro vás nevysvětlitelný věci, které jsou mnohdy zároveň i k vašemu absolutním nepochopení.
Což je těžký vysvětlit protože pro vás je datum narozenin a to že si na to někdo vzpomene vším. Roky mi trvalo aby si moje zvykla na to že na MDŽ ani den matek se ničeho nedočká, protože ten datum prostě mít v hlavě odmítám a slavit ten den už vůbec, asi to zní nějak necitlivě ale není, ten princip je mnohem důležitější než vypadá. Stejně jako mě každým rokem lezou na nervy čím dál víc vánoce…jo ty narozeniny si uvědomuju že je moje mezera a chyba v naprogramování a něco s tím asi musím dělat, protože to může někoho rozesmutnit někdy, ale ostatní dny a svátky jsou prostě čirá blbost a odmítám se tomu podržizovat…jo ty vánoce jsou fakt zdárnej příklad toho jak to lidi přes celej rok nezvládaj…jak se nezvládaj chovat ke svým…
191
A obdaruje tě nakonec tím o čem mluví i přes špatný datum? :-)
Taky mi nikdo nepřeje a nic nedává, a zapomíná na výročí. Můj muž argumentuje tím, že všecko dělá pro mě a tudíž není nic co by mi mohl dát navíc :-)) tedy co již nemám
Buď budeš řešit den výročí nebo to jak se k tobě chová soustavně. Mám obavu, že málokdy chlap zvládá oboje najednou. Naplňovat to jak by si ženská přála. :-)
192
Neboj, časem k stáru to i ta ženská pochopí, jen je potřeba, aby napřed měla ty syny. :-)
Jinak gratuluju, až teď mi seplo jméno s odkazem, tak jsem skočila jen kuknout. Na čtení delšího textu už dneska nemám oči (nechala jsem je v práci) ani hlavu (usínám), ale co nejdřív napravím. :-)
193
Není to těžký vysvětlit. Taky jsem mezi svými kamrády a některými ex pověstná tím, že přeju den až týden poté a nebo že už to nechám být úplně, páč už je mi to fakt blbý se ještě vůbec s nějakým přáním ozývat.
Ale u mě to není odmítáním, ale že jsem na tohle prostě fakt blbá, a i když se měsíc předem zaříkávám, že tentokrát si to ohlídám, tak pak mě dycky zas vcucnou jiný události…
Ale narozeniny svých dětí, své matky, otce a svého bývalého manžela mám už vryté pod kůži dokonale. Ty vyskočí dycky. Výjimečné vztahy v mém životě mají výjimku i v mojí paměti.
194
Nee. :-)) Nakonec dycky akorát koupí bonboniéru, že aby to honem dohonil, tak aspoň něco. :-))
195
Hezký alibismus. :-) Na to bych mu odpověděla: Je, pocit mých narozenin. :-))
196
Ratka asi víc neřeší ty narozeniny. :-))
198
Faaakt? I ženská jo? Uf.
No u mě to je kombinace blbej s odmítnutím, což je fajn pojistka protože když podle nálady zrovna neodmítám tak stejně zapomenu.
199
Jo, to jsem dělal taky. :-D Tipuju že mu je tak 15
200.už to nijak nekomentuju, stejně to nemá cenu… na moje narozky nezapomene, ale nikdy mi nepřinesl nic ani na MDŽ ani na den matek….a i když se tvářím rozlítostněně nebo ukřivděně že kolik toho dostala Marie od Tondy, tak nic. že on není Tonda… a je to vyřízené:-) žádný alibizmus, prostě mi nic nedá.
Neobjevil se mi po odeslání komentář a při opětovném pokusu o odeslání téhož mi to tvrdí, že je duplicitní. Takže někam na blog dorazil.
Liško, kde jsi? Jsem ve spamu, nebo zas v nenávratnu?
Tak MDŽ se snad v normálních rodinách ani neslavilo, nevím, myslím, u nás v široké rodině ne, kam si až vybavím, jen v práci, to byl takovej so-cia-listickej svátek pro odvázání se na pracovišti, a Den matek je asi tradičně zapomínanej, aspoň já na něj taky dycky zapomínala a ani na něj nic nikdy nečekala, zvlášť když už to učitelky ve škole nepřipomínají… Myslela jsem, že mluvíme o těch narozeninách.
Aha, tak zas to zakázaný slovo nutný napsat nějak jinak.
205-207 to mě rozesmálo, že tohleto slovo dělá, že komentář je v nenávratnu.
Já tam nastavila jiná slova. Asi se budu muset znova podívat.
Těším se, až si přečtu Komorebiho! Teď o půlnoci radši už jen jeden nejnovější příspěvek, ostatní nechám na později…
208
Já už to včera taky nedala, jen jeden čláínek, kd ena mě vykouklo slovo „farmář“, páč je mi blízký. Jinak už jsem usínala natolik, že jsem i přehlídla poslední Komorebiho odpovědi tady.
203
20!! 20!!
Ale já už deset let tvrdím, že těch pět let je pozadu…