Je to stále skvělé, liška není “vyčarpená”, stále jede na plný plyn a jiskří se jí za vejfukem :)
zuzi,
jsi optimistka; tyhle díly jsou už tři týdny starý.
Teď se budu snažit lehce navázat na čtyřiaosmdesátku.
… teda ne, “snažit”se nebudu, to jsem se chybně vyjádřila. Snažení to právě vůbec není, jen nechám jednat komiksové hrdiny a oni sami to zařídí.
Myslim si, ze Liska by se mela vrhnout do duchovni oblasti a ne porad “ten syr”. Potom z toho ma velkou prdel. Trochu problem je v tom, ze se mi velke prdele libi…
Mirku,
jo, to je pravda, už bych mohla víc zduchovnět, prod(u)chnout se duchovností. Zítra budu mít příležitost – kamarádi chtějí jít večer někam tančit a to se mi právě nechce, tak budu asi radši vést oduševnělejší hovory s jinými kamarády, co tančit nepůjdou. Jen jestli nebudeme chlastat víc než ti, co půjdou tančit…
velka prdel jako velka sranda
Lisko,
prosim te, to ne! Ty nevis kde se pestuje duchovno? No v hospode, kde se hraje, urcite ne! Stejne se neuslysite. Poradne to roztoc, bud hvezdou vecera a uvidis jak ti to udela dobre. A az budes schopna, podej zpravu. M.
Ted koukam, ze jsem tvoji poznamku c. 5 spatne pochopil, ale to nevadi, stejne jdi tancovat. M.
Jo tancovat do kraválu? Nojo, moje partička půjde. Tak si vezmu ty nový boty, co jsem si koupila včera. Už třetí za tohle jaro, hurá – ale jen proto, že jsem je nutně potřebovala, zbytečně boty nekupuju.
Minule před měsícem když jsme s touhle společností tančili, jsem radši moc nepila. Hned na začátku večera jsem zvrhla a rozbila tři sklenice, tak jsem pak radši nepila, ale tím pádem ani moc netančila. Předminule jsem naopak byla poněkud hlučně otravná, měla okno a probrala se vleže na koberci “naplech”, jak mi bylo řečeno. No a ještě předtím to bylo ještě horší, to jsem v plné tramvaji olizovala tyč a něco památného vykřikovala; jenže to bylo působením jiné drogy než alkoholu. Tu už nechci.
A zase minule jsem některé zaujala tím, že jsem stála v dlouhých šatech v ohništi. Kde byl oheň. A pekla si tam párky na konci večera. Skoro vždycky jdu spát poslední. Musím pít jen pivo, ne víno, pak to bude dobrý. Pokusím se vyváznout se ctí jako minule.
Jo a ještě úplně na předchozím večírku v horách jsem se (jakožto nezadaná) líbala s barmanem a jeden kluk pak taky – to bylo ale kvůli sázce, kterou jsem já neuzavřela, takže mně odměna vyplacena nebyla … no prostě ty večírky, to je hrůza. Nikdy se mi na ně nechce a pak tam dělám samé nápadné věci a lidi si mě pamatujou, achjo.
… to jsem si asi mohla nechat pro sebe, což?
Jinak jsem spořádaná, chápající, podpůrná, oddaná a večery trávím sama doma – aby byl obrázek úplný.
Lisko,
sleduji te uz hodne dlouho. A nestacim se divit co vsechno umis. Dost jsi me dostala pesi cestou ke kounovskym radam. O tvych spolecnicich – vrane a syru – ani nemluvim. Tyhle informace o ucasti na vecircich jsou mi nove a velice zajimave. Ale nesleduji tvuj blog soustavne. Polepsim se. Jenom kdybych ja toho uz tolik nepamatoval. M.
Mirku,
klid, já už si nepamatuju skoro nic z toho, co je tady na blogu popsáno.
Ja vim, ale zaridila sis to, archivuje ti to Narodni knihovna! M.
Ajo, to je bezva.
Už vidím za osmdesát let, jak někdo píše bakalářku a použije tyhle stránky. To by mohla bejt sranda. Akorát těžko říct, v rámci jakého oboru to bude.
No snad nebude tématem práce např. Karel Gott a student nebude hledat dobový kolorit :))
Je to stále skvělé, liška není “vyčarpená”, stále jede na plný plyn a jiskří se jí za vejfukem :)
zuzi,
jsi optimistka; tyhle díly jsou už tři týdny starý.
Teď se budu snažit lehce navázat na čtyřiaosmdesátku.
… teda ne, “snažit”se nebudu, to jsem se chybně vyjádřila. Snažení to právě vůbec není, jen nechám jednat komiksové hrdiny a oni sami to zařídí.
Myslim si, ze Liska by se mela vrhnout do duchovni oblasti a ne porad “ten syr”. Potom z toho ma velkou prdel. Trochu problem je v tom, ze se mi velke prdele libi…
Mirku,
jo, to je pravda, už bych mohla víc zduchovnět, prod(u)chnout se duchovností. Zítra budu mít příležitost – kamarádi chtějí jít večer někam tančit a to se mi právě nechce, tak budu asi radši vést oduševnělejší hovory s jinými kamarády, co tančit nepůjdou. Jen jestli nebudeme chlastat víc než ti, co půjdou tančit…
velka prdel jako velka sranda
Lisko,
prosim te, to ne! Ty nevis kde se pestuje duchovno? No v hospode, kde se hraje, urcite ne! Stejne se neuslysite. Poradne to roztoc, bud hvezdou vecera a uvidis jak ti to udela dobre. A az budes schopna, podej zpravu. M.
Ted koukam, ze jsem tvoji poznamku c. 5 spatne pochopil, ale to nevadi, stejne jdi tancovat. M.
Jo tancovat do kraválu? Nojo, moje partička půjde. Tak si vezmu ty nový boty, co jsem si koupila včera. Už třetí za tohle jaro, hurá – ale jen proto, že jsem je nutně potřebovala, zbytečně boty nekupuju.
Minule před měsícem když jsme s touhle společností tančili, jsem radši moc nepila. Hned na začátku večera jsem zvrhla a rozbila tři sklenice, tak jsem pak radši nepila, ale tím pádem ani moc netančila. Předminule jsem naopak byla poněkud hlučně otravná, měla okno a probrala se vleže na koberci “naplech”, jak mi bylo řečeno. No a ještě předtím to bylo ještě horší, to jsem v plné tramvaji olizovala tyč a něco památného vykřikovala; jenže to bylo působením jiné drogy než alkoholu. Tu už nechci.
A zase minule jsem některé zaujala tím, že jsem stála v dlouhých šatech v ohništi. Kde byl oheň. A pekla si tam párky na konci večera. Skoro vždycky jdu spát poslední. Musím pít jen pivo, ne víno, pak to bude dobrý. Pokusím se vyváznout se ctí jako minule.
Jo a ještě úplně na předchozím večírku v horách jsem se (jakožto nezadaná) líbala s barmanem a jeden kluk pak taky – to bylo ale kvůli sázce, kterou jsem já neuzavřela, takže mně odměna vyplacena nebyla … no prostě ty večírky, to je hrůza. Nikdy se mi na ně nechce a pak tam dělám samé nápadné věci a lidi si mě pamatujou, achjo.
… to jsem si asi mohla nechat pro sebe, což?
Jinak jsem spořádaná, chápající, podpůrná, oddaná a večery trávím sama doma – aby byl obrázek úplný.
Lisko,
sleduji te uz hodne dlouho. A nestacim se divit co vsechno umis. Dost jsi me dostala pesi cestou ke kounovskym radam. O tvych spolecnicich – vrane a syru – ani nemluvim. Tyhle informace o ucasti na vecircich jsou mi nove a velice zajimave. Ale nesleduji tvuj blog soustavne. Polepsim se. Jenom kdybych ja toho uz tolik nepamatoval. M.
Mirku,
klid, já už si nepamatuju skoro nic z toho, co je tady na blogu popsáno.
Ja vim, ale zaridila sis to, archivuje ti to Narodni knihovna! M.
Ajo, to je bezva.
Už vidím za osmdesát let, jak někdo píše bakalářku a použije tyhle stránky. To by mohla bejt sranda. Akorát těžko říct, v rámci jakého oboru to bude.
No snad nebude tématem práce např. Karel Gott a student nebude hledat dobový kolorit :))