Tento rok se hýbu ještě méně než v posledních letech a již to přináší ovoce: moje prdel se zvětšila. Je nezvykle rozlehlá. Stal se z ní expanzivní vládce a rozhodla se anektovat všechny přilehlé oblasti. A povedlo se – připadá mi, že sahá od hrudníku až po kolena. Připomíná velkoplošnou televizní obrazovku. To tu ještě nebylo.
Anexe má zásadní dopady – obtížně se ohýbám, hůře vybíhám do schodů a špatně se mi navléká oblečení. Tady bych ráda upozornila na další dopad expanzivity – oblečení mnohdy nenavléknu vůbec. Nebo navleču, ale nezapnu. Zřejmě je to výsledkem sankcí, které prdel vůči mně uplatňuje. Chce mě vidět zchudlou nákupem celého nového šatníku. Jinak mě čeká mezinárodní ostuda, protože budu chodit mezi lidi v několika starých neforemných hadrech! Jak bojovat proti tomuto novodobému diktátorovi?
Zkusila jsem zdravotní vycházku s během. Jen co začalo jaro, vydala jsem se do blízkého lesa. Ostrou chůzí. Tu moje pěší pluky dobře ovládají. Rozhodla jsem se navíc pro inovativní metodu – poprvé v životě dobrovolně běžet pro zdraví. Popoběhla jsem tři kroky a rychle … jsem akci odvolala. Došlo totiž k sabotáži – oblast beder, již anektovaná, se schválně rozbolela a odmítla svou účast na běhu. Dokráčela jsem tedy svižně do vedlejší vesnice, našla restauraci a chtěla si dát něco malého.
“To ještě nemáme, teprve zahajujeme jarní sezónu.” Dobrá. Dala jsem si tedy Plzeň a vepřo-knedlo-zelo a valila se přes les zpátky. Kolébala jsem se namáhavě při chůzi, neboť území nepřítele se opět rozrostlo, tentokráte v oblasti pupku. Jak to jen dělá? Hned co jsem doťapala domů, byla jsem donucena si dát šlofíka. Od té chvíle jsem metodu zdravotních vycházek opustila, protože podle reprezentativního statistického výzkumu se jejich účinek nepotvrdil. Naopak vycházka způsobila ještě větší prostorovou výraznost a výraznou prostorovost.
Bohužel jinou válečnou taktiku než chůzi nemám zatím uzákoněnou. Jsem na prdel krátká. Zredukovat menáž není podle mého názoru prostředek, jak vyhrát válku. To svým trávicím jednotkám prostě nemůžu udělat. Porce zmenšovat zkrátka nechci. Dnes jsem měla k obědu zase vepřo-knedlo-zelo. Sbohem, má velikosti číslo 38! Nevidím jinou možnost než se podvolit pozadí a jen se vzedmout k chabému každodennímu odboji – k rychlé chůzi ráno na autobus. Jenže to nepomáhá, to je málo. Mám stavět barikády? Povolat zálohy? Zintenzivnit špionáž? Přece tu prdel nedám zastřelit!
jíst méně :-) to taky přichází věkem. že se musí jíst méně při stejném pohybu.
No a to jsem právě zavrhla, viz výše. Svoje vojsko o menáž neošidím, odmítlo by poslouchat rozkazy :) A ještě by bylo protivný.
no tak pak zbývá jen výdej, pohyb :-) anebo si tu prdel ponechat.
tuhle jsem si stěžovala manželovi, že jsem tlustá (o velikosti 38 mé tělo v dospělém životě ani neslyšelo). a on se ptá, co že s tím jako budu dělat…jsem se zamyslela a říkám – lehnu si a počkám až to přejde…. na nachlazení to přece zabírá….
klid. :-) až tě to fakt naštve to jak nic nedopneš, jak se zadýcháváš, jak je člověk rozkydlej, tak s tím najednou začneš něco dělat a pak to půjde. pak prostě to najednou půjde jíst méně a častěji a hlídat si co jíš a začneš se hýbat. no a tím jak uvidíš že to půjde dolů a jde se hýbat a do konce tě to těší se hýbat a přináší to radost – tak prostě ti to přijde přirozené. osobně mám váhu jako na houpačce. je to u mě stresem , když jsem ve stresu – šidím jídlo, jím nesmysly, jsem hladová a vyčerpaná, nehýbu se a přibírám. když se zklidním je to mnohem lepší, pravidelně jím, běhám a je mi celkově fajn. jsem schopná na té váhové houpačce mít během dvou měsíců +- 12 kg. právě tímhle mechanismem.
5. za sebe řeknu, že dříve stačilo se jen omezit s jídlem a sladkém, ale pak tohle už nefungovalo.
a pár let vím, a mám na sobě vyzkoušené, že už bez pohybu to nejde dolů, je hubnout jakoby těžší než dříve. to tělo už reaguje jinak a dokonce už chytá i jiné tvary, mění se ….
3 ratko
no vždyť – říkám! :-))
4 kecko
A to je vono, to je správnej recept! A vůbec je to dobrá příhoda – potvrzuje se v ní, že muži jsou častěji orientováni na řešení toho, co slyší; protože manžel se zeptal po řešení.
Kdežto my ženy pořád mluvíme o tom, jak tloustneme a skutek utek :-)) Spokojeně si o tom pohovoříme vespolek a je to. Tím se to jakoby vyřeší, protože jsme o tom mluvily, pěkně vědomě a je to.
A oba způsoby jsou stejně dobrý. To si myslím. Akorát si člověk vždycky musí vybrat, ve které situaci mu pokoj přinesou slova a ve které skutky.
barčo 5, 6
Právě! Na ten okamžik zlomu už čekám dobrých pět let.
Týjo během dvou měsíců 12 kg, to bych taky nazvala houpačkou. To by u mě nešlo. A že tělo “chytá jiné tvary” :-), to ano.
Cítíte taky někdy na kůži, když tloustnete? Já jo, mě svědí kůže na bocích a je jakoby tenčí nebo co. Doufám, že až zhubnu, nebudu mít místo toho ztvrdlý varhany.
ideální je jít si koupit třeba plavky, nebo nějaký obleček na tělo a podívat se na sebe v převlékací kabině do zrcadla. to obvykle zabere spolehlivě :-)
8
jo, tak tos trefila hřebíček!!
Jééé, to je krásnej článek!! :-))
Taky to mám ověřeno – čím víc pohybu pro zdraví, tím víc sežeru, neb o to víc mi chutná. Výsledný odtučňoavíc fekt – nula. Nebo dokonce mínus jedna.
Hele, ale stran toho oblečení mám recept – co mi je malý, to dám do igelitky a skovám. Aby mě to nestresovalo.
A je to.
Velikost 38 jsem opustila krátce po odstěhování se od manžela. Jen co jsem se usadila v novém bydlení a nastolila rehabiliatci nervů, nastala i rehabilitace kil. Monetálně jsem na 42. No a co. Buďme mastné, leč šťastné. :-)
4 – A úplně nádhera! :-)))
5 – Aha, tak to mám naopak. Když se nervuju, bleju a bolí mě žaludek, tak to hubnu. Když se nenervuju, ukrutně mi chutná a beznadějně tloustnu. Hýbat se přitom můžu vcelku jakkoli.
8 – Jo, to funguje. Asi tak na týden. :-))n Pak si člověk na sebe zas zvykne a nebo se rozhodne, že bude chodit na nudapláž, protože bez plavek ty špeky tak nevylízaj. A je to. :-)
u nás v práci jsou všecky tlusté. teda ty kolem mě. a pořád diskutují diety a krabičkové diéty. a pořád se u toho cpou.
Al já si nemyslím, že jsem tlustá. Jen už dávno nejsem hubená a celkem nedávno už ani nijak extra štíhlá. :-)
Nene, vyloženě tlustý nikdy nebudem.
Toho bohdá nebode, haby český… (ne, král Jan asi neměl tenhle akcent).
13 ,14 aaa vida … :-)))
Ten text je fakt krásnej!! Nevěřila bych, že se na tohle téma dá napsat něco tak vtipnýho a tak… poetickýho… :-) :-)
Twerking?! Anebo popřemýšlet o stěhování do Latinské Ameriky, tam si naopak velký zadky nechávají za drahý peníze šít;) Poněkud méně ultimátní metoda je sbalit na Václaváku černocha a odbarvit se na blond, údajně také vyhledávají výraznější proporce…
annamae,
óóó, díky, poetika.
psice,
hoho – není to poprvé, co používáš slovo, které neznám. – A už jsem si ho dohledala, aha. Amatérský zanícený twerking, to bude ono.
Já myslela, že v Latinský Americe si nechávají dělat takový ty malý vyzdvižený zadečky, co se dobře vyjímají v tangách, a ne velký zadky.
Můj společenský přehled je ne nulový, ale v mínusu :)
Eh, to mi připomnělo dobu před deseti lety, kdy jsem měla zadek v mínusu (a nazývala jsem to tak) a kupovala si kapsáče a džíny s našitými kapsami na zadku, aby tam aspoň něco bylo a ne nic.
Černochem na Václaváku lehko se sbaliti nechati ve snu viděti – Nechoď do města!
Počkat, ale mě černoši balili, když byla prdel na svém místečku a nikam se nerozpínala. Já myslím, že černoši vyhledávají Jakékoli proporce.
Dnes jsem aplikovala ratčinu strategii (viz kom.8) a šla do zkušební kabiny. Vyzkoušela jsem si 15-20 věcí a koupila 4 věci – 3 sukně a 1 triko, které se nehodí ani k jedné z těch sukní.
Jedna je vášnivě barevná, dlouhá hedvábná a stála asi 150 Kč, jakož i ty ostatní kousky.
Ještě potřebuju koupit vršky, nějaké jednoduché jednobarevné bez rukávů nebo s krátkým rukávem, fialové, oranžové, ev. černé a bílé. Nějaké vhodné sice mám, ale nemnoho.
A před 14 dny jsem si koupila červený brejle za 4000. Vlastně červeno-fialový. Ale nelekejte se, jsou docela nenápadný.
No a za co nakoupím dary na máminy kulaté narozeniny, to nevím.
Takhle si nakoupit je výborná příležitost, aby člověk začal šetřit na jídle! A tudíž hubnout.
20. no tak to nebyla dobrá strategie :-)
Jo taky jsem si koupila jedny jarní černý a jedny letní oranžový boty a nejmíň jedny letní ještě potřebuju, nejlépe černo-červený. Jedny skvělý v té barvě sice mám, ale už se jim odštípává podrážka (jsou to vysoký dřeváky).
No prostě mě ten zadek navnadil na letní šatník a tak to má bejt, sám se vlákal do pasti, obklíčil se šatama a teď bude muset zavelet na ústup, aby se v šatech patřičně vyjímal. I když bohužel některé letní oděvy asi letos nevytáhnu; zimní šatičky jsem dvoje krátké oblíbené taky nevytáhla a je mi to jedno.
21 bajo, byla, čím víc nových radostných kousků, tím větší motivace pro zadek, aby rychle zalezl, kam patří!
:-) je motivován.
Já si koupila v jitexovským výprodeji tílka na ramínka po třiceti kačkách, dvě stejný, M a L (poslední od každý velikosti), docela tak akorát přiměřeně na tělo mi jsou obě, v pase končí širokým lemem a mají vzor takovej šikmej zvlněnej proužek, takže mi dělaj pěkný kozy a schovávají břicho. :-))
ru, no vida vida. Neumím si představit ten široký lem v pase. Nevadí.
Až se zas oteplí, zkusím cvaknout a poslat. :-)
27 dobrá, ale není podmínkou – fantazie je taky dobrá možnost, jak se vypořádat s širokým lemem.
Ahoj Liško, velkej zadek frčí. Jestli máš vytvarovaný pas, máš vyhráno. Nikdy jsem neviděla tolik velkejch zadků jako letos na dovolené. Jsi cool :). Abych nezapomněla. Velké zadky a také kozačky. Kozačky pod kolena. I ve španělském jarním teple a ne jen nějaké vyletněné modely, pěkně celokožené. Litovala jsem, že jsem kozačky nechala doma. Aspoň kozačky, když už tím svým malým zadkem nikoho neohromím :).
Jojo, přesně, když je pas, tak větší zadek neva. Dokud ženská vypadá jako ženská, a ne jako bojler na nožičkách, tak se za ní chlapi furt rádi votočej.
Zadek mě připadá taky ještě v pohodě, jednak je vzadu, takže na první pohled žádná pohroma, druhak je to prostě fakt ženský prvek, který nepůsobí tak zneklidňujícím dojmem, jako když ztloustnu já – mně se zase všechno navalí jen do břicha. Takže u ženských mohu vyvolávat takové ty nenápadné čekovací pohledy na stupeň těhotenství a chlapi asi předpokládají, že jedu v XXL menu od mekáče a jsem pivní skautka. Navíc cviky na břicho mi připadají jako ty z horších tělesných trestů!
zuzi,
kozačky od 14 let nenosím, takže mám smůlu. Pas naštěstí vlastním, biometrický; jeden mám v šuplíku a druhý mezi tím zadkem a hrudí. Takže dobrý!
Jó, Španělsko – když jsme tam jela, říkala jsem si: Mám tmavé vlasy a tmavé oči, tam budu nenápadná. Chacháááá, nikdy jsem nebyla nápadnější než v Madridu. Jednak světlou pletí a za druhé oděvem. Tam nikdo neměl sukni, natož krátkou. Nebo přiléhavé tříčtvrťáky (tehdy jsem měla nejmíň o 10 kg míň než teď). Nebo pestrobarevné triko. Kozačky tam tehdy nenosili.
ru 30,
to jo! Je to v suchu. Zvlášť pro tebe, vypasovaná a se širokým lemem :)
psice,
nojo, kdyby ten zadek zůstal jen vzadu, tak by to bylo dobrý. Ale zdá se mi, že už se dává trochu na ústup. Teď jde o to, jestli si dám k cuketě ďábeské klobásky a jestli celé balení. Zatím jsem snědla jeden hermelín. A k obědu jsme měli v práci opět slavnostní vepřo-knedlo, pro mě za poslední 4 dny již potřetí. Každý den je Mezinárodní Den Něčeho, tak poslední týden v květnu asi budu každoročně zasvěcovat vepřu-knedlu-zelu.
psice,
jo ty cviky na břicho – lehy-sedy jsou dobrý, ty mi vždycky šly, ale trpím, když vleže na zádech mám napsat nataženýma nohama ve vzduchu čísla. Nebo písmena. Nebo to je jedno, v tu chvíli mi lezou oči z důlků a nevím, co je číslo a co písmeno.
33
Stříhej nůžky těsně nad zemí. Pomalu. S křížem přitlačeným k zemi. Nemusíš přemýšlet, co psát, a funguje to stejně dobře. Ty sedy lehy s tím střídám.
Sorry, ale bez redukci prisunu kalorii proste nezhubnes, resp. ani neudrzis stejnou hmotnost :-). Zacni si davat polovicni porce, plus nejez aspon 3 hodiny pred spanim (proste kdyz mas pred spanim hlad, tak jdi radsi spat a poradne se vyspi – i ve spanku se hubne, pac plice a srdce spaluji kalorie i kdyz spis) a uvidis jak kila pujdou dolu i bez pohybu. Akorat prvnich par dnu bude trochu narocnejsich, nez si telo na novy rezim zvykne. Samozrejme pohybem nic nezkazis, ale klic je skutecne predevsim v tom si zvyknout na mensi porce.
Pokud nejsi ochotna zmensovat prijem kalorii a budes si stuj co stuj stat za touhle pozou “Porce zmenšovat zkrátka nechci”, tak preju stastne a vesele kynuti a s tim souvisejici zhuntovane klouby, pater, obehovy system a v podstate cele telo.
stn
já stejnou hmotnost udržím, při stejných porcích, jako vždycky. Prdel se rozkydává kvůli nepohybu plus, to máš pravdu, když si dopřeje při nějaké příležitosti víc jídla tučnějšího než obvykle. To pak poskočí na “novej level” a na něm se pak zase udržuje dlouho.
Všechno báječně funguje –
jak si prdel přečetla tenhle článek, šla do sebe. Zcukla se trochu zas do sebe. Takže je celkem v normě, ale kalhoty 38 asi ještě nedopnu. Zadku, slyšíš to? Velikost 38 nanejvýš!
Nic proti větším velikostem, ale pro moji postavu už jsou příliš. Na některých ženách se mi vyloženě líbí, ale to jsou zpravidla holky, co mají jinak stavěnou kostru – široký hrudní koš, trochu robustnější. Já mám pořád č.75, když si kupuju podprsenku. Někdo má jen ten hrudník třeba 85-90 při stejné výšce, co já, kdežto já mám tolik přes prsa.
bože, to je o mně??? Krásně napsaný.
Díky, marco.
Už se to provalilo, předstírala jsem, že je to autobiografické, ale… :-D
Lisko, Mas moc hezkou postavu. vcetne zadku :-)
no baba přes 30 co nesportuje , tam zadek roste ..
Mně až od 35.
Hurá.
Můžu bejt ráda.
Když vidím některý mladý holky, rozkejdlý, tak si vzpomenu na mladá léta a konstatuju, že my jsme nebyli rozkejdlí nikdo.