Sobotní svátek

17-11-a

To by mě zajímalo, co dělají dneska ráno ostatní…

17-11-b

Už je to o mně asi známo, ale abych se vyjádřila i k dnešním ranním událostem:

Nějací iniciativci vyhodili do koše kytice, které položili k pomníku předseda vlády a prezident. Právě proto, že máme demokracii a chceme ji mít, s tím nesouhlasím, pro mě je to popření svobody projevu.
Za druhé představitel státu když dá někam kytici, dává ji tam za ten stát, za svůj úřad, ne za sebe. Nemá to s jeho osobou nic společnýho. Jestli ty pány jsem volila a chci je mít v čele státu, je jiná věc. Nevolila. A můžu to jít hlásat třeba na Václavák, když budu chtít. Ale respektuju demokracii. Tím to pro mě končí, dokud mě někdo nepřesvědčí o jiném. Což se může stát; diskuse je od toho, diskuse je demokratická.

Používat pro lidské bytosti označení jako např. „šváb“ je pro mě nepřípustné. Je to svinstvo, je to ponižující a nebezpečné. S humanitou to nemá nic společného, naopak, je to přesně ten způsob, který využíval Hitler a spol. V určité konstelaci to snadno vede k nelidskému chování. Kdo je přítomen takovému chování, bylo by ideální, aby se ozval a nesouhlasil. Viz kniha Luciferův efekt od Zimbarda.

17-11-c

17-11-d

17-11-e

Jak slavíte vy?

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Comics a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

29 komentářů u „Sobotní svátek

  1. Poslušně hlásím, že v sobotu jsem nepracovala ani nic neuklízela a zůstává to na neděli, pokud vůbec, známe to.

  2. Super článek, Liško! Jak osvěžující je číst něco tak upřímného a otevřeného. A sledujíc u uklízení džungle na balkónu jsem sledovala na jedno ucho a oko dění v Praze, jsem si právě pomyslela: Copak by na to řekla Liška? A hele! Ona má na to stejný názor jako já! A ještě k tomu jej dokáže výstižně vyjádřit. Tak dík! ……. Někdy se člověk cítí trochu osaměle se svým názorem mezi křiklouny z jedné i druhé strany. A chápu konkrétně, že ten, kdo je proti „zlému“ nemusí být sám lepší. (Prosím nechytat za slovo, kdo chce, pochopí, co tím básník chtěl říci). Vzpomněla ajsem si na listopad 1989. Jakmile už bylo jansé, že KSČ je v defenzívě, začali křičet ti největší lenoši a neschopáci – a to i na ženské, které byly ve vedení odborů, dříčky, které byly vždycky tam, kde bylo potřeba, a nic ze svého postavení neměli. …………….. Jak chtějí dneska mít slušné Česko, když nejsou sami slušní??? …….. Tak jsem ráda, Liško, že jsi, …… a že přemýšlíš podobně ………a že i k pořádku kolem postele máš tak pohodový vztah, je to uvolňující a milé. :-) :-)

  3. Lenko,
    ano, to je úlevné, najít podobné smýšlení.
    Chuť poklidit věci jsem zatím nenašla. Jen kopici čistého oblečení jsem uklidila, to jo. Tak teď posílena odezvou s tím jdu o kousek pohnout!!

  4. :-) :-) :-) ….. nechť „nepřítel“ ustoupí bez boje a rychle zaujme týlové pozice. :-) :-)

  5. Ano, paní, souhlasím s Vámi úplně.
    A stoje v pozoru, tleskám.
    Jak je možné, že se v politice uchytí vždy pravý opak toho, co bychom tam chtěli vidět?
    Na 17. listopad 1989 si pamatuji velice dobře. Byl to pátek, byl jsem v práci, manželka na mateřské, nic se nedělo a nestalo. Pošmourný listopadový den. Jeli jsme na chalupu manželčiných rodičů, ti tentkrát někde byli, nevím kde. Večer jsme si pustili televisi, jako obvykle ZDF. A tam jsme se dověděli, že v Praze jsou „nějaké nepokoje“. V ČST nebylo o tom nic. V sobotu o tom v ČST nebylo stále nic, ale německé televise hlásaly podivné věci, jako například něco o zabití nějakého studenta. V neděli jsme se vrátili domů, ale všechno vypadalo normálně. Teprve v pondělí, když začal pracovní týden, se pomalounku začaly dít různé věci. Hlavně vysokoškolští studenti začali psát po domech různá hesla a rozdávat různé letáky a já jsem jim také přispěl na barvy, na tehdejší dobu docela velkou částkou. Během týdne se děly věci, které mne také přivedly k zapojení se do děje. Ještě před generální stávkou příští pondělí jsem byl už plně zapojen jako člen OF, vzápětí krajského. Bylo to vzrušující a napínavé a měl jsem strach. Až do 18. prosince jsem měl strach (18. prosince armáda obsadila zbrojní sklady Lidových milicí) o svou rodinu, pak už bylo zcela jasno, kdo vyhrál. A pak se začalo zapojovat ohromné množství lidí. A když Dienstbier starší stříhal na hranicích dráty, byli antikomunisty a „revolucionáři“ už úplně všichni. Kdyby v lednu řeklo někdo něco proti Havlovi, kterého 2 měsíce před tím skoro nikdo neznal, ukamenovali by ho.
    A dnes to slaví lidé, kteří s tím neměli nic společného, mnohdy o tom ani nic neví, hlavně že nadávají na Zemana, který byl tehdy jeden z nejaktivnějších činitelů a bez něhož by to možná vůbec takto rychle a nekompromisně neproběhlo. Neuvěřitelné.

  6. Nadávají na dnešního Zemana. Nikdo nemá nárok žít až do smrti z desítky let staré zásluhy a s právem na benevolenci k tomu, co způsobí potom. Vždycky se počítá všechno a nejvíc to, co je „teď“.

  7. Tak jako se člověk může „napravit“, a počítá se to, může se holt i pokazit a – počítá se to taky.

  8. Nějací iniciativci vyhodili do koše kytice, které položili k pomníku předseda vlády a prezident. “

    Prý to byla soukromá iniciativa nějakého nizozemského striptéra.
    Naš předseda vlády teď zveřejnuje chorobobisy svých dětí,které zatáhnul do svých zlodějen a prezident mu fandí a vyjadřuje podporu.
    Zeptej se vrány,co ona na to.
    Já už nic:-(

  9. 5,6,7
    ano

    8
    zveřejňovat psycho- diagnózy svých dospělých dětí jen tak bez nich je opravdu pozoruhodné a nesvědčí to o respektu k nim /k člověku /k lidem, natož o tom, že se dotyčný kdy informoval o čemkoli z tématu lidská práva. Asi ho to nezajímá. A kupodivu ho přesto někdo volil…

    Dneska jsem nesledovala zprávy, tak nevím, jestli je konečně něco nového – víc přesnějších informací. Tedy ne o těch diagnozách, ale přesné důkazy o tom, co dělal a dělá ten příšernej premiér.

  10. 9
    Nic, akorát vyhořela léčebna, kde se prý před časem premiérovo synek léčil.

  11. ru
    – teď jsem si pustila zpětně zprávy a o léčebně jsem nic neslyšela (a to neznamená, že to neříkali:- )
    Kdo se kde léčil není oprávněn sdělovat nikdo! Jen ten člověk sám. Kdo to sdělil, porušil zákon. Pokud to neměl dovoleno tím dotyčným. Nejlépe písemně.

  12. Aháá :- ) Tak o tom asi mluvili oba, senior i junior, když mluvili o té lékařce.
    By mě zajímalo, co ona a co se seběhlo a co s tím má co dělat její manžel. Do doby té kauzy působila totiž snad OK; byla jsem na jedné tiskovce, kde byla ona, náš ředitel atd. Když s tím má co dělat její manžel, působí to jako míchání rolí, vztahů, profese a rodiny a to je hodně divný. Nepochopila jsem to z dosavadních informací a ty by zrovna byly zajímavý a byly by o ní a ne o B.juniorovi.

  13. 16
    Teď to nečtu, ale začátkem roku byl opět pan C.H. všude, protože zřejmě hrozilo, že skončí nějaký prvotní zdroje jejich peněz…
    Jinak v tom ústavu pracujou asi šikovný lidi v tom výzkumu neurověd, to jsou zajímavý výzkumy. A teď zas pár měsíců s tím ústavem úžeji spolupracujeme na destigmatizačních kampaních kolem duševního zdraví, to je fajn.

    Z lidí, co znám, si tam občas někdo vyjedná plánovanou kratší hospitalizaci za účelem změny medikace. Je to takový fešácký, není to jako v některých pavilonech v Bohnicích, který někteří lidi dobře znaj a někteří nesnášej (a najdou se lidi, co i tam rádi jsou, když cítí, že to potřebujou; odpočinou si od starostí všedního světa, který už byly na ně v tu chvíli moc)… a odd.geront v PNB nebrat.
    Jiné informace jsou, že v Klecanech je to dost sterilní, neútulný, méně lidský. Někde. Je tam vícero oddělení atd. Taky šly zprávy, že tam není, co dělat, že mají málo zákazníků; ale to bylo loni nebo předloni – neříká to, jak je to teď.

  14. 16 přečetla jsem
    a jestli ta doktorka dělala napřed poradce seniorovi a později nebo v té době psala posudek (tzn. dělala vyšetření) na juniora nebo byla jeho lékař (?) – nevím přesně co – tak to si nedala majzla a měla juniora okamžitě předat jinému doporučeníhodnému specialistovi. Nedělat to ona. Je to neetické (protože to zavání kontrolou přes otce a na tom se žádná důvěra juniora k lékaři budovat nedá a do té pasti spadnou jen ovlivnitelní lidi jako např. mohou být hodně mladí nebo lidi s duš.onemocněním) a za druhé si mohla spočítat, že se to zjistí a že si to koleduje o průšvih a diskreditaci. Což pak asi pochopila, když odstoupila. Tak to dobře udělala.

    Ono se fakt stane, že něco psychiatra nebo psychoterapeuta atd. předem nenapadne. Že si naběhne. Ale v tomhle ji to napadnout snad mohlo – musela vědět, že jde o otce a syna, a musela vědět, že ten syn je dospělý a že v zájmu dospělého člověka není, když jeho psychiatr je v nějakém prac.vztahu s jeho rodičem. To není košér. Ale chápu, že každé pracoviště na tyhle etický věci tak nedbá a nemá možnost je v týmu probírat, nemá na to čas (protože rejžuje prachy například a neumožňuje zaměstnancům se tím zabývat a projednat to atd.) a někteří zaměstnanci to pak plně nedohlídnou. Ale neomlouvá je to! Poškozujou tím jméno své profese a poškozujou důvěru občanů a veřejný mínění vůči tý profesi, je to špatný.

  15. A hlavně si měla dát pozor v případě politicky aekonomicky významného člověka. Jakéhokoli.
    Pokud si pozor nedala, tak to zavání velmi silným podezřením, proč.

  16. „Živě: Protopopová, která psala zdravotní zprávu Babišovi mladšímu, odchází z ústavu“

  17. „Živě: Můj syn je švýcarským občanem více než deset let, řekl premiér Babiš“

    Tak že se neléčil ve Švýcarsku…

  18. Taky nechodím na demonstrace, ani na koncerty, kde je moc lidí. Na druhou stranu pokud nejsou „ukřičenci“, tak se spoustu afér jednoduše zamete pod koberec. A to, co se děje kolem Hrabiše, už za demonstraci stojí (i když paralelně přemýšlím, jestli to není tak trochu vrtěti psem..)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *