Ukončete výstup a nástup

DO VÝCVIKU.

09-01_15

09-01_16

09-01_17

09-01_18

09-01_19

09-01_20

09-01_21

09-01_22

PF2017_2

Vím přece, že jedno moje charakteristické chování v lidských uskupeních je „rourovitost.“ S tím souvisí, že mi jde o celek a udělám pro něj hodně a dost odvážně, protože se nekryju tolik sebeochrannými mechanismy jako většina ostatních vespolek. Nechám to protéct přes sebe, jsem roura, jsem první, ukáže se to přese mne, přivolím být použita, namočím se, udělám něco nehorázného a po krátkém čase se ukáže, že se něco děje, že to něco vyjadřovalo. Pak začnou jednat ostatní. A já už jsem celkem v klidu, protože přese mne už to projelo. Teda doufám – jinak by to mělo výhody jen pro celek a pro mě nic.

Odkaz mého PF2017 pro naši organizaci podrobně rozebírat nebudu, jen si říkám, že se asi ve vedení něco mění, něco odehrává. Jinak bych jim všem neposlala tohle. Konkrétně se mi k tomu vybavuje, jak dvoučlenné nejvyšší vedení přišlo na jednu naši poradu teď na podzim se svou prezentací. Dost přetahovali svůj vymezený čas. Tak jsem je upozornila. A když přetáhli svůj čas o půl hodiny, zeptala jsem se, jestli vědí, že už přetahují o půl hodiny. A jak dlouho si myslej, že to ještě bude trvat. Odpověď: „Teď jsme tak v polovině. Ještě nám dejte půl hodiny.“ No. Nakonec se následné prezentace po nich trochu zcukly a spojily dohromady a zbývající čas na ně stačil. Ale tak velké přetahování já brala jako výraz velké bezohlednosti. Možná to bylo jinak, možná se v našem týmu cítili dobře a chtěli pobejt. A já jim zas dala najevo, že nejsem splachovací a přetahovat jen tak bez vysvětlení pro mě není v pohodě. A ten obrázek splachovadla a mucholapky s tím asi bude souviset.

Nevím, jestli se to dotklo přímo jich dvou, ale dotklo se to některých. Mým záměrem samozřejmě nebylo vyfotit oprýskaný záchodek a poslat ho všem zaměstnancům, abych jim dala najevo, že se mi nelíbí jejich záchod v sídle organizace. Já jim ho poslala právě proto, že se mi líbí. Vizuálně mě okouzlil. Mucholapka a splachovadlo, dvě tvarem podobné věci vedle sebe, no nádhera! Proč bych fotila jiný tamní záchod vedle přes chodbu, když ten je celý nově vybudovaný, velký, superkrásný? K čemu? Jako pochvalu, že si ho opravili, že na to sehnali peníze? To je sice fajn, ale co já s tím.

A co by se stalo, kdyby se to PF2017 převedlo do reality – co by se stalo, kdyby člověk na záchodě místo za splachovadlo zatáhnul za mucholapku? Asi hovno, ne? Tak co je tak nepatřičného na mém PF2017? Ať ten, koho se dotklo, zapátrá, proč se ho taková věc dotkne. Asi má dojem, že on to loni za správný konec nevzal a někdo mu to teď připomíná. Já, bohužel. Jako obvykle nehorázně. Ale na to jsem zvyklá. A vlastně mě to baví.

Nevýhoda je, že ne každý se na to dokáže podívat jako na výraz něčeho společného, na něco v poli, na součást celku, která vyhřezla přese mě. Nejsem to jen já, nevypovídá to jen o mně, protože se to stalo uvnitř nějakého celku. Já jsem jen zprostředkovatel nějakého fenoménu. A ten se svezl po mně, protože jsem takovej typ.

No že je to děsně zajímavý?!

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Co Liška, Comics a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

110 komentářů u „Ukončete výstup a nástup

  1. no nevím… mě to PF přišlo velmi vtipné. a pokud to někdo začala rozebírat, tak mu asi chybí smysl pro humor:-))

  2. ratko 1
    Ono je těžký, když někdo, kdo pracuje na druhým konci města, vyfotí tvůj záchod, takovou intimňo-špinavou věc, a pošle ji jako PF celýmu ansámblu.

  3. Aha…ale pořád je to velmi vtipné, přece nešlo vůbeec o ten záchod. nebo tobě šlo o to někoho tepat kvůli záchodu? Domnívala jsem se že jsi poslala PF ostatním, protože jsi je chtěla pozdravit a rozveselit. A teď najednou se to jakoby otáčelo… na záchod samotný. ačkoliv o něj vůbec nešlo. Bylo by to pro mě zklamání… tedy z mého pohledu by mě to zklamalo, kdyby mi někdo vyčetl záchod… místo aby napsal a tobě taky šťastný NOvý rok 2017 a přihodil svůj nápad.

  4. 1
    Viz Ratka. Kulhající smysl pro humor, hravost a tvořivost. Daleko více potřeby sebedůležitosti.
    Pak je otázka proč a taky proč se takový člověk seberalizuje v takovém sociálním zařízení, jako je to vaše.

    Ale já si už taky zvykla, že většina lidí o hravost nestojí, ani o tu tvořivou. Ohrnutí rtů a takový ten kosý pohled, okatě dávající najevo zaražený podiv až znechucení…

    U nás se po odchodu bývalé problémové skorošéfové stalo tradicí, že pozvánku na firemní veselici děláme co nejoriginálnější, ale co nejvíc provázanou s naším oborem. Takže třeba letos to byl obrázek kamenné urny udělané jako obal na šampáňo, s brčkama a bublinkama… Pozvání jakože napsané na té urně místo jména a data zesnulého. A samozřejmě, ač náš ansámbl byl nadšen a do výroby se zapojil alespoň sháněním propriet, aby to bylo z čeho naaranžovat a základ nafotit, tak od některých jsme se dozvěděli, že jsme netaktní, nechutní, ba dokonce úchylní.
    No, jsme… hlavně já jako tamní grafik. :-))

  5. Kdo v tom vidí jen nechutnou fotku záchodu a nedohlédne hlubokomyslnosti významu a poselství, žádné poselství si nezaslouží. Zůstane ve tmě sebestřednosti na věk věkův amen. :-)

  6. mě to taky přišlo vtipný. nenapdalo by mě nad tím uvažovat jinak.
    ale ted tady čtu ty okolnosti – takže někdo si to opravdu vzal třeba jako rýpnutí“ nojo, vy máte na konci toho města ve svým bordel, udělejte si tam pořádek“

  7. barčo 7
    jo, tak nějak! To se ještě poptám.

    ru 4
    jééé, tak to máme s tím PF letos podobný, to mě těší :- ))

    6
    nojo, fotka záchodu jako fotka čehokoli. Kdybych vyfotila něčí okno, tak ho bude mrzet, že mu to někdo vyfotil, když to okno zrovna neměl umytý.

    6,4,3,1
    Zatím vím o dvou lidech, co to těžce nesli, a přesně ti zrovna na humoristický typy nevypadaj. Ještě ke mně asi dojde nějaký ohlas, vyptám se. Naopak některým se to líbilo a smáli se, ale ti asi všichni pracujou v jiný budově, než je ten dotyčnej záchod :)

    ratko 3 noto je pravda, já jim to poslala pro obveselení. Ale mě nic nezklamalo, já ani žádný ohlas nečekala, poslala jsem to, protože to bavilo mě, a to mi stačilo. Jestli se budou bavit jiní, to mi bylo ukradený – v čemž se dá spatřit určitá necitlivost; jenže vůči komu vlastně, žejo? Nikomu. Jejich věc.

  8. 9. opravdu ti to je ukradený? … asi to beru podle sebe :-(

  9. Když člověk dělá mimořádný věci, sklízí i mimořádný ohlasy. Holt na obě strany Gaussovy křivky.
    Asi z toho fakt nemá cenu cokoli si dělat.
    Pro mě s tou šampáňovou urnou to bylo taky spíš jen info, kdo je jakej. A i když v jednom případě mě negativní odezva dost překvapila, páč tam bych ji vůbec nečekala, tak osobně se mě to nedotýkalo.

  10. 11. u mě je to tak, že když něco dělám tak do toho vkládám kus svého nadšení. třeba vařím nebo dělám koláč a pak jim todám jíst a těším se, že jim chutná. to byl účel té činnosti. samozřejmě se mi taky nepovede a ten druhý se vyšklebí neob řekne že je to hnus, dobrý. ale prvotní smysl byl v tom že to má být dobré….že to má chutnat.

    a tedy i přání spočívá v tom že přeji :-) nedovedu si představit že by mi to bylo lhostejné. jakože někomu přeji a je mi to jedno. Přeji doopravdy. proto by mě mrzelo kdyby to ten druhý odmítl… odmítl by moje přání. dobrou vůli… ať se mu daří v roce 2017 :-)

  11. ale je pravda, že posílám přáníčka minimálně :-)) asi teď vím (tuším)… že se prostě stydím.

  12. 12
    Můžeš komukoli přát, ale nemůžeš ho přinutit, aby ho to nadchlo. Což se nijak nevylučuje s t ím, že když to vyrábíš, děláš to naplno a s radostí. Jako my ty pozvánky.
    Já před časem za ten nápis ve sněhu napadaným na položeným kříži taky nedostala pochvalu od bráchy. Místo úsměvu řek, že to bylo takový divný. No to se nedá nic dělat.

    Když vaříš, vaříš pro lidi. To se dá udělat tak, aby ses všem zavděčila. Ale když děláš přání a pozvánky, dáváš do toho kus sebe. Tam to nikdy nemůže být po chuti všem stejně.

  13. 14. no to ne… samozřejmě že nemohu nikoho nutit. Jen mě zarazila (ale jen trochu) odpověď, že to Lišce je jedno. Protože je to zvláštní.

  14. Tak ono se to taky dalo cekat,ta reakce.
    Takze to od Lisky byla taky malinko provokacka,ze Lisko,ze??:-)

  15. 16. nojo, ale v tom případě by ji vyskakovací reakce pobavily, jelikož to byl úmysl.

  16. 15
    Myslím, že není, že to přesně pasuje do toho, jak jsi ji viděla na Roštěnce a co jsi na ní obdivovala. Že si jede to svoje, soustředěná na to svoje. A stejně tak se i prezentuje, ne přímým konfliktem proti někomu, jen naprosto klidně, pevně a nezpochybnitelně „svým“ sdělením – „tohle jsem já“.
    A s tím něčí nesouhlas nemůže hnout, leda to naopak ještě upevnit.

    Myslím tudíž, ad 16, že nešlo o provokačku, jen o takovéto info.

  17. 18. neví jestli je to totéž. Mě se na Lišce líbí jak se koncentruje a nenechá vyvést z klidu.

  18. 21. že to přesně pasuje do toho, jak jsi ji viděla na Roštěnce a co jsi na ní obdivovala.

    9. Liška: Jestli se budou bavit jiní, to mi bylo ukradený

  19. ratko 15
    To docela chápu, že tě zarazilo. Ukazuje to, že jsem to poslala spíš jako srandu než jako přání. Takyžejo, co bych posílala jen nějaký přání, to ne, to by mě nebavilo, to můžu říct každýmu osobně, a neposílat to mailem všem zaměstnancům,i mně neznámým. Tohle byla spíš sranda, no. A mě baví hlavně něco vyrobit, ale co se s tím pak stane, pro mě tak důležitý není – když to někomu udělá radost jako třeba obrázek Aleně, tak je to super, to jsem ráda. Ale beru to jako výjimku a nečekanost a jako hlavní je pořád to, co zažiju při vyrábění.
    Saule 16
    Provokace úplně ne, já to posílala nadšená, že můžu zúročit fotku, která mě baví a navíc je v naší práci. Patří tam. Tak jsem ji rozeslala, aniž bych si včas ve svém nadšení uvědomila, že to provokace je nebo spíš ne provokace, to je silný slovo, taková srandička, šťouchnutí, štulec, voraženost. Prostě malá nehoráznost. Proč bych měla předem šetřit někoho, koho neznám, aby náhodou nebyl dotčen. Je dospělej, ať si poradí, ať mi řekne, co se mu chce říct. Já tou akcí dávám možnost těm druhým, aby se vyjádřili taky. Když první vykopnutí je záchodek, tak pak oni už můžou něco říct, už mají zelenou :-)) To je ta moje funkce, kterou poskytuju, pro kterou se nechám použít (částečně nevědomě).

  20. 18:
    Ta provokacka je jen moje dedukce,ale logicka a kdybych ji nemel,tak bych Lisku musel podcenit.
    To,ze to vyvola nesouhlasne,nebo podivne reakce se cekat dalo.
    A zvlast Liska to vedela,nebo vedet mela.To uz souvis
    i s jeji profesi.
    Takze mozna to nebyla provokacka,ale tvrdohlavost a to „delat si svoje“.
    Coz je v poradku…ale i to je svym zpusobem akce a ta vyvolava reakci.
    Takze ani ty urazene reakce nejsou zase tak nepochopitelne.
    Citili to jako utok na svuj prostor ,na svoje teritorium.
    Proc by vlastne nemohli?
    Nekdo se nad to povznese,jinej ne.

  21. 23. tojo, to se mi líbí… pošťouchnutí. tedy možnost :-) dobrý

  22. 22 no jo – a co já udělám s tím, jestli někdo jinej se baví nebo nebaví? To je na něm, jestli ho něco baví nebo nebaví. Ať se zařídí podle sebe, já jsem zodpovědná za tu akci a samozřejmě i za následky: pak mi kdo chce může říct co chce, jen ať to udělá, mě to zajímá. Ale co mu to udělalo, ten obsah toho, to je jeho věc, a tu mi přímo stejně nesdělí, prtže on to sám neví. kdyby to věděl, tak by nereagoval postiženě.
    Mě to baví, je to dobrá možnost něco o sobě zjistit, je to příležitost, pro každýho taková, jak potřebuje. A komu je ten obrázek fuk, tak je mu fuk, je to pro něj jen obrázek. Jeden z tisíců. A tím taky ideálně má bejt.

    No, vlastně se to provokací nazvat dá. Proč ne (já to slovo měla doteď víc spojený s něčím nefér, s provokatéry, tajnými fízly, co chtějí někoho nachytat).

  23. 26. rozumím tomu…ano. tím se posouvá výsledek do roviny, že ti mohou sdělit reakce a že tě to zajímá. Mě taky zajímá, když dostanu zpětnou vazbu.

  24. Skoda,ze uz mas tu zaverecnou praci hotovou.
    Na takovou PF a reakce kolegu by se klidne dala napsat diplomka a na rozdil od jinych by byla i ctiva:-)

  25. Saul 24
    určitě to mohli cítit jako útok na svoje teritorium, to si myslím, to se nabízí.
    Ale není pravda, že jde vždycky předem takovou úvahu provést. Většinou to jde. Ale tahle situace právě ukazuje, že není pravda, že by mi na tom tématu splachovadla nezáleželo. Teď to možná vypadá, že si protiřečím – mně nezáleželo v tu chvíli na reakci (jako obvykle tohle dělám právě ve skupinách jako prošťouchávač něčeho, ajko první na ráně…). A to mi umožnilo to vůbec poslat. Kdybych moc přemejšlela, aby bylo všechno košér apod., tak to nikdy nepošlu ani nevyfotím.
    A nezjistím různý věci.
    A právě proto, že mi vlastně záleželo na tom, se nějak vyjádřit, ale nevěděla jsem, proč a co a co to znamená a co to je a co mě k tomu ponouká a proč a jakoby se mi v hlavě vymazalo, co z toho může být a že je ta fotka trapárna v kontextu vánoc (což je, ale já snesu udělat trapárnu) – právě proto mi bylo umožněný udělat takoovu akci a zažít ji a být v tom a pak to můžu pochopit. Ten význam. Někdy v budoucnu.
    Kdybych přemejšlela hlavou, určitě bych k novémuv roku lidem neposílala hajzl.
    A to nastoupení nevědomí a vymazání rozumu je náhodou super. Psychoterapeuti to taky můžou dělat :) Ti dělají věcí, i trapárny. A pak s tím nějak naložej, nějak to proberou, něco z toho vytřískaj.
    Trapárna nevadí. Něco to hodí! A co víc ve skupině lidí chtít, koneckonců! Neetický ublížení druhému člověku vadí.
    A to fotka hajzlu není.

  26. 27 no, zas takmoc mě to nezajímá. To jejich konkrétní, to je jejich věc. Mě nezajímá ten jejich obsah. Mě zajímá, ŽE to něco vyvolalo, a ne CO to v nich vyvolalo. Mě zajímá ten průběh, ta dynamika, zajímá mě, kam to povede, kudy, jestli je to ojedinělý nebo jestli to bude řetězový a hlavně si pěkně počkám, co se v té organizaci uděje. Počkám si, až se zjeví další smysl toho. Protože to není náhoda, že jeden zaměstnanec (ať je to kdokoli) rozpošle fotku splachovátka a ostatní nerozpošlou nic.

  27. 29
    No prostě jsi byla koncentrovaná na to svoje. Na tvoření.
    A pak to pošleš do světa a tím už je to hotovo a tudíž už to stojí víceméně mimo tebe. Už v tom nejsi ponořená, už to jen sleduješ jako pozorovatel. Proto už se tě tolik nedotýká nějaká nesouhlasná odezva.

    Ale podle mě právě to, že jsi v okamžiku tvoření až do odeslání do světa tak naprosto koncentrovaná na děj vzniku, zdůvodňuje, proč nepředvídáš, nebo spíš nepromýšlíš možné následky, odezvy.

    Tak jako tady na blogu, když něco vytvoříš a prdneš to sem a teprv pak s úlekem sleduješ na reakcích, žes tam nechala či dala až moc z konkrétního soukromého, nápovědného…

    Je to z podobného ranku schopnosti pekelného dokonalého soustředění se jen na tu jednu jedinou tvořivou činnost. Jako ses na Roštěnce nenechala vyrušovat jinými, o samotě se nenecháváš vyrušovat sama sebou.

  28. 29:
    Nebyla to traparna.
    Bylo to vtipne.
    A presne tak by to ocenili i ti hrdobci,kdyby tu PF udelal nekdo od nich.Nekdo z jejich teritoria.
    Uprimne by se tomu zasmali a ocenili to.
    Jenze ty jsi z jejich teritoria nebyla.
    V tom je jadro pudla a ruznych reakci stejnych lidi na stejnou vec.

  29. 33:
    Ja jsem Lisku na Rostence vyrusoval.
    Dokonce kdyz tvorila.
    Kecal jsem ji do toho akvarelu,kam ma co namalovat:-)
    Ale to uz myslim mela nejake dvanactkove sedativum:-)

  30. 29
    Jinak já ho mít, tak hajzl k novému roku klidně pošlu, i po promyšlení hlavou.
    Respektive – přiznám se. Loni jsem ho přeposlala (bez jakýchkoli úprav) jen jako soukromé jarní přání svojí maceše, Bohunce a ségrám. :-) Samozřejmě s odkazem, že fotka patří jedné mojí kamarádce.
    Strašně se mi to líbilo. Tak se omlouvám za zneužití.
    Fakt bych to jako péeefko poslala taky.

  31. 34 Saule,
    jo, taky v tom to teritorium vidím jako klíčový.
    Plus toužím po tom, aby krom toho teritoriálního to hodilo ještě něco navíc, něco vypovídající o tý organizaci nebo vedení tý organizace. něco pro mě novýho, dychtím po nějakým dramátku :) A to je další důvod, proč si vyrobím, abych byla rozjížděč něčeho. Abych se pak krmila tím dramátkem. Něco jako drbny co okouněj na náměstí a sledujou cvrkot. Něco z toho v sobě mám.

    33 ru
    A toje dost zajímavý, tyhle tvoje potřehy. To tak asi je, to bude to, co mi umožní se vypnout, na chvíli si vypnout myšlení (konečně, jaká úleva:-). Jo, takže tím ponořením se do vytváření ptákovin se vypíná mozek. Akorát to asi moc nejde využít záměrně, vědomě, pro něco. Ale dá se to využít nezáměrně, když už to přijde :) Kupodivu mi nepřipadá jako (terapeutické)“selhání“ nebo neschopnost, když se takhle vypnu a pošlu fotku hajzlu. Nakonec mi připadá pozitivní mít k tomu odvahu a nekritizovat se za to.
    Ha. Já se ještě doptám našich PR, co ony na to. Těch určitě. A šéfa možná – možná se na to vyprdnu.

  32. 40
    Já nemám, v Tescu mají ryzího už od minulýho týdne vyprodanýho.
    Nejdou jim doprodat přemrštěný zásoby vánoční plzně, tak holt slušný pivo nedoskladňujou, tipuju.

  33. 36 ru
    :-DD
    a já mám nápad! Já budu každej rok posílat fotku hajzlíku s nějakým kecem jako PF. Možná si vyrobím i nějaký jako přání k narozeninám, vánocům, velikonocům,svátku, …
    Ha!

    – i když je to docela alibismus vůči těm kolegům… To je. No ale zaměřit na záchody se můžu. A náš domácí záchod by mohl být první. jen k němu vymyslet nějakou průpovídku.

  34. 41
    u nás v sámošce jsem se dneska zasekla, protože měli tu hořkou radegastku za 16,90. To se mi nechtělo dát. Přemýšlela jsem, co koupit.
    Docela si ji kupuju – dík, žes mě na ni navedla.
    A bohužel nemívají Svijany ani Klášter – to mají jen v nějakých větších Albertech a tam se mi nechce. I když je to jen kousek.

  35. 42
    Škoda, že tě to nenapadlo před lety, když jsme ještě bydlela v Ch. a splachovala kýblem.
    Nafotily bysme tamten a daly k němu text: Ať vám nikdy nevyschne!

  36. 43
    Do nového roku s novou štětkou. Skvělý. :-))
    Hele. na to pudevymyslet takových věcí…
    A eště pak tureckej! Už teď mě napadá, co tam, k těm šlapkám. :-))

  37. 48
    hahah zas něco o šlapkách, rok předtím o štětkách…

    49
    jo, to dává taky hodně možností! Například člověk na mostě vykřikne: „Néééé, zapomněl jsem si doma (něco).“
    Nebo něco o tom, že za ním jdou dva maníci, jdou po něm. nebo že néééé, východ slunce jsem nikdy nechtěl vidět (což by bylo souladu se mnou a pozdním vstáváním)…

  38. 51
    :-DDDDDDDDDDDDDDDDDD
    to je super! To bych chtěla vidět. nejlíp aby to došlo poštou. Mezi těma přáníma se stromečkama a svíčičkama, který mě serou; záchod mě nesere :)))

  39. 48,51
    nebo variace na téma „ať víte, kam šlápnout.“
    „Ať se vám daří všude, kam šlápnete.“
    „Nenašlapujte v novém roce přespříliš opatrně, beztak je to k hovnu.“
    apod.

  40. 53
    Mě napadalo původně něco jako „Každý nechť zanecháme nějaký otisk,“ nebo „Ať celý rok víte, kam šlápnout…“ – nojo, to tam máš taky. :-)

  41. 58
    :) ta slova „zanechat otisk“ znějí krásně pateticky ve spojení s tím záchodem, to se hodí!

  42. Liško, kdekomu záchody slouží k vyprázdnění, tobě očividně k naplnění!

  43. 59
    jo impulsy tomu říkáš :-))
    Ajo, něco o produktech nebo tvorbě by to mohlo být.
    – „co chce ven, musí ven“
    no a nebo chilli jídla.
    Jó, konečně zas fekální témata.

  44. 61
    haháá a to by se jako slogan nádherně zúročilo!
    Už máme vymyšleno hodně fekálních PF.
    PF… F jako fekální. A co je tam to P?
    Prostě fekální rok? Příjemně fekální rok přejeme? Nebo jak na to latinsky, ru? :)
    Paternité fekalité egalité… nebo jak to ta fr.revoluce říkala :-))

  45. Nebo prosté „Nebuďte splachovací!“ a fotka kadiboudy.

    „Ať vám rok 2017 není k hovnu!“

    – i když jsou to negativně formulované věty; to by chtělo nějak sluníčkověji.

    „Strčte si vonné tyčinky všude, kam můžete!“
    nebo „… kam se vejdou.“

  46. Paternité fekalité…. :-)))

    Ale hele, to spíš když to hodíš do němčiny. S tím fekálem já v latině nic moc nenadělám. :-)

  47. 64
    Naopak:
    Když ne váš záchod, tak aspoň vy v tom novém roce buďte splachovací!

  48. Příjemné splachování v roce 2017 přeje xyz

    u mě je všecko tak nějak…pozitivní :-))

  49. 67
    I negativní formulace věty? :-))
    Na tom přání mi trošku chybí nějaký přesah do dalšího významu.
    Třeba kdyby… Příjemné spláchnutí se za každým průserem přeje…

  50. 66 aha, ono se to dá pojmout i pozitivně, to splachovací bytí.

    Nebo „Když je fotografie krásná, ještě neznamená, že nesmrdí.“
    – snad by se to dalo formulovat jednodušeji.

    Nebo fotka záchoda, co je obesranej kolem dokola a slogan „ať se vám v novém roce vyhnou všechna hovna.“
    Nebo naopak přání, ať jste v novém roce trefní.

  51. 68. to by šlo taky… líbí se mi když je to uvolněné, vdušné…. nemusí to být zahovněné za každou cenu :-)

  52. 69
    No pro je povahový rys „splachovací“ pozitivní. Jakože ho nic nenasere, nic nerozhodí…
    V jakém smyslu to znáš ty, že je to negativní, tedy nežádoucí?

  53. možná Radostné splachování všech starostí v roce 2017 přeje XYZ

  54. 70
    máš recht! Trochu nadejchaně.
    Hovna s pěnou!

    71
    Já si (u sebe) pojmenovávala jako splachovací, když jsem nechala nadřízeného (nebo blízkého??), aby mi řekl něco kritického, a nijak jsem na to nereagovala, nechala to tak, mlčela jsem, někdy mě trochu (ne moc) mrzelo, že mi to dotyčný řekl (protože mi na něm záleželo), někdy mi to bylo fuk – cítila jsem se jako splachovací,že to nechám protéct a neohradím se, nepostavím se za sebe, nereaguju.

    Kdyby mě to mrzelo víc nebo mi to připadalo přehnané a neprávem, tak bych něco řekla, to bych se i za sebe postavila (nejen za druhé nebo za celek). Např. v r.2013 v projektu XY jsem to něakýmzpůsobem udělala.

  55. 75 je dobrý,
    to se vztahuje i k neuváženému posílání přáníček – nenasrat si tím do bot :)

  56. 77. to je zajímavé,vnímat vyskakování u kritiky (to dělávám) jako postavení se za sebe a za druhé :-))

    tedy mám problém s kritikou obecně, ale vím že když u toho vyskakuji nebo mám negativní pocity… že vyskakuje moje ego tedy žádné postavení se :-)) obyčejná nedůtklivost neboli vztahovačnost.

    Na stará kkolena se učím naslouchat druhému se zájmem a žádné splachování. naopak. poděkuji za dobrý podnět. tedy pokud se mi podaří kritiku vzít jako dospělá osoba a ne vzpurné dítě peskované rodičem :-))

    Přičemž … i kritizovat se učím. ne aby toho druhého utřela jak malinu (či česnek) nýbrž zcela normálně sdělit, toto a toto si nepřeji protože. jak začnu utíracím způobem, ihned je oheň na střeše…. když mluvím normálně, je i reakce normální.

  57. 79. neumím totiž ani moc kritizovat…mám tendence klouzat do ukřivděného tónu a tím zaručeně druhého vytočit :-)

  58. 79
    Né, vyskakování právě né. To není postavení se za sebe nebo za druhé. To je jen vyskakování, je v tom silný nevědomý prvek, něčeho ještě neprozkoumaného ve mně (a to neznamená nějakou strašnou nezralost, za kterou by se člověk styděl; mně připadá, že se to prostě srává – nééé, to je fekální, nikoli fatální, překlep, já chtěla napsat stává – stává každýmu někdy postupem života, i zkušenejm matadorům, jak jsem viděla, to mi právě dodává trochu klidu, když vím, že se to stává i zkušenejm lidem, který se vyznají v sobě a neposílají nikomu PF se záchodem nebo pokud ano, tak o tom přemýšlejí jako o zajímavým fenoménu, nenechají to být bez povšimnutí.

    Vyskakování u kritiky je asi to, co ty o něm říkáš v 79. Vypadá jako vehementní (žejo, že je vždycky víc vehementní a podle toho se pozná, u mě jo). Přijetí kritiky v klidu a vzít si něco z toho je jedna věc, být „splachovací“ znamená v tom mém významu spíš nechat to být, nechat druhýho, ať mě zkritizuje, ale nic moc si z toho ani nevzít, protože to není tak úplně trefný, a nic mu na to neříct. Právě nevyskakovat. Neobhajovat se a nepropagovat nic a nevyskakovat a nechat to ležet. Nenechat se tím moc dotknout, jen trochu,protože je to prkotina nebo je to věc a nepohoda toho kritizujícího, ne moje.

  59. 80
    ono to ani dobře nejde, ne?
    Jde říct něco za sebe, ze sebe, od sebe, z postoje svého, ne „ty jsi udělal něco“ nebo „ty jsi blb,“ „tys mi ublížil“ to je vždycky blbý, vždycky nasírací nebo zesmutňující a vždycky to nevede k dalšímu dialogu, ne?
    bezpečné a nenasírací je „já se cítím zmatená, když se stalo to a to“ nebo „vytočilo mě to a nevěděla jsem. co mám dělat…“ nebo „hrozně jsem z toho smutná, protože zrovna tyhle situace na mě působí“ a podobný kydy.

  60. 82
    … říkám „kydy“, ale není žádná prdel dojít k takovým formulacím. Je to už další krok, kterému předchází si uvědomit, jak se cítím a na jaká slova nebo chování druhého je to reakce. Pak teprve se dá takhle formulovat. Už s nějakým odstupem, jako pozrovoatel sama sebe. Takže to může nějakou chvíli trvat, než to jde. No a mezitím toho člověk nakecá vyskakovacího, spontánně… že by radši držel hubu :-))) jako obvykle.

    No a někdy ale to není blbý, to není špatný ragovat úplěn spontánně a ukázat tu emoci – ne schválně, ale protože si v ten první okamžik nemůžu pomoct. Prostě se to prorve a ten druhej to uvidí.
    A to taky není chyba, ne? Je to živoucí. A tím pádem názorný. Pochopí to.
    (Asi někdo ne, no, ale nějak snad jo.)

  61. „Neserte si do vlastních hnízd!“
    ?ilá Liško, já bych takovou novoročenkou nasrala 99% kolegů a ani to nemusí být hajzlík na jejich pracovišti. Ale nenasrala bych tím své přátele a blízké, to naopak. Jo, tak už to na světě chodí, někteří se berou na posrání vážně. Ať si vyserou oko.

  62. 82. takovéto: A ty jsi to neviděl?? copak jsi to neviděl? a je vymalováno…. do kritiky je vložen osobní osten.

  63. 85. Libo , geniální … Ať si v roce 2017 nevyserete oko :-))

  64. 83. no… u nás doma to moc nefunguje. zhádáme se. jakmile někdo vloží do kritiky výčitku (sspontánní) ihned po sobě skočíme.

  65. 9. hmm…
    nojo, lepší posrat si to sám, než kdyby to posral někdo jinej :-)

  66. Libo
    :-DDDD

    88 ratko
    to potom jo, proč ne, aspoň se to provalí a prošťouchne a pak se začne znova, asi jako po / při kocovině

    89 barčo
    no, v tom konkrétním doslovném případě bych řekla, že je to fuk, čí to h—- na šatech je.

  67. Super hesla, všechna dobrá. Jsem taky docela zbrklá a mám nehorázný smysl pro nadsázku, posrala jsem si s tím nadšením hned zkraje několik dobře se vyvíjejících svazků z rande.cz, když jsem se s tou marností dát se dohromady s někým na seznamce ještě zabývala. Čas mě naučil držet se zpátky a už raději neblbnu, jen sem tam a opatrně, každej na ten drsnej humor není stavěnej, s tím nic nenadělláš… Přispívám, i když mám pocit, že to jsou jen slepý náboje v porovnáním s tím vaším… Vyserte se na TO, je to ozdravné!!! nebo Tak to v novém roce neposerte a buďte ve střehu!!! Jsou to taková hesla z mého života…

  68. 93
    Kde jsi nakonec potkala toho svého prince? :-)

  69. 93 zuzi
    … je to ozdravné!! :-)) Ano, zdraví do nového roku především!

    94
    To byl asi princ z minulých časů, zjevivší se v pravý čas opět. Prostě pohádka!

    Jinak – to je hezká otázka! Mě hrozně baví se dovídat, kde se který pár seznámil, ale stydím se ptát.

  70. No, ten rok 2016 jsem pěkně posrala!
    Právě jsem zjistila, že jsem na začátku prosince neposlala podklady k vyplacení peněz pro pár lidí, takže asi vyplaceny nebyly! Je to teda celková suma asi dva a půl tisíce, ale doprdoprdopr, protože nevím, jestli to půjde ještě udělat v lednu, aby to šlo do účtování toho projektu, uáááá.
    A to mám u hl.ek. velký průsery z prosince už dva jiný! No a já jí pošlu PF záchodový splachovátko, néééééé!

  71. ratka 97
    už před rokem jsem jí dala boboniéru za průser, pak ho o rok později zopakovala a přidala dva zbrusu nový! Uááá! A všechno pěkně kolem vánoc, aby to bylo v nejvyšším frmolu. Zrovna v pátek půjde jeden žehlit :((

    Nějak se horším, sere se to. Potřebuju, aby mi někdo poslal pořádný PF s pořádným záchodem! Třeba bych se vzpamatovala.

  72. 98
    boboniéra v kontextu fekálních témat, to je zase překlep jak fík.
    Achjo, co já teď udělám nápravného? Asi nic, chudák šéf, taky.

  73. Achjóóó, jdu domů si rvát vlasy a kvílet. A večeřet žervé.
    Nééé, to je teda debilní :((( Takovejch průserů, to mám z toho, že neodpovídám na maily hned.

  74. 98. tak k tý bonboniéře ještě něco letos silnějšího na spláchnutí
    já myslím, že už tě paní dobře zná…..tak asi možná asi tuší, že bez aspon jednoho ročního průseru – bys nebyla ty.

  75. 101. hmmm, měla bych to úplně stejné, kdyby mě nehlídal partner. :-( nevím co je lepší. zda si to pokaždé vyžrat… nebo se nechat denně peskovat za zapomenuté věci.

  76. Ruliso, je to úplně prosté… jsme spolužáci z průmyslovky v Gottwaldově a seděli jsme vedle sebe na srazu před 4 lety, je to štěstí, já na srazy nechodím… zarazilo nás, že jsme měli stejný typ foťáku, důkladně vybraný… ale to ještě nic nebylo, fotili jsme jen my dva, a tak jsme nejdřív řešili kam je vystavit a tak… začali si nenápadně psát a M. jako něco po jistém čase naznačoval, já ho uzemnila, jak to umím a on se odmlčel. Však už byl zasažen a za 14 dní to rozsekl, vyznal se mi a pozval mě na rande. tak to začalo…

  77. mě spíš překvapuje, že si vše poctivě píšeš…..abys to měla na očích….mám za to, že si teda i poctivě píšeš i takovýhle různý poznámky někam….

    ….stalo se. ale pořád to jsou věci, který se dají nějak vyřešit. a holt si prostě dávat na to příště pozor.

  78. barčo 105
    já si všechno píšu a poznamenávám, co vyřídit, ale nečtu to.
    Mám chuť napsat šéfovi, že už asi tyhle činnosti dělat nemůžu, ale asi radši počkám, aby to bylo trochu s odstupem; jinak bych o sobě všechno vyvalila.
    101
    no, to asi jo.

  79. 106. musela bych mít papírek trvale přilepený na čele nějakým ohýbacím tykadélkem.

  80. 100
    Fekální téma – žervécé.

    104
    Krásná story. :-)
    Poctivě chodím na všechny srazy ze všech svých škol, ale na tohle čekám marně, zatím z toho vzešel jen kdysi dávno jeden neslaný nemastný sex s téměř dvěma promilemi v žíle. :-))

    107
    Aj tak bys ho za chvilku nevnímala, prostě by sis zvykla, že tam něco straší a musíš koukat kousek dole pod.
    To není očima, ale hlavou. Ta to blokuje.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *