… když máme ty zimní sněhy.
Šatičky jemně kytičkované – což v mém šatníku není typický vzorek – jsem si koupila na jaře v sekáči asi za 200 korun. Myslela jsem, že jsou trochu delší. Jsou na mě hodně krátké. Ale párkrát jsem se osmělila a oblékla je i na ulici. A zrovna když jsem se v nich takhle vyfotila u autobusu v Dejvicích, potkala jsem tam blogera TS.
Jako pásek jsem použila modrou lesklou tkaničku do tenisek; stejně už mám jen jednu. Později jsem tuto inovaci zrušila a nosila šatičky bez ní, se sáčkem lněným (Marks and Spencer), kabelkou svou novou semišovou a novýma semišovýma botama za 1000 Kč. A v punčocháčích. To jsem se cítila přece jen trochu jistější i v tak krátké sukýnce. Běhat s nahýma nohama v sukni jen pod zadek, to už asi šest let a šest kilo nepodnikám. Tak jsem si troufla, no. A se samospouští byla legrace, na Vinohradech:
Ono je nakonec často lepší, když samospoušť vyfotí snímek bez hlavy…
Člověk se tváří o dost pitomějc, než když ho fotí někdo jiný, na koho může reagovat. Nojono, aspoň je sranda.
Taky si v létě něco troufáte?
Já spíš v zimě, když mám silné neprůhledné punčocháče. To se cítím jistě a nosím kratší sukně než v létě. Tahle kytičkovaná je prostě moje letní výjimka.
co napsat? moc ti to sluší, máš krásné nohy a jsi prostě kočka :o)
Dík, ratko.
Celá tahle rubrika vznikla, abych se smířila s tím, jak vypadám na fotkách. Mně to většinou připadá úděsný. Vždycky doufám, že naživo je to lepší; spoléhám na to. Naživo se cítím se sebou celkem dobře. Takhle zkameněle na fotkách je to pro mě hrozný sousto, tak to sem protlačuju, abych i tohle dokázala spolknout se špetkou humoru. Je to divnej humor, trochu na sobě páchám násilí – jsem zvědavá, kam až to povede :-))
masochismus, to znám :o)) časem budeš vypadat pořád hůř a říkat si jak skvěle jsi tehdy a tehdy vypadala. zlobit se že jsi si to vůbec neuvědomila.
přesně, to už proběhlo, takže to asi bude probíhat už pořád :)
Paráda! Sluší Ti to! Jinak mám slabost pro boty na klínku. :-)
a po padesátce ti to bude téměř jedno. nebo lépe řečeno bude to úplně šumák. v každém případě za sebe můžu říct že je velmi uklidňující přestat řešit jak vypadám. ulevilo se mi.
To mně přijde, že teď vypadám líp, než když mi bylo -náct.
Máš pěknou postavu a i takhle krátké šatičky si můžeš dovolit. Taky mám několik proklatě krátkých šatů. Dřív jsem si to ani neuvědomovala, ale teď už jo. Ty máš dobrý, že máš pěkně hladký nohy. Já mám celulitidu a křečáky :/
A musíš se nechat fotit častěji, aby sis zvykla a tvářila se přirozeně a ne, jako by tě při něčem přistihli :)
U nás je fotografka a ta z každýho udělá modela – modelku, je dost šikovná, i jsem něco viděla. Takhle se dát nafotit a pak si celý život budeš připadat už jen skvěle a člověk si ani nevzpomene, že existují. Moc ti to sluší. Být mužem, asi bych byla při chůzi za tebou trochu nervózní a nemohla bych odtrhnout oči od …….. tvé kabelky. :-)
Jinak já osobně jsem od asi osmi let (předtím jsem nevnímala, co mám na sobě, ale nějaké sukýnky na mě asi věšeli, mám to na fotkách) nikdy tak krátkou sukni neměla. Ale podle mne se nikdo řídit v oblékání nemůže, jsem na tohle pitomá a zásadně se oblékám prakticky a ani trochu vyzývavě. Mně vždycky vadilo, když si mě chlapi na ulici všímali kvůli mému tělu.
ad 8: oprava: …..a člověk si ani nevzpomene, že existují mindráky.
dobrý liško, bára ráda boty na klínku, já zase miluju sáčka ze sekáčů ke všemu možnýmu..Taky se mi líbí, když má někdo na sobě něco jemnýho- ty šaty a k tomu třeba ty boty na šněrování..kontrast. Boty na šněrování krom kecek nemám, brala bych. Už bych nemohla v tak krátkých šatech, ale stejně si občas vezmu sukni, co už se mi zdá u mne na hraně :), ale s punčocháčema a taky na to musím mít náladu :)) No, i když kraťasy vůbec neřeším, a jsou někdy v délce těch minišatů. Ale když je horko, má každý dost a kouká spíš po stínu, než po tom, kdo má co nad koleny :))
Jo, prosím tě, ty kraťasy nenosím nikde po Praze, ale když tak výletně, nebo někde venku, ale mám 52- 54 kg, tak to není snad taková tragédie :))
Evo,
tozasjo, než mi bylo – náct, to taky vypadám líp. Ale trocha fialových žilek na nohou tam tehdy nebyla.
Nechat se fotit, správně!
A jak píše Lenka, nechat se profesionálně krásně nafotit, to je ono, to by mělo být povinné pro každého!
barčo, boty na klínku, no vida! Teď mám zrovna jen tyhle jedny nové. Dneska jsem si vzala sněhule a hotovo. Tak teplo na nohy a měkko jsem už pár let nezažila. Příjemné.
anino,
ty musíš být čupr kočka, to je jasný už dlouho!
liško, dík..mám zrcadlo :)..tak vím, že jednou je to lepší a podruhý horší :))))
Rozhodně lepší, než kdybys mě měla za ošklivku :)
Ale mám takovej postřeh..Když jsem kdysi narazila na blogy, to už je docela let..přemýělela jsem, jak asi vypadá jejich autor- ka. Říkala jsem si, no kdo tam může psát ? Někdo, kdo se cítí sám, pomalu nikam nevyleze a třeba má mindráky. A není schopen se normálně, v reálu bavit s přáteli.
Vždyť člověk je kolikrát ani nestíhá vídat..a ještě se pát do virtuálního světa. No..a jak vidno dostalo mě to taky..začlo jednou reakcí a už to jelo :))
Přiznám se, že jsem blogerky spíš představovala jako ážnější, šedivé myšky a ejhle, pak jsem jen zírala..jak hezký ženský to jsou..a kdyby jen hezký..Alespoň co jsem já poznala, viděla z profilů, z fotek.
13. Já jsem si Anino naopak vždycky myslela a myslím dodnes – že blogerky a blogeři jsou velmi výrazné osobnosti – vším. :-)
Baruš, já už si to taky dávno myslím, tedy veskrze. Bylo to v době, kdy jsem poprvé dostala hodně starý notebook, tehdy za deset tisíc, který jsem se bála i zapnout, abych něco nepokazila :)), nikdo mě nic moc neučil. Dcery tehdy měly výpočetní techniku ve škole, pak si pořídily počítač po gymplu.ale takový jednoduchý, už nevím, jak se mu říkalo. K lepšímu se dostaly až u některých známých. Když se odstěhovaly a už PC používaly běžně, vždy když ke mně přijely, tak jen prolítly a řekly mi rychle tady najeď myší a pak tady apod. A já pak koumala a koumala :))
Až jsem jednou narazila na blogy, ale to už je fakt dloooho.
Do práce na oddělení jsme první počítač bez netu, pro administrativní práci dostali myslím v r. 2006 a málokdo věděl, co a jak s ním :))
Šatičky jsou moc hezký a sluší ti. Já mám ráda krátké sukně a šaty, ale z přílíš nedostatečné látky jsem taky nervózní. Vlastním ale dvoje velice krátké kraťásky a v nich se kupodivu cítím dobře.
Jinak už se dlouho taky chystám na svůj blog napsat o oblečení – napadlo mě to někdy v době, kdy jsi se svou rubrikou kožíšků začala, ale nezávisle na tobě. Chci psát o tom, že už jsem velká, měla bych mít rozum, ale oblíkám se jako puberťačka – a v podstatě mi to všude prochází a je to přijímáno s pochopením, já bych se ale chtěla začít oblíkat jinak, jen pořád nevím jak :)
dewberry,
nepochybuju, že máš svůj styl – a puberťačení někdy potěší i okolí!
oblečení je asi symbolem něčeho, akorát nevím čeho. u mě to kdysi dávno byla touha se odlišit, být zajímavá. pak to přešlo a tak nějak vyšumělo s věkem
Liško, ty můžeš, máš hezký nohy;)
Jinak já minisukně oblékám až v okamžiku, kdy teplota umožňuje nošení silných punčoch. Přitom si nemyslím, že bych neměla hezké nohy, ale necítím se moc jistě, když mám moc odhalené kůže. Takže léto obvykle prochodím v šatech a sukních minimálně lehce nad kolena. Kraťasy si na sebe nevezmu asi už nikdy:)
Gréto,
to s moc odhalenou kůží chápu.
Kraťasy s tlustýma punčocháčema by šly!
– jedny jsem vyhrabala, nosila jsem je, když mi bylo 18, a letos jsem je párkrát měla. Červeně kostkované. Bohužel mají trochu pytlovitý tvar, ale co!
tomu s těmi punčocháči a kratasi moc nerozumím. i když jsem ti již viděla. ale fakt mi to hlava nebrala. jaký to dává smysl. Kratasy si beru když je vedro potřebuju třeba hodně chodit, do lesa, k vodě. nohy se mi opálí. a když je zima tak si vemu kalhoty nebo delší sukni. kratasy s punčocháči jsou kvadratura kruhu. nesmysl.
když jsem to poprvé viděla, taky jsem trochu koukala..no ratko, to víš, sice si můžeme oblíknout co chceme, ale přece jen..tohle je fakt pro mladý. Oni nekoukají na to, jestli je to praktický..myslím, že jsme dřív na to taky nekoukaly jako mladý..
Když je to pěkný, mně se to náhodou líbí . Myslím, že chlapům na holkách taky může i nemusí, dle vkusu. Přijde jim to sexy..
Někdy mě mrzí, i když je to to NEJMENŠÍ, a vůbec ne PODSTATNÝ, že když jsem byla mladá, nebylo tu nic moc.. A co jsem si neušila..neměla., ale nebylo to ono..
Často jsem holkám říkala, ať se oblíkají, tak jak se jim líbí, že to mládí uteče, a pak už si to nebudou moc dovolit.
ale proč by musely být holky vyzývavý? nemám pocit že bych si nemohla něco dovolit klidně si dám kraťasy pod prdel, nohy mám hezké a i kdybych neměla co je koho po tom. vzít si kraťasy a punčocháče je nelogické. stejně jako podpadky na 20 cm s platformou. je to jen hloupost, nedává to smysl. možná se to fakt mužům líbí. to by museli napsat jesli se jim to líbí. pak bych pochopila že se děvčata takhle vymódí aby se libila.
ad 23, ratko, samozřejmě, že jsem to nemyslela tak, že by měly být holky vyzývavý, naopak nějaká už za čárou vyzývavost mi sympatická není. Beru to rozdílně, jestli chce mladá holka, ale i o třeba starší ženská vypadat-cítit se sexy, chtít, aby jí to slušelo a ne naopak.
Nevím, jak chlapi, nikdy jsem se neptala, ale myslím, že pokud se za ženskou podívají líbí se jim.
Myslím, že ale ani většina chlapů už nemusí vyzývavost..nevím, nejsem chlap :).
No, nám už musí přijít dost věcí nelogických. I třeba mít za každou cenu kamkoliv boty na podpatku, když dělají hezčí nohy. Myslím, že dost brzy jsem je raději oželela, než snášet to utrpení v nich. Někomu to prý nevadí a je zvyklý a bere si je málem i na pole :))
Já velmi málo nosím boty na kramfleku, to jen vyložene, když se mi zdá, že k nějaké příležitosti budou přece jen nejlepší, a ještě na nízkém a taky je ráda odkopnu, hned jak to jde.
Kraťasy, co jsou do půli stehen v létě si vezmu, sukni nad kolena klidně taky, ale kraťasy a punčocháče už bych na sebe zas nenavlíkla já, ani náhodou, to už se zase mně zdá na můj věk teda moc ..:)) Ale pokud bych viděla ženu podobného věku a prostě by jí to šlo, no proč ne..
No, s tou vyzývavostí, myslím, že když už teda, tak spíš vyzývavě může působit ta, co si vezme minisukni v délce těch kraťasů, pod kterými má punčocháče.
A myslím si, že kdo chce chodit oblečný prakticky, může vypadat stejně dobře, nebo blbě, jako ten, komu se zalíbí něco, co je zrovna v módě. Na módě se mi líbí ta hravost.
Jsem si sáhla na stehna, tak oprava, tak kousek nad kolena 5- 10 cm?
A ty kraťasy, co se mi zdají méně vyzývavý, co mladý holky nosí s punčocháčema, jsem myslela ty, co jsou v délce fakt mnisukně pod zadek..než tedy ta mini.
ratko, ty kraťasy s teplými punčochami a kozačkami naopak právě praktické jsou:) Protože pod ně na rozdíl od sukně nefouká, v případě kvalitních punčoch v nich není zima a navíc je na rozdíl od kalhot v normální délce nemácháš v zimní břečce.
(Což je odpověď i pro lišku – mám jedny “zimní” kraťasy a shodou okolností jsou taky červeně kostkované:)).
A že je to nelogické… no, já mám třeba ráda magický realismus – a dle názvu by nemělo nic takového existovat, protože co to je za logiku, aby byl realismus magický?;)
26. to zní logicky :o) takže proč ne. zimní kraťasy. znám jen takové ty plátěnné. ale určitě mohou být zimní. a když říkáš že je to praktické tak beru vše zpět. kdysi se chodilo v takových těch natahovacích elasťákách, ty taky vypadaly dost drsně. byly praktické. teď se přes ně přetáhnou kraťasy a asi to vypada líp. no určitě to vypadá líp než elasťáky.
ratko, no právě.., Gréta to vysvětlila líp :), jak to myslím..ono možná, jak mám ty dvě holky, jednu, co je docela až fintilka a druhá tak normál a vídám i jejich kamarádky, tak vidím i se ptám :)
Sama si nepotrpím na nějaké super oblečení, a jak mohu, mám radši to pohodlné, ale i se ráda oblíknu, pro svůj pocit..mezi lidi. Téměř výhradně ze sekáče, nebo darovaného od dcery, co už jí není dobré a pro mě to je ještě fajn..a hlavně pokud si to mohu vůbec vzít ještě na sebe :))
ratko,
mně to právě tay přijde absurdní – kraťasy a k tomu punčocháče. A ta absurdita je pro mě zároveň výzva si to vzít, za druhé je pravda, jak říká Gréta, že pod kraťasy tolik netáhne jako pod krátkou sukni a za třetí když zafouká vítr nebo nějaký větrák, tak se kratší sukně může vyhrout až nahoru nad pas – např. v metru na eskalátoru aby jki člověk pořád přidržoval a kontroloval – kdežto kraťasy jseou v tom bezpečné. Jak se krátká suknbě větem vyhrne nahoru, tak se cítím blbě, trapně a nejen vyzývavě, ale hlavně nevkusně, neslušně, přes míru.
Tak buď hlídám, nebö kraťasy – a nehlídám.
Jen “elasťáky”, to bych s cítila nahá. Elasťáky bych si nevzala nikdy v životě, to bych se cítila úplně nahá, na veřejnosti :(
29. na vesnicích v těch elasťákách ještě pořád důchodkyně chodí :o)
nojo, ale když máš opo tou krátkou sukni elasťáky tak si ji vůbec přidržovat nemusíš :o)) se omlouvám za blbé vtipkování. ale přijde mo to úplně na palicu. teda vzít si v zimě ně o krátkého (když teda mrzne a je třeba si chránit nohy, kolena a hlavně ty spodní části trupu včetně orgánů) a ještě k tomu řešit vyhrnutí větrákem. teda proč neřešit ty nachlazené vaječníky a ggf doživotní neplodnost?
Mně je v tlustých punčocháčích teplo, i v krátké sukni a krátkém kabátku, mně tlusté punčocháče na kolena stačí. Naopak v kalhotech je mi v zimě na kolena zima. A punčocháče jsou do pasu, k tomu třeba nějaké delší tílko – a netáhne mi nikam. Kdežto kalhoty, co mi padají z boků, jsou pro mě právě riziko, že mě bude ze studeného větru bolet břicho i ledviny. Což se mi stává. Tak radši kalhoty nosím v zimě málo. Ty už mě víckrát vypekly.
To bych taky řekla, že je takový rozšířený omyl, že v sukni je zima a hrozí větší riziko nachlazení – nejedná-li se přímo o mini sukni a dotyčná na sobě nemá kabátek do pasu, je v sukni, která je aspoň ke kolenům, naopak větší teplno než v kalhotech přimrzajícím ke stehnům:) Když se k tomu navíc vezme delší kabát, tak je aspoň pro mě jak z hlediska estetiky tak praktičnosti ohoz do mrazů rozhodně delší sukně, teplé punčochy, kabát a kozačky:)
A copak důchodkyně v elasťákách, ale mladý holky v legínách! JENOM v legínách. Jsem na tuhle módu vysazená, a když jsem v náladě, tak slečny chodím upozorňovat na to, že si zapomněly sukni:) Pořád říkám, že legíny jsou to samé jako punčocháče, akorát mají dole díru. A pučocháče si přece taky nikdo nevezme bez sukně.
33 já si vemu klidně punčocháče bez sukně (vlastní zkušenost). Ale záměr v tom není. prostě jsem si tu sukni zapoměla dát :o)
Gréto, přesně, ja, genau, doch.
ratko, to mě kolikrát napadlo – hlavně nezapomenout sukni a nejít omylem bez ní. A ty to rovnou realizuješ, s ničím se nepářeš :)