ŘÍŠE ŠŤASTNÝCH NÁLEZŮ
Kocoura zaujalo zrcadlo opřené v kuchyni kvůli malování. Chtěl se na něj podívat i zezadu. A měl pravdu – našel tam něco zajímavého. Ještě sice neumí číst – jsou mu jen tři roky – ale právě rub zrcadla by mu v tom mohl pomoci:
Konec abecedy. Na bílé cedulce je autor a název obrazu – reprodukce zátiší, která se pravděpodobně za zrcadlem skrývá. Mezi zrcadlem a abecedou. Člověk ani neví, co má v pokoji.
.
teda, jsem napjatá jak kšandy co tam je :-) text se mi nepodařilo přečíst i když jsme ho zvětšila. Jaký obraz se tam schovává? :-))
ad 1.
Ono to ani nejde zvětšit, když Liška vkládá zmenšeniny v pidirozměrech úměrných svému pidinotebooku. :-)
Rozluštila jsem spíše odhadem dole něco jako Olej na plátně a KLN a možná něco jako Ústřední galerie (či prodejna?) Liberec…
Jasně, vkládám obrázky o šířce 500 pixelů. Jsem sice teď na mámině široširém notebooku novém, ale sama nemám ráda, když je stránka plná obřích fotek, nepřehledná, dlouho se načítá apod. Navíc nevím, proč poskytovat kolemjdoucím velkoformátové fotky ke kradení.
Nechce se mi to zrcadlo zase sundavat a jít to číst :) – kouknu se na původní foto.
Byla to oblastní galerie Liberec.
Jansz van de Velde: Zátiší s hrozny a ořechy.
Olej na dřevě 48×62,5 cm, nedatováno.
(Pak je ten název na cedulce ještě v jiných jazycích.)
http://ogl.cz/eshop/?62,cz_van-de-velde-jan-jansz.-zatisi-s-pohary-hrozny-a-vlasskymi-orechy-1639
4. myslíš že to tam opravdu je? To by byla bomba.
No asi jo, ale reprodukce, přece, plakátek za dvacet korun.
5
nebo jestli to opravdu je v Liberci? :) Asijo.
6. ale proč by to bylo ve dřevě? :-) do takových rámů se dávají originály. mě by to asi zajímalo
9
Do takových rámů se dávaly i svatý vobrázky z poutě. Jakej jinej starej laconej rám bys chtěla, než dřevěnej? Plasty tehdy nebyly.
Právě mi přijde, že když si lidi chtěli udělat zdání noblesy i na obrázku za pár kaček, strčili ho aspoň do co nejtlustšího rámu.
Maminka tenhle zvyk má taky, nejdokonolajec mě odrovnala, když jsem si kdysi kdesi jako dítě vyprosila koupit krásnej velkej plakát cválajících bílých koní a představovala si, jak ho lípnu přímo na zeď, koně vybíhající ze zdi, prostor a volnost… A maminka, aby to bylo aspoň trochu na úrovni, mi to nechala zasklít a zazdít do deseticentimetrovýho plastickýho rámu. :-))
9. hehe, to neznám :-))
Lberec. galerie – dole na stránce.
je to tam.
http://barca73.blogspot.cz/2015/11/lazne-v.html
11
Super! :-))
BARČO!! 11
No to snad neni možný!
Chachááááá, to je geniální, jak jsme my tady provázaný!
Skvělá dodatečná informace z toho vylezla – že galerie Liberec získala obraz v roce 1960! To už připomíná detektivku a začínám chápat ratky zájem, co „tam“ v meziprostoru zrcadla je. Musí to tam být až nejdřív od 60. let. No, to ale stejně neříká, kdo to tam dal, žejo, asi beztak táta.
ru 9
jó, takový rámy mně lezou krkem! Protože celý dětství čumím doma jen na ně. Ale to zrcadlo v takovém rámu beru, to je pro mě OK a nechám si ho. Naopak některé jiné obrazy někam vyexpeduju.
13 – 2. věta:
Přesně to mě napadlo taky. :-)
Myslíte, že tu abecedu psal podle rukopisu muž, nebo žena?
Podle toho slova „konec“ mi to připadá spíš na muže a to na dospělého.
Kdežto ta abeceda je dost nejistě psaná, nepsal ji člověk výtvarně nadanej. Starší dítě (a to mohlo být i výtvarně nadaný:-)?
A pro koho ta abeceda? (To asi nemám důvod se ptát vás :-)
Byla starší než ta reprodukce zátiší, byla na desce už předtím a reprodukci tam nalepili až pak?
– pro mě ta abeceda určitě nebyla, v té době už to bylo zrcadlo a viselo u babičky v pokoji (= tentýž pokoj jako ten můj), u okna. A krom toho jsem měla v kuchyni tabuli s křídama.
ATipuju, že abeceda byla na desce už dřív, někdo ji použil, pak dodal štítek – i když je na těch zmenšeninách vidět blbě, tak je poznat, že je podomácku vyráběný, nevystředovaný. Papundekl je odřený a zohýbaný, ale papírek nalepený přes jeden z ohybů se zdá být rovný.
Abeceda může být psána jednou rukou. Psát ve stejném, nerozházeném sklonu jednotlivá písmena, zejména dává-li si člověk záležet – je těžší než udržet stejný sklon v plynulém spojeném slově. Zvlášť když to celistvé slovo je výrazně menší. A začátek slova „konec“ je hodně nejistý – náběh na písmeno jak kdyby doytčný nezvládl, odpovídá spíš začátku „v“ nebo „y“ než „k“.
To zakroucený „c“ působí starobylejc, než co jsem se učila já, verzi zavedenou začátkem šedesátejch. A to malý „z“ je taky jak ze starší verze.
A nebo to psal někdo, kdo byl „vyučený“ na jiné psací písmo a snažil se předepsat tohle „modernější“ nějakému svému potomkovi…?
jo, napřed to byla abeceda.
starší verze autora – určitě. A máš pravdu s tou poslední větou; tak to působí – že autor psal modernější verzi písma, než měl sám osvojenou.
Nojo, už se není, koho zeptat, kde se ta abeceda vzala.
Maminka by nevěděla?
řekla bych že je to domácí didaktická pomůcka… k výuce písma některého z potomků.
9. tatínek mi říkával ve své době, že takový ručně vyřezávaný zachovalý rám má mnohem věší cenu než obrázek… bývá to originál řezbářská práce, často přímo umělcem upravovaná tak aby ladila s obrazem.
Levný obrázek z poutě v starém dřevěném vyřezávaném rámu, asi bych si ho i zavěsila :-) Líbí se mi ten rám.
20
Jj, taky si to myslím, viz 17.
21
Mně taky. Když ho vidím ve starým baráku, kde nebydlím.
eště ad 21
Přiznávám se, že pro mě jsou většinou tyhle věci prostě krámy, co byly svého času in, tedy obdoba dnešního snobského stylu. Nebaví mě a neoslovují mě ani interiéry zámků a hradů. Věc mi něco říká, když se mnou něco prožila A pak je jedno, kolik stála nebo že bych za ni musela ještě připlatit, aby si jiněkdo ode mě vzal, kdybych se jí chtěla zbavit.
Jinak je to jen věc.
Stavby cítím víc. Budování prostoru.
21 ty staré dřevěné rámy jsou dělaný strojově, to byly běžný kusy, nic drahýho, napatlaný kašírky, ne? Teda já je vždycky spíš považovala za běžné produkty, staré, těžké… vytvářející spíš těžkou atmosféru. Taky nemám ráda tyhle věci, protože nejsou hladký a dělají na mě pořád dojem, že jsou špinavý a to nesnášim.
I když je pravda, že když si dneska dá člověk něco do rámařství zarámovat, je to drahý jak pes.
25
Můj sen je jednou udělat nebo dostat takovou úžasnou černobílou fotku, že by se mi neokoukala. Napůl abstrakci, ale ne úplně. Aby bavila apořád překvapovala. Tu bych si nechala vytisknout na plátno a natáhnout jen tak na holo na blindrám a pověsila na tu bílou zeď na zazděný dveře do kuchyně, proti oknu. Koukala bych se na ni z postele. Na jedné straně pokoje okno otvírající prostor ven do světla, na druhé straně pohled přitahující plátno otvírající vstup do prostoru představ a fantazie.
A neno i obraz. Úspornej barevně, prolínající se liniemi… Ale obrazy jsou drahý. Aspoň ty, co se mi kdy líbily. :-)
ru 26
jo, to by bylo!
Jen foť a bude!
Já pak vyfotím, jak jsem uspořádala obrazy – čekám s tím na konec, až si dovezu, co mám v Horo, abych to mohla zkommpletovat. nebo si něco domalovat :) Dokonce mě včera napadlo si pak na zeď ještě dodělat nějaký ornamenty; pak jsem si řekla, jéje, jako táta, radši ještě počkám.
Jen pořád ne a ne tenhle víkend vyklidit nějaké papíry, tiskoviny, achjo, to je nejotravnější.
To tvoje kočky u piána se mi líbí moc. :-) Ale ke mně by se nehodily, skvělý byly ještě ve tvým starým podnájmu, v tom starým bytě. Tak si myslím, že v tomhle starým domě – domově budou taky skvělý.
http://rulisa.rivil.com/album/L%C3%A9to/Praha/slides/nora3.html
Kočky si dám nad postel, to jo, tam budou hlavní. A pak kus vedle chci dát hustě nasázenou směs obrazů různých velikostí, pro radost. včetně dětských obrázků ty mám ráda.
Jóóó, ty tvoje fotky z břevnovské nory, to je super!! Už jsem si ani nepamatovala, kde tam co viselo! Některé obrázky jsem pak v Horo ani nevěsila. Použiju je nebo ty kliprámy na něco nového. Nebo starého, těším se.
Ještě se dívám na tu první fotku a vidím,že kocour má na čele nádhernou kresbu.
Ta je fakt jak z nějakýho šamanskýho bubínku.
Saule 32
Jo? To by mě nenapadlo.
Už jeden šamanskej bubínek mám, takže kocouří kresba je v bezpečí.
Mám dotaz: Proč se Liška nadepisuje: Liška H.ryška a od které doby?
Ps: Nejsem pravidelná čtenářka
33:
No já tam vidím šamanovu hlavu,dlouhej krk a dvě vztyčený paže s nějakými pařáty.
Prostě šaman vzývající zásvětí:-)
jane06
Dobrý dotaz!
Nijak vysvětleno to nebylo, jen jsem si přeměnila na blogu jméno a nic k tomu neřekla. Když se přihlásám, objeví se automaticky Liška H. ryška. Když ne, většinou napíšu do kolonky jen Liška.
A na jiných blogách v komentářích jsem se podepisovala různě – Liška nebo Liška ryška. Tady jen Liška. Úplně původní blog (všechno staré z něj je sem přeneseno) měl adresu liskaryska.
Říkala jsem si, že lišek je na internetu hodně. Jak se odlišit od lišek? :) Abych já byla spokojená a cítila se, že to jméno ke mně patří. Už mi totiž trochu vyprchalo, normálně se cítím jako Hedvika a ne jako Liška. Tak jsem chtěla trochu podpořit svou „identitu“ liščí a zase se s ní víc sžít.
Tak jsem tam zkusila nahodit H.
Ono jednak může znamenat H jako Hedvika,
ale ve skutečnosti odkazuje k mému příjmení, celkem vtipně.
A to jsem tady nechtěla naplno psát, tak jsem to H nijak nevysvětlovala. Takže to vtipně nepůsobí.
Když mi byly asi ty dva roky, kdy jsem si tu přezdívku dala, tak to H tam právě původně bylo.
35 Saule
jo takhle!
To přímo vybízí k nějaké imaginaci a cestám do jiných světů. A zrovna dneska mám knížku o imaginaci s sebou do hromadné dopravy; to se hodí.
25. strojově? to jsem nevěděla… teď se budu dívat na vyřezávané kudrlinky jiným pohledem :-)) fakt jsemsimyslela že to někdo vyšmidlal a dal do toho kus lidské práce. jako ta psí hlava co máš na trůnu, nebo vyřezávané lavice s různými zvířátky… většinou jsou to takové nestvůrky, bazilišci s ocásky jako držadlo a tak :-)) My doma nikdy nic takového neměli, akorát jeden jediný starý obraz, a tam si malíř opravdu dělal rám sám. I ho barvil aby ladil s obrazem.
38. někdy si říkám že jsem hrozný vůl :-) nemám ponětí o dřevě. i ten starý obraz o kterém až posléze prozradil že je opravdu vzácný a dostal ho darem od někoho jiného známého, ležel zapadaný za skříněmi mezi hromadou krámů…dřevo oprýskané jak se s ním šoupalo sem tam. Teprve teď se ve mě začíná probouzet vztah…k věcem, které někdo s láskou opracovával sám.