Závěr výletu

ROZPRAVA O TVRDÉM CYKLISTOVI…

u14-500

u-f5-500

Aeroklub Kladno, letiště Velká Dobrá.

u-f10-500

Do Nového Strašecí a Žiliny je to kousek …

u-f9-500

Dávám si do vlasů žlutou kytku, zpívám si Wendeyaho a jdu.

u-f8-500

Co říkáte takovýmto obětinám? Nebo ikonám? Nebo co to je pod křížem?

u-f11-500

u-f12-500

Růžový slon a sněhuláček v kulichu. Jako dárek? Nebo doma překáželi a místo aby šli do koše … ? Nebo je tam v dobré vůli položilo malé dítě?

Nevím, jdu do hospody.

u15-500

u16-500

u17-500

u18-500

u19-500

u20-500

A to je celý výlet. Žádná super pointa, nález balónků, koupání v řece, seznámení se životním partnerem, duchovní obrácení ani duševní katarze se nekonala. Prostě poslední výlet před zimou, nic míň ani víc. Takže cajk :)

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Comics, Zákoutí a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

14 komentářů u „Závěr výletu

  1. velmi mě zaujalo ya, ya, ya … je to nějká šifra? nebo je to jájájá :-))

    jinak mě bavilo jak cyklista s tebou cvičil :-)))

  2. 2. tedymě takto vadí chrápání a hlasité dýchání, a posrmkávání. když někdo pravidelně vtahuje smrk.

  3. Žilina a cyklista mě dostali :-)))) až jsem spadla z balonu (mám ho u PC místo židle)

  4. :-) katarze je právě to, že chápeš svou maminku, že tvoji klienti jsou skvělí, že ideální partner sice možná v tuto chvíli pro tebe neexistuje, ale všechno sis to náramně užila…..viz tvé detaily právě z výletu. :-)

  5. 3 barčo
    :-)) já to četla “spadla z balkonu, mám ho u PC místo židle” :-DD

    Cyklista mě sral, měl úplně nepřítomnej pohled a ťukal a ťukal. Možná kdybych přišla z veselé společnosti několika lidí a ne z lesa, kde nikdo nebyl, neštval by mě tolik.
    Ale asi jo. Proč ne :)

  6. ratko
    je to nějaká jitřní píseň
    a to mě taky zaujalo, že “ya” neznamená já, ale právě ten všeprostupující duch nebo bůh nebo jak to kdo chce pojmenovat. To mi připadalo pro mě případné, přínosné, vidět, že slovo já nemusí být ohraničené moje osobní já, ale naopak. (Pokud to tak tedy je, já ten překlad těžko zkontroluju :-)

    Odkaz na wendeyaho:
    https://www.youtube.com/watch?v=YhcgX1VHsgk

    Zpívala jsem si to, když jsem se ráno probudila, nějak se mi to hodilo na ráno. A potom cestou za pochodu, to jsem při zpěvu myslela na tu umřelou mladou svou kolegyni z výcviku. Bylo to asi tři dny potom, co umřela.

  7. 4.7. i s tou katarzí se musí pomalu :-) abys to právě unesla :-)) hezky všechno pěkně pomalu postupně, vše má svůj čas. ale vůbec třeba nepochybuju o tom, že ty dokážeš v dobré náladě muzicírovat a hrát úplně na všechno :-)) kdoví na čem cyklista jel :-) (nejen na kole)

  8. 6. taky se mi stává, že se ráno vzbudím a mám nějakou písničku, hudbu v hlavě ….a dokud si ji nepustím, nebo nebroukám…..nedá nedá mi to pokoj….
    ….k tomu dalšímu…. není co říct….

  9. barčo 8
    ano, jednou jsme legračně muzicírovaly s kamarádkama a jedna hrála na šatní skříň. Moji.
    Všechno je buben…

  10. Lidi s psychózou jsou skvělí. :-)
    Vyndejjáhooo…:-)

  11. přesně – když jsem poprvé slyšela wendeyaho, měla jsem z toho srandu a zpívala
    “ho, ho,ho,ho, vyndej ho, vyndej ho, já, já, já.”

  12. díky za odkaz, právě jsem si ho pustila. opravdu tam zpívají vyndej, já ho…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *