A zlitost taky nemá chybu, ano, časté řešení. :-))
Ten opak by se sem vážně hodil. Škoda-. :-)
Jo opak vs. opakování – jaks psala. Né, u mě je to spíš teď opakování bez opaku. Nebo co.
ad lišení – Je to lepší než lišej, ale házet ledem v hospodě a nabízet ho nejmíň čtyřem kolemjdoucím mi připadá divný. Jenže ten kýbl – kýbl ledu, do kterýho se dá hrábnout rukama, to byla rozkoš! A ta myšlenka, že se led dá hodit někomu za krk nebo někam, použít ho eroticky… jenže jen myšlenka tam na veřejnosti! Tak jsem aspoň nabízela jiným, cizím, když jsem ho sama nemohla v tu chvíli upotřebit, jak jsem chtěla. – Jenže tohle já jim už nevysvětlovala, ani těm, co seděli se mnou, ani těm cizím, co jim najednou přistál led na lavici…
Lewd eroticly!
Úžasný, teď mi tozafungovalo, jak jsemsi představila…
Ale je dobře, že v tomhle jsi saturnina do dokonalosti nedotáhla. :-)
3 lewd je led, že jo? – Mám nutkání jít hledat do anglo-českého slovníku, co je lewd.
nedotáhla; nevím, jestli by bylo vkusné to jen vysvětlovat – nahlas říct tu erotickou asociaci. To mi přišlo nevkusný říkat, tak jsem radši jednala :) Možná jim to došlo, když jsem s vykulenýma očima a nadšenými otlemenými výkřiky bořila ty pařáty do kýble…
jen se mi blbě poznává, jestli je takový chování sexy, anebo naopak (opak!!) eklhaft.
(Jdu na sraz s kámoSousedem, dobrou!)
4
Jojo, led. Jsem už trošku zlitá. :-))
Ad nejistota – asi jak u koho.
A Souseda srdečně pozdravuj. :-)
Souseda teda budu pozdravovat příště!
Ad led a rozbitá sklenice v hospodě říkal, že se nic neděje, normálka (hned jsem si to zaznamenala do notesu). A ani jsme skoro nepili. Dobrou noc, dobré jitro a láskyplným snům zdar!
6
Já taky myslím, že normálka. Nesmíš se furt srovnávat jen s těma upjatýma psychointošrampepurdama. :-) Garantuju ti, že mezi normálníma lidma to úplně normální je a nikdo se kvůli takovým blbostem na druhýho zkřiva nekouká.
Spíš je to fakt oživení a něco aspoň trochu zajímavýho a k zasmání, na co se aspoň může vzpomínat. Víš, na co všechno se vzpomíná z našich akcí ofiš i neofiš firemních nebo jezdeckých, třeba z nóbl plesů při vyhlašování nejlepších jezdců, z mistrovství republiky a tak? :-) To bylo už trapasů…
8 ru
ano, více takových uklidnění!! Dík.
i když si trochu budu dávat bacha.
Zdálo se mi v noci napřed, že jdu venku do nějakýho koutku přírodního, asi bezdomoveckýho v nějaký čtvrti a potom po silnici na kraji města někam svištím; nevím proč nevím s kým. Takový polodomo-polobezdomovecký to bylo (což můj domov pro mě podobně je, přece jen). A potom jsme byli v nějaké tělocvičně, pan Hf a já, na takovém oválu běhacím, který byl vymezen kobercem (obdélníkovým, po okrajích byl dozlatova, odtud přecházel doprostřed do fialova a honila jsem já jeho dokola – to bylo zadání od nějakých dvou žen tam, trenérek nebo co. Já ho měla honit dokola, ale on mě upozorňoval, že běžím daleko od kraje (ne hnusně ani moc vážně, spíš mile, vlídně, jen trochu úsměvně a asi trochu se vevnitř bál? že vyhraju, že ho chytím) a ukázal, kde mám běžet a vůbec prefíkaně určoval pravidla.
Tak to je asi ilustrace, jak to je? Zatím o tom nedumám, co to teda přesněji značí. Chá.
Mně to přijde, že pořád trpíš pocitem, že tě ostatní tam úplně neberou za sobě rovnou a že ty se musíš snažit, abys mezi nima obstála…
Liško, tenhle komiks je fakt skvělý, ta uvolněná atmosféra nicnedělání a přemítání, poslední záběr jak se vzájemně opíráte a vedle v písku ledabyle pohozený slunečník a kelímek… tak to mi říká, ještě chvilku si pohovět a pak už zase začít něco dělat… jsi vykreslená a chrlíš ze sebe nápady horem dolem, text i ilustrace… ale je to jen pro nás. Máš na víc!! Už si začínám zvykat, že tu není klokan tak častým hostem.
Safra, to co Rulisa napsala o Lišce mi je povědomý z mého života, ten pocit trapnosti znám. Myslím si ale, že ostatní to tak dramaticky neberou, a tak to rychle mažu z mysli a jedu dál. Není potřeba se s tím zaobírat…
12
Přesně, takhle to cítí člověk sám, ostatní to většinou zdaleka tak – a nebo vůbec – neřeší.
Já si naopak myslím, že většina lidí je vděčná za to, že existuje někdo, kdo si boří ruce do ledu a hýká. Jednak se mají o čem bavit a druhak je to ujištění, že jsou vlastně ještě celkem normální:) To teda nemyslím nějak hanebně na Lišku! Naopak si tím občas omlouvám vlastní psí kusy a mé jinak přísné svědomí to celkem akceptuje:)
14
Jj. :-)
Třeba za to někteří Lišku i naopak skrytě obdivujou, protože se dokáže ještě pořád takhle upřímně a bez zábran radovat.
ru, psice, zuzi
Dobře, neřešit – vrátítm se tedy k obvyklému neřešení svých opileckých a jiných výstřelků. Ale dám si na ně trochu bacha, přece jen.
14,16 někdo jo, ale asi jen ten, komu to úplně schází. Pro někoho je to právě důvěryhodný – a s tím trochu počítám a představuju si, že mi to odpustěj – protože kdo dělá psí (a psicí) kusy, nebývá záludnej nebo nevypadá záludnej. Možná :)
zuzi 11
áá, dík, takže více obrázků z pláže, jojo, potřebujem asi trochu relax!
:-))
Liško, tak vidím, že životní program – (hezkej nadpis) – je u tebe jasnej, prostě blbnout :-)) kdekoliv, s kýmkoliv, všude možně, i nemožně.
no a ted jde jen o to, proč to v sobě moc, nebo tolik řešíš, když to tak u sebe prostě máš, s těma kravinkama….když ti to vlastně tak vyhovuje. a myslím, že ostatní tě znají dobře, tak je vše v pořádku, ok. žádná tragedie, prostě normál.
18 barčo,
právě proto: Jaký to je (pro mě, pro tebe, pro někoho…) si říct a snad nejen pro tuto chvíli: můj životní program je prostě blbnout, bavit se, bavit sebe, jak to jen jde, v pohodě si vesele kravit, když mě právě tohle baví, tak jo a ať se u toho baví i ostatní, jo, jo, jo!
– trochu plytký, ne? Natož to brát trvale, nepružně nebo snad determinovaně (i když to asi nikdo z nás nebere) jako danost, prostě normál, žádná tragédie. Ok, to známe.
Jasně, mám ještě nekolik “životních programů” – hlavně uspokojující a rozvíjejíci se vztahy s co nejrůznějšími lidmi, intenzivněji s menším množstvím bližších lidí; to už není plytké vůbec… to je samo o sobě nejvíc a dokonce se z toho dá se učit, měnit, něco dostat a něco hodně dávat… a naplnit lidskost až až.
Ale že by můj záměrný (!) životní program byl prostě blbnout, to bych nerada, to se mi nestane ani kdyby mě smysl pro humor neopustil v životě ani na vteřinu.
No né, já vím, žes to myslela jinak, jako dílčí věc a podpůrně atd. – Prostě jsem musela dodat tohle z opačného pólu; asi jako je k úklidu podnícen ten, komu všichni kolem dělají v jeho jedné z poliček jen bordel.
19. Jo, myslela jsem to přesně takhle: tady jsi to hezky řekla :
“Ale že by můj záměrný (!) životní program byl prostě blbnout, to bych nerada, to se mi nestane ani kdyby mě smysl pro humor neopustil v životě ani na vteřinu.”
“životní program” (tedy jako tvoje vnitřní přirozený nastavení)
20. ten humor.- at děláš co děláš (všechny možné činnosti) – je tam.
to je to, co jsem měla tím na mysli.
21 barčo
tojo. Snad to vydrží až na tu smrtelnou postel / nebo nepostel. :-)
Program nikoli jako plán a náplň, ale jako softvér. :-))
23
jo takhle!! Nojo, já pořád, že to je nějak, ale nějak jinak a tohle je srozumitelný! Jojo, tak to asi i Barča myslela.
23. Jo! :-) Přesný!
Přesně tohle jsem měla na mysli.
Lišíš!
A zlitost taky nemá chybu, ano, časté řešení. :-))
Ten opak by se sem vážně hodil. Škoda-. :-)
Jo opak vs. opakování – jaks psala. Né, u mě je to spíš teď opakování bez opaku. Nebo co.
ad lišení – Je to lepší než lišej, ale házet ledem v hospodě a nabízet ho nejmíň čtyřem kolemjdoucím mi připadá divný. Jenže ten kýbl – kýbl ledu, do kterýho se dá hrábnout rukama, to byla rozkoš! A ta myšlenka, že se led dá hodit někomu za krk nebo někam, použít ho eroticky… jenže jen myšlenka tam na veřejnosti! Tak jsem aspoň nabízela jiným, cizím, když jsem ho sama nemohla v tu chvíli upotřebit, jak jsem chtěla. – Jenže tohle já jim už nevysvětlovala, ani těm, co seděli se mnou, ani těm cizím, co jim najednou přistál led na lavici…
Lewd eroticly!
Úžasný, teď mi tozafungovalo, jak jsemsi představila…
Ale je dobře, že v tomhle jsi saturnina do dokonalosti nedotáhla. :-)
3 lewd je led, že jo? – Mám nutkání jít hledat do anglo-českého slovníku, co je lewd.
nedotáhla; nevím, jestli by bylo vkusné to jen vysvětlovat – nahlas říct tu erotickou asociaci. To mi přišlo nevkusný říkat, tak jsem radši jednala :) Možná jim to došlo, když jsem s vykulenýma očima a nadšenými otlemenými výkřiky bořila ty pařáty do kýble…
jen se mi blbě poznává, jestli je takový chování sexy, anebo naopak (opak!!) eklhaft.
(Jdu na sraz s kámoSousedem, dobrou!)
4
Jojo, led. Jsem už trošku zlitá. :-))
Ad nejistota – asi jak u koho.
A Souseda srdečně pozdravuj. :-)
Souseda teda budu pozdravovat příště!
Ad led a rozbitá sklenice v hospodě říkal, že se nic neděje, normálka (hned jsem si to zaznamenala do notesu). A ani jsme skoro nepili. Dobrou noc, dobré jitro a láskyplným snům zdar!
6
Já taky myslím, že normálka. Nesmíš se furt srovnávat jen s těma upjatýma psychointošrampepurdama. :-) Garantuju ti, že mezi normálníma lidma to úplně normální je a nikdo se kvůli takovým blbostem na druhýho zkřiva nekouká.
Spíš je to fakt oživení a něco aspoň trochu zajímavýho a k zasmání, na co se aspoň může vzpomínat. Víš, na co všechno se vzpomíná z našich akcí ofiš i neofiš firemních nebo jezdeckých, třeba z nóbl plesů při vyhlašování nejlepších jezdců, z mistrovství republiky a tak? :-) To bylo už trapasů…
8 ru
ano, více takových uklidnění!! Dík.
i když si trochu budu dávat bacha.
Zdálo se mi v noci napřed, že jdu venku do nějakýho koutku přírodního, asi bezdomoveckýho v nějaký čtvrti a potom po silnici na kraji města někam svištím; nevím proč nevím s kým. Takový polodomo-polobezdomovecký to bylo (což můj domov pro mě podobně je, přece jen). A potom jsme byli v nějaké tělocvičně, pan Hf a já, na takovém oválu běhacím, který byl vymezen kobercem (obdélníkovým, po okrajích byl dozlatova, odtud přecházel doprostřed do fialova a honila jsem já jeho dokola – to bylo zadání od nějakých dvou žen tam, trenérek nebo co. Já ho měla honit dokola, ale on mě upozorňoval, že běžím daleko od kraje (ne hnusně ani moc vážně, spíš mile, vlídně, jen trochu úsměvně a asi trochu se vevnitř bál? že vyhraju, že ho chytím) a ukázal, kde mám běžet a vůbec prefíkaně určoval pravidla.
Tak to je asi ilustrace, jak to je? Zatím o tom nedumám, co to teda přesněji značí. Chá.
Mně to přijde, že pořád trpíš pocitem, že tě ostatní tam úplně neberou za sobě rovnou a že ty se musíš snažit, abys mezi nima obstála…
Liško, tenhle komiks je fakt skvělý, ta uvolněná atmosféra nicnedělání a přemítání, poslední záběr jak se vzájemně opíráte a vedle v písku ledabyle pohozený slunečník a kelímek… tak to mi říká, ještě chvilku si pohovět a pak už zase začít něco dělat… jsi vykreslená a chrlíš ze sebe nápady horem dolem, text i ilustrace… ale je to jen pro nás. Máš na víc!! Už si začínám zvykat, že tu není klokan tak častým hostem.
Safra, to co Rulisa napsala o Lišce mi je povědomý z mého života, ten pocit trapnosti znám. Myslím si ale, že ostatní to tak dramaticky neberou, a tak to rychle mažu z mysli a jedu dál. Není potřeba se s tím zaobírat…
12
Přesně, takhle to cítí člověk sám, ostatní to většinou zdaleka tak – a nebo vůbec – neřeší.
Já si naopak myslím, že většina lidí je vděčná za to, že existuje někdo, kdo si boří ruce do ledu a hýká. Jednak se mají o čem bavit a druhak je to ujištění, že jsou vlastně ještě celkem normální:) To teda nemyslím nějak hanebně na Lišku! Naopak si tím občas omlouvám vlastní psí kusy a mé jinak přísné svědomí to celkem akceptuje:)
14
Jj. :-)
Třeba za to někteří Lišku i naopak skrytě obdivujou, protože se dokáže ještě pořád takhle upřímně a bez zábran radovat.
ru, psice, zuzi
Dobře, neřešit – vrátítm se tedy k obvyklému neřešení svých opileckých a jiných výstřelků. Ale dám si na ně trochu bacha, přece jen.
14,16 někdo jo, ale asi jen ten, komu to úplně schází. Pro někoho je to právě důvěryhodný – a s tím trochu počítám a představuju si, že mi to odpustěj – protože kdo dělá psí (a psicí) kusy, nebývá záludnej nebo nevypadá záludnej. Možná :)
zuzi 11
áá, dík, takže více obrázků z pláže, jojo, potřebujem asi trochu relax!
:-))
Liško, tak vidím, že životní program – (hezkej nadpis) – je u tebe jasnej, prostě blbnout :-)) kdekoliv, s kýmkoliv, všude možně, i nemožně.
no a ted jde jen o to, proč to v sobě moc, nebo tolik řešíš, když to tak u sebe prostě máš, s těma kravinkama….když ti to vlastně tak vyhovuje. a myslím, že ostatní tě znají dobře, tak je vše v pořádku, ok. žádná tragedie, prostě normál.
18 barčo,
právě proto: Jaký to je (pro mě, pro tebe, pro někoho…) si říct a snad nejen pro tuto chvíli: můj životní program je prostě blbnout, bavit se, bavit sebe, jak to jen jde, v pohodě si vesele kravit, když mě právě tohle baví, tak jo a ať se u toho baví i ostatní, jo, jo, jo!
– trochu plytký, ne? Natož to brát trvale, nepružně nebo snad determinovaně (i když to asi nikdo z nás nebere) jako danost, prostě normál, žádná tragédie. Ok, to známe.
Jasně, mám ještě nekolik “životních programů” – hlavně uspokojující a rozvíjejíci se vztahy s co nejrůznějšími lidmi, intenzivněji s menším množstvím bližších lidí; to už není plytké vůbec… to je samo o sobě nejvíc a dokonce se z toho dá se učit, měnit, něco dostat a něco hodně dávat… a naplnit lidskost až až.
Ale že by můj záměrný (!) životní program byl prostě blbnout, to bych nerada, to se mi nestane ani kdyby mě smysl pro humor neopustil v životě ani na vteřinu.
No né, já vím, žes to myslela jinak, jako dílčí věc a podpůrně atd. – Prostě jsem musela dodat tohle z opačného pólu; asi jako je k úklidu podnícen ten, komu všichni kolem dělají v jeho jedné z poliček jen bordel.
19. Jo, myslela jsem to přesně takhle: tady jsi to hezky řekla :
“Ale že by můj záměrný (!) životní program byl prostě blbnout, to bych nerada, to se mi nestane ani kdyby mě smysl pro humor neopustil v životě ani na vteřinu.”
“životní program” (tedy jako tvoje vnitřní přirozený nastavení)
20. ten humor.- at děláš co děláš (všechny možné činnosti) – je tam.
to je to, co jsem měla tím na mysli.
21 barčo
tojo. Snad to vydrží až na tu smrtelnou postel / nebo nepostel. :-)
Program nikoli jako plán a náplň, ale jako softvér. :-))
23
jo takhle!! Nojo, já pořád, že to je nějak, ale nějak jinak a tohle je srozumitelný! Jojo, tak to asi i Barča myslela.
23. Jo! :-) Přesný!
Přesně tohle jsem měla na mysli.