Začala jsem psát o ZOO a vyvinuly se z toho vzpomínky na roztodivné pokrývky hlavy, takže k nim přidám staré fotky a nechám ten článek na jindy. Až ho budete číst, pochopíte, kdo jsem, a politujete ubohé dítko, dost možná i smíchy zapláčete, až uvidíte, co musela jeho malá hlavička vydržet – všechny protesty byly marny.
Fotohádanka – kdo tady visí za ptáka:
pan ředitel Bobek ?
aligátoří čapka i s řadou špičatých klofáků?:)
nožku bych si laicky tipla kačení, ale to by bylo zákeřně jednoduché, takže půjde o káně sestřelené padajícím meteoritem do rybníka!
extláčo,
:-)) bobky tam taky byly k vidění, dokonce i ředitelskej Bobek, zvali ho zrovna na pódium u příležitosti zahájení letošní sezóny. Na to naše výprava nečekala a šla na slony. Takže to není on (a sloni taky ne).
psice,
čapky byly kuriozní, ale nesouvisely se zvířaty, byť jsem na ně pomyslela v souvislosti se svou první návštěvou ZOO. Kachny ani káně jsem v ZOO nespatřila,takže né.
Tak a teď to nikdo neuhodne a bude průser. Původně byly fotohádanky tři, ale dvě byly tak jednoduché, že jsem je vyřadila, abyste se mi nesmáli, že dávám moc lehký hádanky a podceňuju hadače. – Ty dvě hádanky byly zebra a páv, takže teď už víte, že zebra ani páv není správná odpověď. Taková vylučovací metoda hodně napoví, žejo…
Naposledy jsem byla v zoo loni se syny, užívali si to a pili na rozdíl ode mě řiditelky (auta) pivo, na Hluboké též krmili kapry a neustále mluvili a neustále mě přede mnou pomlouvali. Takže mi v paměti uvízla změť kapřích ploutví pod krmidlem, surikaty stěhující se vždycky do té části výběhu, kde zrovna nebyli diváci, medvěd s ukrutným průjmem a urkrutný smrad u volných voliér vodního ptactva, zejména pelikánů. :-)
Dobrý, hádanka nezůstane nezodpovězena – je to pelikán!
Gratuluju, ruliso, zooodbornice (tam jsou tři óčka za sebou).
Já v ZOO skoro nefotila zvířata, ale pelikáni mě zaujali, protože jsou silní a protože se jich hejno hrozně rychle přesouvalo tam a zpátky a lovilo ve vodě a zase tam a zpátky tak rychle, že se dali blbě fotit. No a to mě na nich zaujalo, tak jsem je fotila, zvědavá, jestli se to povede, když byli pořád v pohybu.
Až nebudu vědět, co dělat, probádám fotky pelikánů a nějaký celý neufiknutý pelikán tam možná bude.
Shodou okolností moje kamarádka, co byla taky v ZOO, i já známe obě pana Pelikána, každá jiného. Její pan Pelikán byl pedagog, kterého si zřejmě váží, a konzultant její diplomky a můj pan Pelikán byl na začátku osmdesátých let nějaký tátův známý a nosili jsme mu párkrát opravit hodinky. Vůbec ne do hodinářství, ale na Václavák do veliké banky, tam seděl ve své pracovně. Jak vypadal, to už nevím, myslím, že měl bílý krátký plnovous, ale to může být jen dokreslená vzpomínka. Připadalo mi vždycky legrační to spojení banka – hodinky – pelikán; zvlášť když kousek od jeho banky byl na domě neonový barevný pelikán, co v těch 80. letech svítil … na Příkopech nebo kde.
Taky mám známého Pelikána, a taky s fousama. Letitý náš pojišťivák kde čeho.
Pak ještě jeden Pelikán, a taky s fousama, vaří železí pro drobné věci na stavby, třeba futra na míru, u toho mám objednanej sušák s držákem truhlíků do okna. :-)
To je skvělý výzkum – Pelikáni bývají s fousama; asi aby se vzhledem podobali pelikánově voleti dole na zobáku. Ještě o třídu níž chodila dívka Pelikánová, ta byla hezká, bez vousů- jiný Pelikány už neznám. Jo a ten pán P. na UK, co za ním chodila kamrádka kvůli diplomce, je taky bez vousů. Já ho viděla – jednu jejich konzultaci jsem absolvovala na chodbě a hlídala kojence-holčičku (co byla teď v ZOO na pelikánech a je jí 9).
Měla jsem milého Pelikána,
byla jsem z něj celá zpovykaná
a ten Pelikán
utek kdovíkam
a já si pelichám sama.
protestuji !!! ptala jsi se, kdo tady visí za ptáka a přestože je jasné, že to je polikán (mě tedy od samého počátku), tak je zároveň jasné, že pelikán ptáka nemá !!!! a tudíž co, soudruzi ? tudíž za něj nemůže viset !!!! to tedy nenene !!!, takže pokud to není Bobek, mohl by to ještě být pan ředitel Fake, jestli ho tam (dovnitř) vůbec ještě pouštějí
extláčo,
jotááák – a to je všechno z toho, že jsi příliš bystrej!
Tobě je pelikán jasnej od začátku a tak ti to myslí, že za tím hledáš další ptáky a bobky a ne prostě kus ptáka pověšenýho na internetu.
V tom případě je štěstí, že za uhodnutí hádanky nebyla vypsána žádná výhra, např. kniha, protože potom by se musela půlit, což by bylo obtížné. Pokud to nastane v budoucnu, navrhuji půlení horizontální a nikoli půlení v půlce knihy podle počtu stránek. Při horizontálním budou mít oba výherci šanci, že pochopí celý příběh od začátku do konce.
Jak se asi porcujou pelikáni…
Já bych tu knihu jen propůjčovala, jako třeba Davisův pohár. Takže by se vypsalo prostě další kolo, aby dostali šanci předtím nepřiznaní nebo pozdě na net dorazivší účastníci tipování. A vypisovalo yby se tak dlouho, dokud by zůstávali či přibývali hlasující, kteří putovní knihu ještě nepřečtli.
Ale jinak ten vtip “kdo to tu visí za ptáka, vyvolán byl Pepíček” mi přišel natolik fousatej, že mě teda vůbec nenapadlo, že by to mohl někdo vzít jako možnou žádoucí odpověď. :-))
Liška: řeznickou sekyrou ? ;)
Rulisa: když se biju o polovinu výhry, není žádnej ftip dost fousatej, si pamatuj !
ru 10,
to propůjčování by šlo – protože by stačilo, abych šla na (nenáviděnou) poštu jednou a pak už by chudáci výherci chodili na poštu a posílali si výhru vzájemně.
extláčo 12,
jo sekyrou ten pelikán! Já myslela ta kniha sekyrou … i když to je asi podobný, akorát kniha se nepeče.
12
Klidně ti ji přenechám celou. :-)
13
To by určitě šlo zařídit. Stanovila bys to hnedle do podmínek hádání. Akorát bys musela vymyslet i adekvátní sankci za porušení povinností výherce. Třeba že při neodeslání knihy následujícímu výherci by předávající výherce musel napsat a vlastním nákladem vydat knihu jinou, o počtu tolika normostran, kolik jich měla ta nepředaná.
14 šikana jako výhra :-) to je skvělé
Proč šikana? Nikdo nikomu nic nenutí, účastje dobrovolná, nemusí se účastnit nebo nemusí přijímat výhru. :-)
Šikana je v tom případě úplně všechno, třeba celé manželství. :-)
Se vr, že všechno je šikana. I ten život ve srubu v divočině bez úřadů je šikana, protože stejně je třeba jít shánět dřevo na topení a přinést vodu a zapálit oheň – všechno je šikana. Jen ten můj táta to vyřešil, že si lehnul a nechá se obsluhovat. Obávám se, abych k tomu taky jednou nedošla…
Taky to u sebe nevylučuju. :-))
16. to byla spíše reakce na ten trest :-)) že musí napsat novou a taky si ji vydat v odpovídajících normostranách. hned jsem si to živě představila :-)))
18. lehnout si a nechat se obsluhovat funguje tak dlouho dokud to den druhý vydrží. Byla jsem svědkem toho, jak tatínek umřel během pár dní když mu došlo že maminka to jinak nepřežije. rozloučil se a šel. A maminka byla zachráněna.
Za každé nesplnění přijatých dohod je sankce, v rodině i v zákoně. Na tom není nic šikanujícího.
Není nutno to brát jako trest, sankce je prostě poplatek za něco, co jsem získala neoprávněně. Věc, či čas, či výhodu…
No, takže teď se budu bát sem dát nějakou fotohádanku, protože by se všichni báli hádat :-)) co za to schytají.
24. taktak, vyhraješ a hned přes palicu :-)
Co to ze mě děláte za uzurpátora? Pravidla se přeci stanovujéí před začátkem hry, ne?
Nebo se vám zdá normální začít hrát mariáš a až v půlce si říct, co jsou trumfy? :o)
Liško, není přece nci jednoduššího, než ani nadále žádné výhry neslibovat a nebo stanovit to půlení knihy sekerou a spolíhat, že výherců nebo naráz třeba pět. :-))
ru 26
Neboj, já za tři dny zapomenu, že jsme se tu o nějakých výhrách bavili.
:-)))