Včera jsem měla pyjamový den. Raději budu psát domáckou formou PYŽAMOVÝ; jednak proto, že domáckou formu ten den vpravdě měl a jednak proto, že přítomnost pyžam byla mnohem vyšší než přítomnost pyj… no prostě jedno pyžamo bylo přítomno. A v něm já. A nebyl to den, kdy člověk je už od rána v tak zoufalé náladě, že nemůže vstát z postele a až večer před spaním se mu trochu uleví; jak už se mi párkrát stalo. Ne, ne, hurá – tentokrát šlo o báječně pyžamový čas, který jsem si užila včetně jídla v posteli, čtení a filmů a výhledu z okna do slunečného dne. Bylo to prima, ale koneckonců pyjámová neděle by se mi také někdy líbila… Zvlášť s přihlédnutím k tomu, že jsem na Štědrý den odlívala olovo, abych se dověděla, jaký bude můj rok 2007, a vyšel mi krásný pyj i s koulema. A letos zatím skoro nic a máme březen… Ale to už není pyžamová, ale košilatá historka.

Komentáře