Nemám představu, jestli mi bude v účtování časopisů chybět několik tisíc, nebo několik set přebývat. Je to dobrodrůžo. Ne, už s tím končím a předávám dál; takovou práci opravdu dělat nemůžu. Nemůžu totiž dělat žádnou práci, která vyžaduje vést přesnou evidenci čehokoliv (to znamená zapisovat pořád stejné věci, počítat je, mít je úhledně srovnané ve sloupečkách – ať v tabulce v počítači, nebo v reálných hromadách). Takovou nudu nevydržím. Nevydržím skoro ani šlapat do kopce na kole. Je to tomu podobné – vždycky se nemůžu ubránit vědomí, že teď musím šlapat, raz dva, pravidelně a až do konce. To mě vždycky nasere a mám chuť vybočit, vytvořit nějakou nepravidelnost, nějakou legrácku, narušit ten pravidelný nekonečný sloupec šlapání levou a pravou.

A stejně tak nemůžu dělat práci s penězi, protože ta také vyžaduje jejich evidenci a přepočítávání a úzkostlivé dbaní o to, aby ani halíř nechyběl. A tím pohrdám, to je pro mě vrchol ne-velkorysosti. Pracovat dobře s penězi může jen ten, kdo se bojí, že by mu něco chybělo, že by měl něco špatně, něco zapomněl zaznamenat. Kdo se bojí, že by mu peníz chyběl, protože peníz považuje za něco veledůležitého, něco výjimečného. A pro mě peníze jsou jen jedna malá věc z mnoha, jen papírky. Já je nepovažuju za nic zvláštního, nic pozoruhodného. No co na nich je? Přetrhnout se dá tisícovka jako nic. Vím to. Mám doma dvě, přetržené vejpůl. To se stane málokomu. Jen tomu, kdo penězům nepřikládá vyšší hodnotu než ostatním věcem.

Tuhle jsem říkala kolegyni, že mám úchylnej vztah k penězům – vůbec nejsem totiž ve stresu z toho, že je nemám, že mám leda tak na nájem a to je všechno, nic mi nezbyde. A přesto jím (a piju), co chci a kolik chci, kupuju dárky a jsem v klidu. A neděsím se situace, že nebudu mít peníze a budu je v tu chvíli potřebovat. No není to úchylka? Kolegyně – psycholožka – řekla, že ne, že je to naopak zdravý. Tak nevim – podle mě je to blbý, protože moje pojetí předpokládá, že v případě nenadálé finanční akutní krize se to nějak vyřeší, objeví se někdo, kdo za mě zaplatí. Nebo se vynoří nějaká jednorázová pracovní nabídka a je to. Jako třeba ty časopisy…

Dnes ve čtyři odpoledne to vypuklo. Trvalo to do sedmi a hovno z toho. Minule, je to víc než rok, to probíhalo podobně, ale s výsledkem – přijela sympatická paní, se kterou si tykáme, na kontrolu, inventuru, sčítání a odčítání časopisů a peněz. Já předem nanosila desítky kil časopisů, rozdělila balíky i volné výtisky do hromad, spočítala, kolik čísel mám na skladě, vyrobila tabulky výdajů, příjmů, počtů výtisků časopisů od původního stavu až po současný. Třikrát jsme to počítaly a třikrát vyšlo, že tři tisíce chybí. Už to vypadalo, že skoro celá má mzda za tento skvělý vedlejšák padne na úhradu mé odhalené zpronevěry… když vtom do té paní šlehlo náhlé osvícení a vše se vyjasnilo, nějaká cifra se odečetla a bylo to akorát; kasa zhruba souhlasila (aby souhlasila do koruny, to ode mne nemůže nikdo čekat, to si pište!). A co myslíte letos?! Chybí mi čtyři tisíce, nebo jedenáct tisíc, 160 časopisů v luftě, nebo snad je to chyba a něco mi přebývá? Taky nevim, jako vy nezúčastnění. Čekala jsem, že přebývá, že jsem tam přimíchala jiné prachy… Apeluji na ty z vás, co rádi řešíte logické problémy, astronomická tajemství a fyzikální souvislosti, a na praktikující účetní:

Spaste liščí kožku! Aspoň trošku!

Tak pozor, pokusím se vám předložit zadání (ale právě jsem vypila celou lahev vaječného koňaku, kterou jsem původně zamýšlela pohostit tu účetnickou dámu, na oslavu uspokojivého výsledku – ten nedorazil, ale lahev jsem narazila a dorazila sama během pár minut). Kdyby to bylo příliš bohémsky chaotické, napište prosím vzkaz nebo mail na liska.bloguje@seznam.cz a pošlu vám všechny svoje tabulky, jejichž sloupce jsou pojmenovány např. „papírově dokladováno, že ubylo celkem,“ „ubylo bez placení v hotovosti,“ „stav 7.3.2008,“ „za kolik Kč jsou ty, co nebyly placeny v hotovosti“ a jiné perly. Odměna zachránci dohodou.

Tedy to zadání:

Jde o distribuci nejmenovaného odborného časopisu. Mám stav (tj. fyzický počet časopisů) původní a stav dnes, 7.3.2008.

Že je to deset čísel časopisu a mám (nebo nemám) určité počty kusů od každého jednotlivého čísla, s tím se nezatěžujme. Kolik stojí jedno číslo, také ponechme stranou, zájemcům odpovím :).

Mám seznam lidí, kterým jsem časopis (reálně fyzicky :-) poslala poštou a kteří platili přes banku, takže jejich platby u sebe fyzicky nemám a je mi ukradený, jestli odběratelé zaplatili, nebo ne. Zajímá mne jen, kolik časopisů jsem jim poslala.

Mám fůru účtenek za poštovné, asi v hodnotě 10 000 Kč.

Mám seznam počtu časopisů, které jsem odeslala nebo předala bezplatně (např. autorské výtisky, povinné výtisky knihovnám, výtisky jiné osobě k další distribuci).

Nemám zaznamenáno (protože nejsem žádný puntičkář, viz výše), kolik přesně kusů jsem dala jiné osobě, té sympatické paní inventarizátorce během roku k další distribuci (ona to taky nemá zaznamenáno, což mě velmi potěšilo).

Mám určitý počet časopisů, který jsem prodala osobně – tj. dostala jsem za ně do ruky peníze a ty dala do kasy. Příjmové pokladní doklady mám jen na některé z těchto transakcí, asi za 8000 Kč. Některé nemám, ale není problém je vystavit – až budu vědět, na kolik peněz to vychází, a ovšem pokud hotovost v kase by tomu odpovídala! – Minule odpovídala, ale tentokrát letos osvícení nepřišlo a zatím tápeme. Hilfe! Zeitschriftenmanko!

Mám zálohu 2000 Kč, kterou jsem dostala na poštovné, obálky atd.

Mám v kase zhruba 3000 Kč. Nic jsem neukradla ani nezpronevěřila, spíš v kase podle mě přebývá, než že by chybělo. Ale vlastně nakonec těžko říct – časopisy se např. na konferenci prodávaly společně s jinými věcmi, které spadaly do jiných peněz…které mám taky na starosti já, takže je to plus mínus celkem kolikkoliv. Pamagítě lísičke!

Otázka:

Kolik (obecným výpočtem) mám mít v kase, když do hry vstupují uvedené kategorie?

Hodnota distribuovaných časopisů celkem (tj. stav původní minus stav dnes), minus hodnota těch časopisů distribuovaných bezplatně, se rovná částka za časopisy, kterou mám dokladovat. Od té se odečtou mé výdaje za poštovné, odečte se suma peněz fyzicky přítomných v kase (nebo je to blbost?), přičte se mně poskytnutá záloha 2000 Kč, a pak má vyjít co? Nula? Pak se ještě něco odečte, nebo už je to finito? Help!

Vaše Liška vkladní knížka

P.S. Mně to na začátku připadalo jednoduché, ale potom, když v tabulce byl
y počty výtisků jednotlivých čísel a k tomu jejich finanční hodnoty… a když několik tisíc (mně!) chybí, přestanu být schopná myslet. A ta paní taky.

P.P.S. Spořitelna má spoření s Liškou. Hehe. To bych nikomu nepřála…

P.P.P.S. Zadání zavání. Odměna jistá; nejisto, jaká.