Hřeben
mám jen jeden.
A to je pravda pravdoucí. Napadá mě, jestli existují v našich končinách i jiné ženy, které mají pouhý jeden hřeben, pánský… Kdysi jsem mívala i kartáč, jó, to byly časy dětství a naivní mladickosti. A dlouhých vlasů. Kromě kartáče jsem vždycky měla pár hřebenů různých velikostí a barev a různého stavu špinavosti nebo si je vypůjčila od mámy. A byly to dámské hřebeny, s držátkem. Když jsem měla vlasy pár let úplně krátké, od 25 let, ani jsem hřeben nepoužívala, ale zato jsem si začala s fénem. To je totéž … takový teplý, větrný hřeben. V té době jeden známý rodičů u nich na návštěvě vytrousil ze zadní kapsičky kalhot malý hřebínek, kterým se gentlemansky přičísával. A já ho našla na koberci (ten hřebínek, ne toho pána) a nechala si ho. Již je ztracen, ale pánské hřebeny mi zůstaly. Tedy teď už jen jeden. Nosím ho pořád s sebou, takže když se chci ráno učesat, musím vysprchovaná opustit koupelnu, nasadit brýle, vyhledat tašku, kterou jsem tahala předchozí den, vyšátrat malý hřeben nenápadně zbarvený, vrátit se do koupelny, učesat se, vrátit hřeben do tašky, oblíknout se, jít s mokrou hlavou i se hřebenem do práce a celý den ho nepoužít, až zase ráno. (Tu hlavu jo, tu používám i přes den, ale jen pomalu a s největší opatrností.)
V naší rodině se traduje, že vůbec první slovo, které jsem vyslovila, bylo TATÁČE. Připadá vám, že skáču od hřebenů k úplně jiným tématům (jakým?), ale opak je pravdou. Mé první památné slovo označovalo KARTÁČEK. Pamatuju si ho. Byl malinký, do dětské ručičky, jasně žlutý, okrouhlý, s bílými silonovými jemnými chlupy. Pfuj. Se nedivím, že jsem první dva roky života byla plešatá.
jaký je rozdíl mezi pánským a dámským hřebenem?
nikdy jsem nevěděl, že je nějaký rozdíl mezi pánským a dámským hřebenem… až na barvy tedy
hergot fousku :) zase předbíháš :-))
Dámský hřeben má držátko – podobá se kuřecímu stehýnku :).
Pánský hřeben po celém hřbetě jednu řadu zubů, do poloviny v hustém šiku, od poloviny v řidších rozestupech. Pravidelných, v nevykotlaném případě.
Vlastně… možná je to jen moje pojetí; možná je to s dělením na dámské a pánské hřebeny jinak.
No, po letech, kdy jsem nezávisle na délce vlasů měla pánský hřeben a kartáče kupovala jen kobylám, jsem si nedávno dopřála kartáč i sobě. A je to… žůůžo… :-)
ze jsou damske a panske hrebeny jsem netusila dotedka. TAkovy ten hreben s drzatkem ma muj stredni syn. Ma ridke zuby a tak se nim fajn cese. A ja pouzivam hrben s temi dvemi ruznymi radami zubu po cele delce :o) Je husty a tim padem me i ucese. (kdyz se cesu)
já jsem kdysi měl hřeben s držátkem ve tvaru ležící šťabajzny – tak se mi to dělení podle držadla nezdá :-)
Fousku, podle me si to Liska vymyslela :o))
beztak :-)
Já myslel, že růžový jsou pro holky a modrý pro kluky… ;)
Já používám kartáč. Sice nemám skoro žádné vlasy, ale je to fajn.
Gombo, to je masazni kartac :o)
Kartáčová palba.
Hřebenová cesta.
Taky jsem dlouho nepoužívala žádný hřeben ani kartáč, ve své krátkovlasé éře (érách). Pak jsem si koupila takový cestovní kartáč(ek) a ten musí obstarat vše. A taky obstará, doma i na cestách. Nedám na něj dopustit.
A Lištičko, takový malý dětský kartáček se silikonovými chlupy jsme snad doma používali jenom na panenky! (smích)
No, já si ten malej dětskej kartáček taky pamatuju. Akorát unás enbyl žlutej, ale bledě modrej. Já byla plešatá prý do tří let. :-)
Já jedině kartáč, nebo zuby pořádně od sebe.Jo, žlutej katáček taky znám, i modrej a růžovej.I průhlednej.
Ale takovej všiváček, to bylo hezký vyčesávátko vší.Ve škole nad lavicí na bílý papír jsme se tak snažily jako děti, ať ta veš tam je a nemusíme do školy. A hřebínky, takový hezčí všiváčky, co nosila babička po stranách ve vlasech.
jojo, já mám jen jeden hřeben, s držátkem. Vlastně jsme na něj čtyři, ale podle toho, jak vypadá syn, tak asi jen tři. A pak mám někde určitě v některé kabelce taky ten všiváček, páč se dobře vleze všude, ale česat se s ním neumím. Takže dělení na obyčejný hřeben a všivák, ne na pánský/dámský.
:) Dobrá. Tím všiváčkem asi nemyslíte to, co se nazývá oficiálně „tupírovací hřeben“? Takový tenký, hustý, s tenkým držátkem?
Liško, máš v tom celkem pořádek, všiváček opravdu není to, co se používalo na drdoly a na tupírování, tedy tupírák, jo tak vypadá :) Všiváček je krátký, malý hodně hustý hřebínek, aby veš nepropustil.
Ale já mám zkušenosti s všivákem , ne stupírákem, mám jemný vlasy a po tupírování by mi vypadaly..:)
S TUPÍRÁKEM
St. Upírák?