LES VERTIKÁL A VERTIKÁLY LESA…
Na víkendovém výtvarném semináři, velmi citlivě vedeném (zájemcům předám mailem podrobnosti), jsme se oddávali (zdaleka nejen) vertikálám lesa. Každý mohl vkročit do lesa, vnímat jeho prostor, nechat se jím obklopit a na papír A4 stručně zaznamenat vertikály v lese. Ty moje vidíte.
Bavilo mě z černého pozadí udělat popředí a kreslit bíle „okolí objektů“ a ne objekty. Bílý papír s modrým čtvercem byl jako stvořený k tomu, aby představoval nebe nad hlavou ležícího člověka. Vertikály existují viditelné, ty na povrchu našeho zjevného světa, a existují vertikály skryté, v temnotě černého Hádu. Kořeny. Na vertikálách mě nejvíc lákala místa, kde jsou porušeny, zborceny, kde kmeny zůstaly trčet diagonálně, dramaticky. Místo smrti vertikály – ulomený kmen.
Každý pořídil i pár fotek. Na jednu vytištěnou měl zakreslit, co na to místo vypracuje, jak ho dotvoří. Land art. Já se nechtěla smířit s myšlenkou, že moje vertikála je mrtvá (typické :-), zcela determinovaná živly. Chtěla jsem jí dát možnost se rozhodnout jít i jinou cestou než směrem dolů a než zemřít při první krizi, přesně podle přání bouře. Ať se rozhodne, jestli chce být determinovaná, podlehnout a zemřít, anebo jestli chce pokračovat směrem vzhůru nebo jinam, zpracovat svůj zážitek bouře a žít dál. Co jsem zakreslila, jsem i ke své spokojenosti realizovala; poskytovaný materiál se mi báječně hodil; vlnitý hnědý karton je krásný – původně byl větví a teď se větví zase stal. Tu směřující vlevo jsem ještě roztřepila a ohořela, aby nesla „umělé“ stopy blesku.
Nadchla mě možnost něco vyfotit a hned do fotky kreslit nebo ji někam umístit v přírodě. Na místo, které jí patří. Překvapivě je to pro mě nové; upravovat fotky v počítači, to znám, rozstříhat lesklé fotky a sestavit je znova a jinak do vlastní kompozice, koláže, to znám, vzít půlku fotky z časopisu a dokreslit jí novou druhou půlku, taky znám, ale tohle je vlastně nejjednodušší a nejlepší.
jo, tohle je zajímavý, že na ty nejjednodušší věci často sami nepřijdeme.
jsem ráda, že se ti seminář tak líbil a obohatil tě.
taky jsem rada ze se ti to libilo.
Les Misérables… :)
Čekala jsem, s čím přijedeš. Hezký. A co to světlo a hrátky se světlem, dělali jste? To mě tam na pozvánce zaujalo.
3:
Les alumettes …
…und Waldschluss
1,2,4:
Líbilo se, líbilo, objekty pro světelné hrátky jsme vyráběli v kleče v kostele (nebylo jak jinak :-) a v kostele je i promítali a prosvěcovali. Posvěcovali?
Pěkné to bylo.
liško, fakt zajímací dost..moc se mi líbí ten třetí obrázek. I barevně.
pro začátek dobrý,ale nebál bych se větších experimentů.
Já už jsem doma ztopil dvě prostěradla a plánuju,že do nich budu obtiskovat stromy,jejich kůru,listy…,ještě musím nějak domyslet techniku:-)
Budou to taková "Turinská plátna" pohanských bohů.
Saule, hezky! Turínská plátna, to je ono. Taková frotáž?
Mě zas napadlo, že bych něco nainstalovala ve svém oblíbeném Břevnově… fotky (nemám foťák) nebo něco většího (nemám prachy) :-(. Jsou tam přechodná místa, která čekají na změnu – a ta se mi zdají nejlepší pro takovou instalaci. Nebo namalovat něco na dráhu pro kolečkové bruslaře by mě bavilo.
Přidejte se někdo, naše nápady se budou násobit. A finance taky :-)) Pojďte!
… nebo mi můžete zapůjčit postarší digitální foťák, který už nepotřebujete; to by mi pro začátek stačilo!
Pařezi, ale ty ne, ty už jsi mi propachtoval skvělou kytaru. :-)
Aha!
Najednou vím, že chci dělat "street art". Nikdy předtím mě to nenapadlo, protožře jsem to měla spojené jen se sprayery a s malými nálepčičkami a přiblblými "tagy."
Jenže to jde dělat i jiným stylem … jakkoli se mi zachce, hoho! Je to VŽDYCKY nelegální a na pokutu???
Dobrý den, umění nerozumím, ale máte to moc pěkné:)
A copak jestli je nelegální? Nevím, co vše si mám pod tím street artem představit?
Christabel,
pod street artem si představuju třeba nálepku na dopravní značce (na jejím rubu to nevadí, ale na lícu je to jistě postižitelné jako přestupek, ohrožení bezpečnosti dopravy), různé objekty postavené kdekoli ve městě – papírové, drátěné, dřevěné … aniž by se autor kohokoli zeptal, jestli je smí umístit do parku, na chodník, dále plakáty, sprayerství, nastříkané obrázky na zemi, barevně pomalované patníky, třeba plyšáky navěšené na okapu domu (to mě teď napadlo) – všechno v prostoru města, dodané tam bez ptaní.
Přeměna místa do něčeho trochu jiného nebo využití něčeho na místě, kam to jakoby nepatří, dodání nového kontextu místu, jeho dopracování "navíc".
Demonstruje se tím, že město patří těm, kdo ho užívají, a ne jen těm, kdo v něm vládnou a kdo vlastní pozemky.
Další "sdělení" a významy už závisí na konkrétních objektech.
… a představuju si, že by street art měl mít v sobě vtip, pointu, nejen přiblblý tag někde na kandelábru, nejen primitivní "označkování" si vlastního (vlastně nevlastního) teritoria.
Ano, tak něco takového jsem si představovala…
Nejsem příznivcem hledání "nezákonností" za každou cenu za vším, nicméně je pravda, že současné předpisy takové vyjádření, které popisujete, hodně svazují. Asi by to bylo třeba posuzovat případ od případu, také by záleželo na tom, zda je třeba určitá věc poškozená/změněná nevratně nebo zda ji lze snadno navrátit do původního stavu. Některé věci z toho, co píšete, určitě nelze (sprejerství vůbec, dopravní značky bych také nechala být:)). Něco by možná šlo bez postihu… Je třeba vycházet z toho, že každý kousek prostoru někomu patří a vlastník se může samozřejmě ohradit proti tomu, aby bylo s jeho věcí/pozemkem zacházeno jinak, než si představuje… Ale kde není žalobce, není soudce. Bude třeba městu vadit dřevěný objekt, postavený doprostřed parku, snadno odnositelný, neurážející – ale bez dovolení?
Tedy, dala jste mi velice zajímavý námět k přemýšlení, to ano, ale zdá se mi jaksi, že jsem vám moc nepomohla:))
Docela se snažím některé moderní umělecké počiny sledovat, sice jen tak povrchně, ale nikdy jsem to nerozebírala z tohoto hlediska. To se tedy musím ještě zamyslet:))
Taky se musím zamyslet a už se zamýšlím a už vím několik věcí, co by se dalo. Upravit nepoužívaný objekt do jiného tvaru (návratně) a něco udělat na zem (i když ne v malebném místě, kde stojí obydlené domy). To už je asi horší z hlediska legality. Ale když to udělám barvami, které se brzo ošoupou (teda ne zrovna křídou, která se smyje hned), tak to snad nebude na překážku.
Hoho. jen potřebuju ten digifoťák, abych si mohla všechno dokumentovat. Proslídím internet, jestli existují nějaké superlevné.
Juchů. Digifoťák mám. Už jsem bez něj nemohla být, zvlášť v létě. Tak jsem šla ke Škodovi do Vodičkovy a bylo.
Jen mi pro změnju ukradli v práci počítač a zatím nemám náhradní…
Ukradli jakože fakt ukradli? :o) Jakej máš foťáček, ukaž… :-)
Ahoj Liščí.
Já jdu zase pěkně pozdě se svou troškou (troskou) do mlýna. Já už strašně dlouho mám plán psát na chodník básničky. To asi není nic převratnýho. Ale chtěla bych to vymyslet tak, aby to byla napůl poezie a napůl pouliční stopovačka tak, jak ji známe z dětských let. A pak mít webkameru a celý den snímat reakce lidí. Z toho pak udělat zrychlené video… Nechceš to se mnou dotáhnout do konce? (-;
Jinak u nás po cestě na tramvaj mám takový streetart nebo co to je… Na kandelábru ve výši cca 4metrů je něco, co vypadá jako podkovovitý magnet. Pokaždé, když jdu okolo, tak na tím dumám.
Ahoj žirafko.
To bychom teda mohly!
Já už mám za ten týden v bločku řadu námětů k realizaci – pokaždé když jdu po ulici, napadnou mě nejmíň dva. Básničky v tom figurují taky.
Ještě přemýšlím, jakou barvou ro udělám – nejen jakým odstínem, ale jakou chemikálií. Jestli malbit je dostatečný… Jeden malý spray za stovku se mi kupovat nechce a stejně bych se tím děsně zaflákala, jak se znám. Jak mě znáš. Jak se známe.
Ru, jo, ukradli, loupežníci.
Tentokrát si policie dala říct a brala mi všech deset otisků prstů, to jsem měla radost. Další půlden strávený s policajty a kriminalisty…
Bohužel náš IT muž nám nenainstaloval jiný počítač ve čtvrtek, v pátek ani přes víkend ani v pondělí dopoledne, takže se potloukám po cizích počítačích s přístupovým heslem a dokumenty na cédéčkách a lézt někomu do počítače se soukromýma fotkama se mi nechce.
Jdu urgovat svůj požadavek. Pak snad představím foťák. Achjo, urgování mě neba.