Sestoupil v podobě zlatého deště

JEŠTĚ!

V úterý pan Bowling po návratu z práce usnul, takže plánované rande č.2 se neplánovaně nekonalo. Říkala jsem si, že mě podvědomě asi nijak zvlášť vidět nechce, když setkání zaspal. A vida – rande přeloženo na pátek. Dobrá. Aspoň můžeme ráno klidně spát jako minule.

A než jsem spokojeně usnula, měla jsem zajímavou vidinu: zlatý déšť se snáší k zemi. Ne kvetoucí keř zlatý déšť ani zlatě obarvené kapky vody. Blyštivá sprcha třepetavých zlatých kousíčků, jako by někdo spustil tichý ohňostroj nebo vyhodil do výše tisíce vánočních lamet a ty se mihotaly jako déšť dolů z koruny listnatého stromu.

Probudili jsme se ve tři odpoledne. Ve čtyři už jsem doháněla autobus, v šest byla v Nižboru a šla tam s kamarády na mysliveckou tancovačku. Pátek večer rande a najednou je zase večer! Cestou domů v neděli večer jsem si koupila sklapovací cestovní DVD přehrávač. Pro jistotu dražší kategorie. Zábavu s pouštěním filmů jsem si nechávala celý život v záloze a začíná právě teď! Ještě jsem s novou hračkou ani nedojela domů a ozval se pan Bowling a vyžádal si bleskové rychlorande. Pak jsem si dokoukala film.

Bosá jen v závojích našlapuju mezi skleněnými poháry s vysokou nožkou.

Tak se cítím ve vztahu k němu. Jinak v pohodě, nedělám žádná očekávání, nepředjímám, neprodukuju srdcervoucí fantazie. S ním se cítím klidně, nepředstíraně, slušně, mile, zábavně, obohacovaná novým. – No jak se tak člověk s milencem cítí. Je moc příjemné mít v posteli sladce spícího hezkého mladíka. A co dál…

Příspěvek byl publikován v rubrice Co Liška a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

27 komentářů u „Sestoupil v podobě zlatého deště

  1. Čau ru!
    Stejně to nese stopy vyprávěcí zbytečné detailovitosti a vysvětlování … ale původní text obsahoval i jména čtyř hospod, co jsme obráželi :) Pak jsem se zarazila, konkrétní kecy zrušila a říkala si přitom: "rulisa taky takhle blbě zbytečně nekecá a nerozepisuje se. Čím míň konkrétností z vnějšího světa, tím líp. A svoje vtipnosti a křečovité fórky si můžu taky nechat na jindy."
    I když ten, jak jsme všichni tři stáli a pes ležel, mě lákalo nevynechat.

    Takže rulisa působí stále výchovně, byť už pracuje jinde než ve školství.

  2. Ten zlatý déšť se mi moc líbil……Uvidíme, jak to bude dál…..
    Uvědomuju si, že po takovém zážitku, kdyby si nevyžádal rande během několika málo dní, tak by pro mě asi umřel. (Jsem hrozná, náročná a v některých věcech nekompromisní Panna) Takže obdivuji lidi, co dokážou přistupovat k věcem lehčeji. Chtěla bych to umět.

  3. Čím míň konkrétností z vnějšího světa, tím líp
    Zlatým písmem tesat! :-))))

  4. Rulisa… V reálu dycky nakecá nějak víc, než původně zamýšlela… :-)
    Ještě tak měsíc dva, počítám, a budu po těch všech změnách možná i schopná psát.

  5. Oooo, Zeus tě navštívil, ale už se trochu opakuje … :)

  6. No.
    Zvláštní – cítím se volně a nijak neplánuju a mám spíš pocit, že uskutečněním dvou až tří setkání byla mise završena a může klidně skončit. Asi proto v posledních letech s nikým nechodím, jen konáme takovéhle "mise."
    Dá se to vnitřní nastavení nějak násilně přeprogramovat? :-)

  7. … do původního stavu. I když ten je řácky citlivější, to je jeho slabina.
    Člověk si nevybere :-)
    Rozhodně je dobré zažít obojí. Jen kdyby se to pořadí dalo určovat vlastní vědomou vůlí :-)

  8. Po pár schůzkách ještě nemusíš nic plánovat a vědět, co bys chtěla, ne?:)
    Ale zase bych byla asi zvědavá, co tak asi chce a očekává on;)

  9. 12
    Jsem ráda, že jsem mohla zažít víc druhů vztahů a "vztahů"; ne jen jeden, protože zezačátku to vypadalo, že budu mít pořád jen jednoho onoho manžela na věky věkův. Neříkám, že to není dobré, jsou takové páry, ale mně to nakonec, jak se ukázalo, nevyhovovalo.
    A teď zas bych si šoupla nějaké to zamilování. Ačkoliv to bývá průšvih – to jer moje zkušenost, když se zamiluju rychle nebo první nebo jen jednostranně.

  10. 13
    Jasně, po pár schůzkách nic neplánovat, neočekávat, nepředstavovat. To je ideální stav. A teď to jde. Ale dřív mi to moc nešlo. Vlastně po první schůzce se fantazie vždycky rozjedou, až pak po další se to uklidní a je pohoda. A pak se uvidí.

    Co chce on? Nejjednodušší varianta je nasnadě – je šikovné mít prostorově poblíž někoho, koho lze oslovit, když zrovna člověk něco chce, zkusit to, jestli má taky čas. Jenže to v posteli samo o sobě bez ničeho dalšího mě moc neba. To nepřináší žádné výzvy nebo podněty ke změnám, žádnou konfrontaci ničeho.
    A trochu mi vadí, že neumím se druhého přímo zeptat na jeho očekávání, plány nebo neplány.

  11. Přímo se zeptat… To nebude to pravý…
    Když ten druhej nějaký plány nebo očekávání má, většinou se to na něm dřív či pozdějc pozná. (Z útržků formulací, myšlenek, změn směřování…)
    Ale vzpomeň si na toho, co tě nedávno nutil, aby ses vyjádřila. Jak ti bylo.
    A jak u tebe dopadl, když to nepřestal řešit.

  12. jeden stripek :-) bych z patnactky vylovil, a sice ze v posteli asi teda nic prevratnyho.
    ale s jistotou se to rict neda, nedavno tu Liska psala ze nevedela jestli v noci vubec neco bylo :-)

  13. 16
    jojo!!

    17
    z jaké patnáctky?
    V posteli dobrý. Ale samozřejmě se to nedá vztahovat na všechno – to není vyzkoušený, po jedné noci (ta první a ta třetí se nedá počítat).
    Kdybych měla hodnotit každýho po první noci (a oni mne), kam bych přišla… to nejde. To by prošel možná jen jeden a vůbec by to neodpovídalo realitě.

  14. no jo vlastne, to bys v pripade ze prvni noc nebylo nic vyrabela dozivotni impotenty :-)
    no ale stejne mi prijde statistika jedna ze tri plytvani namahou :-)

  15. 19
    nebyls u toho, neznáš podrobnosti, tak se k tomu nemůžeš vyjadřovat. A já ti žádný detaily poskytovat nebudu.

  16. Vůbec s těmi očekáváními, fantaziemi, představami a předjímanými domněnkami je to i v jiných oblastech na pytel. Ještě že už v tom moc nejedu, jinak bych byla dneska nepoužitelná:

    Milý kolega dnes bude kandidovat do Rady sdružení na valné hromadě. Kolegové z našeho zařízení (ne ti ostatní, co budou na té hromadě) to dlouho vědí, usmívají se na něj a podporují ho a jedeme tam pro něj dnes hlasovat atd. Načež kolega-kandidát do mě včera vesele hučel, ať kandiduju taky, že tam budem spolu a bude to lepší a tak. A že chce.

    Já na to, že všichni vědí o jeho kandidatuře, kvůli tomu tam jedou, a o mně to nevědí; je to blbost. Už vidím ty překvapené reakce některých kolegyň a co se jim bude čitelně zračit ve tváři: "Cože, LIŠKA že by kandidovala do Rady??! No když už i Lišky kandidují…"

    Dvě kolegyně přitakaly, že je to dobrý nápad, ať klidně kandiduju, tak jsem se na to nažhavila, už jsem si představovala, jak konečně budou na stole ta etická doporučení, jak zacházet s artefakty klientů, jak na nich zamakám… už vidím novou pěknou oblast, v níž se můžu angažovat a být užitečná… a vyřídila jsem si výpis z trestního rejstříku.

    A dneska jsem se přímo několika lidí na to zeptala, co na to říkají. – Prý je to blbost, abychom kandidovali dva. To beru. Ale ten křivý úsměv na tváři jedné kolegyně, matky-zakladatelky, ten se mě teda nemohl nedotknout. Toho jsem se mohla ušetřit, kdybych nedala na povzbuzování kolegy-kandidáta a šla svou nenápadnou cestou :-(
    Naštěstí mě to mrzelo asi jen deset minut, ale stejně mám poněkud zkaženej den, a to teprve na to zasedání pojedu.

    Z toho plyne poučení, že natěšit se na něco nejistého a překotného předem, je pitomost, ať se to týká zamilovanosti nebo práce.

  17. Tak dobrý, na zasedání jsem si naopak náladu spravila. A zítra mám volno, hurá, budu štrikovat, možná. – Radši si nebudu dělat žádná velká očekávání zítřejšího programu :-))

  18. Já za chvilku jedu k zubařce, za kterýmžto účelem musím rozmrazit auto spící už od víkendu před barákem. A ani jedno z očekávání s tímto spojených mě za mák netěší. :-(
    Hezkej den, Liští… :-)

  19. volny den, ty se mas. Ja to mel dneska velmi pracovne nevolne. Ale uz mizim z prace do bigbitu. Jestli se tam probojuju pres snih. A u zubare jsem byl vcera :-)

  20. Přeju ať se tím sněhem dobře prokutáte. Já dnes po varování vyšla do práce až v půl jedenácté a už to šlo dobře. Doufám, že jiný první sníh už žádné nehody a dopravní kalamity nezpůsobí.
    A šla jsem ve sněhulích, juch.

  21. 26: ale jo, sice s hodinovym zpozdenim, ale tu minulou stredu jsem gerojsky dorazil :-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *