MRÁZ, MRÁZEK, PAN BŘENDA A BROUK PYTLÍK…
Bílá záclonovina mě nudí a čím dál víc vidím, že neladí k mé osobě. Tak jsem si jednoho dne u Mráze, v oblíbeném obchodě s látkami, ulovila směs bavlny a hedvábí na krátkou záclonu a na záclonku na dveře. Tři metry. Žluto-bílý proužek, lehce průsvitný. Ach. Jediná potíž je, že neumím šít. Shit. Ale v Ikee prý prodávají nějaké zažehlovací lemovky, tak jednu z dalších výprav vykonám tam.
U Mráze bylo krásně. Venku nebylo ani krásně ani mráz, to vím jistě – pršelo totiž a promokla jsem. Toho dne už podruhé. Po protančené noci – ve stylu ska – jsem nad ránem bloumala deštivými liduprázdnými Dejvicemi. Jediný kolemjdoucí mladík navrhoval, ať jdu k němu, a podrobně popisoval, co tam budeme dělat. Pak chtěl přejít k praktické ukázce, tak jsem se ho musela zbavit důrazněji a šla jsem spát raději s naší pracovní kočkou než s ním.
Měla jsem tedy dosti vytančené a uchozené nohy i jiné orgány a byla jsem ráda, když jsme s kamarádkou zašly od Mráze na oběd a až poté pokračovaly deštěm k Břendovi. Tam je teprve krásně, to vám povím! Železářství byl v dětství můj skoro nejoblíbenější obchod. Hned po papírnictví. No dobře – a až po knihkupectví. Přihrádky plné matiček, šroubečků, skobiček, hřebíčků a čokolády mají podobné kouzlo jako obchod s cizokrajným kořením U Salvátora. Před třiceti lety jsme chodívali s tátou k Rottovi nebo do Diamantu a odnášeli odtud papírové kornoutky s čalounickými hřebíčky a dlouhé dřevěné laťky. A teď jsem u Břendy. Tygr ještě žije.
Mou kořist vidíte na obrázku výše – vyskládala jsem ji na tu novou látku od Mráze: malé štípačky, červenou koženou šňůru s kulatým průřezem a kůži žlutou, oranžovou a modrou, tenounké jako nit. Šest kroužků na klíče nejmenší velikosti, jeden za korunu. Ale nepoužiju je na klíče, toho bohdá nebude. Budu tvořit! Kroužky se hodí na přivěšování přívěsků a zapínání všelikých řetízků. A z těch mám největší radost: Jeden řetízek neutrální jemný a dva jako utrhnuté ze splachovadla nebo ze špuntu od umyvadla. Ty se mi vždycky děsně líbily! Kuličkové řetízky, taková krása. A teď konečně vím, jak jim dodat slávu, jež jim právem náleží. Budou ozdobou dam! Vyrobím z nich klenoty.
Na internetu jsem toho kocovinového dopoledne, než jsem vyšla k Mrázovi, objevila geniální náramek. Ten musím mít. Konečně, konečně, konečně vím, jaké šperky se ke mně hodí! Žádné jemné zlato ani robustní kameny. Matičky! Řetízky od umyvadel, kroužky od klíčů, zapínání od kufrů, spony z batohů a všechny ty úchvatné poklady všednodenní krásy, které mě fascinují od dětství. Naštěstí jich můj táta má doma plné krabice; byl vždy velmi kreativní improvizátor, když vyráběl své pajďuláky a šil na ně přesné historické uniformy. Spousta dalších lidí má různé nápady a naštěstí existují i ti, co nápady z různých stran shromažďují na internetovou nástěnku. Skvělé, inspirace víc než dost. Hned večer jsem náramek vyrobila:
V původním provedení je na druhém konci náramku uzel, za ním matka a za ní další velký uzel. Náramek se zapíná tak, že se matka provleče poutkem. Nojo, ale něco tak humpoláckého jako dělat uzel na dvou tuhých kožených šňůrách, pak druhý uzel a pak nechat trčet konce volně, to se mi k náramku nehodí. Kovová matice ano. Jak na to? Radši jsem vyrobila poutko i na druhé straně náramku s tím, že další den zajdu k Mrázkovi a Pytlíkovi, koupím si drát a vyrobím háček. Nevíte, kdo je Mrázek a Pytlík? To je železářství v Břevnově, blízko Kaštanu.
Stejně jsem potřebovala nakoupit matičky na další typ náramku. No a proč nekoupit k matičce i šroubek? Některé náhrdelníky nebo náušnice jsou šroubovací, tak proč nepoužít obyčejný šroub na můj kuličkový náramek? Ha!
A je to. Ale umím i jiné druhy zapínání a další určitě ještě vymyslím a vyhraboším, to mě baví.
Jako třetí jsem vyrobila náramek na dvojí obtočení ruky, z jemnějšího kuličkového řetízku. Není tak pevný, trochu se kroutí. A dá se nosit i na krku, akorát ho obemkne. Hosana. Kuličkové řetízky jsou náležitě oslaveny, právě je mám všechny na sobě. V tvorbě nevšedních klenotů všední krásy budu pokračovat.
jéé! ty si sou!! Já jsem jednu éru nosila řetízek od umyvadla, můj přítel ho v mládí nosil dokonce i se špuntem:) Na tom červeném podkladě na mě působí etnickým dojmem, jako z daleké a dobrodružné výpravy za domorodci. Železářství mám jedno oblíbené na nám. bratří synků – vchod do něj působí jako velice nenápadný pidikrámek, ale ve skutečnosti je to jen brána do železářského labyrintu o několika etážích. Tedy snad ještě existuje, dlouho jsem tam nebyla.
Jinak na oblemování záclonky není potřeba umět šít, ale jen si smět někde sednout ke stroji, sešlápnout pedál a na konci ho jen včas pustit:) To umím dokonce i já, krejčovský pahnát. Taky jsem teď měnila závěs, nechala jsem se trochu unést a tak nás teď v obýváku opíjí těžce halucinogenní směs trkajících se kozorohů, červených chaloupek, žlutých šišek a pestrobarevných květů na světlemodrém podkladě. Ale k ráno to propouští strašně příjemné světlo. A v Ikee bylo strašně lidí, že jsem byla v časovém presu na váhání a racionálnější výběr:)
Díky za skvělý odkaz i inspiraci. Ta stránka s náramky je teda pěkně bohatá. Preferuji spíše jmnost a symboliku. Takže kovové matičky nebo šrouby asi ne. ale teda hodně drsný je zip na ruku :o)
nosím jediný náramek již téměř pět let. je asi z nebarveného konopného vlákna (něco hodně pevného)a obsahuje 4 drevěné korálky. Uváže se a je to. Nosím ho pořád.
Mám doma ještě náramek z jantarových kuliček. A pak ještě z jaspisu (taky kuličky) ale to nosím jen někdy, zavazí to na ruce.
náramek zkousku niti a 4 drevených korálků nemá chybu a pokud to bude možné nesundám ho nikdy.
Psice,
řetízek od umyvadl i se špuntem, to je paráda! To bych mohla nějak dotáhnout :-)
A do druhé ruky si k tomu vezmu černý gumový zvon…
Na Synkáči je železářství Rousek, ano, to znám, tam je to senzační! Ale nemám to teď moc při cestě. I když taková Ikea je celkem blízko, ale je to asi větší vopruz tam dojet.
Kozorohové a červené chaloupky v bleděmodrém, to je dobrý, tam se nějaký křivě ušitý lem ztratí :-))
ratko,
jo, zip na ruku, na nohu nebo na krk, to si nenechám ujít!
Hlavně na nohu se těším, že si frknu nějaký nákotník – nebo jak to nazvat.
Představuju si různě, jak jsou rozesety ty 4 korálky v tvém náramku a už jsem vyfantazírovala několik variant – světlé vedle sebe a zbytek spletený provázek; nebo zapletené korálky do drhaného náramku; nebo dva tmavé a dva světlé korálky do čtyřlístku. No hroznou zvědavost to ve mně vybudilo.
… budu nutně potřebovat nějaký černý motouz nebo kůži. Mám všechno moc barevné. Barevných tenkých bavlnek na omotávání mám hodně odstínů.
Do jednoho krásně červeného špuntu od piva už jsem probila díru. A taky začnu sbírat uzávěry od konzerv a plechovek pivních… jó, čekají mě nákupy. Nebo řeknu známým. Ti by mi ale určitě dodali samé smrduté plechovky od rybiček :-)
to asi nebude bavlnka, když vydrží 5 let bez sundání a možná i di smrti :o) je to určitě přírodní vlákno. akorát nevím jaké.
a ty koralky jsou tam proste jen symetricky vlozeny jsou to soudecky s dírkou s podelnou dírkou. právě fakt že je to bez ozdobné funce dává tomu nádech něčeho víc.
Liško, z gumového zvonu by šel udělat apartní klobouček, to by bylo vůbec erotických nabídek, od instalatéru zvlášť…!
10. anebo z dvou zvonů efektní podprsenka s distančním čidlem :o) ta by se ani nemusela upravovat.
Jó, podprsenka ze zvonů, s velkými čudlíky! :-)
V tom bych ale nevylezla ven, protože jednak by mě nepustili do hromadné dopravy a za druhé bych takový nápor pohledů a hlášek nevydržela. A to jsem člověk, který celkem snese, když je středem pozornosti.
… ale s kloboučkem ze zvonu, to bych možná i vylezla. Vzala bych si k němu svůj bílý latexový kabátek,který mi dost sluší, ale ostýchám se v něm chodit.
šperky jsou bezvadný a je super, že sis našla to svoje, já pořád nemám nic, co bych dokázala nosit pořád.
A závěsy doma u Psice ve mně tedy probouzejí zvědavost.
fíííha! 8 – ) šikulka! všetko vlastnolabkovo vyrobené je pekné a zaujímavé a originálne.
najviac sa mi páči ten červený. šroubíky ma nejak moc nenadchýňajú ;-)