AKCE F
Lenka vstává brzo, jde kousek nad chalupu ke kameni (horolezce Jaroše) a maluje mlžné ranní Blatiny. Pohlednicový formát. Akvarel. Výhled do kraje jsem také párkrát načmárla, pošlu je Lenčiným dcerkám. Předem napsané pohledy pro ně jsem totiž zapomněla doma a oficiální prázdné pohlednice u sebe nemáme. Poštovní schránku jsme včera našly dole pod lesem. Vybírají ji ve 13:10, takže ještě máme čas.
Bavíme se o chlapech. O sobě. Jedna z nás najela do letní nálady, takže si i vyhlédla konkrétní objekt zájmu. Bez konkrétního objektu to pro mě není žádné vzrůšo. Druhá z nás zvažuje, co a jak, jak utužit dlouhodobý manželský vztah. A tu jsem si vzpomněla! Feromon! To je správná letní akce! Jdeme do toho.
Den před odjezdem jsem v letní náladě projížděla internetové články na téma “Jak poznat, že má o mě zájem;” “Jak sbalit kluka, co se vám líbí;” “6 největších chyb při svádění;” “14 důvodů, proč chodit s hokejistou” apod. To mi sedlo. Konečně se vzdělám. Utkvěla mi jedna úvodní informace: Ženy používají asi padesát signálů, kterými vědomě či nevědomě dávají vědět, že se jim přítomný muž líbí, kdežto muži jich mají jen asi deset. Takže bych se snad mohla dokázat zorientovat. Pokud si na ty signály vzpomenu. (Můžeme je probrat v zítřejším deníkovém záznamu.) No. A u těch článků byl i internetový obchod a prodávali tam syntetický feromon – vodičku, co nemá vůni, ale přesto prý možná trochu někdy vyvolává příznivé reakce opačného pohlaví. Chocho! To se musí prozkoumat.
Lenky telefon má – pomalý – přístup na internet. Hlavní, co nás zajímá: Když si necháme poslat feromon do Blatin, dorazí do pátku? Protože co s feromonem, který by přijel po víkendu, někomu jinému; to už tu nebudem. Nebo co s feromonem, který si nechám poslat do práce příští týden a všichni kolegové uvidí, že mi přišel balík; sice bez nápisu Vezeme Vám Feromon, ale možná s nápisem, kdo ho odesílá. – Sláva, našly jsme telefonní linku, hned tam volám a ochotná slečna míní, že poštou na dobírku to půjde do 48 hodin, jenže dnes už objednávky šly. Služba PPL by měla být rychlejší. A je dražší jen asi o 20 korun. Díky, objednáváme na moje jméno. Adresa Blatiny. Jaká je adresa? Lenka si střelhbitě poradila, vyšla ven, našla číslo domu na naší schránce a zbytek adresy obšlehla na vývěsce sousedů. Geniální.
Co dnes? Rozhodly jsme se nejít dopoledne k rybníku, protože je dost zataženo. Půjdeme ven jinam, kde je výhled, rovnou s našimi akrylovými barvami a uděláme si každá zkušební obraz krajiny. Vyndaváme svých pět kyblíků a dostatek plastových uzavíratelných nádobek, co jsme nashromáždily. Rozlejváme barvy do menšího a mícháme si k nim na místě zelenou, hnědou a trochu oranžové. To budiž naše výbava. (Představte si, namíchanou hnědou jsem za celou dobu pak vůbec nepoužila.)
Nacházím krabici akorát padnoucí do mého menšího batohu, tam barvy budeme nosit. A kráčíme loukou dolů, pak i lesem, k poštovní schránce. Odtud se nejsnáz dostaneme na malé jídlo do Jezdeckého klubu. Budiž. A proč odtud nejít na protikopec, po cestě vedoucí do Sněžného. Potřebujeme nějaký nový výhled. A povedené na tom je, že míříme ke hranatému lesu! Takže nám už nepoleze do obrazu! Skvělé.
Hned nás zaujala řada stromků na obzoru nad námi; vypadají jako od Slavíčka. Přecházíme louku doprava a pokoušíme se malovat Blatiny:
Dvě malé přepršky nevadily, ale když se na nás z Blatin začal valit liják, rychle jsme zabalily.
Ještě jsem vyfotila, co se na nás žene:
A prcháme v les. Čvachtáme v sandálech do chalupy a celou cestu nikde nikdo, máme to tu najednou pro sebe. Ani feromon by nebylo na kom vyzkoušet.
Co se týče první práce s akrylovými barvami, pro mě frustrace. Zlatej akvarel! Jsem zvyklá na možnost barvy smísit až přímo na papíře. Nebo je rozmýt vodou. Ne. Nic takového! Moc ředit vodou akryl nejde, to by dělalo fleky, ne vrstvu barvy. Jakou barvu máš na štětci, takovou naneseš a šlus. Aspoňže se to později dá přepatlat, je to krycí. Barva je poměrně hustá, ale není až pastózní, s tím se počítat nedá. Barvy po zaschnutí zesvětlají, to je dobré vědět. Bílá po nanesení vypadá nažloutlá, ale po uschnutí je bílá. Plynulé jemné přechody odstínů jdou vytvořit velmi těžko. Mi připadá. Možná někomu to jde, mně ne. Patlačka. Dřina. Je to dost šichta.
Můj zkušební obraz, formát cca 45 x 30 cm; podklad není papír, ale plátno ze skicáku prefabrikované pro malbu včetně olejové:
Zdaleka není hotový, ještě na něm budu pracovat. Takovouhle krajinu udělat v mém velkém formátu 120 x 90 cm, to by trvalo dva týdny hrozný dřiny.
Lenka z krajiny vypustila jiné prvky než já. A ještě je potřeba dodat, že mraky se měnily každých pár minut a osvětlení také.
Pečeme si k večeři kuře, brambory a zeleninu. Výborné.
P.S. Na pohlednici, co jsem vyrobila a poslala do práce, jsem napsala:
Posílám vám pozdrav z Vysočiny, z Blatin. Máme se dobře, vaří(me) tu dobře, pošlete peníze.
.
Rozesmál mě text pohlednice. Hodně.
Je prima mít takovou kámošku, se kterou se doplňujete jak dvojčata a uděláte si dovolenou malovací.
Zajímal by mě účinek feromonu, i když to může být slušnej byznys. Posílat lahvičku, která obsahuje nějaké NIC za slušné peníze. No, ale když tomu budete věřit, docela jistě to bude fungovat. (Vzpomeňmež na Jáchyme, hoď ho do stroje!). Určitě se to vyplatí. :-)
Obrázky vypadají nadějně. Je mi jasné, na zaákladě toho, co píšeš, jak vznikl impresionismus! Barvy šly špatně roztírat a odstíny se neslívaly, tak to vypuntíkovali různejme barvama a bylo. Už se těším, jak budou díla a děje pokračovat ….. :-)
lenko,
ajo, to puntíkování máš pravdu, pak v pátek jsem se k němu uchýlila, protože na jiný způsob detailní výroby stromu na obraze jsem nepřišla.
Jáchymě, hoď ho do stroje! Pravda, k tomu se asi taky uchýlím. Dnes jsme vyzkoušela poprvé feromon a nevím, zda dotyčný se ocitl v takové blízkosti, aby ho mohl zaznamenat. Až když odcházel, ochomýtla jsem se blízko kolem, jenže hned odešel, takže jsem nemohla pozorovat změnu chování :-))
Choval se ale předtím ke mně veskrze “vlídně a přátelsky,” jak říkává Lenka (blatinská).
Tak si počkáme, co dál.
Přesně – že je to NIC v lahvičce, mě taky napadlo. Tak to celé vypadá na pohled.
A když by ten feromon zabíral – co budeš dělat, až ti dojde a budou mít vyprodáno nebo až internetový obchod zkrachuje a zmizí z internetu?
Vem si, že ho budeš muset brát až do smrti tvé nebo toho, koho na něj ulovíš, pokud nebude mět prasknout, že to nejsi přitažlivá ty, a le ta vodička, a nebude ti mět úlovek utýct.
3. Ru, ty to bereš moc vědecky :-)) až se poznají, budou si přitažliví i bez feromonu.
4
Hledala jsem důvod, jak Lišce rozmluvit zbytečné výdaje.
Až se poznají, taky si můžou zaít lízt na nervy i s feromonama.
5. můžou, přesně :-))) hehehe a budou
4,5,6
souhlasím :)
3 ru
Nějaký kluk, co to zkoušel (nevím, jestli byl najatej), psal, že okouzlil jednou a pak si ho dívky už pamatovaly jako okouzlujícího :)
Takže by vlastně stačilo jen množství na jedno použití a taky by se ušetřily výdaje. No ale sranda musí bejt. Já myslím, že pokud se s někým sdružím, nebude to vlivem feromonu, ale jeden z jeho účinků je vědět. že ho má člověk na sobě a že je prostě neodolatelnej (viz ad1 Lenka a Jáchyme, hoď ho do stroje).
Případně jiný experimentátor (tentokrát žena) psala, že po čase, když už chodila se svým vyvoleným, si jednou zas dala na sebe feromon a to v kombinaci se stejným parfémem, co měla tehdy při seznámení, a ten její milý reagoval, že voní jako tehdy poprvé a líbilo se mu to. Jindy, když použila tentýž parfém, ale bez feromonu, takhle nereagoval.
No jestli to chceš jen kvůli věděckýmu bádání , tak to jo, to bych taky klidně zkoušela.
Ale zas by mě u obkektu, kde bych se zaháčkovala i já, pak s…o, že když si ho nevemu (ten feromon, ne ten objekt), tak že ze mě není paf. Že je vlastně paf jen z feromonu, ne ze mě.