A JAK TO DOPADLO…
Jestlipak je nákup botníku nosné téma, tak nosné, aby uneslo alespoň krátký článeček? – A unesu já ten botník, vyslíděný mým liščím nosem? Když zrovna neponesu orchidej jako minule, tak určitě; nosnost mám jako nositelka celkem vysokou, i bez nosítek. Donesu si lavičku domů až pod nos a nanesu na ni podnos. Nebo podprdelník? Škoda že z toho nekápne nějaký výnos, ale jen ne-finanční přínos. Finanční to bude odnos – ale ne nadnesený obnos. Snad to snesu. Lavice je to dostatečně vznosná pro mou honosnou předsíňku. Dávám jí přednost před klasickým botníkem. Ovšem některé boty budu muset možná přenést do komory, aby se vešly. Nebo jich nosit na noze víc najednou… A jestli bude po vybalení vypadat ta moje nově zakoupená nezbytnost obnošeně a nepůjde mi její kvalita pod nos, vynesu ji v zubech. Nechám ji zanést do knihy stížností a do nánosu prachu.
* * *
Nákup dopadl ke spokojenosti Lišky – lavici v krabici donesla domů. Ale aby to nebylo tak snadné; nutně musela koupit ještě prosklený rám na obraz (minule zase měla orchidej, a nemohla proto už koupit botník, pro který do IKEA-obchodu přišla). Takže tentokrát nesla dlouhou krabici a ještě půlmetrové sklo. Dokonce jí jeden mladík, beztak už se zavazadlem, nabídl pomoc! To Lišku velice potěšilo, ale odmítla – pořád je zvyklá být ten, kdo něco nese a pomáhá s tím druhým lidem, ne ten, kdo pomoc potřebuje. Už si snad o pomoc umí říct, ale s obtížemi. A navíc ji baví sama se popasovat s břemenem na cestě dvěma autobusy a metrem a pak pěšky hodně do kopce, už potmě.
Zajímavý zážitek to byl!

Jak jsem šla od autobusu do kopce, vyhlížela jsem, kde stojí zaparkovaná stará auta. Na ta nová, hladká, oblá a pravděpodobně s alarmem, jsem totiž nemohla položit své břemeno (vlastně dvě a batoh zůstal na zádech), abych si odpočala a přehodila je do nové transportní polohy. Hledala jsem dychtivě očima oprýskané staré hranaté korby s pořádně trčícím plochým předkem a zadkem; kýžené spočinutí a úlevu na pár vteřin, než se vydám na další úsek cesty. Nečekané a legrační poznání – nové drahé nablýskané bouráky mi v té situaci nepomohly, byly k ničemu.
PS (viz obr.): Ráno se probudím … podívám se do zrcadla … a vidím … plynoměr!
