A K TOMU PSYCHOTERAPEUTICKÁ KLIŠÉ…
Je třeba se povyrazit. Ano, to jsou mé vtipy pro časopis Psychologie Dnes. Měsíčník. Psychoterapeutická klišé jsou v nich přítomna skoro vždy, resp. vždy když se situace odehrává v pracovně psychoanalytika (a to původně byla zakázka). Je totiž zpodobněn trochu jako Freud a ke všemu má v poslední době ještě motýlka na krku. Ten považuju za znak hrdých lékařů. A má svůj gaučík! Což je klišé jako hrom, ale do vtipů se hodí – pro diváka je vizuálně zřejmější, kde se situace odehrává. Kdyby seděli v pokojíčku u stolku na křeslech dva lidi se dvěma sklenicemi vody, musel by nějaký jiný prvek sdělovat, kde se právě nacházíme – např. nápis na dveřích, diplom na zdi, portrét Freuda na stěně nebo patřičné oslovení. Tady je vidět, že klišé se dají použít pro zkratku, mohou být užitečná, rychle srozumitelná. Tak je používám. Ale jinak je fakt nemám ráda, hlavně v hovoru ne.
Klišé tedy používám ve formě, v zobrazení. Ale ne v obsahu, tam se snažím naopak někdy dokonce protlačit něco, co se jako (obecné) klišé o psychoterapii neobjevuje, protože to nepochází ze strany „analyzanda,“ ale z postojů psychoterapeuta, které jsou navenek utajeny, takže klišé by z nich mohli vytvořit jen psychoterapeuti sami. Například tady:
Ale to se mi povede málokdy, řekla bych. Například následující vtip nebyl myslím v časopise publikován, asi byl moc specifický (někdy se mi to špatně odhaduje), i když v časopise zaměřeném na psychologii nebo psychoterapii bych čekala, že čtenáři ho pochopí:
Zároveň to byla trochu satira do vlastních řad, protože já mám ráda experimenty, ale metodu prázdné židle ne, leda že by byla speciálně upravená na míru a nějak obohacená (jak to má taky být), protože jinak už zavání tím, že to není metoda, ale technika, a to prosím ne, to není radno používat jako na běžícím pásu, to by ze strany (gestalt)psychoterapeuta bylo nejen klišé, ale opomenutí nebo chyba. Koneckonců kolik takových opomenutí může psychoterapeut udělat ve verbální sféře, právě jako na běžícícím pásu, a toho si nikdo ani nevšimne, kdežto ve sféře experimentů by to bylo hodně vidět. Nonic.
Jindy zas přece jen protlačuju svůj osobní názor. Pak to vyzní jako satira. To se dělo několikrát hlavně v období kovidu:
Nejvíc mně vlastní a asi i nejbezpečnější je založit vtip na nějaké slovní hříčce nebo slovním nedorozumění. Nejbezpečnější proto, že ten vtip je pak srozumitelný pro diváka. Mám tendenci občas něco překombinovat a to pak hrozí nebezpečí, že pointa je buď moc krkolomná, nebo krkolomně podaná. A to jí nesvědčí. To se divák zarazí a takové vtipy jsou k zlosti. Nechci jako divák si číst vtip třikrát a přemýšlet, jestli jsem tak blbá, že nevidím pointu a všichni ostatní se jí už dávno smějí, anebo jestli přece jenom nejsem blbá já, ale ten vtip, jeho podání. Na to se při vzniku vtipu musí dost myslet. Nestačí napsat na začátek úvod do situace a na konec pointu. Většinou několik dní přemítám, co bych tak mohla vymyslet za vtip. A nic se neděje. Potom den předtím, než mám vtip odevzdat do redakce, protože mají už uzávěrku, mě napadne něco vtipného. Spíš jako celek nebo vyústění. Jenže hodně záleží na tom, jak se to rozfázuje, co se řekne jako první a jakým způsobem, jakými konkrétními slovy nastane pointa vtipu. Plus je nutné používat slov co nejméně – jednak je pak vyznění zřetelnější, jednak je to elegantní a jednak se slov do tří okýnek beztak mnoho nevejde.
Zde příklad zvrzaného vtipu, který taky neotiskli (tehdy kolem Silvestra jsem jim poslala asi tři různé vtipy na výběr). Naštěstí neotiskli! Já si ho dala na facebook a tam mi teprve naplno došlo, že je napsanej chybně. Že nestačí mít něco na mysli a mít dojem, že když já rozumím významu svojí věty, tak jí budou rozumět všichni ostatní. Nebudou, protože netuší, jak ten vtip vzniknul, co tím chtěl básník říci, co za tou větou původně stálo a jaksi se to do ní dobře nepovedlo dostat:
Takhle to vyznívá jako prostá otázka k zamyšlení: Co byste si přál, kdybyste to měl teď napsat do tří políček. Jenže ta otázka měla spíš znít „Co byste si přál do nového roku, kdybyste na to měl jen TAHLE tři políčka komiksu?“ s tím, že Liška celá tři políčka vyčerpá na otázku a potom tomu druhému už nezbývá žádný prostor z těch tří políček, ve kterém by si mohl něco přát. To měla být pointa. Nevím, jak to vyjádřit jednou větou, aby vyzněla. Jde to blbě, co? Muselo by se použít víc slov na úvod, aby se připravila situace, ve které pak by ta pointa vyzněla. A to už by zas bylo ukecaný. Takže tahle pointa je kandidát na vyhození; zrušit, rezignovat, vymyslet něco úplně jiného.
A nyní už do současnosti. Teď by měla být na pultech nová Psychologie Dnes se zajímavým tématem a rozhovory. Navrhla jsem, že mi můžou to téma posílat předem a pokusím se do něj trefit s vtipem. A tak se stalo:
Na další měsíc už je připravené téma hypnóza nebo sugesce. Asi dva dny před uzávěrkou jsem tedy poslala vtip na téma sugesce. A odpověděli, že nakonec zvolili spíš téma hypnóza. Ono to sice vždycky souvisí, protože stav hypnózy se navozuje právě za účelem práce se sugescí… ale dobrá, ze dne na den jsem vymyslela vtip na téma hypnóza, ještě do toho podlejzácky zamíchala aktuální téma Ukrajina a odeslala jsem. Ten vám tady neukážu, na ten si měsíc počkejte.
No a tím jsme se konečně dostali ke konci článku, který v nadpisu avizoval, že se týká Brna. Mě to posmívání se Brnu vždycky pobaví, já si nemůžu pomoct. Jsem prostě hnusnej Pražák. Tak jsem si dovolila aspoň tenhle. Ani není urážlivý, že ne? : )
(Omlouvám se, pokud obrázky vidíte taky rozmazané; jen ten první vtip o mlčení se nahrál normálně, ostatní si tu při vkládání vytvořily z neznámých důvodů nějaký rámeček a navíc se rozmazaly; aspoň tak to vidím v editoru a štve mě to.)
.
Já vidím obrázky úplně dobře, takže možná že je to jenom nějaká zvláštnost v editoru. A vtipy se mi moc líbí a zrovna ten brněnský mi připadá velmi citlivě podaný (ale možná je to mojí středočeskou perspektivou, těžko říct) :-)
Já, ač moravák, se do institutu hrdě hlásím.
Přijal bych i ředitelský post, ale dám gentlemansky přednost Ru ;-)
Teda musím napsat, že vtip, co považuješ za nepovedený, se mi líbil docela dost a pochopila jsme ho zrovna tak, jaks psala – že Liška prokecala všecka tři políčka, aniž by na přání panu Freudovi cokoli zbylo.
Možná by bylo stačilo opravdu tam vložit to jedno slůvko, „tahle“ (tři políčka)?
Takových otázek, kdy už nezbude místo na odpověď, znám i z reálu… Například moje maminka na ně byla přeborník, v podstatě ani jiné nepokládala. :-))
Zato ten vtip s transgenerací a střeleností mi nějak nedocvakl.
A Brňáci sou zvyklí, však to Práglům revanšujou až kam. :-)
Ano, jen ať se Brno – nebo jak se to jmenuje – Pražákům revanšuje. Sranda musí bejt.
Vzpomínám si, že byl nějaký vtip o Brnu a o jogurtu, ale nemůžu si na něj vzpomenout. Kdyžtak vím, koho se na něj doptat.
Freude Freude, jednou na tě dojde…
Mohla bys z těch stripů udělat knížku vtipů, stačila by v pdf :)
Eště je jeden hezké i na Hanáke.
Jak si jeden v Praze objednává:
„Dám si kolo“
Servírka: „Kola tu neprodáváme.“
„Ahá, toš mi déte Fanto.“
Ale co já se tam za mlada po objednání sodovky navztekal, když mi vždycky místo normální žluté kombajnovky přinesli sifon.
Tak teď už s řezaným pivem k takovým nedorozuměním U staré pošty nedochází:-)
„Já nechcu psát jako Brňák! Jen mám problém s malou klávesnicí…“
:-)
Knížečku podobnou této :)
https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/kustodka-kveta-670860
https://www.hithit.com/cs/project/1466/kustodka-kveta-knizne
Jirko,
já to s tou klávesnicí nechápu!! Jak to je?
bo,
uvažuju o tom, protože těch stripů už je docela dost; přidala bych k nim ale ještě pár celostránkových věcí. A jako na zavolanou – právě z Psychologie Dnes poptávají, že bych mohla dělat něco na celou stránku. A teď psali, že bude téma gestalt, tak jsem navrhla, že udělám takový diagram, z čeho vychází gestalt přístup, jaké jsou tam principy, hned se mi začal rýsovat a už mě napadlo několik vizuálních prvků do něj, zrovna teď.
– Ohledně publikování ale se musím pak obrátit na ten časopis resp. nakladatelství Portál, protože ty komiksy byly pro ten časopis a jinde je nepublikuju. Pokud někdy dám nějaký vtip na facebook, napíšu k tomu, že je to z toho časopisu a spojuju to s ním, aby to bylo fair.
Co je to ten gestalt? 😃
Překlep :-)
bo,
ále takovej psychoterapeutickej přístup a dost se rozmohl i v Brně!
Ach so..
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gestalt_terapie
.. „tvarová terapie“..tedy alespoň podle slovníku je Gestalt tvar … :)
Brno :-)
https://twitter.com/Posledniskaut/status/1513550769236103168?cxt=HHwWgMCy3fmZm4EqAAAA
bo, je to tvar, ale to neřekne nic o tolika (některých i těžko popsatelných) konceptech, které jsou součástí okruhu, co si říká gestalt psychoterapie.
Saule,
ještě že to Brno to zachraňuje : )
Jen mne tak napadlo , co asi na to psychoterapeutka, nebo co na to katolická křesťanka.
Já na to, že Duka je čurák.::-)
https://blog.aktualne.cz/blogy/dominik-duka.php?itemid=42525
Odjakživa obdivuji tvorbu převážné většiny vtipů. Vždy žasnu nad nápadem a uměním to dobře podat. Třeba v počátku covidu, co se jich vyrojilo, to byl určitý balzám na nervy tom tehdejším presu.
Ale ty kreslené, to je fakt vyšší level. Klobouk dolů!
Ten na Brňáky je su-perla-tivní. :-)
nominku,
díky, vtipy fakt někdy pomůžou.
Někdy zas ne, když je někdo hodně v depresi, spíš ho ještě poraní, že ostatní se mohou něčemu smát a on ne, on je vcucnut jinam, do nitra, a pak se může cítit ještě víc mimo ostatní, izolovanej, nepochopitelnej.
Tak nám všem přeju, ať pro nás jsou vtipy vítaný balzám.
Saule,
Duku já ráda nemám, protože mi připadá v řeči zabíhavý a trochu náfuka. V tomhle písemném textu zabíhavý není, snaží se nic neopomenout. On nemůže napsat, jako představitel katolíků, že souhlasí s interupcí, jasně – evidentně se hodně snažil zdůraznit, jaký je znásilnění hnus, zlo, trauma, a na druhé straně ohledně potratů moc proti nim nebrojil, jen prostě upozornil na stanovisko církve a snažil se být co nejlidštější uměl, řekla bych. Co měl dělat… Je to past, co, ta katolická etika kolem interupce!
Liško, souhlasím s tebou ohledně Duky. Stejně mu končí mandát :-)
Ohledně Duky se plně ztotožňuji s tímto článkem:
https://a2larm.cz/2022/05/vlade-radi-s-rodinou-katolicky-taliban/
„Nelze se ohánět absolutními hodnotami, a pak selhat tváří v tvář zcela konkrétnímu a hmatatelnému utrpení, kdy se ukazuje, že má kardinál Duka empatii na někde úrovni Anderse Breivika.“
„Marně budeme v případě Duky, který je ve své pozici od roku 2010, hledat příklady, kdy by bránil slabé a bezbranné.“
„Pro ty mocnější a silnější má Duka tak nějak dlouhodobě slabost, a to se týká i pachatelů sexuálního násilí.“
„Česko je nejliberálnější zemí v rámci východní Evropy. V reálné politice to však vidět není, zde ji stále válcuje úzká skupina konzervativních fundamentalistů spojená s katolickou církví. V politice současné vlády má silnější hlas tento katolicko-konzervativní Tálibán než hlas humanistické evropské tradice.“
A zrovna u Duky, který si s minulým režimem užil své, včetně vězení, je to sice zvláštní, ale je to tak a už to nejde nevidět, i když jsem k němu kdysi měl docela důvěru.
Dobře, že je pryč, ale ten jeho nástupce taky není žádná výhra.
Řekl bych, že na chování a projevy Duky má mimo jiné vliv jeho sídlo. Barokní arcibiskupský palác, pompézní velkej barák, který odkazuje k alianci trůnu a oltáře.
Taková vzpomínka na to, kdy katolíci měli moc..
Stejně jako Pražský hrad formuje a ovlivňuje naše prezidenty.
Kdyby byl Duka na nějaký obyčejný faře, asi by tolik neinklinoval k mocenským hrátkám..