58 komentářů u „Jeden Bůh a pět milionů mrtvých klokanů“
5. mil.mrtvých klokanů je děsivé až nepředstavitelné číslo. a co se týče provnávání s něčím jiným, pro jednoho člověka je težké když odejde jemu jeden blízký člověk nebo jedno malé domácí zvíře – pes, kočka…..
a k úvaze o životě, smrti a bohu, dávám odkaz na písničku Nohavici. :-)
barčo
há, tu znám, mám ji dokonce na originál kazetě. Akorát mě tam děsí to ranní vstávání.
2. tak fajn, on to tam hezky to naše žití i nežití i počátky i konce popisuje. :-)
je to smutný, ale zároven i ulevný.
3 Mně jde teď o to, když bůh je jeden, tak zjistit pro sebe, co je zač.
Tedy, pro mě by to jako komiks mohlo končit tím „…a muselo umřít pět milionů klokanů, aby si jedna liška řekla, že bůh je jen jeden…“
Ale jako Liščí sdělení… až do posledního obrázku…
Ano, smrtelnost je cena za to, co máme. Za radost, štěstí, lásku, možnst jít odněkud někam a vidět cíl… i konec… Vnímat hodnotu života…
Nejsme tu pro smrt. Jsme tu pro to, pro co tu být chceme.
V tomhle není potřeba rozumět bohu.
6
Popravdě, co by nás přimělo se o cokoli snažit, za cokoli bojovat, kdybychom věděli, že nikdy nezestárnem, nikdy neumřem?
Smrt dává životu smysl. Ohraničení, důvod, pečeť. Tak tomu rozumím a nijak moc mě to neděsí. Bála jsem se, abych neumřela, když jsem měla malé děti, a teď do hrobu zrovna neskáču, ale přijímám, že to čeká mě i všechny ostatní.
6 ru
no právě, to je obsaženo v tom, že vše by bylo řečeno, nic se neměnilo… byl by jen jeden, nebyla by rozmanitost.
7 Lenko
dává. Jen by mě zajímalo, co je tam, kde není život. Kde není život a smrt. Jaký je tam být. Respective ne BÝT v našem smyslu a v čase. Mně sere, že se stejně nic nedovím, že tajemství je tajemství a i kdyby pět milionů lidí na tom makalo, je to nanic. Tak chci aspoň kousek poznat, nejsem pokorná.
Věřím, že s Bohem je to něco jako hlavolam – chyták. Můžeš nad tím přemýšlet hodiny, a když se odkryje správné řešení,l tak se člověk jen plácne do čela, jak je to vlastně jednoduchý – a hlavně úplně jinak. Tak klid a mír klokanům a chuť žít naplno nám všem, co tu můžeme být.
Právě jsem přišla z dvoudenního provázení a takové silné téma. Poctivě jsem se připravovala… nakonec byla stejně nutná (navíc k přípravě která byla základem), v noci by běhalo v hlavě co bude, aby vše dobře dopadlo. A v těch chvílí nervozity, jsem si pokaždé říkala na uklidnění. Je to všecko jak má být, to není „můj“ boj. to není „můj“ úspěch či neúspěch. Povol uzdu… nech věci plynout. neboj se, neboj se. Žít naplno. Nebát se. Podle mě je Bůh právě v om nebát se. Věřit že vše běží, neznamená to že na to kašlu. nýbrž víra, že to má ve svých rukou a nelze to posrat, že i ze sraček uplete něco dobrého. Třeba těch 5 milionu mrtvých klokanů něčemu pomůže… něco jiného povstane etc. Píšu zmateně, ale jedinec to neví… k čemu bude dobrá jeho smrt. ale k něčemu určitě.
první řádek, nakonec byla stejně nutná improvizace…
Přečtla jsem si tu zprávu o klokanech. Poslední odstavec:
„Klokani nejsou jedinými původními australskými zvířaty, které hubí smrtelná choroba. Ďábly medvědovité, kteří jsou také známí jako tasmánští čerti, od konce 90. let 20. století sužuje rakovina tváře. Koaly decimují pohlavně přenosné chlamydie a vombaty smrtící druh svrabu.“
Má to logiku. Ta zvířata se vyvíjela a žila tisíce generací v prakticky neměnném prostředí. Tamní ekosystém byl naprosto unikátní svojí izolovaností. Tamní zvířata možná nepotřebovala mít v genech tak nutně informaci pro rychlou imunitní adaptaci.
A lidi to změnili. Zavlečením jiných druhů, mikro i makro fauny i flory, otevřením spojnic s jinými ekosystémy.
Bude trvat spoustu dalších generací, než se to změní u v genech těch zvířat.
Pokud se toho dožijí. Pokud nevyhynou nebo se nezmění v jiný druh.
Ale i vyhynutí druhu asi patří k té proměně v čase.
I když je tíživé si přiznat, že nejen jedno zvíře, ale i jeden biologický druh pro boha nemá jiný význam, než jako nahraditelný článek v nekonečném (snad?) řetězu.
Ani my, druh homo sapiens, ho nemáme.
10
„…že i ze sraček uplete něco dobrého. Třeba těch 5 milionu mrtvých klokanů něčemu pomůže… něco jiného povstane…“
Ano, tak, přesně.
ratko 10, ru 13
Jo, to řekněte těm lidem, co mají strach ze zániku naší civilizace prostřednictvím přílivu imigrantů :)) To si každej rád poslechne.
14
Proč tak útočná reakce?
Pud sebezáchovy bude vždycky účinkovat, bez ohledu na vědomí reality.
To snad ale ještě není důvod si tu realitu aspoň občas nepřiznat.
Tím si myšlenku „nechci, abychom tu byli jen pro smrt“ nevyvrátíš.
A nebo si teda najdi nějaký svoje vysvětlení důvodu našeho bytí tady, nějaký svoje náboženství a na to se upni, a bude.
14
Čili, Liško, proč ti lidi, co mají strach ze zániku naší civilizace pod vlivem migrantů (já trochu taky) – nemají stejný strach o zánik civilizace na druhém konci světa?
Není to strach o civilizaci, ale o náš svět tak, jak ho známe a jak se stal součástí našich životů. A součástí světa, do něhož jsme vychovali naše děti. Je to strach z cizího a z neznámého, ohrožujícího nás samé. Nikoli nějakou pidlivizaci.
14. nejen z přílivu imigrantů, ale vůbec celkově co se dnes udává jako mít ty správné hodnoty a měřítka, názory…..at co se týče vztahů, téma muži ženy, apd. je to takový mišmaš všeho…..spíše jde o dlouhodobé měřítko, kam to vede…..celkově společnost…..dlohodobější perspektiva….a samozřejmě za každým rozhodnutím, názorem a činem je zodpovědnost.
17
Jak to souvisdí s vyhynutím druhů?
17. vezmu jen co zažívám dost často v ženském kolektivu – názory jak má fungovat vztah, žena, muž…..to už je takový společenský mišmaš, že holt jsou už koučinky na to aby byl muž mužem, žena ženou….koučinky na partnerskou komunikaci….na výchovu dětí….do širších společenských mišmašů jako je příliv imigrantů a jiné jevy co si lze přečíst co se děje ve světě, co se děje na pracovních místech ani o tom nemluvím. zahlcenost informacemi, mišmašem. zahlcenost krátkodobými trendy všeho druhu – společenskými…..mišmaš.
17. 19. jen jsem chtěla říct, že nezastávám názor, že i ze sraček se uplete něco dobrého. ze sraček se upletou důsledky to ano. nic víc, nic míń.
20. no však určitě… důsledky. Ano. ale vše se točí dokola v Bohu, anebo ne… anebo je to jen v ničem zbytečně nesmyslné. osobně jsem si vybrala nesmysl ve smyslu.
21. Ratko, dobře. Mě stačí důsledky. To točení dokola v Bohu jak píšeš, do té debaty se nepouštím., protože tomu nerozumím, nebo spíše to necítím, nebo neprožívám to – jako ty věřící.
15 ru
Ále, protože mi to připomnělo sladký fatalismus některých lidí (ne vás dvou ne, to zas ne), kteří tichým jemným hláskem na cokoliv se děje, zašeptají“ „Mělo to tak být.“
Mívám chuť jim omlátit hlavu o zeď, no.
Asi podobně jako barča – jestli jsem to tak pochopila – nejásám ze všech důsledků všeho, někdy mám potřebu si na ně zanadávat.
Takže promiňte, že jste mi na to zrovna naběhly ru a ratko.
Lekce pokory mě ještě čekají a doufám, že ne brzo. :)
23. pokud to říká někdo, kdo má za sebou těžký život, ztráty a hlubokou vnitřní zkušenost bez hořkosti, přoč bys mu měla mlátit hlavou o zeď. A kdo to posoudí? Nechápu zde tvoji přísnost.
25
jo, máš pravdu, je to pravda, že je to nějak pozastavující, pozoruhodný, něčím navíc přehnaný. Takže něco za tím bude.
Nastraženost vůči výhradně pozitivním věcem, co nemají druhou stránku určitě. A co dalšího, to bych mohla vyzkoumat! Hoho! Tak to je výborný, mám úkol, juch! Já už se trochu silvestrovsky nudila. :)
23. tohle beru spíše – že se ten dotyčný srovnává v sobě s tím nepříjemným, nebo špatným co ho potkalo.taková autoterapie.
27 podobně 25.
27. hmmm, možná autoterapie nebo životní moudrost.
29. to slovo autoterapie bylo ve smyslu – jako že si tímhle pomáhá sám se s tím srovnat. ta životní moudrost je tam jistě taky, nebo sebereflexe zpětně, že třeba si to v ledasčems zavařil i sám svým jednáním, nebo nevědomostí apd.
27,29,30
sebepoznávání.
Autoterapie nevím, co je. Buď neexistuje, nebo to může být na druhou stranu tak široký pojem, co zahrnuje různé odreagovávací činnosti? Kdovíkdo ji jak definoval.
31. auto – terapie – jako léčení sebe sama, samoléčba, sebeléčení.
to – auto- znamená jako sám. terapie je léčba. takže když se vrátím k tomu výše napsanému, lidé co říkají – „mělo to tak být, nebo asi se tohle mělo stát“ beru jako, že se vyrovnávají sami v sobě s tím co se jim přihodilo – proto jsem to nazvala autoterapií.
32. ještě mě napadá – sám sobě léčitelem.
32
to já chápu, z čeho je složeno slovo autoterapie. Myslela jsem tím, že každý takový termín bývá přesněji vymezen, ve svém oboru. A v mém nevím, jak je nebo není. Proto ho nepoužívám. Protože může být naprosto široký a vágní, anebo nemusí a pak ho nejde brát do hry.
33
no, právě proto, protože pro jednoho to znamená „sám sobě léčitelem,“ pro jiného „sám sobě lékařem, “ pro dalšího „sám sobě psychiatrem, “ pro dalšího „sám sobě ošetřovatelem“ nebo „sám sobě pečovatelem…“ Není to tak snadné slovo, jak se zdá.
U některých slov je to fuk, že je každý pojímá trochu jinak zabarveně, ale u tohohle zrovně mně to jedno není.
Ale na to se radši vyprdnu. To jsou jen slova.
Radši nám všem přeju dobrý a krásný a uspokojivý a radostný celý nový rok a hlavně zdraví po celý rok!
Sám sobě šoférem.
Též přeju.
Radostně půjdu spát, hned jak přestanou bouchat. :-))
já se taky připojuju k přání:-)
To jsem ráda! Všechno nej a žádný bouchání vám přeju!
Tipuju,že dobouchají až tak ve čtvrt na dvě… :(((
Ja jsem ted bouchnul do stolu a ucinil novorocni rozhodnuti.
Prestanu pit pivo.
Nealkoholicky:-)
Tos at se nam vsem vsechno dari…
39
to je slovo muže!!
Taky se připojuji ke přání … bouchli jsme akorát šampaňským :-)
Já nebouchala ničím, ale za chvilku pojedu do Ch. pro jednoho opilce, co bouchal šampaňským tam, ale má být na jedenáctou v práci tady. :-))
Taky jsem si všiml toho článku o klokanech a hned jsem si říkal, že se snad spletli o nulu – ale i tak je to pořd velké číslo. Kdysi jsme se s pár lidmi přeli o tom, jestli Bůh zůstane, anebo zanikne s lidma – myslím, že to bylo v době, kdy se vysílal zajímavý, realisticky natočený dokument o světě po odchodu lidstva.
Tak jsem tehdy došel k rouhačskému zjištění, že Bůh nestvořil člověka, ale člověk Boha. A protože si ho zvířata nebudou připomínat, ani se o jeho podobě hádat, zaniknout prostě musí :-)
Někdy si říkám, jestli si nás, lidi, nenasadila příroda záměrně kvůli generálnímu úklidu Země.
I kdyby lidstvo vyhynulo a s nim i Buh,povstalo by nove.
Zase by se nejaka opice z vetve divala na hvezdy a rekla by si,ze uz ji nebavi byt opici,ze chce neco vic.
A driv nebo pozdeji by zjistila,ze tu tezkou cestu sama nezvladne a vymyslela by(nebo znovu objevila) Boha,jako sveho spolecnika.
Pokud mame my pocit,ze zvladneme vsechno sami,tak nas mozna ceka cesta opacnym smerem ,zpet na stromy.
45. asi nezanikne…když Vesmír zmizí, potenciál (možnost) zde jako něco věčného stálého je pořád přítomno.
45. ale stejně je to zajímavé… ten kdo zaznamenává, pozorovatel musí být „osoba“ tedy sebeuvědomělá bytost která ví , že je. Tím okamihem se jakoby vydělí z celku a dostane možnost „poznávat Boha“.
48
Nerozumím.
Sebeuvědomělá bytost ani při sebevětším sebeuvědomění nemá šanci vydělit se z celku natolik, aby se dostala mimo něj, tj. aby měla šanci boha poznávat. Pořád je uvnitř klece, pořád na boha může jen usuzovat a věřit. Zaznamenávat má co?
ad 43 článek pí Šichtařové
Jako odborný článek to neobstojí ani náhodou, navíc dikce je trochu demagogická. Jako inspirující článek je to ale dobrý.
Jirko* ad 45
Generální úklid- to je dobrý!
45až49
To je taky otázka – i když z rodu těch, na které nemůžeme mít odpověď ad ru 49 – totiž, jestli to sebeuvědomění je nutný. Anebo jestli šlo o tu nekonečnou rozmanitost jako takovou.
Sebeuvědomění mají prý všechna zvířata, co mají mozkový kmen nebo něco v něm… takže i krtek. Jestli uvažují o bohu, to ovšem zase nevíme, takže je asi všechno jedno :(
43. zajímavé i ta paralela, přestože hodně zjednodušené.
45. Jirko, to je zajímavé! :-)
52. 43. hodně s tím článkem souhlasím.
trochu mi to taky připomnělo případ zvířat od narození chovaných v zoo, ve volné přírodě by přežila jen mála z nich..
50
Je to na blog idnes, nikoli na stránkách ČAV. :-)
49. vydělí se v momentě sebeuvědomění. Já + zbytek. Přičemž nikdy žádný ja a zbytek neexistuje. Jen se to tak jeví, právě skrze uvědomění že „já“ a okolí jsou dvě různé věci (dualita)
54. :-)) jj. víceméně popularizující… a zábavny.
55
Jo, už chápu, jaks to myslela.
Takže mám dva úkoly:
zjistit, s čím je spřízněna moje rozčílená nastraženost vůči výhradně pozitivním a osudu poddaným výrokům a lidem.
A poznávat, co je jediný bůh zač. Pokud se vůbec dá o tom hovořit; protože o nějaké vlastnosti se hovořit u boha nedá, to by spadalo do duality.
5. mil.mrtvých klokanů je děsivé až nepředstavitelné číslo. a co se týče provnávání s něčím jiným, pro jednoho člověka je težké když odejde jemu jeden blízký člověk nebo jedno malé domácí zvíře – pes, kočka…..
a k úvaze o životě, smrti a bohu, dávám odkaz na písničku Nohavici. :-)
https://www.youtube.com/watch?v=3i8-OZQLqi0
barčo
há, tu znám, mám ji dokonce na originál kazetě. Akorát mě tam děsí to ranní vstávání.
2. tak fajn, on to tam hezky to naše žití i nežití i počátky i konce popisuje. :-)
je to smutný, ale zároven i ulevný.
3 Mně jde teď o to, když bůh je jeden, tak zjistit pro sebe, co je zač.
Tedy, pro mě by to jako komiks mohlo končit tím „…a muselo umřít pět milionů klokanů, aby si jedna liška řekla, že bůh je jen jeden…“
Ale jako Liščí sdělení… až do posledního obrázku…
Ano, smrtelnost je cena za to, co máme. Za radost, štěstí, lásku, možnst jít odněkud někam a vidět cíl… i konec… Vnímat hodnotu života…
Nejsme tu pro smrt. Jsme tu pro to, pro co tu být chceme.
V tomhle není potřeba rozumět bohu.
6
Popravdě, co by nás přimělo se o cokoli snažit, za cokoli bojovat, kdybychom věděli, že nikdy nezestárnem, nikdy neumřem?
Smrt dává životu smysl. Ohraničení, důvod, pečeť. Tak tomu rozumím a nijak moc mě to neděsí. Bála jsem se, abych neumřela, když jsem měla malé děti, a teď do hrobu zrovna neskáču, ale přijímám, že to čeká mě i všechny ostatní.
6 ru
no právě, to je obsaženo v tom, že vše by bylo řečeno, nic se neměnilo… byl by jen jeden, nebyla by rozmanitost.
7 Lenko
dává. Jen by mě zajímalo, co je tam, kde není život. Kde není život a smrt. Jaký je tam být. Respective ne BÝT v našem smyslu a v čase. Mně sere, že se stejně nic nedovím, že tajemství je tajemství a i kdyby pět milionů lidí na tom makalo, je to nanic. Tak chci aspoň kousek poznat, nejsem pokorná.
Věřím, že s Bohem je to něco jako hlavolam – chyták. Můžeš nad tím přemýšlet hodiny, a když se odkryje správné řešení,l tak se člověk jen plácne do čela, jak je to vlastně jednoduchý – a hlavně úplně jinak. Tak klid a mír klokanům a chuť žít naplno nám všem, co tu můžeme být.
Právě jsem přišla z dvoudenního provázení a takové silné téma. Poctivě jsem se připravovala… nakonec byla stejně nutná (navíc k přípravě která byla základem), v noci by běhalo v hlavě co bude, aby vše dobře dopadlo. A v těch chvílí nervozity, jsem si pokaždé říkala na uklidnění. Je to všecko jak má být, to není „můj“ boj. to není „můj“ úspěch či neúspěch. Povol uzdu… nech věci plynout. neboj se, neboj se. Žít naplno. Nebát se. Podle mě je Bůh právě v om nebát se. Věřit že vše běží, neznamená to že na to kašlu. nýbrž víra, že to má ve svých rukou a nelze to posrat, že i ze sraček uplete něco dobrého. Třeba těch 5 milionu mrtvých klokanů něčemu pomůže… něco jiného povstane etc. Píšu zmateně, ale jedinec to neví… k čemu bude dobrá jeho smrt. ale k něčemu určitě.
první řádek, nakonec byla stejně nutná improvizace…
Přečtla jsem si tu zprávu o klokanech. Poslední odstavec:
„Klokani nejsou jedinými původními australskými zvířaty, které hubí smrtelná choroba. Ďábly medvědovité, kteří jsou také známí jako tasmánští čerti, od konce 90. let 20. století sužuje rakovina tváře. Koaly decimují pohlavně přenosné chlamydie a vombaty smrtící druh svrabu.“
Má to logiku. Ta zvířata se vyvíjela a žila tisíce generací v prakticky neměnném prostředí. Tamní ekosystém byl naprosto unikátní svojí izolovaností. Tamní zvířata možná nepotřebovala mít v genech tak nutně informaci pro rychlou imunitní adaptaci.
A lidi to změnili. Zavlečením jiných druhů, mikro i makro fauny i flory, otevřením spojnic s jinými ekosystémy.
Bude trvat spoustu dalších generací, než se to změní u v genech těch zvířat.
Pokud se toho dožijí. Pokud nevyhynou nebo se nezmění v jiný druh.
Ale i vyhynutí druhu asi patří k té proměně v čase.
I když je tíživé si přiznat, že nejen jedno zvíře, ale i jeden biologický druh pro boha nemá jiný význam, než jako nahraditelný článek v nekonečném (snad?) řetězu.
Ani my, druh homo sapiens, ho nemáme.
10
„…že i ze sraček uplete něco dobrého. Třeba těch 5 milionu mrtvých klokanů něčemu pomůže… něco jiného povstane…“
Ano, tak, přesně.
ratko 10, ru 13
Jo, to řekněte těm lidem, co mají strach ze zániku naší civilizace prostřednictvím přílivu imigrantů :)) To si každej rád poslechne.
14
Proč tak útočná reakce?
Pud sebezáchovy bude vždycky účinkovat, bez ohledu na vědomí reality.
To snad ale ještě není důvod si tu realitu aspoň občas nepřiznat.
Tím si myšlenku „nechci, abychom tu byli jen pro smrt“ nevyvrátíš.
A nebo si teda najdi nějaký svoje vysvětlení důvodu našeho bytí tady, nějaký svoje náboženství a na to se upni, a bude.
14
Čili, Liško, proč ti lidi, co mají strach ze zániku naší civilizace pod vlivem migrantů (já trochu taky) – nemají stejný strach o zánik civilizace na druhém konci světa?
Není to strach o civilizaci, ale o náš svět tak, jak ho známe a jak se stal součástí našich životů. A součástí světa, do něhož jsme vychovali naše děti. Je to strach z cizího a z neznámého, ohrožujícího nás samé. Nikoli nějakou pidlivizaci.
14. nejen z přílivu imigrantů, ale vůbec celkově co se dnes udává jako mít ty správné hodnoty a měřítka, názory…..at co se týče vztahů, téma muži ženy, apd. je to takový mišmaš všeho…..spíše jde o dlouhodobé měřítko, kam to vede…..celkově společnost…..dlohodobější perspektiva….a samozřejmě za každým rozhodnutím, názorem a činem je zodpovědnost.
17
Jak to souvisdí s vyhynutím druhů?
17. vezmu jen co zažívám dost často v ženském kolektivu – názory jak má fungovat vztah, žena, muž…..to už je takový společenský mišmaš, že holt jsou už koučinky na to aby byl muž mužem, žena ženou….koučinky na partnerskou komunikaci….na výchovu dětí….do širších společenských mišmašů jako je příliv imigrantů a jiné jevy co si lze přečíst co se děje ve světě, co se děje na pracovních místech ani o tom nemluvím. zahlcenost informacemi, mišmašem. zahlcenost krátkodobými trendy všeho druhu – společenskými…..mišmaš.
17. 19. jen jsem chtěla říct, že nezastávám názor, že i ze sraček se uplete něco dobrého. ze sraček se upletou důsledky to ano. nic víc, nic míń.
20. no však určitě… důsledky. Ano. ale vše se točí dokola v Bohu, anebo ne… anebo je to jen v ničem zbytečně nesmyslné. osobně jsem si vybrala nesmysl ve smyslu.
21. Ratko, dobře. Mě stačí důsledky. To točení dokola v Bohu jak píšeš, do té debaty se nepouštím., protože tomu nerozumím, nebo spíše to necítím, nebo neprožívám to – jako ty věřící.
15 ru
Ále, protože mi to připomnělo sladký fatalismus některých lidí (ne vás dvou ne, to zas ne), kteří tichým jemným hláskem na cokoliv se děje, zašeptají“ „Mělo to tak být.“
Mívám chuť jim omlátit hlavu o zeď, no.
Asi podobně jako barča – jestli jsem to tak pochopila – nejásám ze všech důsledků všeho, někdy mám potřebu si na ně zanadávat.
Takže promiňte, že jste mi na to zrovna naběhly ru a ratko.
Lekce pokory mě ještě čekají a doufám, že ne brzo. :)
23. pokud to říká někdo, kdo má za sebou těžký život, ztráty a hlubokou vnitřní zkušenost bez hořkosti, přoč bys mu měla mlátit hlavou o zeď. A kdo to posoudí? Nechápu zde tvoji přísnost.
25
jo, máš pravdu, je to pravda, že je to nějak pozastavující, pozoruhodný, něčím navíc přehnaný. Takže něco za tím bude.
Nastraženost vůči výhradně pozitivním věcem, co nemají druhou stránku určitě. A co dalšího, to bych mohla vyzkoumat! Hoho! Tak to je výborný, mám úkol, juch! Já už se trochu silvestrovsky nudila. :)
23. tohle beru spíše – že se ten dotyčný srovnává v sobě s tím nepříjemným, nebo špatným co ho potkalo.taková autoterapie.
27 podobně 25.
27. hmmm, možná autoterapie nebo životní moudrost.
29. to slovo autoterapie bylo ve smyslu – jako že si tímhle pomáhá sám se s tím srovnat. ta životní moudrost je tam jistě taky, nebo sebereflexe zpětně, že třeba si to v ledasčems zavařil i sám svým jednáním, nebo nevědomostí apd.
27,29,30
sebepoznávání.
Autoterapie nevím, co je. Buď neexistuje, nebo to může být na druhou stranu tak široký pojem, co zahrnuje různé odreagovávací činnosti? Kdovíkdo ji jak definoval.
31. auto – terapie – jako léčení sebe sama, samoléčba, sebeléčení.
to – auto- znamená jako sám. terapie je léčba. takže když se vrátím k tomu výše napsanému, lidé co říkají – „mělo to tak být, nebo asi se tohle mělo stát“ beru jako, že se vyrovnávají sami v sobě s tím co se jim přihodilo – proto jsem to nazvala autoterapií.
32. ještě mě napadá – sám sobě léčitelem.
32
to já chápu, z čeho je složeno slovo autoterapie. Myslela jsem tím, že každý takový termín bývá přesněji vymezen, ve svém oboru. A v mém nevím, jak je nebo není. Proto ho nepoužívám. Protože může být naprosto široký a vágní, anebo nemusí a pak ho nejde brát do hry.
33
no, právě proto, protože pro jednoho to znamená „sám sobě léčitelem,“ pro jiného „sám sobě lékařem, “ pro dalšího „sám sobě psychiatrem, “ pro dalšího „sám sobě ošetřovatelem“ nebo „sám sobě pečovatelem…“ Není to tak snadné slovo, jak se zdá.
U některých slov je to fuk, že je každý pojímá trochu jinak zabarveně, ale u tohohle zrovně mně to jedno není.
Ale na to se radši vyprdnu. To jsou jen slova.
Radši nám všem přeju dobrý a krásný a uspokojivý a radostný celý nový rok a hlavně zdraví po celý rok!
Sám sobě šoférem.
Též přeju.
Radostně půjdu spát, hned jak přestanou bouchat. :-))
já se taky připojuju k přání:-)
To jsem ráda! Všechno nej a žádný bouchání vám přeju!
Tipuju,že dobouchají až tak ve čtvrt na dvě… :(((
Ja jsem ted bouchnul do stolu a ucinil novorocni rozhodnuti.
Prestanu pit pivo.
Nealkoholicky:-)
Tos at se nam vsem vsechno dari…
39
to je slovo muže!!
Taky se připojuji ke přání … bouchli jsme akorát šampaňským :-)
Já nebouchala ničím, ale za chvilku pojedu do Ch. pro jednoho opilce, co bouchal šampaňským tam, ale má být na jedenáctou v práci tady. :-))
Jinak ad diskuse výše, stran hynutí druhů:
https://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=640958
43. zajímavé…
Taky jsem si všiml toho článku o klokanech a hned jsem si říkal, že se snad spletli o nulu – ale i tak je to pořd velké číslo. Kdysi jsme se s pár lidmi přeli o tom, jestli Bůh zůstane, anebo zanikne s lidma – myslím, že to bylo v době, kdy se vysílal zajímavý, realisticky natočený dokument o světě po odchodu lidstva.
Tak jsem tehdy došel k rouhačskému zjištění, že Bůh nestvořil člověka, ale člověk Boha. A protože si ho zvířata nebudou připomínat, ani se o jeho podobě hádat, zaniknout prostě musí :-)
Někdy si říkám, jestli si nás, lidi, nenasadila příroda záměrně kvůli generálnímu úklidu Země.
I kdyby lidstvo vyhynulo a s nim i Buh,povstalo by nove.
Zase by se nejaka opice z vetve divala na hvezdy a rekla by si,ze uz ji nebavi byt opici,ze chce neco vic.
A driv nebo pozdeji by zjistila,ze tu tezkou cestu sama nezvladne a vymyslela by(nebo znovu objevila) Boha,jako sveho spolecnika.
Pokud mame my pocit,ze zvladneme vsechno sami,tak nas mozna ceka cesta opacnym smerem ,zpet na stromy.
45. asi nezanikne…když Vesmír zmizí, potenciál (možnost) zde jako něco věčného stálého je pořád přítomno.
45. ale stejně je to zajímavé… ten kdo zaznamenává, pozorovatel musí být „osoba“ tedy sebeuvědomělá bytost která ví , že je. Tím okamihem se jakoby vydělí z celku a dostane možnost „poznávat Boha“.
48
Nerozumím.
Sebeuvědomělá bytost ani při sebevětším sebeuvědomění nemá šanci vydělit se z celku natolik, aby se dostala mimo něj, tj. aby měla šanci boha poznávat. Pořád je uvnitř klece, pořád na boha může jen usuzovat a věřit. Zaznamenávat má co?
ad 43 článek pí Šichtařové
Jako odborný článek to neobstojí ani náhodou, navíc dikce je trochu demagogická. Jako inspirující článek je to ale dobrý.
Jirko* ad 45
Generální úklid- to je dobrý!
45až49
To je taky otázka – i když z rodu těch, na které nemůžeme mít odpověď ad ru 49 – totiž, jestli to sebeuvědomění je nutný. Anebo jestli šlo o tu nekonečnou rozmanitost jako takovou.
Sebeuvědomění mají prý všechna zvířata, co mají mozkový kmen nebo něco v něm… takže i krtek. Jestli uvažují o bohu, to ovšem zase nevíme, takže je asi všechno jedno :(
43. zajímavé i ta paralela, přestože hodně zjednodušené.
45. Jirko, to je zajímavé! :-)
52. 43. hodně s tím článkem souhlasím.
trochu mi to taky připomnělo případ zvířat od narození chovaných v zoo, ve volné přírodě by přežila jen mála z nich..
50
Je to na blog idnes, nikoli na stránkách ČAV. :-)
49. vydělí se v momentě sebeuvědomění. Já + zbytek. Přičemž nikdy žádný ja a zbytek neexistuje. Jen se to tak jeví, právě skrze uvědomění že „já“ a okolí jsou dvě různé věci (dualita)
54. :-)) jj. víceméně popularizující… a zábavny.
55
Jo, už chápu, jaks to myslela.
Takže mám dva úkoly:
zjistit, s čím je spřízněna moje rozčílená nastraženost vůči výhradně pozitivním a osudu poddaným výrokům a lidem.
A poznávat, co je jediný bůh zač. Pokud se vůbec dá o tom hovořit; protože o nějaké vlastnosti se hovořit u boha nedá, to by spadalo do duality.