KAŽDÝ VEČER JEDNA VĚTA:
Ta věta, která přijde. Dlouhá nebo jednoslovná. Šroubovaně odtažitá nebo živě prostá. Prostě věta. Nápad jsem přejala od zuzi a je to projekt Revolver Revue.
1.3.
Dneska jsem vymyslela skvělou větu,
jenže už dopoledne,
takže jsem ji do večera zapomněla.
sobota 2.3.
Učitel, který obvykle hrozně přetahuje, zkrátil vyučování a hned ho mám o dost radši.
neděle 3.3.
Náhodou ta antropologická kniha o divadle je poměrně zajímavá
navzdory tomu, že je v angličtině a má 380 stran.
4.3.
Ty pořady
o sériových vrazích
už si před spaním
pouštět nebudu.
5.3.
Neplánované mejdany opět potvrzeny jako nejlepší; k nám třem na pivu se přidala Hanka, co studuje dálkově něco jiného, andragogiku, a ukázalo se, že má stejný výcvik jako já, zná stejný lidi jako já, ale v posunutém čase – takže jsem se odpoledne nevrátila do práce a strávila ho v divadelní hospodě.
6.3.
Předjarní nálada ve žlutém kabátku ukazuje, že občerstvující změny je možné dělat.
7.3.
CO MI BRÁNÍ
POHNOUT
STARÝMI KRÁMY?
8.3.
Náhodu ty dokumenty o zločincích mi před spaním nevadí,
zlé sny se mi po nich zdály jen jednou a nezdály asi desetkrát.
neděle 10.3.
Tu antropologickou knihu jsem ještě nedočetla; dneska po návratu z deště to nějak už nešlo a pořád mě čeká 150 stránek v angličtině a nejpozději ve čtvrtek to po dočtení celé znovu projít a sestavit prezentaci knihy pro spolužáky.
11.3.
Snažím se číst knihu o divadle co nejvíc to jde v dopravních prostředcích a večer před spaním, protože zítra na to moc čas nebude – honem, jdu pokračovat.
12.3.
JE POTŘEBA
SI DEN PROSTŘÍDAT
ODPOČINKEM.
13.3.
V divadle
jde
o transformaci.
14.3.
Prsa jsem měla
vždycky citlivá –
nesnáším, když je na ně
někdo hrubej, neurvalej,
včetně lékaře.
15.3.
Třetí fáze (presuicidálního syndromu)
Rozhodnutí
čili
Ztráta kontroly
→ volat sanitku.
sobota 16.3.
Když mluvím před lidmi,
mám menší trému než dřív
a ocitám se ve výmluvném transu.
neděle 17.3.
RYCHLÉ ZHOUPNUTÍ POČASÍ DO JEDNODENNÍHO SLUNEČNA
MI DĚLÁ DOST ZLE, VŠECHNO MĚ UVNITŘ TLAČÍ.
18.3.
Už mě pálí oči,
jak před spaním několik hodin koukám
na dokumenty o vrazích.
20.3.
Ze slova SLUPKA se dá vytvořit hodně slov;
takže pod obyčejnou slupkou na povrchu
může být uvnitř velké bohatství.
21.3.
Tloustnu
a poprvé mi to nevadí,
protože co se na čem mění
– nic.
22.3.
Jak mi poporostl účes, vypadám jako žena ze 30. let;
takže předtím jsem vypadala jako z 20. let
a za měsíc budu vypadat jako ze 40. let
a to bude i věkově odpovídat.
sobota 23.3.
neděle 24.3.
Co se rukou týče –
opravila jsem si rukáv a vypadá to dobře
a co se nohou týče –
kamarádka mi dala jarní boty, co jí nejsou, takže to vypadá, že mi umožnila, aby jaro začalo.
25.3.
S nejmladším leč zkušeným kolegou jsme šli na pivo tam, kam chodíváme s kreativním kolegou, a snad je to i lepší než sex, kdyby to pivo nebylo tak teplý (na teplotě kolegů nesejde).
26.3.
VEČER NA PIVO JSEM ŠLA POHOVOŘIT HEZKY S KOLEGYNÍ,
TAKŽE RÁNO NA PREVENTIVNÍ ODBĚR KRVE
ZÍTRA ZAS PREVENTIVNĚ NEPŮJDU.
27.3.
Na pivu navečer s kreativním kolegou jsme naplánovali, že z naší kanceláře uděláme bar.
28.3.
29.3.
Mám chuť být víc kontaktní;
naštěstí ne invazivně ošahávací,
tak je to CAJK.
sobota 30.3.
KOHEN
znamená hebrejsky kněz (říkala máma)
a latinsky RADIKÁLNÍ
jde ke kořenům (říkal teolog).
neděle 31.3.
AKORÁT JSEM UMYLA DVĚ OKNA
A SEBE
A SEDLA SI
A ZAZVONIL ALARM V PRÁCI A MUSELA JSEM TAM JET.
.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Jedna věta v lednu
.
Zase ten alarm, hergot. Není on nějakej citlivej?
Čáááu, Jirko*!
Někdo nechal otevřené okno (ventilačku) a hejblo to asi záclonou.
Takže to nebyl omyl čidla, detekovalo pohyb, ale asi to moc citlivý je, když stačí ta záclona… Jsou to už dost starý čidla.
A byla v tom dnešním alarmu zapeklitost navíc (a tím nemyslím to, že v jedné místnosti bylo nechané rozsvícené světlo, jak zjistili četníci, co tam na mě už čekali, a já pak lítala s různými klíči po domě, abych to zhasla, a oni zas museli v klidu čekat). Asi to napíšu extra, protože je to taková časová souhra, kterou bych nečekala, jako na potvoru :- )
sejmi otisky z ventilačky, rozluštit ty, co budou navrchu jako poslední určitě nebude problém, a viník (nebo vinice) at te pozve na večeři
ad 14.3.
Šlo o preventivní vyšetření štítné žlázy (kterou mám v pořádku), takovým tím gelem jak se objíždí krk.
Ukázalo se, jak je dobré svěřit i takovou intimnost kolegyni – totiž že ten lékař se mi při tom vyšetření loktem opíral o ňadro a mě to docela bolelo. A naštvalo mě to, cítila jsem se…. šťouchnutě, no. Kdybych to kolegyni neřekla, nedověděla bych se, že ten doktor si musí loket taknějak podepřít, aby se mu zápěstí nehýbalo, když ho drží na krku; druhou rukou šmrdlá na klávesnici a kouká na obrazovku. Ta kolegyně na tom vyšetření už byla víckrát, tak to ví.
– Tak jsem mu to odpustila.
4
:- ))
To by bylo docela adekvátní (byť já ten výjezd dostanu zaplacenej, je to 250 Kč za hodinu výjezdu; já tam byla tak hodinu a půl, doufám, že mi uznají i toho taxíka za 300 Kč, protože to byla neděle večer a nechat tam policajty čekat dobrou hodinu mi bylo trapný).
už i mně se kdysi stalo, že jsem nechala otevřeno a byl poplach a někdo jinej přijel, takže to je v pohodě. Jen kdyby to byl opakovaně jeden jedinec, tak to by mě asi na něco pozval.
To byste se mohli pozývat… pozvávat… zvát :-) na večeře častějc, ale asi by se to nezaplatilo a navíc by mohl někdo schválně dráždit citlivej alarm a kolega / kolegyně, by se uběhali asi… No musí se to kdyžtak domyslet :-)
Než začnu číst ostatní komentáře, tak ad článek:
1.3 – To mám každou chvíli. Prakticky furt.
19-3. Nesouhlasím. Mně dělá pocit nebezpečí. Že prasknu. Nebo způsobím trapas. , až skoro prasknu, nevhod.
30.3. Radix – kořen. (Teď mě napadá, jestli koření je od kořene, tak jestli by se dalo říkat i o jídlu, že je radikální,. A jestli radikál by mohl být maník, co někomu dělá kořena.)
Celkově – je ten březen v odrazu vět coby náhledu vlastních náhledů zajímavě vývojovej.
ad kom. 5 – tak to já bych to tomu doktorovi řekla. Že mě to bolí. Na to jsem držtička. On by si tu ruku kousek poposunul a bylo by, žádnej problém.
4/7
Liška by už mohla mít dost zkušeností ze sledování toho seriálu o sériových vrazích. Tak by mohla vypátrat sériového spouštěče alarmu.
ru
8 – jo, radix! Potěšilo mě, že ten vyučující má rád slova a čerpá z nich odstíny významu (nebo jak to říc; nejde mi to říct srozumitelně, ačkoli mám taky ráda slova:- )
9 – já jsem to na začátku prošvihla a pak už jsem zamrzla a nešlo mi to říct :(
10
:- ) Zatím jsem vypátrala, že to okno nenechal otevřené ten, kdo v té místnosti sedává. Ale někdo jiný. Hýbla se záclonka a bylo; polehčující okolnost je, že je to stejné čidlo u okna, které spustilo alarm i minule, i když okno bylo tehdy zavřené, asi se hnula záclonka. Což je podezřelý. – Takže by to mohla být i přitěžující okolnost: přestože byl už alarm nedávno, někdo nesvědomitě to okno zapomněl po sobě zavřít.
11 ad 10
Co takhle navrhnout vedení výměnu záclonky za žaluzii?
12
zatím s kolegou navrhujeme výměnu kanceláře za mexickej bar, tak ta záclonka (v jiné místnosti) asi počká :- )
13
:-))
Tak potom můžeš zvát městskou policii za odvoz při poplachu do mexického baru. :-)
14
to jsem právě včera neudělala, ale sama jsem si trochu jemného rumu chtěla dát, jenže by to bylo cítit, až bych se z našeho zatímního baru vrátila zase ven k policajtům – oni čekali, až to celý zamknu a zakóduju a opustíme objekt. Tak proto jsem to zavrhla a na zpáteční cestě domů jsem si koupila Cinzano.
Liško, alarm už považuju za rituál :-)
přijde mi, že březen se nesl v dobré jarní inspirativní jarní náladě a to je dobře.
16 barčo,
jo, březen celkově bych označila za dobrej, příjemnej, inspirativní až skoro transformační. K takové vyklidněnosti. Tak snad to vydrží a bude se dál inspirativně posunovat. Máme teprve prvního…
17. Jo!
transformační ! (silnější a přesnější než slovo inspirativní)
to je to slovo, které jsem měla na mysli, ale možná to znáš taky – víš přesně co máš na mysli a ne a ne a ne si vzpomenout na to správné slovo.
18
no to znám furt a koneckonců o tom mluví i zápis z 1.3.
“byť já ten výjezd dostanu zaplacenej, je to 250 Kč za hodinu výjezdu”
Ahá…
A my tu měli kdysi starost,jestli ti vůbec proplatí taxi.
Tak teď to dává smysl, ty tvoje časté výjezdy k alarmům s stále neodhalený pachatel, co nezavírá okna a nechává záclony v té přesné poloze, kdy na ně čidlo reaguje.
Navíc to sledování dokumentů o zločinu …pro mne je už tedy mozaika hledání příčiny častých výjezdů PČR na tvé pracoviště uzavřená.
Ale v klidu, jsem postaven mimo službu, takže hlásit to nebudu:-0)
Zatím!
Saule 20
že já jsem se o tom finančním hodnocení po tom Cinzanu tak rozkecala.
21. měli by ti přidat :-)
22
Právě mi trochu od dubna přidali, takže by mi to mělo vyjít tak akorát, abych nemusela honit vedlejšáky a stihla ve zbývajícím volném čase studovat a zaplatila poslední rok výcviku (na ten budu mít ještě z vedlejšáku asi taky akorát, až se mi to zpětně proplatí).
– akorát budu muset trochu intenzivněji pracovat v prac.době, tím pádem.
23. no pokud je to stejná práce, budeš pracovat stejně :-))
24
je to trochu posunutá práce, takže budu muset nabrat víc lidí a tím to bude intenzivnější.
O to víc, že jedno odpoledne týdně trávím ve škole a musím ho nadělat nebo si vzít na to dovolenou.
ad alarm
Asi tu příhodu z 31.3. nebudu vypisovat extra, napíšu to sem:
1) Ve čtvrtek při odchodu z prac.mejdanu jsem si zlomila klíč od domu v zámku.
2) Poslední klíč jsem si vzala jako náhradní a jediný další náhradní visí v práci.
3) Od pátku do neděle odpoledne byla v práci akce, na kterou těm lidem obvykle dávám dva klíče od domu – ten jediný náhradní a svůj vlastní.
4) Tento týden mám alarmovou pohotovost a to znamená, že musím mít stále u sebe klíč od domu.
5) Jenže žádný už nezbývá.
6) Domluvila jsem, že v neděli po skončení akce můj klíč od domu hodí dotyční do poštovní schránky, která je zvenku na domě. A já si k sobě na víkend tedy nevezmu klíč od domu, ale klíček od schránky. Sice je naprosto nepravděpodobné, že zrovna večer z neděle na pondělí by byl poplach, ale co kdyby.
7) No a byl. A naštěstí mi klíč od domu nezapomněli hodit do schránky. Jinak by bylo trapný před policajtama otevřít poštovní schránku a nic a nedostat se do domu, kde je poplach.
Čau zwýře! ;-)
každý večera jedna veta? nohm. tak včera večer by to u mňa bola jedna živě sprostá veta: no kurwa! ;-)
a u teba som ako prvé prečítala: “vítr duje a my jdeme dál”
wellmi pekné.
SV
28 ta se mi taky líbí. Hrozně fičelo a my šly s kamarádkou přes kopec z Berouna do Nižbora.
27 :-)
To já šla kolem půlnoci z divadla a popíjení po divadle (bez večeře) a měla jsem hroznou chuť na párek a pořád jsem si na ulici nahlas říkala, že mám chuť na párek. Ale doma jsem ho neměla, tak jsem si dala krajíc chleba s paštikou a krajíc a půl s vajíčkovou pomazánkou a to bylo taky dobré.