KAŽDÝ VEČER JEDNA VĚTA:
Ta věta, která přijde. Dlouhá nebo jednoslovná. Šroubovaně odtažitá nebo živě prostá. Prostě věta. Nápad jsem přejala od zuzi a je to projekt Revolver Revue.
Tenhle měsíc jsem to roztřídila vizuálně takhle:
Vlevo – věty týkající se nějak mojí práce.
Uprostřed – věty týkající se mého vztahu k transcendentnu.
Vpravo – věty týkající se mojí osoby, školy nebo jsou jentak.
2.5.
Některé věci ze života jsou vysvětlené jen rámcově
a nejde čekat,
že výsledkem poznání
bude pavouk kauzálních vztahů,
že tohle a tohle vede k tamtomu, protože toto.
3.5.
SPOLUPRACOVAT
SE SKUPINKOU SYMPAŤÁKŮ
JE DOCELA POŽEHNÁNÍ.
sobota 4.5.
Dneska je myslím výročí, kdy před pěti lety umřela moje
krásná štíhlá milá černovlasá kamarádka s ušlechtilým profilem,
a já potkala krásnou štíhlou milou černovlasou ženu s ušlechtilým profilem,
a ukázalo se, že bydlíme ve stejné ulici a můžeme jít spolu někdy na Parukářku!
neděle 5.5.
BYLA JSEM V ROTUDNĚ
A ASI TAM CHCI ZAS.
6.5.
Díky malé skupince starokatolíků
mi začalo pro mě připadat uskutečnitelné věřit v Boha;
předtím to nešlo,
protože jsem na to šla pořád sama
– TO JE ASI TEN FÍGL!
7.5.
Co dávám druhému, můžu dát i sobě a vlastně už tím dávám i sobě;
a z toho teprve tvořím vztah k Bohu
– z toho vztahového,
co mi někdo dal
a co jsem dala já
a co dávám a chci dávat
společně;
nejde vztah k Bohu tvořit sám!
Dnes jsme Den vítězství
v Praze nechtěně slavili i připomínkou barikád na tramvajových kolejích:
10.5.
I S MALOU JEHLOU
SE DÁ UŠÍT VELKÉ BUBU!
(africké přísloví)
sobota 11.5.
Nevím, co je tak pozoruhodného na tom,
že chodím ve škole celý den bosa;
lepší než když jsem minule
ležela o přestávce s kocovinou na podlaze.
neděle 12.5.
NEDĚLI VĚNUJI TEOLOGICKÝM ČLÁNKŮM,
JEN KRÁTKÝM.
13.5.
.
.
.
.
.
.
14.5.
Z akrobatických čísel nového cirkusu
jde paradoxně pocit klidu
– asi že v něm musí být ti akrobati samotní.
http://www.jatka78.cz/cs/inscenace/sweat-and-ink
15.5.
Psychoterapie
je dobré povolání
– dává hluboká setkání s lidmi.
16.5.
Na závěr pracovního výjezdu jsme si pořádně zapěli
a je to fajn být spolu.
17.5.
Výstup o mně
z pracovního výjezdu, několikrát opakovaný, je,
že jestli někdo není servilní,
tak já.
sobota 18.5.
Rohlíky, koláče, bábovky, šátečky, saláty…
prostě bohaté občerstvení
pro celodenní seminář
“Postoj k bohatství a majetku v biblické perspektivě.”
neděle 19.5.
Stejně všechno záleží na konkrétních lidech,
vztahy a celý život;
nic jiného nemáme my konkrétní lidi k dispozici.
20.5.
Ten náš večerní projekt
je stejně super
– dneska jsme výtvarně zpracovali téma
divadelní publikum.
21.5.
Myslela jsem, že nízký tlak jsem měla jen zamlada,
ale mám dnes 98 na padesát něco
a tep také nižší – aspoň se neopotřebuju.
22.5.
Zase jsem se temperamentně podivila nad tím,
že někteří lidé nechápou střet zájmů resp. kontraindikaci,
i když se s ní setkají a jsou v tom léta.
23.5.
DNESKA MÁ NAROZENINY
bývalý kolega,
současná kolegyně,
Felix Slováček (říkali v rádiu)
a táta by měl 90.
24.5.
sobota 25.5.
Když nemiluješ sebe sama,
nejde dělat věci
s druhými a pro druhé
s takovou radostností,
zdá se mi.
neděle 26.5.
Najednou se stalo,
že hraju na violoncello v divadle
a jde to úplně normálně.
27.5.
Jak poznáte od sebe
cyklistu a violoncellistu:
CYKLISTA
MÁ ČERNOU ŠMOUHU
NA PRAVÉM LÝTKU,
VIOLONCELLISTA
BÍLOU ŠMOUHU
NA LEVÉM KOLENI.
28.5.
Dobrý,
stačilo si jednou přečíst,
co jsem si podtrhala v knize,
a mám za jedna;
ale nechci na to spoléhat,
to by byla past.
29.5.
Ve chvíli, kdy jsem si cestou domů řekla, že to nebyl marnej den,
přistoupil revizor,
já mu podala legitku
a on zjistil, že je třetí den neplatná,
a mám zaplatit pokutu 800 korun za jízdu načerno.
31.5.
Samozřejmě den před odletem
jsem musela k zubaři,
protože mě začal bolet zub.
.
Dala jsem se do čtení a hned u prvního záznamu jsem zmatena – píšeš, “Vlevo – věty týkající se nějak mojí práce. Uprostřed – věty týkající se mého vztahu k transcendentnu. Vpravo – věty týkající se mojí osoby, školy nebo jsou jentak.”
A první záznam je o škole a je vlevo. :o)
Snahu o udržení orientace, co o čem kam, jsem vzdala u druhého záznamu, který bych zprava přeřadila doleva.
17.5. – :-))
(Večeřím u toho a doufám, že další vlna bouřky zas nevyrazí elektriku.)
27.5.
Jen některý cyklista, třeba rulisa, protože na její sedmadvacet let staré kolo už nejde sehnat kdysi ztracená krycí lišta převodů.
30.5.
Téma i pro mě.
Ru,
1.5. patří doleva, to nemá nic společného se skolou. Ani s mým zaměstnáním, ale s prací ano. Sice ten seminář jsme dělaly s kámoškou zadarmo, ale aspoň jsme si vyzkoušely, že spolu můžeme spolupracovat, a to v budoucnu teda chceme za prachy, ne zadarmo, protože to je práce a nemalá.
2.5.
Nepatří doleva, to není pracovní, ale obecné, nezažila jsem to v práci a neříkala jsem to žádnému klientovi.
Celkem je to řazení fuk, v červnu jsem žádné neudělala, akorát jsou věty plné energie a sólového konání zarovnány na prostředek.
5.
Špatná formulace – špatně pochopeno.
Doleva nikoli úplně doleva, ale o jedno doleva, tedy na střed.
Omlouvám se.
23.5. by měl děda 91…
a umřel 21.5. pře 25 lety….
6 jasňačka : ) Aspoň jsem si to taky ujasnila : )
7 kecko
Taky 23.5., tak to zemřel poměrně mlád a vnuky měl taky poměrně mlád. (I když vnuky měl můj otec, když mu bylo pod padesát; akorát mně byly v tu dobu asi tři).
Hezký. Celý. Radostný, uvolněný, pohodový, teda až na ten zub a revizora :-) A já zase pro změnu ráda koukám na jiřičky :-)
a hraní na cello v divadle….hmm jsi dobrá!