“Priessnitzova pololázeň jednofázová a dvoufázová
Klient se nejdříve krátce předehřeje teplou vodou ve sprše, následuje celotělový ovin mokrým studeným prostěradlem s klidným ležením v zábalu, po prohřátí a zpocení následuje polokoupel v 35 °C teplé vodě s kartáčováním a polevy šíje, zad a končetin chladnou vodou. … “
Ha! Liško, ano, jak píšeš, není to zrovna veselý spot, ale bojuješ už tak dlouho, už se to musí safra zúročit! Jak je to v záhlaví blogu – zatím jsi schoulená ve svých bolestech, ale nastal čas (2. liška) se poohlídnout někam dál, někam jinam… na marodění hodit bobek… a pak už to budou samé radostné stojky (viz 3. liška) … A k tomu ti dopomáhej sám velký Profesor (fotkúúúúúú, sííííím..)
Taky mi pomáhalo si psát do deníku dny nebo aspoň půlden, kdy to šlo, protože jinak jsem měla pocit, že celé dva měsíce je úplně všechno špatně. Já teda nebyla tak statečná jako Liška, takže jsem začala brát antidepresiva . Už jsem byla z těch bolestí psychicky úplně v prdeli. Jo a koukala jsem na seriál Black books. Na cokoliv, co mě rozveselilo. Spotřeba teplé vody u nás je taky závratná.
Mrzí mě, že máš taková trápení, ale podáváš je skvělou formou, v tipnou, a jestli ti kreslení pomáhá se odreagovat, tak je to jeidně dobře. Rybky jsou boží komentátorky :)
Doufám, že aspoň něco zabere a příští díl bude plný zlepšováků. :)
Chudinko… :-( Nám teď v rodině ulehli s totálně roz… ehm, rozbitými zády hned dva lidi nezávisle na sobě. Akorát leží v posteli a vzdychají. Je to opravdu hrozný – a ty už to máš tak dlouho. K nevydržení! Ale rorýsi jako inverzní hlubinný ryby jsou kouzelný, to zas ne že ne :-)
Liško, moc na tebe myslím!
Všem moc díky!
Pomáhá mi, cokliv napíšete, i to, s čím vy se aktuálně potýkáte.
Já bych totiž ráda šla číst blogy, ale to se mi poštěstí jednou za několik týdnů, že na to mám zrovna fyzičku.
Soňo,
jo tos dobře udělala, žes antidepresiva vzala, když to bylo už moc stresový. Já bych je taky vzala, kdybych usoudila, že mi pomůžou. Myslím ale, že by to bylo v podstatě to samý jako bez nich, ještě pořád. Možná nemám pravdu – uvidím, co zítra řekne ten multitým za další postup. Pokud operace, tak to si myslím, že už je potřebovat budu, to by pro mě byla velká zátěž; to bych je potřebovala i na podporu spánku. Aby byl ozdravný. V současnosti spím vždycky jen pár hodin v kuse, tak tři. A další v ještě menších úsecích.
bo,
Priessnitze navrhla moje fyzioterapeutka obvodní, ta je super – myslela studené obklady (plus teplý přes to, jak to známe) na krátkou dobu. To je pro mě tak akorát. Něco intenzivnějšího totiž je už moc – jsem zjistila, v příštím komiksu – a hlavně intenzivní cokoliv je na mě moc, protože jsem rozlámaná celá, spíš potřebuju úlevu, být v klidu, jak to jde. Plyny dole ve střevě zvětšují napětí a pak mě všechno bolí, tlačí na tu dělohu a já nevím na co, asi na konečníkovou část střeva uvnitř, takže chodím často na záchod dělat i trpělivé polohovací neviditelné výsledky, které trochu uleví.
A roztrhla jsem si pyzamove kalhoty…no bodejt,to se dalo cekat…kdyz vidim ty slozite asany :))) Se tu tlemim od ucha k uchu,rozesmala jste mne,dekuju.Mam to tady u Lisky moc rada.Pavla
“Pokud operace, tak to si myslím, že už je potřebovat budu, to by pro mě byla velká zátěž”
Tak pokud myslíš operaci na zpacifikování toho zdivočelého nervu, tak toho by ses asi bát neměla, spíš přesně naopak.
Třeba se to (podle mého laického pohledu) ukáže jako nejrychlejší a nejúčinnější řešení a už jsi to přece před pár měsíci zmiňovala, že tu možnost nějaký lékař zmínil.
Co už může být horší, než to dlouhé čekání, že to nějak přejde samo?
Pavlo
:-)
Saule
ty myslíš případnou operaci plotýnky – kdyby se ukázalo, že jde o plotýnku. Já teď mám v hlavě spíš ty pánevníí orgány…
Ahoj, LIško, už máš za sebou to vyšetření? Držím všechny palce, ať jsou ty trable pokud možno snadno řešitelné a ať už to začne lítat podle plánu pro nejbližší možnou úlevu!
Psice,
vyšetření ano, ale jeho vyhodnocení ještě není, až v pátek 2.6.
Sbírám síly na to, co mi řeknou.
Držím palce Liško…
Když zkoušíš co by ti zabralo proti únavě a bolesti, nechceš zkusit metodu Vincence Priessnitze?
https://jesenik.cz/cz/volny-cas-v-jeseniku/402-priessnitzova-metoda.html
“Priessnitzova pololázeň jednofázová a dvoufázová
Klient se nejdříve krátce předehřeje teplou vodou ve sprše, následuje celotělový ovin mokrým studeným prostěradlem s klidným ležením v zábalu, po prohřátí a zpocení následuje polokoupel v 35 °C teplé vodě s kartáčováním a polevy šíje, zad a končetin chladnou vodou. … “
Ha! Liško, ano, jak píšeš, není to zrovna veselý spot, ale bojuješ už tak dlouho, už se to musí safra zúročit! Jak je to v záhlaví blogu – zatím jsi schoulená ve svých bolestech, ale nastal čas (2. liška) se poohlídnout někam dál, někam jinam… na marodění hodit bobek… a pak už to budou samé radostné stojky (viz 3. liška) … A k tomu ti dopomáhej sám velký Profesor (fotkúúúúúú, sííííím..)
Taky mi pomáhalo si psát do deníku dny nebo aspoň půlden, kdy to šlo, protože jinak jsem měla pocit, že celé dva měsíce je úplně všechno špatně. Já teda nebyla tak statečná jako Liška, takže jsem začala brát antidepresiva . Už jsem byla z těch bolestí psychicky úplně v prdeli. Jo a koukala jsem na seriál Black books. Na cokoliv, co mě rozveselilo. Spotřeba teplé vody u nás je taky závratná.
Mrzí mě, že máš taková trápení, ale podáváš je skvělou formou, v tipnou, a jestli ti kreslení pomáhá se odreagovat, tak je to jeidně dobře. Rybky jsou boží komentátorky :)
Doufám, že aspoň něco zabere a příští díl bude plný zlepšováků. :)
Chudinko… :-( Nám teď v rodině ulehli s totálně roz… ehm, rozbitými zády hned dva lidi nezávisle na sobě. Akorát leží v posteli a vzdychají. Je to opravdu hrozný – a ty už to máš tak dlouho. K nevydržení! Ale rorýsi jako inverzní hlubinný ryby jsou kouzelný, to zas ne že ne :-)
Liško, moc na tebe myslím!
Všem moc díky!
Pomáhá mi, cokliv napíšete, i to, s čím vy se aktuálně potýkáte.
Já bych totiž ráda šla číst blogy, ale to se mi poštěstí jednou za několik týdnů, že na to mám zrovna fyzičku.
Soňo,
jo tos dobře udělala, žes antidepresiva vzala, když to bylo už moc stresový. Já bych je taky vzala, kdybych usoudila, že mi pomůžou. Myslím ale, že by to bylo v podstatě to samý jako bez nich, ještě pořád. Možná nemám pravdu – uvidím, co zítra řekne ten multitým za další postup. Pokud operace, tak to si myslím, že už je potřebovat budu, to by pro mě byla velká zátěž; to bych je potřebovala i na podporu spánku. Aby byl ozdravný. V současnosti spím vždycky jen pár hodin v kuse, tak tři. A další v ještě menších úsecích.
bo,
Priessnitze navrhla moje fyzioterapeutka obvodní, ta je super – myslela studené obklady (plus teplý přes to, jak to známe) na krátkou dobu. To je pro mě tak akorát. Něco intenzivnějšího totiž je už moc – jsem zjistila, v příštím komiksu – a hlavně intenzivní cokoliv je na mě moc, protože jsem rozlámaná celá, spíš potřebuju úlevu, být v klidu, jak to jde. Plyny dole ve střevě zvětšují napětí a pak mě všechno bolí, tlačí na tu dělohu a já nevím na co, asi na konečníkovou část střeva uvnitř, takže chodím často na záchod dělat i trpělivé polohovací neviditelné výsledky, které trochu uleví.
A roztrhla jsem si pyzamove kalhoty…no bodejt,to se dalo cekat…kdyz vidim ty slozite asany :))) Se tu tlemim od ucha k uchu,rozesmala jste mne,dekuju.Mam to tady u Lisky moc rada.Pavla
“Pokud operace, tak to si myslím, že už je potřebovat budu, to by pro mě byla velká zátěž”
Tak pokud myslíš operaci na zpacifikování toho zdivočelého nervu, tak toho by ses asi bát neměla, spíš přesně naopak.
Třeba se to (podle mého laického pohledu) ukáže jako nejrychlejší a nejúčinnější řešení a už jsi to přece před pár měsíci zmiňovala, že tu možnost nějaký lékař zmínil.
Co už může být horší, než to dlouhé čekání, že to nějak přejde samo?
Pavlo
:-)
Saule
ty myslíš případnou operaci plotýnky – kdyby se ukázalo, že jde o plotýnku. Já teď mám v hlavě spíš ty pánevníí orgány…
Ahoj, LIško, už máš za sebou to vyšetření? Držím všechny palce, ať jsou ty trable pokud možno snadno řešitelné a ať už to začne lítat podle plánu pro nejbližší možnou úlevu!
Psice,
vyšetření ano, ale jeho vyhodnocení ještě není, až v pátek 2.6.
Sbírám síly na to, co mi řeknou.