Malé neuvěřitelné příběhy na cestě (2)

SOULADNÉ SOUHRY O VÍKENDU

mikul15-500

Jsem ráda, že se mi dějí další pěkné náhody-nenáhody. Nedávno jsem o některých psala v článku a komentářích pod ním. První prosincový víkend jsem měla velmi cestovní – spala jsem na třech místech, každou noc jinde, a synchronicity přišly až v neděli.

Minulý víkend jsme vyráběli adventní věnce a na pečení perníčků došlo o týden později tamtéž, až po návštěvě Mikuláše a jeho bandy. Neexperimentovala jsem při pečení, držela se našich rodinných perníkových tvarů. A řeknu vám, že nejradši mám chalupu – té se při převážení neulomí ocasní ploutev ani prasečí nožka. Někteří experimentovali s dinosauřími a soptíkovskými formičkami, mně už na kreativní nadplán nevystačilo těsto a to jsem ho měla kilo.

mikul16-500

Tentokrát přijelo i jedno z “našich dětí.” Oddílových. Od patnácti let jsme s hostitelkou, mou kamarádkou Lenkou2, vedly oddíl. Dnes už máme i několik “vnoučat”. Ozdobit si pár perníků přijela “naše” Helča. Znám ji už 20 let, ačkoli do oddílu přišla, až když mi bylo 20. Poznala jsem ji rok předtím jako holčičku, co chodila do 2. třídy a já byla její vychovatelka v družině. Je prima. Vůbec všechny ty děti byly sympatická čísla. Moje nezapomenutelně veselá životní etapa dospívání a samostatnosti.

Proč na to zavádím řeč – perníky byly na programu v sobotu; v neděli po poledni jsem už byla očekávána jinde, v městečku na jih od Prahy u kamarádky z psycho-výcviku. A Helči starší sestra bydlí ve stejném městečku! A Helča tam prý zítra možná také pojede.

mikul19-500

V neděli mám sraz v Praze na nádraží s Týnou a jedem za naší společnou kamarádkou z výcviku. Týna mi stačila říct, že má čerstvého přítele a ten bydlí ve stejné ulici jako mí rodiče. To by byla první koincidence. A hurá – přistoupila k nám do vlaku Helča! Další souhra. Helča a Týna jsou stejně staré. Paráda. Vystupujeme a kráčíme do kopce až k domu naší kamarádky. A k domu Helenčiny sestry – stojí totiž hned naproti.

Asi jste čekali, že se ukáže jako v šestákových románech, že naše kamarádka z výcviku je stejná osoba jako Helčina sestra, ještě k tomu je to macecha Lenky2 a zároveň moje adoptovaná učitelka dějepisu – ale to by bylo příliš. Přesto souhra ještě nekončí:

Vybalily jsme s Týnou pochutiny a víno – a naše lahve vína byly úplně stejné! Při dnešní široké nabídce chlastu taky docela pozoruhodná shoda. A že na stole stál stejný hrnek, jako mám doma a který mi dala Lenka2,  to už jsem zjistila na jaře.

5099578191_9080447059_z

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Co Liška a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

46 komentářů u „Malé neuvěřitelné příběhy na cestě (2)

  1. … a příště si, přátelé, povíme, co se naopak sype a jaké průšvihy letošního prosince máme už za sebou a jaké před sebou.

  2. Žiješ nadprůměrně naplněným a tvořivým životem. Ty toho chlapa fakt nijak extra nepotřebuješ. :-)
    (Jen trochu, jasný. :-)

  3. Čáááu ru,
    nojo, já nestíhám ani to všechno, co bych chtěla dělat jen sama a co bych mohla dělat, jen to nejde všechno stihnout, nejde každej den pracovat, vzdělávat se dál, hrát na pár nástrojů jen tak pro srandu, kreslit, to všechno zaznamenávat do blogu a šikovně to propojit s chlastačkama s kamarádama z různých skupin…

  4. Mňam! Hned bych slupla perníčky a zapila Gewurztee! Já se letos pustím do lineckých, protože je to jediné, co bude umět i Žmur a neposeru to (no, nikdy neříkej nikdy, ono se stačí zapomenout, až budou v troubě, že.) Díky přítomnosti Žmura nebude o dinosaury a auta nouze. A naposled jsem pekla asi 4 roky zpátky, kdy jsme s kamarádkou jednu adventní neděli věnovali rumkoulím a konopnému cukroví. Obojí chutnalo prostě strašně, ale na to odpoledne moc ráda vzpomínám:)) Trousili se za námi totiž i různé další návštěvy “na chvíli” a pak nemohly odejít:)

  5. na pernicky jsem si donesla recept a teprve se chystam. co se tych konopneho cukrovi… i by me zajimalo jak na to. aby to dobre chutnalo, nejen vonelo :-)

  6. ratko, to právě neporadím, to naše teda ani nevonělo – bylo to strašně těžké, olejnaté, nazelenalé:) Ale rozhodně po něm všechno vypadalo daleko víc akčně a vánočně, než je obvyklé a to se po talíři snědených sebelepších vanilkových rohlíčků říct nedá;)

  7. ratka: ale tipla bych hodně vanilky, koření, rumu. Něčím to zlehka přerazit. Ale zas bacha, aby to nebylo moc dobrý, on je to takovej dobrej kontrolní mechanismus, když se potom člověk musí ošklíbat.

  8. To jsou dobrý fígle – nazelenalost a olejovitost jako kontrolní mechanismus!
    No… když je člověku špatně a je nazelenalej a olejovitej v obličeji ( a ošklíbá se:-), vlastně je to taky dobrej kontrolní mechanismus: žádné svody se nekonají.

  9. 2 ru,
    sotva jsi řekla, že toho chlapa ani nepotřebuju, můj soused mi opravil internetové připojení, odinstaloval starou wifikartu a nainstaloval moji novou malou výkonnější, kterou jsem si původně koupila zároveň s notebookem, ale pak musela nainastalovat tu starou, protože notebook si s novou nerozuměl, nebyl kompatibilní (jo, to bylo v posledním dílu komiksu Skunk a Chřestýš). Dokonce jsem odtáhla notebook (je hrozně těžký, prakticky nepřenosný :-)) tehdejšímu našemu ajťákovi v práci a ten mi potvrdil mou domněnku a řekl, že s novou wifikartou to nejde dohromady.

    Ňáký hovno, sousedovi to jde!
    Ke všemu se zvýšila četnost erotických narážek a nedostatku sexu v naší kuchyni.
    Jó, hlavně se nenechat zlákat a neprověřovat vzájemnou kompatibilitu, dokud je ve hře vytoužená nedostupná kýžená dáma sousedova srdce číslo jedna.
    Jednou jsem něco řekla jiným tónem než záměrně jednoznačně kamarádským a nesvůdným a nějak se nám to tady možná zahustí. Hoho. Klid. Nic neiniciovat. Vytrvat na svém.

  10. Proč na ně nejvíc funguje imidž nedostupnosti…?

  11. Já, očividně dostupná, očividně letos na vánoce budu bez pečeného cukroví, protože k podobné úspěšné opravářské činnosti stran mojí elektrické trouby očividně nikoho (zejména konkrétního) neinspiruju.
    No nic, jdu radši spát.

  12. Jasně.
    Tak ať nekecají, že jim jde o vztah, a nestěžujou si, že ženský jsou bestie, co je dycky přechčijou.

  13. Ještě jste neskončili v posteli ?
    ? Teplej ?
    ? Nemocnej ?
    :)

  14. 16 Jake,
    :-))
    Myslím, že je zdravej jako řípa. Už se asi začíná poohlížet po někom do postele.

    10 ru
    a nefunguje to jen na některý typ?

  15. Jo, je pravda, že jednoho, na kterýho to (takhle zbytečně) nefungovalo, znám.

  16. a není to spíš tak, že dlouhodobá nedostupnost prostě odrazuje. prostě jako cokoliv čeho už je moc?
    jednoduše tenhle hrad je nedobytný, no, co no, tak zkusíme jiný :-)

  17. 19
    Ne, Barčo, to se hraje jako hra na stín. Musíš střídavě povolovat a pak zas házet zpátečku. Tím udržuješ tah. Jako rybě na vlasci. Když jim půjdeš naproti, uplavou ti. Přestaneš pro ně mít to vzrušení ze získávání zakízaného území.

    Ale když se to naučíš, nesmíš jim nikdy říct, že ti, se kterými to k jejich radosti hraješ, pro změnu nemají valnou cenu pro tebe. To jsou jen šukací záležitosti. S kým tohle musíš hrát, aby u tebe byl, s tím nemá smysl nic jinýho.

  18. 20. ja to beru asi moc normalne, teda tupě. prijde mi ze je to normalni instinkt. Podvedomi veli muzi, ze si ma vybrat zenu tezko dobytnou ale vysoko cenenou ostatnimi muzi. Jakoze vsichni by chteli ale jen on ji dostane… A ona mu musi dat pocit exkluzivity. Jakoze i kdyz mohls mit kohokoliv, vybrala si zrovna jeho… protoze zrovna on je nejlepsi.

    a neni to manipulace. obyc. priroda.

  19. mohla… ne mohls. je to priroda, teda ten mechanismus.

  20. 20 ru
    přesněéééé – to jsem psala v předchozím komentáři, ale pak smazala s ohledem na to, že bych to psala o té jedné ženě, kterou vlastně neznám.

    Přesně to je výstižnější, než jsem dokázala vysvětlovat:
    “Musíš střídavě povolovat a pak zas házet zpátečku. Tím udržuješ tah. …
    … nesmíš jim nikdy říct, že ti, se kterými to k jejich radosti hraješ, pro změnu nemají valnou cenu pro tebe.”

    Několik dní (nebo jiný nepsaný nejvhodnější čas) házet bobek, nic není dost dobrý, pochybovat o tom druhém, nejlépe si ještě přisadit a kritizovat za prkotiny, pak chvíli čekat, až se mu to rozleží, on se tím bude pořád zabývat, bude mu to šrotovat, bude přemýšlet, žes ho zase sprdla a teď se neozýváš a neodpovídáš a on neví,na čem je, načež ve chvíli, kdy on si začne říkat: Tohle už mě nebaví,ona mě asi nechce, ona nic neudělá pro to, aby změnila to, o čem pořád jen mluví a chce to ode mne, já jsem za debila … v tu chvíli, kdy on má cuky, musíš se zase najednou ozvat s něčím milým,nejlépe, že chceš s něčím pomoct, něco sehnat, někam dovézt, něco zjistit … a on naskočí a může se přetrhnout. A ona nemusí nic. A tak dokola.
    Takhle to funguje.
    Krásně.
    Jenže ne mně, já jsem spíš ten debil. Ale jen v mírném vydání a ne tak dlouho a ne v mužském provedení …

  21. 23
    Taky jsem debil.
    Hrát to umím, ale nevydržím.
    Ztrácím pro sebe na ceně současně s protihráčem.

  22. 24, 25 to co popisujete je jen hra a treba tuto hru nehrajete rady… nekoho bavi a nekoho nebavi.

    ale podvedome reakce podle me jsou … teda vychazejici z prirody a v pozorovane v prirode. ze muz chce mit kvlaitni samici ale aby mu ji neosu..ali vsichni (kdyz je tak kvalitni) a proto ta samica mu musi nejak naznacovat exkluzivitu. Jkaoze je nedobytna… totalne nedobytna ale zrovn apro nej jedineho udela vyjimku. To funguje celkem dobre na nejnizsi pudy. Teda na muze ktery chce vztah a nikoliv jen zabavu.

  23. 20. nojo no, takže vlastně o ničem…. (druhý odst.) prostě jen hra, “jako”. a dál nic.

  24. když jsem psala tu 19. pochopila jsem že kamarád Lišky je už znavenej z toho dobývání, spíš to na mě dělá dojem, že dotyčná slečna o něj vůbec nejeví zájem a tak kamarád je z toho trochu neštastnej a tráví večery s kamarádkou Liškou…nevím, nechci soudit, neznám. kamarád Lišky nevidí co má vLlišce ale má představy o ideální slečně, která vlastně s ním vůbec není, neexistuje, jen v jeho ideálních představách hlavě. protože kdyby skutečnš ta slečna pro něj byla ideální – netrávil by čas s Liškou, ale s tou slečnou….

  25. imidž nedostupnosti – jako namlouvací taneček ano, ale tady mi to nepřijde jako imidž nedostupnosti, ani jako namlouvací taneček dvou lidí, ale prostě ze strany té slečny – úplný nezájem.

  26. 26
    Jasně že podvědomé reakce tam jsou, přesěn ty, co popisuješ. Tu hru hrajou ženský, a hrajou ji proto, že vědí, že chlapi takhle fungují. A chlapi jsou natolik slepí, že si neuvědomí, že právě ta samice, co to na ně takhle dobře hraje, velmi často právě naopak nejlíp dá komukoliv. Páč v tom prostě umí chodit.

  27. 28
    A pak jsou muži, co to potřebujou střídat. Třeba i jen ten záíjem o nějakou slečnu či paní, ne nutně až do konečného završení (ale když je, tak to neodmítnou). Tak nějak relaxačně. :-)

  28. 31. existuje spousta ruznych variant… :-) bavime se o vztazich ktere dlouhodobe funguji
    muz skokan co od sve zeny nikdy neodejde, donasi ji modre z nebe jen proto ze mu vytvari domov a ze s nim zustava
    zena skokanka, co vytvari v muzi dojem exkluzivity a vernosti, on ji nese modre z nebe
    muz i zena chtjei mit klid a tak jsou si verni i se jeden o druheho staraji. mu znemusi hledat sex a zena ma oporu
    oba dva v3eodu otevreny vztah takze otevrene sexuji ruzne a zaroven se vraceji zpet etc etc

    podle me vetsine nakonec vyhovuje varianta tri… ale tase usadi az casem, nechcou ani jeden sex jinde… to Doma Jim staci, a vzajemne se podporuji (nevynaseji ven ani penize a ani pozornost) Drzi Energie pohromade. Vsecky ostatni jsou vztahy jsou rozptylne a tudiz se mohou lhce rozpadnout protoz ese Energie rozporstiraji smerem ven….

  29. chcu tim rict ze stridavi muzi a stridave zeny musi pocitat s tim ze vztah je tim vazne ohrozen… jakmile se otoci pozornost smerem ven ze vztahu

  30. 33. Jsi Ratko jediná žena, kterou znám, že jsi nemusela zažívat nevěru – ani svou, ani svého muže. nevěry nejsou nic zlýho, není to nutně o špatných lidech, ale spíše o nepochopení, prostě mají pocit, že se jim něčeho nedosává a potřebují to – tak si zatím jdou.

  31. nevěry, nebo střídání partnerů – je vlastně hledání něčeho co mi chybí. nebo nepochopení , proto se to děje. je to cesta určitého vnitřního vývoje, než mi něco dojde a nebo ta najdu, kde jinde, než v sobě.

  32. 34. to nemuzes vedet … co jsem zazivala. ja …ci ten druhy. to co pisu je jiz vysledek souziti… vztah prochazi krizemi, kdy podle me se deje uplne vsecko a bud otvztah ustoji nebo neustoji. pricem pokud ano, tak obe strany naleznou ve vztahu klid. a to je ta varianta klidova.

  33. no jasně, že tě neznám a nevím to, ale ta 33 tak prostě působila a působíš tak, žes tím nemusela procházet. a ano jak píšeš, je už výsledek nějakého vnitřního vývoje.
    tohle téma u Lišky co jsme načali, se ale právě netýká dlouhodobého vztahu. je to na začátku, taková ta určitá nevědomost – slečna je nedostupná a v realitě není a chlapec si myslí, že je pro něj ideální – přehlížení reality.

  34. 38. Nektere veci jsou proste tabu… takhle to citim, ze jak muz tak zena si je vemou sebou do hrobu. Je to veci rozhodnuti a priorit. Jestli se rozhodnu pro vztah, rodinu… tak jak muz tak zena by nemeli partnera svojimi bokovkami otravovat a predvadet je.. Protoze v Moment kdy je nevera na stole tak silne narusuje. vim ze to neni fer a ze to neni cestne, ale co je jen fer? kazdy dela chyby…

  35. chci tim rict, ze kazdy ma Maslo na hlave… ale nakonec rozhoduje to dulezitejsi, kdyz ma treba dvojice deti, zajmy… urcite plany do budoucna tak je uskutecni a odskoky se stanou meine dulezite. teda rozplynou se jak para nad hrnecem jak se hromony sklidnuji. a stary par zu stejne nic moc nesexuje. takze nakonec ve stari se vsecko srovna. ale znam pary, kde muz odskakoval do vysokeho veku a byl sve zene neskonale vdecny…. ze si ho nechala. ze zustala. a ziji Pekny podzim ziovta. on adela ze nic nevedela a tak….

  36. ta,tak.
    To jsem znal jednoho,co měl krásnej vztah,jednou jedinkrát si odskočil a ještě ho nenapadlo nic lepšího,než se k tomu doma provinile přiznat.
    Sice se nerozvedli,ale už to nikdy nedal dohromady tak jak to bylo.
    Takže “zatloukat,zatloukat,zatloukat”

  37. urcite existuje nekdo, kdo nikdy nepodvedl v sexu … existuji i lide co nikdy nesoulozili treba… a tak. ale ono se to moc precenuje… tyto veci. lepsi je se venovat i jinym vecem nejen kdo s kym a kolikrat. a lhat a podvadet lze stokrat za den. v myslenkach i slovek a jen slabost ci zbabelost brani v uskutecneni, v jinych vecech. nekdo si mylsi ze on nikdy…. si neodskocil a ze to neco extra, ale to taky nic neznamena… jen prazdy vzduch

    clovek dozene pokazde jeho vlastni blbost. nevedomost. za blobst je clovek trestan…. nikoliv ze si nekam odskocil nybrz ze z toho zblbl :-)

  38. 29
    to je první dojem asi u každýho – ale nevíme, neznáme celý kontext apod.

    takže 28
    bych se vyhnula spekulacím, nemají žádnou výpovědní hodnotu, pokud se bavíme o těch konkrétních lidech, z nichž vy neznáte ani jednoho a já jednoho.
    Ten člověk by nedělal, co dělá, kdyby mu za to dáma jeho srdce nestála, kdyby neměla nemálo jiných předností, které dotyčný přesně chce a které mu sedí jako nikdy jindy.

  39. ratčiny
    32, 39, 42
    Tak tak. Však už jsme o tom mluvili několikrát.
    (Což neznamená, že když skutečně dojde na věc, že by snad bylo snadný to ustát.)

  40. 43. ano, kazdy je souborem vlastnosti. nektere vyhovuji vic a nektere mene nebo vubec. staci fakt… ze ja chci a ten druhy taky . a to samotne je dostatecny duvod.

  41. 45. kdyz jeden pak nechce… tak je vztah stejne neudrzitelny. a je jedno jak si to zduvodni, tyhle dve polohy ve vztahu je treba videt… ze bud chce nebo nechce. vic v Tom podle me neni. Pokud chce tak ustoji i neveru, i to ze ten druhy treba chlasta ci psychicky onemocni, proste s nim zustane protoze chce. A kdyz nechce…. tak odejde i kdyz ten druhy je treba “bez vady”.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *