SEN V PONDĚLÍ 28.1.2013
Obama si mě oblíbil. Dal mi i pusu. Jsme si blízcí, máme se rádi. Žádnou nevěru ale ani jeden nemáme v úmyslu. Hřejeme se vzájemnou příjemnou náklonností.
Právě ubytovávají jeho s manželkou a mě taky někde na výjezdu v domě na venkově, jdeme po pěkných dřevěných nových schodech dolů. Ubytuji se – hlavně nenápadně! :-) – v místnosti blízko prezidentského páru; držím se v jejich blízkosti, aby to klaplo, o čemž ostatně není pochyb. Sedíme během ubytovávání na zahradě toho domu u stolu na trávě, svítí sluníčko, usmívám se, je mi příjemně, mám radost, jsem spokojená.
Asi mi ty prezidentské volby už vlezly na mozek – a nejen tam – a ještě se přidala omnipotence, když i ten Obama mě chce mít nablízku :)
Co mi sen připomíná, co mě napadá:
Sedět u stolu na trávě na zahradě na sluníčku a cítit se příjemně – jednak se mi vybavuje třídenní návštěva Berlína s klienty (která se odehrála třikrát), kde jsme byli ubytovaní v nově udělaném suterénu nádherného art-deco činžáku s východem na zahradu. Tam jsme snídávali, ach! Zadruhé s Akčním Hrdinou jsme u něj také dlouze snídali u stolu venku na trávě, svítilo sluníčko, vosy lítaly … to bylo taky moc hezký.
Téma prezident. Jsem radši, že byl zvolen předvčírem Zeman, než kdyby to byl Schwarzenberg. Takže snová spokojenost to může vyjadřovat. A Obama je tam asi z povrchních důvodů – že by bylo hezké, kdyby náš prezident vypadal spíš jako Obama :)
Spokojenost. Volby v sobě vyřešené. Žádný náznak pochybnosti, lítosti, sebezapření, viny – super!
a když se probudíš, zjistíš, že na hradě v louži becherovky sedí sebestředná ropucha
4. :-)))
Tohle je hezký sen. Mně se občas také zdávalo, že si mě ve snu oblíbili moji oblíbenci a taky to vždy provázel takový hřejivý pocit, jen tam málokdy byla spojitost s něčím aktuálním.
Vzpomínám si, že jednou mě obsah toho snu i překvapil – to když si mě za manželku bral Jeremy Clarkson, padesátiletý Brit, který je nejznámější kvůli moderování srandamotoristické show Top Gear (Jeremy je vtipnej a sympaťák, ale nijak mě nepřitahuje, Top Gear sice vidím ráda, ale nijak ten pořad nevyhledávám a celkově jsem to nějak vůbec nepochopila :)).
Barčo,
no, teď na začátku prac.týdne se dostávám trochu do diskuse nebo i konfrontace s kolegy, takže včera večer doma v posteli jsem se přistihla, že dost to volební téma ještě sjíždím, že v něm jedu i ve chvíli, kdy čtu knihu na úplně jiné téma. Nojo, mohla jsem od sebe čekat, že jakmile se do něčeho položím, chvíli mě to drží a můžu to využít k získání informací a diskusím. A že rychle z toho vyletět a věnovat se plně něčemu jinému mi nejde – to jsem už mohla vědět předem! :-) Jó, už se začínám těšit na další setkání (tentokrát jen víkendové, ne týdenní) psychoterapeutického výcviku, v půlce března. To se mě zas bude držet něco dalšího, to bude tóčo.
extláčo 4
no to je taky docela výstižné.
Však jsem k těm volbám radši nešla, volila jsem v prvním kole a být dotlačena vybírat z nějakých dvou zbytků, to ne. To jen kdybych chtěla zabránit tragédii – kdyby např. postoupil jeden z těch dvou kandidátů a proti němu nějakej starej bolševik nebo mladej nácek…
dewberry,
tak to je podobný, protože mě Obama taky nepřitahuje, je moc hubenej :)
Ještě že máme hřejivé vztahy a hřejivé snové vztahy, hurá.
všecky blogy jsu plné prezidenských voleb a poprezidenských splínů a já nevím co k tomu dodat.
Takže to zkusím se svým snem, který byl tak absurdní že nad ním furt kroutím hlavou.
Zdálo se mi dnes v noci že jsem se vzbudila v posteli a cítila že se něco dere na svět ze mne. bylo to puzení jkaobych rodila. když jsem si tam šáhla tak jsem cítila něco tvrdého a napadlo me: rodím. a v tomhle věku. už je pozdě. asi je to mrtvé. a rodila jsme dál a porodila jsem kosti. vypdalo to jako bederná kost z pravé části. aještě nějaké menší kůstky a říkala jsem si . jak budu chodit když jsem porodila kus pánve? tak jsme se zkusila postavit a v poho. normálně jsem chodila. a maminka se na mě usmívala říká. neboj, ony dorůstají znovu.
To je celé. bylo to tak intenzivní že si to přesně pamatuju. byl to zvláštní pocit. tkaový zkoumavý. rodila jsem víckrát ve snu, krásné miminka které jsem si nosila v náručí. ale tohle?
Zvláštní. Ale neboj, dorůstají znovu.
Jako když had svléká kůži nebo rakovi roste nový krunýř, tak tobě nová páteř?
ale jen spodní část :o)
(Národní) Obrození pánve.
“… neboj, ony dorůstají znovu.”
Připomnělo mi to včerejší debatu u Ru. :-)
barčo,
tu právě pročítám.
… a vůbec mi ji to nepřipomnělo. Asi že jsem nebyla přímo při tom, ale dočítala až o den později.
Mívám sny s podobným pocitem blízkosti k někomu, s někým – ráno pak jen žasnu, kdo to byl. Žasnu i teď, když si některého z nich vybavím.
Mirko,
nemá na to vliv menstruační cyklus? Zrovna jsem si totiž uvědomila, že v době před / na začátku menstruace mívám jiné sny než obvykle – častěji v nich vystupují chlapi nebo chození s nimi. A někdy i s černou pletí, což se stává zřídka, ale výhradně v tom premenstruačním období. No a ten Obama tomu odpovídá! :)
Obama – sen menstruujících žen! :-) by mohl mít reklamu na předvolebních billboardech.
Bolí mě břicho celé dopoledne. Asi si prášek vezmu – nemůžu se soustředit na žádnou činnost. To bych musela dva tři dny nechodit po schodech, nikam nejezdit, nenosit nákup, ani zkrouceně nesedět, spíš ležet v posteli, nemuset číst ani psát ani poslouchat, co kdo říká, aby to šlo v klidu bez prášku.
A to by zas bylo trochu nudný, jen mít puštěné rádio a občas si prohlídnout nějaké obrázky v časopise … i když něco vystřihovat a kreslit a tvořit, to by část času šlo, to by nebylo marný :-)
13. Líšo, v pohodě. :-) Mě nabíhají někdy různě volné asociace, při čtení článků…
Někdy to rezonuje s nějakým tématem přímo ve mně, jindy se to týká úplně něčeho jiného a díky nějakému detailu se mi propojí tak úplně dvě zcela nespojitelné věci….Omlouvám se za svoji nesrozumitelnost. ;-)
Barčo,
jo, to se propojuje, zvlášť v podobé náladě, která je přítomná, asi.
Liško, tenhle cyklus má podivný vliv na ledacos, a ledacos má vliv na sny. Takže nejspíš to tak bude.
Taky mám před. A dneska nad ránem s emi zdálo, že byla nějaká charitativní akce, cosi jako ples, na které jsme prodávali puding v keramických pohárech, vysokých a elegantně zvonovitě úzkých, některý byly celý hnědý a některý různě hnědo-něco pruhovaný.
Napřed to vypadalo, že skoro nikdo nepřijde a že nám těch pudingů hromada zbyde. Pak se pomalu začli trousit lidi. Plácala jsem se jen tak po sále, zatímco hrála mauzika a někteří lidi už tancovali, a že budu fotit, a najednou jsem dostala hroznou chuť na ten puding. Nechtělo se mi zpátky do kuchyňky za okýnko, byl tam stůl, u něj nikdo, ale na něm nechanej jeden puding, ta chuť byla ukrutná, ž sjem ten puding popadla a – mňam – snědla. Až pak ěla do kucyňky, abych na ten stůl dala puding jinej, než skončí tahle série tanečků a lidi si pudou sednout. Jen jsem si říkala, jestli to projde, dkyž já jedla z hnědýho pohárku a v kuchyňce už asi byly jen pruhovaný.
Jenže ouha, lidí se asi najednou přihrnulo nějak moc. Pudingy už nebyly. Ani pruhovaný.
Stála jsem tam jak puk a hanbou byhc se propadla.
Sežrala jsem někomu jeho puding. Na kterej s etěšil. A žádnej mí tnebude.
A ještě hůř mi bylo, když jsem se přištihla, že dumám, jestli mám jít k tomu stolu, za těmi lidmi, co si tam přijdou sednout od tanečků, a dát jim za ten puding zpátky peníze, nebo jestli s emám tvářit, že se to vůbec nikdy nestalo, nikdy jsem tam nebyla, sežral to někdo jinej…
Budík spásný, nebyla jsem nucena se rozhodnout a konat.
Pudinková prekérka.
Menstruační a slapové jevy a hlad po pudingu si žádají svoje. Dnes sem dám první část mého dalšího nafoceného notýsku – na téma ženskost.