JSOU DOBRÉ, JSOU SLADKÉ, JSOU JAKO MED…
Když jsem byla malá, máma dělala párkrát pampeliškový med. Trhaly jsme pampelišky na chalupě a pak doma med vařila a nalila do skleniček. A nezavřené nechala chladnout. A odešla do pokoje. To byl můj čas! Natáhla jsem se, abych dosáhla na linku, a ublízla jsem z každé ze skleniček. Abych empiricky potvrdila, že ze všech chutná stejně.
Netušila jsem, že se dělá i med sedmikráskový. Narazila jsem na něj v pondělí na blogu Pavly Studihradové. A hned jsem si řekla, že ho musím mít. Natrhala jsem na zahradě v práci sedmikrásky. 500 kvítků to mělo být. Nepočítala jsem je, odhadla.
To bychom měli. A jde se domů. Neměla jsem citrón a nešla cestou kolem obchodu, tak jsem použila trochu kyseliny citrónové. Tři čtvrtě litru vody a zahřát a odstavit. A nechat 24 hodin louhovat.
Podle poznámek mojí maminky, vepsaných do příruční malé knížky (ing. Václav Krejčík, Dagmar Černá: Malý herbář léčivých rostlin. Avicenum, Praha 1973), by měly sedmikrásky působit na kašel a záněty. I zevně. Ale med zevně používat nebudu. Medvídek Pú by to taky neudělal.
Během 24 hodin louhování se ukázalo, že nová kolegyně sedmikráskový med už dělala několikrát. Prý napoprvé byl jako beton, asi ho vařila moc dlouho. Tak na to si musím dát pozor! V návodu stálo vařit asi 2 hodiny do zhoustnutí.
Ale popořadě: Napřed přecedit přes plátno a vymačkat. To je raz dva. Nachystat si skleničky. Vymyla jsem je vařící vodou. Do přecezené sedmikráskovody přidat tři čtvrtě kila cukru. Aha, mám jen půl kila, zbytek dorovnávám hroznovým cukrem v prášku.
A vaříme.
Mezitím si dám večeři – je čas na něco menšího.
A medu dám jen hodinu a šup s ním do sklenic.
Zůstal tekutý, samozřejmě. „To se dalo čekat,“ řekl by Ijáček, „a jestli nepůjde mazat na rohlík, nesvalujte to na mne.“
Bude se jíst po lžičkách. Přímo z užitečných nádob, v nichž je uskladněn. Nebo se hodí do čaje. Zajímavé je, že jsem den poté, což je dnes, viděla recepty na sirupy a byl v nich cukr v totožném poměru s vodou jako v receptech na med. Vtip je zřejmě v délce vaření. Sirup hodinu, med dvě a více. Příště budem vědět. Ještě toho letos pokvete dost!
Má sedmikrásně vykvetlá hruď se dme hrdostí, že jsem vyslyšela svou chuť poskakovat v kuchyni a něco zavařit. Jenže jsem si poskočila moc a z košíku mi vyskočila jedna sklenička medu. A rozbila se. Ta srnčí.
V paštikách se jeden nevyzná.
* * *
P.S.: A s etiketami se neobtěžuj, prosím.
.
to zní zajímavě :-) A jak to chutná?
pro mě inspirace.
Chutná to jako nakyslej med. Chuť je taková jednoduchá, ne tak zajímavá jako u opravdového včelího medu.
to bude tou kyselinou…letos možná zkusím šťávu z bezových listu – bazovicu :-)
Maminka dělá pampeliškovej, ale ty sedmikrásky do něj přidává taky. Je to o něco zajímavější chuť než jen pamepeliškovej nebo jen sedmikráskovej.
Já teda nemusím ani jeden, a to ani když ho udělá někdo jinej.
Ale občas mám možnost se přiživit na pravým medu včelím, ochuceným výtažkama z bylin, třeba z rakytníku, a ten mi chutná hodně.
ratko,
šťávu z listů?? To neznám!!
Já dělávám každý rok šťávu z bezových květů, v práci.
Jednou jsem dělala likér z bezinek. Doma. :)
ru,
nojo, ten včelí je jedinečnej! Ochucenej by mohl bejt super.
5. už mi hrabe :-) z květů… myslím květy a napíšu listy. je to se mnou mentálně furt horší. blbnu. kdybych to nenapsala, hádala bych se do krve že jsem to řeka správně :-)))
Ještě k té šťávě z květů bezu, jak ji děláš? My doma tradičně jako limonádu… nechá se to nakvasit až se nadělají bublinky a pak se to slije a vypije (do týdne) jinak se to zkazí
Já jdu dneska taky na bez! Jen mi připadá, že po týdnu už je to spíš bezinkový víno? Že se dá udělat něco i ze sedmikrásek mě překvapilo. A taky sbírat jich 500 si představuju jako úkol na celej den, ale Liška asi našla sedmikráskové úrodné loviště:) O víkendu jsme byli na výletě a házeli po sobě svízel – teprve doma jsem se k němu dočetla, že je to taky léčivka. A zabírá dokonce i na tanec sv. Víta:)
8 svízelí je hodně. pila jsem ji když jsem měla nemocné ledviny. i s březovým listím :-))
7 ratko
tak to mi prosímtě napiš recept – to dělávala moje babička (a Žirafka, žejo, ruliso, tím jsme si s ní připíjely!), ale já ne, já mám recept na sirup zase od tchýně (ale dělám to od oka). Sirup chvíli vydrží, když je lahev plná a nenačatá, a může se dát i do mrazáku.
Napíšu ti svůj recept na bezovej sirup sem, až přijdu domů, teď ho mám tam. Je to zastudena.
8 psice
ó, zabírá dokonce i na tanec sv(ízelného) Víta!
Svízeli děti z oddílu říkaly „lepík.“
O tom si musím taky něco přečíst, ten by byl v dosahu. A jitrocel!
A teď mi došlo, že mám v angličtině nějakou knihu doma o bylinkách (hodně jich má máma, ale nemám je tudíž u sebe).
10. našla jsem odkaz… v tom duchu :-)
http://www.recepty.cz/recept/bezinkova-limonada-4780
ona se někdy povede a někdy ne. začetla jsem se trochu na internetu a prý může být důvodem samotna baza (bez). Že třeba je navlhlá neb již napadena něčím a fermentace se nepovede… místo správného nakvašení začne plíseň. U mě se tak jednou totálně nepovedla, zhnědla a shnila.
Díkas!
Na bílý černý bez teprve dojde.
Letos mám zase po několikaleté pauze něco sbírat, sušit, zavařovat, hurá. Už se těším na marmeládky.
Napřed asi vyhodím osm let staré šípky naložené v alkoholu (ale už z něj vyndané) od kamarádky a starou meduňku. Tím získám dvě velké sklenice …
Dobrý jsou i likéry – sestřenka ze Šumavy mi dala recept (ale už si ho moc nepamatuju) na velmi chutný likér, zkoušela jsem ho:
vodka, med, citron a ještě něco, asi jakákoli bylina, to už nevím a postup taky ne, ale to se poddá!
Jo, to mám letos po dlouhé době taky!
Po mnoha mnoha letech…
Akorát na ty sirupy a limonád ymoc nejsem, těším s ena vaření marmelád a kompotů, už vím kde přijít tady v okolí ke třešním, kam do staré zahrady na jabka a hrušky, kde rostou černý jeřabiny… A dokonce jsem odhodlaná letos obětovat jeden víkend i na spoluúčast při rodinné sklizni na bývalé babiččině, nyní tatínkově latifundii. Těším se na to.
mam rada med od znameho vcelaře, takovy ten kremovy… bílý. namazat na chleba třeba.
mám ráda marmelády co si dělám sama nebo od maminky merunkovy, angrestovy, ostruzinovy a vida od maminky i vyborny šípkový. ten jsem snědla sama – ostatním nechutnal. dávam si je do bílého jogurtu nebo na chleba.
nemam ráda jakékoliv lektvary a úplně úplně nemám ráda cokoliv naložené v cukru nebo v alkoholu. To mi nechutná vůbec.
Sirup bezový využijeme v práci. Je dobrej i do čaje, ale jinak já sladký nápoje nemám obecně moc ráda. Pivo nenahradíš. Ta šumivá bezová limonáda je OK, ta má v sobě alkohol.
Takže by to chtělo pivo (příbuzní na Šumavě si ho vaří!)
a nějaký likér.
Marmelády jsou bezva, ale taky je moc neuplatním – ted jsem načala nějakou, co mi ležela v lednici rok a půl. A bude ležet dál.
Takže čatní. K masu a ke klobáskám! To už jsem jednou kdysi dělala. A toho sním fůru.
Už mi z toho pomalu vylejzá plán:
čatní hodně pro mě, marmelády a med jako dárky, pivo zjistit, likéry udělat.
Věděla jsem, kde jsou hrušky. A ty mám ráda. Možná tam je i jiný ovoce, ale už si nepamatuju, jaký. Každopádně tam vyrazím dřív než na hrušky a budeme vidět. Špendlíky taky někde na mezi rostly, ale naleziště si nepamatuju přesně – prostě vyrazím a uvidíme. Čas bývá nejspíš přelom června a července, asi…
A jitrocelovej sirup pro tátu i pro mě. My když kašlem, tak dlouho. :(
A to jsem v mládí neměla tuberu a neležím celej den jako táta, hýbu se a dýchám vzduch venku.
Tyjo, teď jsem nějak divně ráno kašlala, tak jsem si dala trochu sedmikráskovýho medu a on snad opravdu funguje!
Výsledek byl změna na normální úspěšné zakašlání a konec. Tak to by šlo!
… možná funguje medová / jitrocelovo-sirupová konzistence už sama o sobě.
Tak to je dobře že funguje sedmikráskový med. U mě funguje na kašel celkem dobře lipový čaj. Ale věřím že i jitrocel funguje dobře. My s maminkou jsme na kašel sbíraly podběl. roste zjara všude na rumoviskách a starych staveništích. http://cs.wikipedia.org/wiki/Podb%C4%9Bl_l%C3%A9ka%C5%99sk%C3%BD Letos bylo podbělu celkem málo.
Lipový květ mám ještě z loňska, taky je moc dobrý. Když mám kašel…tak obyčejně musím dýchat do nějakého hadru aby se mi zvlhčily dýchací cesty. I spím s peřinou přes hlavu a dýchám do povlečení. Většinou se vzbudím spocená a nekašlající. Ono bylinkový čaj a med, postel a zpocenina… skvělá medicína :-)
ratko 18
Podbělu jsem taky letos viděla míň než loni.
Dáváš na něj odkaz, protože myslíš, že neznáme podběl? Hohó, známe :-)
Lipový květ jsme trhali u kamarádů, ale pak mi zapomněli nějaký dát. Letos snad něco bude – už se těším na letní večery provoněné lípou, to mám nejradši na létě! A rorýsí svištění.
Tvoje metoda dýchat pod dekou je u mě nevyzkoušená! Asi aby mi netáhlo na nohy :))
Ahoj milá Liško (a ostatní)!
Tak to jsem netušila, o tomhle medu, že bych ho zkusila?
Směju se těm sklenicím, my totiž máme tytéž, a já z nich pracně dostávala ty etikety (a ono to nejde a hnusně to lepí!); a Ty se s tím vůbec necrcáš, necháš je tam. Dobrý nápad! :-)
Ideální likér na kašel je med rozpuštěný ve slivovici.
Ahoj Kaschiko!
A cos dala do těch skleniček ty?
Etikety mě napadlo, že bych spíš přelepila, jenže jsem si představila, jak omotávám alou lahvičku velkým pruhem papíru a fixuju ho průhlednou lepenkou – a to byla tak ošklivá představa na pohled, že jsem radši nechala ty skleničky, jak byly.
Možná na dno! Na dno bych mohla dát malinkou nálepku s rokem a názvem.
fousku,
jooo! Už chybí jen slivovice. Ale pálit ji nebudu. Počkám, až mi ji nějaký palič naleje.
23. pálit doma :-) to je akce s velkým A