Spokojeně makám

NESTÍHÁM SI KOUPIT JÍDLO…

denik-500

Baví mě to. Baví mě spolupráce. Veselá. S vědomím, že to stihneme, protože jsme prostě dobrý a protože vymyslíme i nový projekt natošup a já ho sepíšu tak dobře, že nám na něj peníze doufám dají. Na dřívější projekty dávají, dostáváme za ně od hodnotitelů hodně bodů. Protože vím, o čem píšu. Protože to znám. Protože se chci účastnit. Je to jízda a přináší dobrý pocity z dobře vykonané práce.

Obavy jsou v pozadí a čekají, až přijde jejich čas, některé mizí navždy. V pozadí je zatím i myšlenka “Herdek, za tuhle práci bych si, kdybych ji dělala pro někoho externě, řekla měsíčně víc peněz, než za jaké dělám. Mám velký kvality: umím napsat projekt, co má hlavu a patu, rozumím jeho smyslu nebo rovnou vymyslím jeho smysl, text přehledně strukturuju, je to celé solidní – ne že text tak jen působí, pracuju tady dvanáct let, orientuju se uvnitř naší organizace a orientuju se v přístupu a idejích, totéž v přímé práci s lidmi, dokážu spolupracovat s kolegy i šéfem a ještě ke všemu příjemně a zábavně a v klidu. Je pravda, že tohle se děje nárazově jen několik měsíců v roce, zbytek ale dělám výborný letáky, nápaditý pozvánky čím dál víc, propaguju, organizuju, takže na ten půlúvazek to určitě vydá. Tak chci bejt líp zaplacená.”

Po večerech jedu vedlejšák a další činnost, co rozjíždíme s kamarádkou a není snadný se propagovat, sehnat lidi do skupiny není nikdy snadný. Druhý půlúvazek mám na přímou práci s lidmi, ukončili jsme s kolegou jednu nekonečnou skupinu, takže si musím nabrat lidi do individuálu; jen co pomine ten nápor dodělávání projektů.

A tenhle týden se na internetu, na facebooku naší organizace (tam přímo nemůžu vkládat články, musím požádat někoho, aby mi je tam dal, ale na nové webovky naší pobočky je dávám jen já od letoška a to mě dost baví) – na stránkách se objevilo, že letošní Den duševního zdraví je s akcentem na duševní zdraví na pracovišti. Takový kecy, to zas někde někdo mezinárodně finančně ohodnocenej jel na druhej konec světa letadlem a tam vymejšlel, kterej mezinárodní den čeho bude kdy a na co se tohoto roku konkrétně má zaměřit, jasňačka. Takže duševní zdraví na pracovišti říkáte? Tak jsem pod to vrazila komentář, že k mému duševnímu zdraví na pracovišti by výrazně přispělo, kdybych neměla tak tristní plat a nemusela mít starosti, jestli mi zbyde na jídlo. Taky by bylo duševní pohodě nápomocné, kdybych měla peníze na dovolenou, mohla si odpočinout, načerpat síly a být čerstvý a výkonný zaměstnanec. Dodala jsem, že pokud mi nějaký peníz zbyde, investuju ho do svého dalšího vzdělávání. A prachy nikde. – Načež mi přišla zpráva od naší vrchní PR, jestli bych ten komentář nesmazala, protože tohle není žádný PR a já přece mám na starosti naše PR. Tak jsem to smazala, ale podle mě dělám PR směrem dovnitř, protože tímto komentářem vyjadřuju solidaritu se svými kolegy, kteří mají taky malý platy. Nonic. Zase průser, ale asi menší, než když jsem poslala jako PF to splachovadlo s mucholapkou a mnohých pracovníků ústředí se to dotklo, protože to bylo jejich splachovadlo s mucholapkou a asi to nikdo venku nemá vidět, asi to špiní nebo co. Tak ať to tam nemaj. Vizuálně to bylo nádherný a co je leták než vizuálnost? Obsah mně nevadil. Máme předstírat, že máme luxusní mramorový hajzly a odpovídající platy? Ňáký hovno.

PF2017_2

Ještě že tady nejmenuju nikoho ani zaměstnavatele, hurá, a můžu si to tady opatlat mucholapkou nebo hovnama, jak chci. Koneckonců se pořád cítím jako vysoce loyální zaměstnanec. Taková jsem a na tom můžu stavět a mít svoje připomínky nejen uvnitř, i navenek. Jsem nepokorná a svéhlavá, je to pravda, ale jestli mi na něčem záleží, tak jsou to ideje mého zaměstnavatele, jsem jejich nositel a ne že ne.

.

146 komentářů u „Spokojeně makám

  1. Hmmm, divím se že žádný komentář. copak tady nikdo nečte? Tedy chápu zcela, že člověk štve pokud dostane z svoji práci málo peněz. A to PF bylo vtipné :-)) Co se týče komentáře o chybející, no… asi to PR vyhodnotilo jak praní soukromého prádla, tedy stížnost na poměry. Tedy vztahovačně. Nikoliv jako veselou satiru které se má zasmát.

  2. To PF mi tady buď uniklo, nebo tady nebylo, každopádně i když je skoro čas na PF 2018, tak díky za tohle ;o)
    Taky mi přijde nefér, že se některé profese dělají víc z lásky než za peníze. Ale co bychom bez vás dělali? A chápu lidi, co to dělají. A zrovna včera jsme se pohádali s tátou na téma, že bych byla ochotná vzít práci za míň peněz, kdybych ji měla radši než tu za víc.

  3. 1:
    Když on ten nadpis není nadvakrát vhodně zvolený.
    Ja už myslel,ze se Liška dala k Babisovi,tak jsem to ani nečetl,natož komentoval:-)

  4. Za málo peněz bych nedělala. To říkám jak to je, otázkou je kolik je málo a kolik dost. :-))

  5. 7:
    Ber to jako řečnickou otázku:-)
    Ja bych si ji nebýt té namachrovane 4 i odpustil.

  6. Pardon, ale mně 4 namachrovaná nepřijde, Liška si permanentně stýská na nedostatečné ohodnocení, tak by i mne zajímaly platy v neziskové sféře. V knihovně jsem brala cca 15.000 čistého před cca 5 lety..

  7. Já za málo a to co mě baví, dělám, druhou stranou věci je, že potom chodím ještě na 1/2 úvazek do Korporátu, protože by mě jen to pěkný neuživilo. A pokud bych si měla vybrat dělat jen hezkou práci bez cestování a bez rozhodováním nad tím, jestli si můžu dopřát další příjemný věci, tak si do toho Korporátu nakonec chodím sednout ráda, protože na tak pěknou práci, která by saturovala všechny tyhle potřeby, jsem bohužel ještě nenarazila. Liško, podle mě je dobře, že víříš vody (a klidně bych se nebála ještě jemně přitlačit). Otázka je, jestli tvůj zaměstnavatel vůbec má peníze na to, aby je rozprostřel směrem k zaměstnancům – a tady mi spíš přijde, že stejně nemá. Co nabídnout své služby někomu, kdo je má? Pokud je to kompatibilní se snížením úvazku v té současné.

  8. 11 psice,
    právě, právě, plán do budoucna je snížení úvazku a soukromničení za schůdnější peníze. A je fakt, že zaměstnavatel mi v tom pomáhá tím, že mi dává perfektní praxi, což se počítá. Zatím jsem si jeden vedlejšák za celkem ucházející peníz vzala právě návazně u zaměstnavatele; jenže zas pak nemám čas na něco ještě jinýho, kdybych chtěla. Ale zatím to nevadí, protože ten vedlejšák taky přináší praxi, zase trochu jinou a i vzdělání v tom směru (krizová intervence, práce na kriz.telefonu). Takže až později nejdřív příští rok, bude čas se rozhodovat, jestli tohle ještě přináší něco mně, anebo už zas jedu pod úroveň fin.ohodnocení, který je adekvátní. zatím to vypadá, že tenhle vedlejšák bude příští rok finančně OK.
    Jenže stejně se ten příjem daní 15 %, takže to zas tak úchvatný není. většinou je to 2000 Kč měs. před tím zdaněním.

    zuzi 10,
    no, právě, to přibližně mám já jako plat bez ostatních vedlejšáků. A v Praze je draze a je to dost málo, zejména pro někoho, kdo žije sám nebo víceméně sám, na tom se tedy neušetří. Za vzdělávací věci v oboru moje letošní výdaje jsou asi 47000 Kč, z toho díkybohu mi zaměstnavatel přispívá 7000 Kč, což je fajn (ale letos mi to nevyšlo, abych šla na nějakou konferenci – v místě bydliště, bez ubyt. a dopravy; nevadí, loni jsem na jedné byla). Ale z malýho platu ušetřit 40 000 není vůbec možný, to musím vydělat jinak. A je to dost. Divím se, že to letos naknap klaplo. Myslela jsem, že by to mohlo klapnout i další rok, ale vidím, že jsem na nule a máme říjen, takže ne, musím prodat nějaký tátovy krámy.
    Příští rok mi zaměstnavatel přispěje (krom těch 7000 Kč) na kurz kriz.intervence 16000 Kč – už mě přestalo štvát, že na to padne pět víkendů, vezmu to jako praxi a vzdělání do dalších let, do životopisu…Takže to už beru, to už mě neštve, moje nasrané já se zaměřilo na ředitelství organizace, které poslalo v létě mail, že platy se v srpnové mzdě zvýší většině prac.pozic. To bylo psáno tučně. A v září koukám, že prd. A dověděla jsem se, že to bylo myšlený pouze na soc.pracovníky a těm něco přidali. Takže mám zřejmě míň než oni. Měla jsem v plánu napsat řed., že příště ať si laskavě dá tu práci se selekcí mailových adres a neposílá všem svým zaměstnancům avízo planých nadějí. Na jazyku mám sprostou nadávku. nakonec jsem se rozhodla to říct osobně, až se uvidíme, nepsat to. Zas by mě nějaký PR sprdli :- )) kdybych si já nedala práci se selekcí a schválně to poslala všem.

    Tak a teď jsem se pomstila, že jsem to někam napsala. Chá. Konečně se můžu uklidnit, zařadit a držet hubu :(

  9. 12 ad 11:
    Nevím, jestli neproběhla nějaká změna, ale příjem do 10 tisíc měsíčně se ještě před nedávnem danit nemusel…

  10. 9
    Jaktože na tom webu vlastně nemáš cenik?
    A ještě ty turisty bijes:-))

  11. 14. není důvod. Ceny dojednávám individuálně podle situace a množství klientů. Každá zakázka je originál. A představ si, že za ty turisty zbité deštníkem, jsem dostala pochvalu před nastoupenou jednotkou za vzornou reprezentaci města :-)

  12. S tím nemám problém.
    Zbitý Němec,dobrý Němec:-)
    No ale ještě si za to nechat od nich zaplatit…buhvi jak to s tím tvým podnikání vlastně je:-0)

  13. Mysslím že Liška dělá velice záslužnou práci, má veškeré kvalifikace a vzdělání, cit… empatii pro druhého a třeba druhému zachrání život vhodným zásahem v krizové situaci. Proto nechápu jak je možné že není přiměřeně ohodnocena jako odborník v oboru. Kdo o tom rozhoduje? Stát nebo vedoucí organizace? ale veoducí je asi taky placen státem. Tedy stát by měl rozhodnout… tarifní mzdu nebo tak.

  14. 19:
    Rozhoduje o tom systém.
    Neziskovka je v kapitalistickém systemu založeném na bázi zisku něco tak absurdního,ze to má Liška jak ma.
    A aby toho nebylo málo,tak dnes uz práce v neziskovce pro dost lidi rovna se škodit.
    To už je ale bohuzel výsledek aktivit tech neziskovek,které se opravdu tou cestou vydaly.
    Ale při bližším ohledání a identifikaci jejich sponzorů je nakonec u jejich aktivit jasne o co jim opravdu jde.
    Škodit a získat.

  15. Ahoj Liško, nevím co říct.
    Ad platy – i ve zdravotnictví přímo u sester je to různé. Vedle nás jsou Pardubice, nemocnice s.r.o. tam na nějaké tarify nehrají, je jedno jestli máš jako sestra u lůžka ve směnném provozu odpracováno tři roky nebo dvacet – všichni tam mají stejně. ( to “stejně” mám na mysli – sestry na standartním odd. ve směnném provozu)

    já mám výplatu celkem slušnou – ale zase něco za něco. Moc volna nemám, spoustu přesčasů, směny, soboty, neděle, svátky….

    U Tebe Liško tvoji práci beru spíše jako tvého náročného koníčka. – viz. jak popisuješ své nadšení a nasazení a smysl plus to jak do svého vzdělávání sama investuješ – čas, finance.

  16. 21
    Takže když někdo dělá svou práci s nasazením a nadšením a ještě navíc si sám investuje do svého profesního vzdělávání ve svém volném čase, nemá nárok na větší plat, protože je to pro něj vlastně koníček? :-)

    (Je mi jasné, že takhles to nemyslela, že to byla spíš vyjadřovací neobratnost, ale nedalo mi to…)

  17. 22. No, skoro to vypadá, že s tím zaměstnavateé dnes počítají, že? Obrovské nároky na lidi, ale platit je, to ne. Ono asi není náhodou, že je málo sester, že přijdu na zastávku autobusu a tam leták – hledáme řidiče MHD, přijdu k nám do Penny, tam plakát hledáme prodavačky….

  18. 23
    Ono taky, když si vemu, o kolik procent narostl počet managerů a ostatbních řídích -erů (dříve THP) , tak kdo dneska na tu obyčejnu práci zbejvá… :-)

    Al eo to líp by měla být placená, aby ji teda někdo dělat chtěl,. žejo. Oni to ti komunisti tehdá za totáče neměli zas tak blbě vymyšlený, když dojička měla tři a zootechnik necelý dva. Se vyplatilo na vedlejšku zaskakovat na dojírně.

  19. abych byla přesnější – i z toto článku mi přijde právě takové to – polemizování, váhání – kam až ten člověk to nechá zajít daleko a nechá na sebe tlačit – nebo řekne a dost. tohle už takhle ne. chci to jinak a to se týká profesně třeba i mě, i těch řidičů mhd i těch prodavaček.

  20. 20. tak jsem si vygooglila co je ta neziskovka, zase jsi mě Saule dostal :-) No a jestli to správně chápu tak je to organizace která žije z darů! To je pak otázka, zda opavdu Liškaa pracuje v neziskovce, tedy něco jaako nadace, organizace která není placena z daní (rozpočtu) nýbrž sponzory. Ehm… pak by bylo srozumitelnější, proč nemá peníze. dělá něco jako charitu… dobrovolnictví. Možná se pletu, možná to chápu špatně.

  21. Jen tak pro zajímavost,u par naprosto nepřínosných lidí v korporatu jsem odhadoval jejich hr. mzdu tak na 70 litru.
    Byl jsem vysman,je to prý i hodně pres 100.
    Vzhledem k té neprinosnosti zisku mi to trochu vrtalo hlavou,ale korporatky jsou uz svět sám pro sebe.
    Tam uz se nejvíc neplatí za přínos k zisku,ale za bezpodmínečnou loajalitu k firemní ideologii.
    Zisk vytváří jiní co mají tu idelogii u prdele.
    Ti co tlučou do bubnu uz můžou lítat smetanu.
    Pokud teda akcionarum na Seychelach prijde min jednou ročně zprava,ze zisk jejich firmy vzrostl o min 20proc. a oni si to zkontroluji na svých uctech.

  22. 28. pak je zcela beznadějné žádat víc peněz… jedině založit vlastní neziskovku.

  23. 31:
    Aby člověk měl aspoň spravedlivý zisk:-)
    Je to ukrutné dnes,radši se nad tím ani nezamýšlet.

  24. 34. Třeba ve wiki jsem se právě dočetla (díky Saule) že i politické strany jsou neziskovky. Založí stranu, získají nějaké sponzorské dary a mohou si pak za to pořídit plakáty, prezentaci či sekretářku. Ale pořád je to v poloze, že ten koho si platí jim musí přinášet nějakou výhodu. Důvod proč ho platí. Třeba aby vyhráli volby. Když nevyhrají, mají to blbé.

    U neziskovek sociální služeb… tam je to podle mě mnohem složitější vyhodnotit, koho potřebují a co jim přinese. A kolik by mu měli platit. Právě pro to obtížné vyhodnocení potřebnosti toho či onoho pracovníka. Asi to pak leží na sympatiích. Kdo s kým mluví.

  25. U neziskovek sociální služeb…

    Sociální služby jsou široký pojem a spousta neziskovek do něj bohužel zavrhla i brutální sociální inženýrství.
    Asi po něm byla poptávka.
    A pak je potřeba ptat se od koho,kam ty nitky vedou,k čemu,pro koho,proč…
    “Proč” je ta zásadní otázka,která dělá ze zvířete člověka .

  26. 37. to neznám… dej nějaký příklad ať vím o čem mluvíš.

  27. Ratko,tak třeba ty statisíce africkych naprosto nepřizpůsobivých ekonomických ilegálních vetřelců do Evropy privezly lodě,ktere si pronajaly neziskovky.
    Dnes uz je mnoha svědectvími prokazatelně zřejmé,ze se na te masové migraci ty neziskovky nepodilely pasivně jako nějací zachranci tonoucich se nebožáku,ale aktivně ji vyvolávaly.
    A proč ne.
    Tzv. integrace bude stát daňové poplatniky miliardy a někdo se tohoto byznysu přece samozřejmě zcela nezištně chopit musi.
    A ony se toho hned pohotově ujaly ,integruji co to da a bez ohledu na cokoli.
    A pak už se to jen tak nenápadně propojuje s vlivem a moci medii,ktera si dosazuji a sestreluji politickou reprezentaci….
    Výsledkem je nově vyšlechtěná bytost s neurčitou rasou,neurčitou morálkou,zbavená všech vazeb na nějaké svoje kořeny ,rodinu,vazby, tradice…takovy nový Golem.
    Ale ten se vymknul kontrole i moudremu rabi Loewimu,ne tak těm silencum,co si zkouší hrát na stvoritele ted.

  28. 39. to jsou podle tebe neziskovky socálních služeb zabývající se sociálním inženýrstvím. Jestli jsem tedy souvisslosst s 39 pochopila.
    Já měla na mysli spíše neziskovky typu poradenství pro nevidomé a slabozraké. Zrovna teď jsem byla s maminkou v takové poradně. Nic nechtěli… prý to je financované z nějaké nadace. Takže toto mě napadlo jako první. že se se jedná o neziskovké organizace sociálního rázu. Pomoc slepým, hluchým nebo chudým, popřípadě těm co jsou ve špatné životní situaci. To mohou být i imigranti. jasně. ale nikoliv jako priorita.

  29. 27
    ale néé, neziskovka je organizace, která není soukr.firma, nevytváří zisk, ale vydělává na svůj provoz, včetně platů zaměstnanců. A kde bere peníze na platy a veškeré náklady? Dělá práci, kterou by soukromá firma nedělala, protože je to typ práce, co moc nenese, co nefunguje jako komerční, zkrachovala by; protože slouží těm skupinám lidí, co nemaj peníze, aby si mohli ty služby hradit (jako si hradíme kadeřníka; já ne, opět jsem tento měsíc najela na systém samostříhání v koupelně a hotovo, není to horší než od firmy :-). Z čeho jsou tedy ty náklady hrazeny? – Ta práce je potřebná, musí být, ušetří státu mnohem víc peněz a problémů, ale komerční sektor ji nechce a nebude dělat, na to by dojel. Takže si obec / město / kraj / stát na tuto práci najímá odborníky, co to uměj. Najímá si je tím, že jim poskytne dotaci. Neziskovky jsou jeho dodavatel. Tím, komu přidělí dotaci, obec/ město /kraj /stát /nadnárodní něco (a tady jsme u toho, to je to, co obvykle lidi kritizujou, ty mezinárodní obří prachy určené na antidiskriminační účely poskytnuté narychlo neprověřeně nebo korupčně lidem, co nic neuměj, a to je hnus) sděluje světu, že tuto práci od těchto profesionálů skutečně potřebuje a garantuje a prověřil a uznává a sám ji neumí zajistit. Proto existují peníze, kterými disponují obec / kraj atd. Od toho se taky odvíjí působnost těch společností, kterejm jsou peníze svěřeny, aby s nimi hospodařily za účelem nějakého úkolu pro nějakou skupinu lidí. Jsou svěřeny těm, koho uznají ti přidělovači (a to nejsou politici, to jsou pokud možno víceméně jak jen to jde nezávislí hodnotitelé, co se nějak v tom oboru činnosti pohybují a znají ho).
    Peníze od zdravotních pojišťoven (což je náš 90% příjem nebo prostě většina peněz naší pobočky) jsou udělovány přece podobně, všem ostatním zdravotnickým zařízením (to my jsme), z nějakého složitějšího systému zdrav.výkonů. Peníze na další užitečné akce pro naši cílovou skupinu, které NELZE hradit od zdravotních pojišťoven, hradí obec / kraj na základě projektu, co napíšeme a doložíme a účtenky doložíme každý rok (například práce v terénu – soc.pracovník, sestra, psycholog nebo psychiatr jde za človekem domů, protože ten je v tak akutním stavu, že fakt nedojde ani k nám ani nikam, tudíž nedojde si pro léky atd.). Jakmile něco zkazíme nebo omylem nedoložíme, nesdělíme, máme body dolů a dají nám míň peněz. Nebo nula, pokud blbě vyplníme formulář. Jasné.
    Prostě práce najatá od samosprávních celků.

  30. 41
    komunikujte se mnou prosím v této terminologii – nezisková organizace tady na těchto internetových stránkách má definici ad 41!

  31. 41
    školy je něco podobnýho, ale mnohem výhodnější je být zaměstnán např. ve škole než v neziskovce. Proto pro mě je výsměch, když učitelé zase dostanou vyšší platy. Já nedostanu nic. Zřizovatel škol je totiž obec /kraj. Nebo i některých sociálních služeb. Těm přidají. Nám ne. Protože uzákoněnej systém toho celýho je vachrlatej (tak díkybohu, že teď dávají dotace docela dost!) a my žijeme každej rok znova v nejistotě. My si požádáme o schválení nákladů na rok 2018 v říjnu 2017 a dovíme se až na přelomu dubna a května 2018!, kolik procent nám z toho dají (nevíme, kolik! zbytek kdyžtak musíme sehnat jinde, fragmentovaně až potom) a na účet ty peníze přijdou ještě o měsíc později! Takže skoro půl roku jedeme naprázdno, musíme si vzít nevýhodně úvěr u banky, aby bylo na náklady, je to odporný (jediná naše pobočka má výkony ze zdrav.pojišťoven, ale ty jdou do společnýho rozpočtu; další 4 nebo kolik poboček jsou sociální, nic zdravotního, jedou na peníze od MPSV atd.) . V jiných zemích jsou systémy jiný, ideální je, když je zřizovatel stát / kraj / obec a platí se paušálně (nežádá se každý rok znovu o financování), není strach, že nebude nic, že bude jen holej plat a to ještě kdovíjestli, když přijde krize jako po roce 2008. To se propouští apod.
    Aby se pak zase nabíralo. Jenže pro určitý skupiny cílový, určitý klienty (jako jsou lidi s duš. onemocněním, přesně ti) je to neprofesionální, neetický až poškozující, najednou jim říct: váš klíčový pracovník odchází, budete mít jinýho. A ten na vás bude mít mnohem míň času, něco dělat nebude. A další nové potřebné lidi brát taky nebude, je stop-stav. Zůstanou izolovaní doma nebo ať jdou do blázince, pak se jim bude blbě vracet do života, když my nemůžem a nikdo jinej je v tom nepodpoří… a to bude ve výsledku pro stát hodně drahý, zaplatíme to všichni z daní; služby naší organizace jsou prokazatelně úspornější.

  32. 43
    Když to máš těžký, liško, to srovnání se školama. Školy mají evidentní vliv na budoucí daňové přispěvatele, čili na budoucí zisk, a prosperitu státu, kdežto neziskovky vašeho typu z hlediska státu jen poskytují nadstandardní péči pro lidi, co jsou pro stát spíš už jen příteží – z hlediska nákladů.

  33. vidím to jako Ru. Je to nadstandard. Podobně jako přísspěvkové ogananizace krajů a měst jako např. Svaz invalidů, teď spojje v rámci krajů a ruší pobočky, aby ušetřili lidi. Poradenství dávají jen půl dne v týdnu a to dobrovolníci (zadrmo) Peníze jdou na provoz či organizované akce. peníze na platy v tom nejsou. Ani se o tom neuvažuje. Kdyby e zaplatilo poradenství, šlo by to z peněz na akce (třeba plavání nebo nějaká dotace naautobus) Taky chodím cvičit důchodkyním zadara :-)) Takhle je to nastavené.

  34. Ru, právě proto jsem to popsala to liščino zaměstnání jako “koníček” tedy to mohou dělat lidé, kteří mají “nadbytek” kteří nepotřebují z této činnosti peníze jako hlavní příjem pro život.

  35. 48. jj. dělají to i lidé jako hlavní zaměstnání. Většinou s velkým nasazením.

  36. 47. 48. Takže, potom, kde je tedy chyba? Z mého pohledu jde o priority a energii, která musí nějak kolovat. Vydat energii a zase ji načerpat, dostávat. Hmotně i psychicky. Což právě z Liščina článku a jejich komentů ten koloběh nějak postrádám. Spíš cítím určité vyčerpání a frustraci.

  37. 52. tedy z toho co Liška píše mám dojem že se necítí jako paní domu, tedy že ona je ta která je příjemcem dotací (peněz odněkud) a zároveň vykonává tuto službu pro ostatní. Nýbrž je v roli … poddřízené.

  38. 53. já mám zase pocit malinko jiný, tuhle práci má ráda, dělá ji na plný pecky, ale nějaké odpovídající finanční ohodnocení chybí. S volnem a dovolenou netuším jak to mají….jak má možnost si to vybírat….
    ale pochopila jsem spíše, že právě píše, jak život v Praze je drahý, takže to odpovídající finanční ohodnocení by stačilo.

  39. Chyba je podle mě v tom, že ten nezisk v této neziskovce se jeví být nespravedlivý.
    Nespravedlivě disociovaný.

  40. 54. to “odpovídající finanční hodnocení” nepadá z nebe. Proto mluvím o paní domu. To nepřiěluje “někdo” imaginární. Ona je ten příjemce. Ona chdí a žád o dotace nebo kolikrát i otravuje obce či politiky nebo nemocnice o ulití peněz z fondů… ona je ta která tytopeníze získává, tedy měla by je i rozdělovat nebo se účastnit rozdělování, pak by “spravedlivě” posoudila jak tyto peníze rozdělit a kam co dát.
    Finanční ohodnocení je mýtus… tam kde se o peníze bojuje, kde je přidělen určitý koláč na který se ostatní vrhnou. Lišky evyjímaje… kolik vykoousnou, tolik mají.

  41. 55. nespravedlivý se jeví vnějším pozorovatelům. Ale těm uvnitř, kteří si ho dělí se jeví jako správné řešení. Proto je třeba být přítomen vnitřním dějům v průběhu dělby. Tedy nikoliv popisování či psaním komentářů, nýbrž aktivní přítomností při procesu dělení peněz. Nic jiného nelze udělat, jen se zůčastnit a vidět jak se pohybují peněžní toky, a hrát ss ostatními tu hru. být v týmu.

  42. 57
    Omyl, nespravedlivý se jeví těm uvnitř, Lišce. O tom píšu. Píšu o tom, co jsem vyrozuměla ze článku, ne co si myslím.
    (I když si myslím, že je bepsravedlivé ledacos c rozdělování v tomhle státě, nejen stran neziskovek starajících se o nemocné lidi.)

  43. 58. Jenže pokud to chápu správně tak Liška nerozděluje, tedy není uvnitř v tom smyslu jak to bylo myšleno. Prosím číst mé komentáře :-)))

  44. 59
    Nápodobně. Liška je uvnitř, podle mě, je součástí systému, který si ty peníze dělí. To, že je to systém v systému a že nahoře ty peníze dělí jen někdo, je v každém systému, nejde to dělat jinak a nikdy nikdo nebude spokojený úplně. Protože dělat to tak, že se sejdou všichni a všichni budou stejným hlasem rozhodovat, jak se ty peníze rozdělí, je nerealizovatelné, na tomhle se skupina lidí nikdy nemá šanci dohodnout ke spokojenosti všech. Vedlo by to k pádu celého systému.
    Jediné, co Liška – byť přispěvatel do kasy těmi skvělými projekty -může udělat, je furt dokola apelovat a otravovat a vyhrožovat, aby ti, co o tom rozhodují, rozhodli pro jednou trochu jinak.
    Ale k dělení natrvalo se nedostane. Ta představa je naivní.

  45. 60
    Tedy nedostane se tam ze svého postu. Samozřejmě pokud by se vypracovala na vedoucí celého zařízení nebo vedoucí nějakého významného sektoru toho zařízení, pokud to tam tak je rozděleno, pak by tu šanci měla.

  46. 60. a nebo nemusí vyhrožovat, ani apelovat – jen dělat do výše svého platu. šetřit se – protože jak vidno, není šance na nějaké její vyšší ohodnocení. a porozhlídnout se – kde ta šance a možnost je.

  47. 63. s tím nesouhlasím. to by nepřinášelo žádou radost. Ona peníze získává, žádá o ně, obíhá různé instituce, přijímá sponzorské dary (řekněme), pak aby nedocházelo k frustraci b měla mít i účast na tom jak získané přerozdělit. Jinak je roztržen celek. A tok peněz probíhá v celku. určuje se co jde na platy, co jde na výbavu, co jde na akce a nákup pomůcek… když se jednomu dá víc, na jiné připadne méně. Je to vše propojené v jeden kus koláče.

  48. 63. a co je to za radost, že sice své organizaci sežene peníze, udělá užasné projekty …..stráví na tom spoustu času a usilí….a pak nemá ani pořádně na jídlo apd. koho právě ocenit v takové to organizaci?
    Jakým způsobem se ocenují tihle pracovníci? jak dlouho to může bavit dělat naplno a zadarmo? Ale jistě, každý jsme jiný a máme své priority, svou cenu a hodnoty.

  49. upřímně. padá z toho na mě spíše smutek a beznaděj. Kdyby Lišce bylo dvacet – ok. ale celý život otáčet korunu abych měla na nájem, jídlo….trošku i do budoucna přemýšlet, stárnem….a život utíká. Peníze dávají pro mě určitou volnost a svobodu. Není hanba mít za dobře odvedenou práci slušné peníze na život a malé požitky a mít i nějakou finanční rezervu je třeba.

  50. 62
    Jenže, Ratko – chce Liška být na takovém postu? Bylo by to ještě pořád to, co umí a kde je dobrá?

  51. 63.65. 66. pravda, mluvím spíše za sebe a ne za Lišku. Třeba to má Liška jinak.

    My se ted v naší práci snažíme aspon prosadit at nám zaplatí povinná školení, na která musíme chodit ve volném čase.

  52. 67 ad 62
    Protože jinak by to vlastně bylo totéž, co radí Barča – změnit profesi. Nedělat to, co Liška dělá a co ji naplňuje.

    Barčo, je mi padesát, a právě proto, že už mi není dvacet, stárnu a život utíká, už nechci dělat práci jen pro peníze. I kdyby jich bylo sebevíc.
    Na to je život sakra krátký.
    Rakovou práci bych vzala třeba na půl roku, pokud by mě něla zabezoečit do konce života.
    Ale honit se třeba jako ty za takových podmínek, jak popisuješ, to radši to Liščino nadšení s obracením koruny až do smrti.

  53. 69:
    proč změnit profesi?
    Třeba by to vyřešila změna zaměstnavatele.
    Třeba na sebe samu.
    Co Liško založit si neziskovku vlastní?
    Je jich u nás prý přes 130 tis a jen z rozpočtu dostávají přes 14miliard.

  54. No ano… moje komentáře směřuji k tomu co říká Saul. neznám poměry v neziskovce Lišky. Ale k tomu to směřuje… pokud Liška nemůže mluvit do toho jak se ty peníze rozdělí, nemůže mluvit ani do toho kolik ji tedy nakonec přidělí. NO něco ji dají… ale pořád s takovým tím výrazem který nesnáším :-))

  55. ad 70:
    a s ohledem na věk takový rozhodnutí musí člověk udělat co nejdřív.
    Ve 30 se dá změnit všechno i začít v úplně nové profesi,po 40 už se začíná těžce znovu i ve stejné a v těch 50 už člověk sám od sebe těžko něco změní.
    Samozřejmě jsou vyjímky-potvrzující pravidlo.

  56. 69. Ru, to ano. Ale u Lišky vidím blbější kombinaci – snažit se a dělat jak šroub a mít za to skoro nic.

  57. 75 nemluvě o tom, kolik do toho musí vrazit svých investic – vzdělávání.

  58. nerozumím tomu Liščině zaměstnání. Hlava mi to nebere. na mě to působí jako – zaplat, plat a budeš mít práci. s tím co to všechno pro Lišku obnáší.

  59. 77. Vidím to stejně, tedy jako dobrovolnickou organizaci. že si musí dokonce sama financovat vzdělání ukazuje na to že organizace je určena bohatým, kteří mají na chod přispívat ze svého.

  60. čistě hypoteticky Liško,kdybys sis ty kurzy financovat odmítla,tak by se stalo co?
    Přišla bys o tu práci?

  61. taky mne docela udivuje,že si vaše organizace může dovolit platit nějaké píár(a ti jsou zvyklí na dlouhý prachy),když nemá finance na nutné kurzy svých zaměstnanců.
    Tady je něco špatně.

  62. 44 ru
    ano, to si myslím.

    46,47 barčo, ratko
    Ne, to právě je omyl. Naše organizace šetří státu velký prachy!
    Jednak bejt zavřenej v ústavu, izolovanej, hospitalizovanej přes noc je fakt drahý. To ví i ředitel PNB Bohnice, jehož náplní práce je právě hospitalizace… Žít v samostatným bytě nebo v nějaké jiné formě bydlení (obecní soc byt, spolubydlení a spousta forem, která v ČR pokulhává, chybí, není; proto bylo tak důležitý mít zákon o bydlení loni nebo letos nebo kdy to bylo) je pro stát několikanásobně levnější (a ty daně platíme my), zaměstnat lidi v terénních psychiatrických službách atd. nebo poskytovat psychoterapii, která stabilizuje a předchází častým hospitalizacím (ano, u některých lidí je cílem psychoterapie toto, ne nějaká obří změna jako u zdravé populace), to je řádově levnější než lidi zavřený v ústavu, dlouhodobý “chroňáky,” který mimochodem leckdy nejsou indikovaný jako psychiatr.hospitalizace soc.bydlení, řekněme. Hrozný. Krom toho, že je odpornost zbytečně zavírat do ústavu lidi, co by mohli žít celkem spokojeně, se slušnou kvalitou života a o to taky snad jde. A o to, že takoví samostatnější lidi taky pak pracujou, většinou na poloviční nebo menší úvazek, takže opět ušetření peněz pro stát.
    Opravdu to má jasnej ekonomickej faktor, většina podobných neziskovek. Jinak by je přece ani stát nebo kraj nebo obec nepodporovala, do háje.
    To není žádnej koníček, to je práce, která šetří peníze nám všem na daních, aby bylo jasno!

  63. 47, 82
    takže to sice vypadá jako koníček, ale to právě je trestuhodné, že to navenek opravdu vypadá jako koníček. A my 27 let přesvědčujeme stát, že to není koníček, že to má smysl. Jinak by nám to nehradil ani v téhle výši jako “koníček.” Není to prdel.

  64. 50 barčo
    dobrá připomínka – vyvážené je to tím, že děláme něco pro konkrétní osoby a vidíme to a vztahujeme se k sobě s nimi. Druhej hnací motor je, že ten tým je super, jsou to sympatický lidi a navíc velký odborníci a můžeme spolu mluvit i právě o klientech, aby jejich program (nebo jak to nazvat) byl optimální. (Včetně toho, že když to má někdo k nám daleko a tam poblíž je jiná organizace, tak ho pošleme tam, nechceme za každou cenu nahamtat prachy na jeho úkor, to by bylo proti našemu lidskému přístupu.)
    Třetí věc je právě to samo o sobě, že je nás víc pohromadě, protože je těžký v psychoterapii jet sám, každej den mít šest individuálů a s nikým to nemoct sdílet, to je na bednu. A může to znamenat horší kvalitu práce. Beztak proto má hodně lidí jen částečněj úvazek u nás a částečně jede jinde iy za lepší peníze, třeba.
    A ještě jedna věc nás drží tam – ta klientela, je to totiž hrozně zajímavý a často detektivní, ti lidi jsou osobití a zajímaví a milí a je to chytlavý. Mít jako hlavní náplň práce individuály s lidmi, co jsou v depresi nebo úzkostný, to není nic moc rozmanitýho, řekla bych.
    Takže u nás nemusí nastat žádná zásadní frustrace ani vyhoření. Můžeme třeba napsat novej projekt, spojit se jinak, něco vymyslet, co je užitečný, hledat, co je poptávaný (to nám jde hůř :-)) Máme určitou svobodu- ale musíme doložit, že to má smysl a že to správně proúčtujeme.

  65. 54 barčo, ano,
    tojo, peníze na uživení se by byly super. Dovolené mám příjemné množství, to je fajn, ale nemám peníze na to, ji trávit někde mimo domov, je mi to nanic.

    55 ru
    právě; když v těchto podmínkách mi začne připadat, že na mě i vlastní organizace sere (a tento pocit se u nás opakuje, někdy u celé skupiny naráz, jindy u jednoho, za půl roku u druhého, ale fakt opakuje), tak to už pak ta frustrace je. Když můj management mi nezajistí prachy, co nejsou trapný, v Praze naprosto trapný. Já přitom znám nový systém platového výměru, vím, že ten management má jistě o 10 000 Kč víc měsíčně než já. A to se mi moc nelíbí. Což zas vede k divné nivelizaci, ale nevedlo by, kdyby můj plat byl OK. Stačilo by mi o 4000 vyšší.

  66. 56 ratko
    no a to pozor, s tímto “jazykem” bys pohořela nejen u mě. Asi jsi ještě nečetla moji 41-43.
    Jinak bys nepoužila slova jako “otravovat politiky.” Neotravujeme nikoho. Chceme jen peníze na svoji práci, to je vše. A ne politiky, ale odborníky angažované státem, krajem, obcí.
    A z termínu “ulití peněz z fondů” se mi dělá na blití. Když jdu přes to blití a zastavím se nad tím, co asi soudíš o naší práci, vychází mi z toho, jaká slova používáš, že jsme hovada, hochštapleři a korupčníci. A to je přesně to, co nejsme. -Mně to nic nedělá emočně ani osobně, mně je to jedno, protože znám dobře ideje naší organizace, smysl práce a znám konkrétní lidi – tak jen jeden z padesáti je divnej, jen informuju, že jazyk je důležitý a vypovídá o tobě a zrovna jedním smyslem naší práce je ukazovat takovej jazyk ostatním, kterej je v pořádku, nepoškozuje klienty (to hlavně, ale já nechci, aby poškozoval mě, já nechci bejt o dva řády respektu pod svejma klientama, což se stává, ale je důležitý, aby se nestávalo, chci to stejně).

  67. 87. Máš pravdu. Bylo to nevhodně použité. Práce kterou děláš je velice užitečná. Znám jen podmínky místních organizaci, které zápasí s nedostatkem peněz a obíhají úředníky a podnikatele s žádostmi o dary. Už nebudu dál diskutovat na téma.

  68. 88
    obíhání úředníků a podnikatelů s žádostí o dary není ale vnucování ani otravování, je to nabídka ze zoufalství, protože systém je tak blbej, že nemaj peníze, nebo oni něco včas neudělali, a proto je teď nemají. Nebo se něco cestou změnilo a oni dostatek peněz za těchto nových podmínek nemají. Požádat o dar nebo sponzoring (a to je spolupráce; ostatně ten dar si taky odečtou z daní ti podnikatelé, není to úplěn jednostranné) není žebrání, ale nabídka participace na dobré věci. Se dá říct.
    Se mi to dobře říká, ale ne dělá; fundraising. Vlastně jsem to zkusila jednou a povedlo se, dostali jsme desky na kuchyňskou linku.

  69. 89. mohu jen zopakovat, znám to jen z té nepříjemné pozice, kdy ten kdo odpovídá za chod organizace či za zajištění základních potřeb je nucen žadonit… víceméně z pozice málo důstojné. To nebylo ale jádrem mého sdělení, i když se to nakonec stalo kamenem úrazu. Tuto méně důstojnou pozici jsem v životě zažila víckrát, vím jak se pociťuje, mluvím z vlastní zkušenosti a kdyby ta věc o kterou jsem žadonila nebyla v té době pro mě životně důležitá, dávno bych hodila flintu do žita…

  70. 78 ratko
    ajo, takovej dojem to dělá, taková “kultura organizace”, která jela v 90.letech, od té doby míň a míň ateď už to nasírá :)

    79 Saule
    aha no to by se nestalo nic, to vzdělávání mi nenadiktovali, to je moje rozhodnutí a je pro mě; na nějaký mi přispěli víc, tohle je nadnormu a to mi přispějou těch 7000 kč ročně (dík za ně), není povinný se tolik vzdělávat, ale je povinný se pořád do nějaké míry vzdělávat (je to i v etickém kodexu té profese). A přispějou mi na kurz kriz.intervence 16 000 Kč. A na ten bych nešla, ten pro sebe nechci, nemám zájem, tam jdu právě kvůli práci (asi jedinej případ čistě kvůli práci a ne pro sebe) a já dám víkendy. A ještě si tudíž vyjednám za ně náhradní volno, do nějaké míry. protože to není pro mě, ale pro práci.

    80
    na nutné kurzy naše organizace má, ty platí a dokonce je sama nabízí jiným lidem z jiných organizací (kurzy soc.pr. komplet – a to já nejsem – a mně přispěli 50 % na výcvik); chrlila jsem text a nevysvětlila, že to nejsou nutné kurzy, ale moje osobní vzdělávání (ale jo, nejaké mít musím, je to investice do budoucna, která se začne vracet asi za 10 let nebo kdy, jestli vůbec…). Které ovšem je sekundárně užitečné i pro tu organizaci prakticky a navíc pro její prestiž.

  71. 92 jojo, ale můžeš si to právě pro sebe vysvětlit jinak, mít jiný postoj než je žadonění. Mít postoj ad 89 nebo ještě silnější. A pak teprve můžeš dělat fundraising. Jinak se to asi nepovede, kdyby měl ten dotyčný pocit, že je žebrák. To by nefungovalo.

  72. 80,81 Saul, ru
    no, právě, nynější PR jsou sice výborný a výkonný, oproti těm před lety, neporovnatelně výtečný, ale furt je to ocaď pocaď co je v možnostech tak, abychom nebyli ani nějací děsní ždímači dárců, ani ti, co se nepropagujou. Ono to zaměření organizace přece jen má nějaké mantinely a tedy i ten okruh příznivců nebo dárců nebo spolupracujících je omezený. Naproti tomu organizace, co se zabývají dětmi nebo nemocnými dětmi, na tom budou vždycky líp, budou mít větší empatii populace a větší okruh lidí. Lidi se toho nebudou bát. Duš. onemocnění je těžkej kalibr a součástí toho celýho PR je neustále vzdělávat populaci, o co jde a co je reálný a co jsou mýty apod. Takový kampaně děláváme. To je PR. jenže FR, získat dárce, je ještě jiný.

  73. 96
    Taky mě to slovo fundrasing zarazilo. Tak jsem se koukla. A fakt – i se to učí. :-)

    Nakonec to Liška ze sektoru neziskového stran manegementů natře všem korporátníkům. :-))

  74. 97. :-) no teda…to koukám. Taky jsem si to vyhledala na wiki. To je nově se rozvíjející povolání :-)

  75. Nojo, asi to budou mít jako obor někde na nějakých školách (vícero). Jinak jsou na to různé kurzy a taky takové kurzo-kluby nebo
    co jsem to zaregistrovala. Já se tím směrem ale profilovat nebudu, naštěstí si naše nová ekonomka chce zvýšit úvazek a přebere to, mně zůstane PR a to mě baví, vyrábět letáky z fotek a psát článečky a rozposílat to, to je pro mě dobrý.

  76. 99 zas tak nový to není, podívej třeba na tradici adventních koncertů, který někoho podporujou, nebo konto Paraple, to jsou už dneska dvě desítky let.

  77. 101. to máš pravdu, to jsou… ale přiznávám že mě míjejí. Nejsem naladěna na tuto vlnu získávání peněz. Působí to na mě manipulativně.

  78. 102 ratko
    aha, to je dobrý vědět! Vidíšto…
    Já zas mám prof.deformaci – když chce někdo přispět na děti (jakékoli kdekoli), hned mi naskočí. “Těm přispívají skoro všichni natošup, já nebudu a navíc, já přispívám už tím, že pracuju s lidmi, a svým malým platem” a přitom péče o některé děti je opravdu o dost dražší než je příspěvek na péči a ještě znamená, že někdo z rodiny musí být trvale doma, nemůže chodit ven mezi lidi pracovat apod.

  79. 103. Moje jednání je celkem předvidatelné :-) Dávám na tři krále, když přijdou zpovědníci. Pak jednou za rok si koupím ve městě takovou tu placičku na boj proti rakovině nebo co to je. Jedou za rok dám do kasičky maturantům (pamatuji si to). A nepravidelně… dám nějakém zoufalci na ulici, který vypadá že to potřebuje.

    Tím moje dávání končí. žádném paraplíčku či světlušce nedávám. Co se táče aktivit, pořád chodím cvičit zadara či povzbudím nějakou akcí babky. TAky bych klidně provedla zadarmo městem skupinu pokud by to bylo v rámci charity. Co se týče reklamních kampaní a zviditelňovaní různých podniků skrze dárcovství a obří šeky v televizi, mám k tomu víceméně odmítavý postoj. Ale zcela chápu, že i to je někdy jediná možná cesta … jak přijít k penězům.

  80. 104. né zpovědníci – koledníci. už mi hrabe po ránu :-))

  81. Liško, o smyslu tvé práce nikdo nepochybuje. O tvém nadšení z práce proč to děláš, proč tě to baví, týmová spolupráce apd – je taky ok. Ale z článku mě napadlo, a i z komentáře, kde píšeš jaký to má význam i ten ekonomický pro společnost – ušetřené peníze státu za hospitalizace a ustavní zařízení mě napadlo – že tvoje práce je málo oceněná, měla jsem dojem, že tedy jako zaměstnanci nespadáte do žádných platových tarifů – ani jako soc. pracovníci, ani jako zdravotníci, ani jako psychologové – a tudíž dostáváte málo placeno za tuhle práci. Což dostáváš, jesti jsem pochopila, že podobně tě platí, jak psala Zuzi o svém výdělku v knihovně – tedy mín jak prodavačky v Lidlu.
    A já jsem právě měla dojem, že ty to chceš už jinak. Že bys ráda něco změnila – že už nechceš obracet každou korunu a nebo, že si uvědomuješ, že to takhle už nechceš napořád, nebo do budoucna natrvalo.
    “koníčkem” jsem to nazvala proto, že koníčku dáváš svůj čas, investice, energii – těší tě to a nečekáš zisk, nebo velký výdělek pro sebe.

  82. osobně taky uvažuju o své práci – a rozhodně to nejsou žádná superlativa – tedy jak podobně psala Ru.

  83. Obávám se Liško,že žádné pohodové řešení toho problému co naznačuješ není.
    O víc peněz si člověk řekne jednou,dvakrát… a pak už ho to ani nebaví a nezbyde,než se smířit s tím co je.
    nebo to položit natvrdo,ze bud přidají,nebo nazdar.
    To je ale riziko.
    Někdy přidají,někdy to nazdar akceptuji a dokonce si klidně potom najmou někoho,kdo ma ještě daleko vyšší finanční požadavky a menší zkušenosti.
    Těm lidem v managmentu(a vy ho mate taky)do hlav člověk nevidi a ja jsem za to rád.
    Takové zření by mne uvrhlo do pozice klinta vaší organizace asi navěky.
    Ja to dělám tak,ze sleduji situaci na trhu práce.
    A podle toho vím,jak vysoko si v konfliktu můžu vyskočit a oni to ví taky velice dobře.
    S platem bych mohl výš hodně i ve svým věku,ale taky uz vím zač je toho jinde loket.
    To je teda zkušenost z korporatek,ale nemyslím,ze by v hlavinkách vašich a našich manažerů co rozdělují peníze byl nějaký zásadní rozdíl.
    Takže moje doporučení je začít se orientovat v nabídkách,které tvoji hodnotu ocení.
    Pisu orientovat,to neznamená hned skočit po prvním cukříku co se nabídne a začít se s tím ohánět u zaměstnavatele.
    Prostě jen mít přehled kde,co,za kolik jinde a jinak.
    Pomáhat jinde můžeš.
    Loajalita k mateřské organizaci má taky svoje meze.

  84. Ad 108:
    A pořád si myslím,ze zkusit si to zorganizovat všechno sama na sebe by byla výzva ve které by ti to mohlo sedět.
    Sama plánuješ,jak si ty drahé kurzy zúročíš za x let(kde vlastně?)
    Tak proč to nezkusit dřív?

  85. Ad109:
    Podívej na Ratku,ta nas tu nezištně provázela tolik let a ….:-0)8

  86. 110. a najednou za to chci peníze :-)) ale od Tebe ne. Ono je to tak, odněkud by ty peníze měly přijít, aby si člověk dovolil luxus dělat věci jen tak… z lásky.

  87. 106,108 barčo, saule
    Vida a tohle základní mě nenapadlo – zjistit si, kdo kde jinde a za kolik…! Abych byla orientovaná a tím pádem s pevnou půdou pod nohama a nežehrala pořád, že mám málo, a věděla přesněji, kolik teda mám. (Za hodně peněz v nějakém prostředí protivném bych nechtěla být, to zas ne.) Zúročování trvá docela dlouho, pokud to člověk dělá takovým postupným zodpovědným opatrným způsobem jako já. Jsou ti, co do něčeho skočí – většinou jsou to ti, co právě jsou líp orientovaní v platech – ale těch já se trochu bojim, někdy je to OK a někdy ale odváděj divnou práci.

  88. 104 ratko
    nojo, ty přece cvičíš s důchodkyněmi – to je úplně nejlepší, co může bejt, nejlepší podpora, taková přímá, lidská a v místě. To je právě dobrý vidět, že pomoc může být takhle přímá a jasná.

  89. 111:
    No to by mely,ale k Lisce asi neprichazi.
    Pritom penez je dost,dokonce vic nez dost,ale jinde.
    Delat veci z lasky neni “jen tak”
    Jen tak je delam ja a na penize si nestezuju.
    Takze znovu,je to systemovy problem a asi nejde o vnitrni problem te organizace.
    Kdyz tu Liska doznala,ze managment ma mozna o desitku vic nez ona,tak jsem se potutelne pousmal.
    Ale v tom pripade je to beznadejne.
    Tam proste nikdy nikdo nebude mit dost ani pri tech nejskromnejsich narocich.

  90. 113. je to vzájemné, není to jednostranné jakože já cvičím a pomáhám. Ony pomáhají také mě. Celkově teď přistupuji k tomu co dělám uvolněně. Nehoní mě ani čas (nemám o co přijít) ani peníze. Kdyby jsi měla jednu nosnou činnost, tedy třeba pár hodin které by ti nasypaly peníze, mohla by jsi dělat to co tě baví za minimum. Rozložit přítok peněz na činnosti, které nejsou tak zábavné ale výnosné a trvají jen chvíli. Třeba pár hodin týdně, a pak zbytek času věnovat klientům a tomu co tě baví… jen tak.Něco za to dostaneš. Ale nebude to dost asi nikdy.

  91. 115 jsem napsala dříve než 114. tedy peníze tam asi nebudou. no.

  92. Píšu to proto že jsem dělala kdysi v sociálních službách (chráněné bydlení) a dostávala jsem jen tzv. “unkostenbeitrag” . Byl to paušál na hodinu, který se nezdaňoval a vyjadřoval náklady na osobní výdaje. Něco jako diety. Podobně na tom byli i ostatní zaměstnanci. Bylo to dobrovolické zařízení. Ty “unkosten” činili tolik, že se mi vyplatilo tam chodit.

  93. 114 Saule
    to mě zajímá – to proč ses pousmál (protože ty máš neporovnatelně víc pracovních zkušeností a různějších než já, já nevím nic)! – že management nemá mít o desítku víc než já? – Jen doplnění: ten management nejsou čistý manageři (krom hl.ekonoma), jsou to původně lidi právě z praxe, z přímý práce, původně soc.pracovníci, pak z nich byli vedoucí malých týmů a pak z některých metodici…

  94. 118:
    119 jo.
    A o hodne vic.
    Takze tam ti financne psenka nepokvete.
    S tim se tam proste musis smirit,nebo jit nekam dal.

  95. Jeste mne zaujalo,jak jsi popisovala jak setrite statni rozpocet.
    Ja o tom bez ironie nepochybuju,ale ani mi to pri soucasnem stavu systemu nedojima,spis negativne,ze sami naivne skodite dobre veci tim,ze ji nemuzete financovat.
    Co tak najit klicky a zacit ho naopak zdimat?
    Nemoralni?
    Proc?(Pokud jde o aktivity ve kterych se angazujete)

  96. vím že je to mimo mísu, ale dnes v noci se mi narodilo třetí vnoučátko :-) Holčička. Takže i s nejstarším vyženěným jsem najednou čtyřnásobná babička. To je mazec :-))

  97. Tož gratuluju Ratko.
    Pokud si ty počty a jména ještě pamatuješ,tak je to dobrý.:-)

  98. Čtyřnásobná… To si pamatuju z dětství o prázdninách, když babička něco honem narychlo potřebovala, podívala na mě a řekla: “Zuzanko, Marcelko, Verunko… eh… však víš…”

    Tak hlavně že je to konečně ta holka. :-)

  99. 126. díkybohu :-)) jsem nadšena. Takže čekám na telefonu, jak zavelíjou… jedu :-))

  100. 129. mrkla jsem a nikde nic. ve spamu nic. nikde nic. tak nevím :-(

  101. Je to divné, napsala jsem tři. Zkusím to později.

  102. 130. Sakryš, to mě mrzí :-( Otrava je proklikat se přes přiblblé obrázky, aby se komentář schválil a když už konečně, tak tam nikde není :-((

  103. 132. aha. tak to jsem ještě nezažila, že by mi bez přihlášení, při psaní komentů nechtělo po mě obrázky.
    tak asi opravdu nějaká vnitřní porucha.

  104. 133. zkusila jsem to bez přihlášení – obrázky naskočily, můj koment tam je. tak snad už to půjde.

  105. 130,132:
    A kolik panáků na oslavu vnučky už padlo?:-)

  106. 135. panáci? to je asi nějaký Mickymaus. :-)) Právě jsem jednoho dostala od sousedky.

  107. Mickymaus není panák,ale myšák.
    Tam to dnes u vás musí vypadat:-0)

  108. Čau, na komenty bohužel nemám čas, taky makám a nemám čas si koupit ani jídlo. :-) Ale musím říct, že jsi moc pěkně napsala. Hlavně o tom pracovišti. Takových je v týhle zemi víc, vladtně většina, co mají dost mizerný platy. Teda ne v porovnání s Bangladéší, ale v prorovnání s Rakouskem, Německem atd. Přejedeš hranice a tam pohoda. Oni mají klídek, že zaplatěj v poho složenky, že si mohou za pár platů koupit novej auťák, když tenhle už je několik let starej ….. Pak i ta kultura jednání mezi lidmi je jiná, nejsou tak uhoněný ….. Je to škoda, že my tu prosperitu nedokážem zařídit. …… NO a to PFko je naprosto bezva! Nechápu, koho by se to mohlo dotknout. Moc zdravím …. v letu chvatu. :-)

  109. Lenko 138
    škoda to je… kdoví jestli bychom byli motivovaní pořád zkoušet něco nového (resp. ne pořád, to je silné slovo, jen jednou za čas, na našem pracovišti). A možná že byli, asi spíš byli.
    Jsme uhoněnci. Takže si ty vlastní síly musíme víc hlídat.

  110. 141
    140 bylo obecné “my tady ve střední Evropě” – ale uznávám, že tohle zobecnělé my mě většinou irituje, když ho použije někdo jinej. Tak jsem si ho tentokrát vyzkoušela já :- )

  111. 141
    a co by se stalo? Neměla bych na jídlo a bydlela bych ve spolubydlení se třemi dalšími lidmi. měla bych sice víc volného času na různé své nápady, ale možná bych zvažovala, jestli si koupit čerstvou fixu za 25 korun. To by se stalo. Od toho nejsem moc daleko. Zatím dobrý.

    Za další: nehonit se by znamenalo, že je vše už vykonáno, vládne mír a klid, na všechno (na všechno důležité; ne na výrobu padesáti druhů jogurtů, který jsou ošizený škrobem) je dost personálu a to výtečného a dobře zaplaceného. Utopie, ne?

  112. 143. Myslela jsem to jinak… tedy doslovně, kdyby jsi třeba něčeho udělal méně. Nevím přesně v čem spočívá práce, ale třeba já nevím, zkrátila čas který věnuješ klientovi. Ale to si vymýšlím, prostě udělala méně. Třeba o 30% míň.

    Ve fabrice to šlo… částečně. Tedy někam se schovat, třeba na záchod.

  113. Předpokládám, že by jsi (asi) dostala zaplaceno stejně, jen by jsi za ty peníze udělala méně práce.

  114. 144, 145
    jo, to já se v tomhle ohledu nepředřu, to určitě bych si mohla nabrat víc! A pak bych byla zdrchaná a neměla na nic jinýho.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *