Štěstí v neštěstí?

Co je štěstí?
Potkat někoho se žloutenkou a kapavkou právě v době koronavirových ochranných opatření!

Příspěvek byl publikován v rubrice Výštěky a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

40 komentářů u „Štěstí v neštěstí?

  1. Nemluvě o správném umístění roušky na správné části těla pomáhá tím, že jsme od sebe z nařízení vlády byli / měli být na dva metry daleko.

  2. Tu žloutenku jsi u dotyčného diagnostikovala na ty dva metry podle barvy pleti, to bych chápal.
    Ale s tou kapavkou je to jak?
    Opravdu jste to nařízení vlády striktně dodrželi?:-0)

  3. 4
    V dnešní době můžu tvrdit jenom to, že dodrželi.
    On oznámil svoje choroby slovně sám. Pak už jsem od něj nechtěla vrátit svůj vratnej kelímek (co jsem měla s sebou z domova), řekla jsem mu, ať si ho nechá a vrátí ho sám.

  4. Vida, už umím v tom novém wordpressu upravit komentář!
    Mezitím co jsem dosáhla tohoto úspěchu, mi ale přestal fungovat v notebooku zvuk do sluchátek a taky pracovní mail. Hehe, to asi ráno na internetovou poradu nemá cenu chodit, bez zvuku : )

  5. No, to zrovna při tý kapavce moc dlouho suchá nevydrží. Trik s kelímkem přebírám, doufám, že to bude fungovat i na lahve na vodu (minulý týden jsem ji ztratila).

  6. 9
    no, ještě by to chtělo nějakej trik s hodně velkým kelímkem, kterým by se vyřešilo to močení venku v době zavřených záchodků veřejných i restauračních. V Praze pořádná křoviska ubyla.

  7. 10. To je fakt, ale ubylo i lidi. Takze ted staci kapka odvahy a muzes si ucurnout na mista drive nevidana! Mozna by to mohla byt pristi internetova vyzva. Odlehcit si pod konem, nebo na Staromaku pred orlojem…

  8. 11 Psice
    :- ) To jsem ještě nedokázala!
    Včera – zasvětla – to bylo u pomníku legionářů před dveřmi s č.1, to je to ministerstvo zdravotnictví. Keříky tam měli jen do výše kolen.

    Jinak za tmy jsem byla před 6 lety přímo na mírně skloněném soklu pomnínku na Klárově (metro Malostranská), ten pomník totiž nemám ráda, je to ta socha ve tvaru praporu ČR. Takže na vlajku jsem nečurala. Koneckonců i kdyby, tak ten pomník pro mě není žádná naše vlajka; pro mě se nepoved.

  9. 10. to si moc nedovedu představit jak čurám do kelímku někde na ulici. To chce mít alespoň širokou sukni a opravdu velký kelím.

  10. Nejmenovaný zajímavý muž mi prozradil, že na koncertě Stounů – tehdy jak se přivalily kameny do Prahy v devadesátkách – měli všichni pivo v kelímku, on v davu pak z nouze se do toho prázdného kelímku vyčůral a pak ten kelímek někam zmizel. Snad ho nikdo nevypil…

  11. 13
    jo a ještě – já bych si hrozně zlila tu ruku, co drží kelímek, a možná i kalhoty. Právě, chce to dlouhou sukni jako za starých časů. prostě nosit sukni bez punčocháčů a s sebou lavór na každým kroku!

  12. Nojo, starej známej čurokap! Už jsme si o něm psali kdysi, ale že ho prodávají na Alze, to by mě ve snu nenapadlo. :-))
    Ad kelímek – troufám si tvrdit, že bych se do kelímku o obsahu 0,5 l trefila i s kalhotama. :-) Někdy to musí zkusit.

  13. Jirko*
    ajo, možná by se to mohlo hodit! Jenom se bojím, že bych to dala vyvařit a zapomněla na to jako tehdy na ten kalíšek.

  14. 19. já né, v mém případě je oprávněný název „křivochcalka“ :-)

  15. To se říká nejčastějc hned při narození – „Tak máme zas křivochcalku…“ :-)

  16. 23
    podle mě těžko rozhodnout, jestli záchodky jsou počůrané víc od mužů nebo od žen. Tím spíš, že ženy neprohlížejí vždy pánské a muži dámské, čistě (nebo špinavě?) pro porovnání. Asi podobná statistika, jakou nám předkládají několikrát denně o nakažených koronavirem :- )

  17. To si nemá souvislost s pochcávání záchodů, ale prostě jen s křivkou a rozptylem dopadu.

  18. 25
    no, v mém případě to má souvislost s potřísněním záchodků. Zvlášť když se ráda koukám, jak to radostně stříká. Pak mě ten pohled rozradostní až moc.

  19. No to je zase diskuse…
    Na posrání.:-)
    Na to by nějaký přípravek nebyl?
    Dokonce by mohl být genderově vyrovnaný, protože s tím vaším neonem bych měl asi trochu problém -)

  20. 27. máš strach, co? že ti ho vcucne a nepustí hnus oranžový :-)

  21. 27:
    Ty jsi duchovní odkaz mého příspěvků vůbec nepochopila, Ratko.
    Já nemám strach o vcucnutí nějakého svého orgánů, ale jako technik jsem seznal, že ten čínsky šunt z Alzy není stavěný na průchod naší bohatýrsky silné slovanské stolice.
    Do toho by se vykakal tak leda ten jejich zelený zmrd, co na mne skáče z reklamy:-)

  22. 31. celkem škoda, ale život jde dál :-) dnes jsem viděla přes Skype poprvé své páté vnouče. :-)

  23. 32:
    Tak to tvůj zájem o téma chápu.
    Jako správná babička sis určitě aspoň ucvrnkla:-0)

  24. 35
    ne, bylo to náhodné setkání podroušených lidí na náměstí. Kteří se rozhodli si dát spolu ještě drink.
    A kteří nepociťovali vůči sobě jinak žádnou přitažlivost.

  25. Křivochcalka je opravdu používané slovo ? Znal jsem ho jenom ze Švejka. Říká tak starším, protivným babkám.
    Myslel jsem, že jde o haškovský novotvar. Sto let starý novotvar.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *