Jaké krásné zvířátko použít jako vzor na ložní prádlo? Blechu. Proč by se jinak říkalo „Dobrou noc, pytel blech na pomoc!“
Je to ale kruté přání! Stačí blecha jedna a prožijete noc nervózní, vycukaní, nešťastní. Mně se to stalo jen jednou v životě. Jedna blecha. Hrozný to bylo. A to jsme na ni byli dva. Tak mě ta událost tenkrát zaujala, že jsem na ni sepsala píseň. A k ní obrázky. Tohle tady jsou dva základní: blecha kreslená mnou, jak si ji představuju, že se směje svým hostitelům, a blecha přírodovědecky pojatá, s popisky.
A teď ve svém nadšení ze sestavování vzorů nekonečných možností, jsem angažovala i tyto dva své obrázky blech. Zatím mi vycházejí nudné předpisové bleší rozestupy a to je na mě moc velkej řád. Na mě, která nemá doma ani pravítko, protože ho při kreslení ani psaní ani měření zásadně nepoužívám. Ale myslím, že pro blechy jsou rozestupy v cajku, protože ony mají rády řád a přesnost. Já myslím, že jo. Mám dojem, že ony se rády pyšní čísly – tím, kolikanásobně vyskočí do výšky a jak velký náklad utáhnou.
Možná ještě buďme rádi za blechy. To komáři, ti i pískají a znervózňují ještě víc. Můžeme si gratulovat, že blechy nepískají. Zlatý blechy!
I holčičky si jistě zamilují v posteli blešky, narůžovělé jako bleší kousnutí, a už nebudou chtít spát se sladkými plyšáčky.
A možná i Ratka si dá říct, když na blechy použiju aplikaci „fraktál.“ Stačí zmáčknout tlačítko. Nevím, proč se na fraktálním obrázku v sousedství největších blech vytvořilo bílé místo, ale nevadí, to mě neznervózňuje, snad je to podstatou fraktálu (my, co nemáme doma pravítko, stejně nevíme, co to je fraktál, ale umíme zmáčknout tlačítko) :
Dokonce existují názvy obcí odvozené od blech – mně se vybavuje Blešno u Hradce Králové. Jednou jsem tam jako osmnáctiletá přesedala. Tedy ne že by bylo Blešno dopravní uzel; přesedala jsem tam během nezapomenutelné autostopařské soutěže. A vyhrála jsem, se svým skvělým společníkem. Stopovali jsme spolu a v cíli se ukázalo, že nikdo jiný se soutěže nezúčastnil, ostatní radši jeli trabantem. My s ním nakonec také jeli, v poslední fázi autostopu, a byli jsme dost rádi, že sedíme ostatním na klíně a boucháme se do hlavy o strop. Lepší než jít pěšky zbytek cesty, kde už žádná jiná stopuschopná auta nejela.
Na závěr doporučuji báseň „Veška a bleška“ a hlavně píseň Karla Plíhala „O blechách a tak.“Ještě jsem četla kdysi u tetičky povídku o bleším cirkuse a jeho majiteli, který živil svého blešáka vlastní krví; bylo to ve stejné knize jako povídka o Peregrinovi (možná to byla jedna a ta samá povídka?) – nemohu si vzpomenout, kdo je autor, nevíte?
A nakonec pro milovníky tělesných orgánů zařazuji legendu k přírodozpytnému obrázku blechy.
SCHÉMA TĚLA A ÚSTROJÍ BLECH:
1 TYKADLO
2 OKO
3 ČELISTNÍ MAKADLO
4 KUSADLA A PYSKOVÁ MAKADLA
5,6 ČELISTI
7 NERVOVÝ ŽEBŘÍČEK
8 ZAŽÍVACÍ TRUBICE
9 ŽALUDEK
10 POHLAVNÍ ORGÁNY
11 ŘITNÍ OTVOR
Tak tady z toho vzoru se mi nejvíc líbí ten poslední. Áčková sukně, supr.
:-)
Mám obavy, že pravítko by ti k tvorbě fraktálů nijak nepomohlo:-) Tím ovšem nechci říci, že bych naprosto přesně věděl, co je to fraktál….
mě se líbí to ústrojí. řitní otvor, pohladní orgán, makadla. vím že syn z toho měl pětku a hrozn ěnaříkal že se to učit nebude. a neučil :-) tak nějak jsem ho chápala že mu je to u řitního otvoru kde má blecha řitní otvor.
ten fraktál moc nechápu.. látka by se mi líbil akdyby tam bylo vic zvířátek. teda blechy, vši, štěnice a tak
Moment, musím se nejdřív podrbat. Teda, v takovýmhle povlečení bych se ve svém pravidelném polo-bdění, polo-spánku nad ránem uplácala, úplně se vidím, jak si protírám oči a štípu se, jestli to není sen. Já mám bleší peřinu spojenou s vyprávěním přeživší z holocaustu, myslím z Bergen Belsenu. Že tam už byli lidé tak bezvládní, že je blechy a vši obtékali jako živé peřiny. Brr.
Když jsem byla malá, měla jsem knížku, která byla o cirkuse. Strašně jsem ji milovala a samou láskou asi potrhala, rozválcovala, pokreslila…byl tam taky majitel blešího cirkusu, který krmil své blešky, ale Peregrin mi nic neříká. Ale to může být i tím, že to je pro malý dítě nezapamatovatelný komplikovaný jméno (měla jsem ji cca mezi 8-10 lety, pak zmizela v nenávratno…)
Pch, nějaká bleška a ještě jen na látce. Přijde mi to fakt vtipný, když si představím, že mi někdo nabídne nocleh v bleším povlečení, nebo já jemu :))
Jen nevím, jak by se kdo tvářil, ale já bych se smála. Neměla bych ani doufám problém s drbíní se, právě i proto, že se mnou spí a nemohou vyskočit. Navíc takhle jsou moc roztomilý. Tedy pokud se nevyskytnou živé a číhající.
Navíc..viděla jsem , že se prodávají pro děti pyšové mikroby a to všelijaké..tak to už nevím..to zas radši medvěda apod.
Jo a komáři…když mi bzučí u ucha a já chci spát a on ty nálety opakuje, říkám si..hergot, tak se napij a odleť už a hlavně už .
plyšové mikroby. takže povlečení může být taky plné mikrobů – barevných :-)
pamatuji si jako děcko, že takové povlečení plné pestrých drobných obrázků mě bavilo. díval ajsem se na jednotlivé obrázky, dělala z nich příběhy. líbilo se mi to ale muselo to být různorodé. teda ne že jedna blecha v jedné pozici ale třeba v deseti, nebo různé zvířátka v různých pozicích. aby z toho šel udělat příběh.
lepší blechy na peřině než v kožiše ;)
ru 1,
sukni bych brala, bleší radši ne, to by mě svědilo.
Sejro 2
nepomohlo by pravítko, žene? Ono nepomáhá na víc věcí.
ratko
víc zvířátek – blechy, vši, štěnice :-), nebo blechy v různých polohách,
to máš pravdu, to by nebylo tak strnulý, bylo by to rozmanitější. A víc práce to udělat, to je jasný, to by už šlo. Ale do postele bych to asi fakt nechtěla.
psice 4
taky bych se dost ošívala, to jsem si uvědomila až pak. A znát příběh z Bergen Belsen, tak to už vůbec. Hrůza.
A ten majitel blešího cirkusu dával těm blechám pít ze sebe, jo, tak to bylo.
anino,
taky bych do postele radši medvěda. Akorát je dost pravděpodobný, že medvědi jsou zablešený.
kecko,
ano, to bylo dobré závěrečné slovo!
9. jak bylo? bude článek?
Bylo to vydatné jako obvykle.
Separace dokončena.
Úspěch se dostavil. Ještě další propojení mých věcí mi došlo. A bez tělesné akce to nejde. To je něco. A stačí tak málo.
Teď během dvou týdnů musím napsat závěrečnou sebereflexi těch tří let.
Poslední kousek, co tu ještě nebyl, během té doby nějak napíšu – bez zatahování sem příběhů jiných lidí.