20 dní

DVACKA 

20 001-500

Teploměr. Pokojový. Teploměr venkovní ani tělesný nemám.

20 003-500

Je sobota. V poledne vyrážím k našim na oběd. Zkoumám plakátovací plochu, jestli se na ní vyskytuje číslo 20. Ano. Ve 20 hodin si můžete zabrnkat na ukulele v Úněticích:

20 004-500

Poslední strana radničních novin leží na ubruse, co vyšívala máma.

20 005-500

Po obědě – hovězí na česneku s bramborovým knedlíkem, ledový salát –  jdu prověřit svou dětskou knihovnu. Napadlo mě, že v názvu některé knihy by mohlo být číslo 20. Dvacet let na zlatém severu? – Ne, to nebylo dvacet. Dvacet tisíc mil pod mořem!

20 007-500

Jó, verneovky! A mušketýři byli po 20 letech! Přesouvám se ke knihovničce u okna a fotím je:

20 010-500

Otevírám skříňku ve výši očí, kde mám naházené některé cestovní deníky, zbylé školní sešity, kvízy a šifry připravované na oddílové schůzky, vysvědčení z gymplu a staré literární výtvory. Prostě papíry.

Prohlížím vysvědčení. Nikde není číslo 20. Na konci čtvrťáku jsem měla dvojku z chování. Vyndavám naditý sešit nadepsaný ROŠŤÁRNY A PITOMINY. Založila jsem ho v roce 1987. Když jsme u těch mušketýrů – jedna stránka sešitu je o nich:

20 012-500

Mnohé stránky jsou satirické – vysmívaly se režimu komunistů. Některé vtipné, jiné slabší nebo vyčpělé. Musím o nich později napsat samostatný příspěvek; nerada bych vás připravila o soudružku čarodějnici, čestný odznak PO SSM a o sovětského propagátora roláků demonstrujícího na Rudém náměstí.

Večer jedu zase domů, je mi trochu hůř, zadýchávám se, kašel útočí.

20 033-500

Kdybych se nerozhlížela kolem po čísle 20, možná bych nikdy nezjistila, že existuje sirup do kávy! Byla bych navěky ochuzena. Sirup do kávy jsem si ještě nikdy nedala a ani bych si ho nikdy nemohla dát, kdybych o něm nevěděla. A stojí jen šest korun, považte! Odjíždím autobusem obohacena. Dnešek za to stál. Nabídl mi nové životní možnosti. Sirup do kávy!

20 034-500

Čekala jsem, že doma potkám souseda, jak jde kouřit na verandu, a vyfotím jeho krabičku cigaret. Dvacku cigaret. Ale přišla jsem až v deset (což je půlka dvaceti, takže cajk) a začala ládovat do počítače fotky a upravovat je pro tento článek. Teď mám hotovo a do půlnoci zbývá 20 minut.

.

6 komentářů u „20 dní“

  1. dát si dvacet…
    (snad jsem to tam někde nepřehlídla)

  2. Ajo, dát si dvacet jsem plánovala, že tam napíšu, ale nakonec jsem naklimbala jen asi pět místo dvaceti.

  3. A ještě jsi mohla potkat jednoho za osmnáct a druhýho bez dvou za dvacet. Ale to ostatně můžeš i zítra. A zajít s nima na sirup do kafe. (Možná by sis tam měla nalít spíš Bromhexin). Fuj a na téma hnusných drinků mi dnes Milý prozradil, že na řezbářském kurzu ochutnával drátěnku. Což je rum s octem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *