POKRAČOVÁNÍ PŘÍBEHU BEZ PENĚZ A KAPESNÍKU:
V neděli mě soused nenechal jít znovu výletem přes les. Zúčastnil se akce také a jeli jsme jeho autem. Dvě číšnice nás radostně vítaly a ještě radostněji nás vítal mávající pan majitel, sedící se svým notebookem u prvního stolu. Už včera jsem ho kreslila, ale neměla jsem gumu, abych mu zmenšila hlavu a upravila ji do rozměrů, které by mu byly podobné. Tady to je opraveno:
Objednali jsme si a vzápětí přišel jeden ze dvou včerejších štamgastů. Pan majitel mu hned uvolnil jeho včerejší místo. Jojo, bejt takhle někde štamgast! Za chvíli přišel i ten druhý a zase seděli spolu, jako včera:
Kupodivu jsme setrvali v restauraci opět déle, než jsme čekali. Bohužel jsem měla výhled jen na jednoho chlapíka – viz úvodní obrázek. Zábavu obstarala obrazovka, kde se, stejně jako včera, odehrávaly živě skoky na lyžích, přenos z Innsbrucku. Soused alkohol nepil, tak jsem si dala Tramín tentokrát já a po osmi deci jsem si říkala, že je akorát čas k návratu. Tramínový rozjezd se mi doma hodil – po dlouhé době jsem si zase zabrnkala na baskytaru a pouštěla k tomu nahlas rock. Později večer jsme ještě znovu trochu popili a pohovořili o absenci sexuálních zážitků.
A nakonec to hlavní – co jsme si dali k obědu. Ano, v nabídce bylo totéž jako včera. Dali jsme si smažený sýr s kroketama. Já pak ještě nakládaný hermelín. A měli jsme s sebou pomůcky na zaplacení i na vysmrkání.
.