98 komentářů u „Jedna věta v dubnu“

1. Prosil bych dovysvětlit Jana Tleskače z 4.4. a agresivního diverzanta z 11.4.:-)

2. Mateřské chování k mužům :-) Jak víš že je mateřské? Vyptáváš se jich kde byli, s kým a co by chtěli uvařit k obědu? A pak se zalíbením koukáš jak jim chutná…

3. 2.
   Přesně to mi taky nesedělo. Nezažila jsem Lišku v nějakém partnerském vztahu, ale tak, jak ji znám coby svobodomyslnou a rázně svůj prostor si hájící osobu a jak se sama prezentuje svými názory stran určitých sociálních interakcí, mi teda nějak zvýrazně mateřskochovající se nepřijde.

4. 18.4.
   Nevím, jestli to mění budoucnost, ale určitě to mění pohled na ni.

5. 19.4.
   Naopak právě tohle může být varovné znamení – začínajícího alkoholismu. :-)

6. 20.4.
   Tak to nemám pocit luxusu. To mám pocit marnosti ze sama sebe, že jsem zahodfila tak krásnbej den zavřená v bytě.
   Lelkovat se přeci dá i venku. :-)

7. 24.4.
   Jo, to mívám podobně a poměrně často. :-)

8. 25.4.
   Tónina hlasů. Málokterou ženskou vnímám jako úpříjemnou zpěvačku, či rozechvívající “zespod”. Leda altku nebo hluboko zpívající mezzosporanicstku. Proto můžu Lanu del Rey.
   Sopranistky vnímám jako znervózňující a nepříjemné.

9. 27.4.
   Jé, i Liška umí udělat hrubku! :-))

10. Lelkovat se může furt…tedy lelkování je mi zcela přirozené. Tedy víceméně pohodlnost a nechuť cokoliv. Potřebuji nějakou motivaci abych se hnula.

11. 8. nedávno jsem byla na společném koncertě Hradišťanu, Spirituálu a Peckové. Jak začala zpívat… úplně mě to převálcovalo. Byla jsem z ní uchvácena.

12. 29.4. jo, lilo jak z konve a hezky se mi přes den spalo, a zaposlouchala jsem se do toho deště. Příjemné, nic nedělat, jen ležet, spát a nebo polouchat déšt a bez výčitek. Teda musela jsem navečer vstát a jet do práce na noční, ale ten spánek a to lenošení přes den s tím deštěm mi udělalo hodně dobře.

13. 1,2,3
    4.4.- Jan Tleskač nevím, co by čekl, asi to, co vy!
    Chovat se mateřsky v tomhle kontextu = naskakovat se zájmem na muže, kteří ukážou nějakou jemnost, zraněnost z minulosti a já si řekla v duchu nenápadně: To já chápu, já ho dokážu pochopit, ty předtím asi ne, ale já přece jo se mnou se bude mít dobře.
    No a má se se mnou dobře, jenže já po čase ne, já si naběhnu do vztahu, kde jsem na druhým místě.
    Tedy v tom modelu, který jsem předtím chtěla – totiž být spolu naplno a nikdy jinak. A to se radši rozhodnu – ad ru 3 – že teda nic a hotovo. Zatím jsem nehledala příležitost zkusit to jinak. Držím se “radši nic.” A dokud to jinak nevyzkouším, nic jinýho nezbejvá. Takže pohoda.

14. 1
    11.4. diverzant
    jééééžkovy zraky, to je taková vnitropracovní aféra, kdy cokoli k určité věci (kterou začal diverzant) kdokoli napíše na společný mail, diverzant ho hned sejme, prostě mu napíše nadávku. Snad půjde už od válu, vyskakuje si, protože dostal nějakou podporu ve svých mimopracovních aktivitách a asi myslel, že si zaslouží bezbřehou vděčnost i za to, že dělá podpásovky a sprostě nadává :- )
    Já jsem k němu byla slušná, ale radši teď na něj nereaguju, protože se mi noří jen jedno slovo začínající na Č, dokonce je to arcič – – – -.
    S ním se domluvit nedá na ničem, bohužel se ho občas někdo jiný zastal a on toho zneužívá, č!

    Hlavně tady ratko aj. nespekulujte, co a jak. (A to se rýmuje na č -!:-) Nechci být jako on a všechno všude zveřejŃOVAT.

15. 6 ru
    20.4.
    venku se tak lelkovat nedá – jednak nedá se tam lelkovat pod peřinou.
    Za druhý musí se vstát a oblíknout se a vypadat k světu a bejt umytej.
    Zatřetí tam venku jsou aktivní lidi, co právěže v tu chvíli nelelkujou a stěma nechci bejt.
    A i když je liduprázdno, můžou se ti lidi objevit a to nechci.
    A po lelkování venku se musí jít zas domů, kdeto při lelkování doma už je to s péčí a pilností připraveno předem.

16. 8
    25.4.
    ta sólová zpěvačka zpívala nádherně, nic pištivýho. Ale protože je žena, víc se mě to týká. Když zpívají muži, mám pocit, že je to jejich tah, oni jsou na řadě, je to jejich věc, je to pro mě brnkačka.

17. 16. nevím, nedokážu se nijak vcítit… vůbec nevím proč. tedy důvod… podobně jako u mateřského, to co popisuješ mi nepasuje na mateřské. Nebo jo… možná v tom manipulativním. jakože zrovna já ho chápu a ty předtím ne. nebo jiní/jiné ne. Hmmm, nic mi to neříká. Myslím že to v sobě nemám, nebo nevím o tom. Tedy za sebe mohu jen říct, že jsem ve vztahu k druhým nejistá. HOdně nejistá. I tato nejistota může třeba vést k jednání které se jeví jako pečovatelské. Akoát to být na druhém místě neumím zařadit. pečovatelé se derou na první místo…

18. 17. napadl mě ještě dovětek k poslední větě. Pečovatelé se derou na důležité místo, které jim nenáleží. Pečovatelé ve smyslu pejrativním…. takoví ti vlezlí snaživci.

19. 13.
    Ehm… s tím “já ho chápu, ty předtím asi ne…” – to má nějaká relativně normální ženská nějak jinak?
    Samozřejmě to musí být jen ukázání té jemné zraněnosti, ne duševní hypochondr, to už nefunguje. :-) Ale jinak myslím, že spolehlivě.

    Jo, taky momentálně kotvím u “radši nic”. (A už víc než týden se odhodlávám napsat článek na to téma, ale těsně před mě nakonec odradila myšlenka na komentář “nojo, typická ru, pořád dokola to samé”. :-)

20. 17 ratko
    vždyť ne, vždyť to by bylo dost zvlšátní, kdyby ses dokázala vcítit do nějakého malého útržku. A důvod hledat nemusíš. Já ho taky hledat nemusím. Žádný tlak k tomu nevzniká, nic takového já necítím.

21. 11 ratko
    jo, ta “moje” zpěvačka mě taky uchvátila tou kvalitou hlasu, krásným zabarvením, kvalitou zpěvu taky.

22. 15
    Aha, já zapomnla, že jsi v Praze.
    Já chodím lelkovat ven klidně neumytá a k nesvětu, prostě na sebe navlíknu nějaký “venkovní” hadry, popojedu kousek na kole nebo popojdu pěšky, na kraji lesa na slunku v závětří hodím něco na zem pod sebe a lehnu tam. A je to supr.

23. 17
    Myslím, že to není manipulativní. Čím by to toho chlapa manipulovalo? Spíš naopak, on manipuluje tou ženskou, ale většinou nezáměrně. Ta ženská se manipuluje tímhle pocitem sama.

    Řekla bych, že je to spíš ženská potřeba “souznění”, tak ji má filtrovanou skrze unikátnost vzájemného pochopení se – ale možná to chlapi mají taky, nevím; nejsem si jistá, v kolika případech, kdy jsem si všimla, že se chlap takhle taky projevuje, to bylo doopravdy, a v kolika to hrál, aby na mě udělal dojem.

24. 16 a 21
    Ahá, tak to je spíš emocionální vtažení prostřednictvím identifikace?
    Tak to je ono, já při své feminofobii to mám naopak, typicky ženský hlas (a tónina blízká mamimnce, potažmo bohužel mně samé) = nebezpečí, nepříjemnost.

25. 23. myslím že je. Muž který vůbec nepotřebuje ženinu péči (nikoliv že by ji odmítal, ale jen mu je její péče u pr….) té ženě bere z ruky nástroj. Tedy ta péče je důležitý nástroje že k ovládnutí muže. Problém nastává tam (povětšinou) kde muž péči přijímá a je mu to zcela lhostejné.

26. 25
    Péče je ale něco jiného než pocit “já ho chápu, ty jiné ne”. Péče je až další fáze, způsob, jak s tím pocitem zacházíš, k čemu ho použiješ.

27. Zpívání mužů a žen, pokud je to sbor… musí tam být mužské hlasy, dotvářejí to. Ale nemusí tam být hlasy ženské. Tedy ženský hlas mi vadí, zejména pokud ječivostí překrývá mužský. U mužských mě překvapila plochost a šeď hlasu ve srovnání s Peckovou. Nevím zda to bylo ve mně, když jsem slyšela ten rozdíl v hlasech… bylo to jako mercedes a drevěná kárka. Kdyby byli každý zvlášť tak si to tak neuvědomím… tu nekonečnou vzdálenost v kvalitě hlasů.

28. 25
    P.S. “Problém nastává tam (povětšinou) kde muž péči přijímá a je mu to zcela lhostejné.”

    A co tam, kde tu péči muž dokonce předpokládá, vyžaduje?

29. 26. jj. tady jsem musela projít určitým vývojem. Zejména v tom, že jsem znala jen “péči” své mámy a musela jsem se z toho nějak dostat. Nějak se osvobodit a byl to dlouhý proces.

30. 27
    Mně přijde, že ve sborech obecně je mužských s dobrými (rozuměj plnými, bohatými) hlasy pomálu.

31. 22 ru
    to je hodně supr!

32. 29
    Ano, tady mám výhodu, péčí své matky jsem v tomto směru nezatížená. :-))

33. 28. však ať vyžaduje :-)) vyžadovat může, je to jeho právo. Co dáš či nedáš je tvoje věc. To zlhostejnění ze strany muže je taky výsledkem určitého porozumění, že vyžadovat může ale dostane i nedostane, že je to vě hvězdách či věcí náhody a okolností. Tedy chci říct že oba ve vztahu se navzájem učí požadovat a zároveň se smiřovat s odmítnutím (kopancem do prdele)

34. 33
    Moment, to zas píšeš o něčem jiném.
    Prosím, vrať se k 25, kde píšeš o ženské manipulaci prostřednictvím péče.
    Drž se, prosím, tohoto a napiš mi svůj názor na stav, kdy muž tu péči vyžaduje. Jestli i tak je to ženská manipulace, nebo ne, podle tebe.

35. 33. Vlasstněě si uvědomuji jak moc jsem otupěla a že to nikomu nedoporučuji. V podstatě nemám chuť opečovat muže, ale třeba syna jo. Protože ten je vzácný a muž ne.

36. 34. no asi jo… je to manipulace v každém případě. žena si péči připravuje výhody ve vztahu. většinou se jí děkuje a je vychvalována. muž si jde lehnout a neotravuje. Tedy ano, opěčuje a má klid.

37. 28
    jo, pro mě spíš tam.
    Jinak s tím tématem péče nevím, co počít, mně připadá, že dva dospělí lidi si můžou říct, co chtějí, nechtějí, dohodnout se. Jenom když jeden je trochu ulítlej a právě např. vyžaduje péči, jinak se s ním nehne, tak to je pitomý.

38. 35
    No ale to si taky myslím, že je vcelku běžné, mám to stejně. A i u těch synů už to slábne, už jsou velcí, tak co bych kolem nich skákala, když se cítím třeba unavená – neskáču. Jen pro radost sobě, když mám chuť.

    Třeba včera jsem tu měla mladšího a stejně jsem jela o vycházkách na čtyři hodiny ven do lesa a jeho nechala posekat mi zahradu, za což jsem mu akorát dopoledne uvařila jeho oblíbenej puding a navečer jsem koupila buřty, abysme si měli co opíct na té posekané zahradě. :-)

39. 36
    Manipulace to není, když ten muž je zdráv a ta žena to dělá dobrovolně. Je tam i jeho strana, jednání a tak. Jaks říkala ve 33.

40. 36
    No to tedy nesouhlasím.
    Žena přece za tu péči nechce “mít klid” – chce něco od toho muže!! Třeba podobnou péči, nebo společný čas, porjev lásky…

41. 38
    myslím, že puding a buřty jsou dobrá a adekvátní věc. Jóó, buřty…

42. Liško, ty sice píšeš, že chceš naplno vztah, ale je to opravdu tak? Můžeš bydlet reálně s mužem v jedné domácnosti právě ted?Kolik mu můžeš dát svého reálného volného času? Kolik mu můžeš dát reálného společného času na společné zájmy a koníčky? Jsi třeba ochotná s ním mít děti a starat se o rodinu a domácnost? Tím chci říct, že je jednoduchý říct já chci to a to – ale taky je dobrý si říct, co můžu vlastně nabídnout – já.

43. 37
    Mám to podobně. Téma péče a opečovávání mám pocit, že je velké osobní téma Ratky, ale pro mě to v životě nějaký extra význam nemá, pokud se to týká zdravých lidí. Každý ať se opečovává, jak sám chce, a když chce něco od druhého, tak se na tom musejí nějak dohodnout, sejít. Když mi chlap řekne, že nechce, abych pro něj něco dělala, tak to prostě nedělám a šmytec. A když řekne, že chce, abych pro něj něco dělala, tak to buď u/dělám, nebo řeknu, proč to dělat nechci.
    A předpokládám, že totéž bude schopen on vůči mně.

    Na druhou stranu musím přiznat, že jsem v tomhle asi naivní, protože mě opakovaně totálně vyšokovalo, když jsem zjistila, že nějaký můj bývalý přítel je se ženou, která pro něj dělá přesně to, co si on ode mě nepřál – prostě ona si to prosadila, nenápadně ho do toho vtáhla, a on to nakonec vzdal a zvykl si a nechal tak.
    To je asi ta Ratčina manipulace.
    To holt neumím. Nechávám mužům té svobody a pocitu nezávislosti asi až moc. :-)

44. 42. spíš se zamyslet nad tím jaký vztah je pro tebe reálný možný.

45. vztah je pořád nabídka poptávka. zákon trhu a co si budeme povídat v dnešní době poplatné čím dál víc.

46. 42
    Barčo, to mi přijde absurdní.
    Copak lidi začínají vážnej vztah teprve tehdy, až k němu mají komplet nachystaný hmotný podmínky? Jakože si má Liška napřed koupit vlastní byt a nachystat do něj manželskou postel, bnež si někoho začne hledat vztah na plno?
    A kde je psáno, že vztah na plno musí být s dětmi??

47. Přeci žijem tak, že se postupně přizpůsobujem tomu, co přichází…

48. 40. to je zajímavý moment. Opečováním má klid. Pokud něco po něm bude chtít, takje to nezávisle na péči. Muž je ve stejné situaci jako ona. Tedy on taky si udělá svoje (nabrousí nože či poseká trávu – jen náhodný příklad) a chce mít od ženy klid. To setkání se navzájem je zcela nezávislé na tom co kdo vyžaduje a co udělá. Tedy mě je úplně jedno co muž pro mě udělá, akorát třeba otravuji a opakuji to a on to nechce poslouchat. Ale něco dělat spolu, neco podniknout a mít plány jde zcela mimo koleje opečovávání ze strany ženy či mužské práce.

49. absurdní se to jevit může. ale dneska muži mají zrovna tak velké nároky na ženu uplně stejně jako žena má na muže a to v různých oblastech.

50. 48
    Proboha, tak proč se potom navzájem vůbec opečovávat???

51. 49
    No tak snad jde akorát o to najít muže, s nímž se shodnem na těch oblastech, ne…

52. 48
    Ratko, podle toho, co píšeš, bys vůbec nemusel abýt vdaná. Nemuseli byste mít společné bydlení, nic. Prostě byste se jen scházeli na ten společný čas, co vám vychází.
    Ale co by vás pak drželo pohromadě?
    Podle mě je to právě to vzájemné opečovávání se, jehož hlavním smyslem není mít klid, ale vytvářet si nějaká vzájemná pouta. V horším i lepším slova smyslu.

53. 43. ano. přesně. žena si muže postupně omotává kolem prstu a on se dostává do defenzivy a brání se. Ustupuje a schovává se. Bohužel tuto strategii jsem převzala po tatínkovi. Mám oboje, i to urputné nabalovací po mamince, i to ustupující a bránící se po tatínkovi. A tak ve vztahu používám oboje (nevědomky) ale nechci to. vím že je to pro vztah likvidační. Tedy pro dobrý vztah se spoustou prostoru a čistého vzduchu pro oba. Takový vztah si přeji… kde jsou oba svobodní. Přeji si, ale praxe kolikrát kulhá. Nejen kvůli mě ale také. Ono vyvořit svobodné soužití dvou lidí je o mnoha faktorech… ale především si odpustit přešlapy.

54. 51. jistě a to se odvíjí co muž může nebo chce ženě nabídnout a jsme na začátku debaty. takže asi abychom se teda na diskuzi dohodli – potřebujeme vědět co je to vztah na plno – tedy jak to Liška myslela.

55. ta moje 42, byla jen nástřel – pár otázek na zodpovězení si sama sobě. od toho se odvíjí i tedy jak ten vztah realizovat, vést, pravidla apd. a co tedy ke mě přichází od muže – jeho nabídka. proto tady přemýšlím – co je ten vztah naplno. reálně jak často se vídat, co spolu zažívat, plánovat apd.

56. 53
    Napsala jsem konetář a až po udělání tečky za poslední větoujsem pochopila dvojí význam slova “odpustit si”.
    Pro pobavení nad pestrostí češtiny přikládám:

    “Odpustit si přešlapy nelze. Neexistuje. K svobodnému vztahu patří i schopnost absorbovat přešlapy. Svoje i toho druhého.”

    U nás doma se holt “odpustit si” používalo ve smyslu “nedělat”, ale odpuštění jakožto slovo důležité pro křesťany moc frekventované nebylo. Spíš naopak. Maximálně se řeklo, “tak se nezlob”. :-)

57. 52. prosstě si nesmí brát vzduch k dýchání. nedokážu to lépe říct. Moje máma ho tatínkovi brala. A on nebyl šťastný, i když ji měl rád a mě taky. A ze mě vychovali sobeckou rozmazlenou sebestřednou holčičku, co se snažila dosáhnout svého jak u mámy tak u tatínka vychcaně. No dost sypání popela. Kdo něco takového nebyl, tak neví jak se to cítí… to vítězství dosáhnout svého. A s tímto jít do vztahu je harrakiri. Vztah je o dávání… nikoliv pečování. člověk se zcela dá, odevzdá se. Tam není místo pro sebestředné hádky o svojí pravdu a dosažení své představy. to je smrtící. ale to je zcel ajiné téma… opečovávání s tím souvisí jako úplně všecko. Je to o tom zda něco chci ve vztahu, nebo zda se mu vzdávám. a já se vzdala.

58. máme v práci takový plakátek na nástěnce: nechceš problémy, nevíš co s osobním životem, nechceš vztah, nechceš rodinu – přijd mezi nás, stan se zdravotní sestrou ve FNHK. a je to tak.

59. 54, 55
    A myslíš, že těchhle nástřelů si Liška není vědoma?
    Ale znovu – vztah naplno se z něčeho musí vyvinout. Nejde si stanovit “takhle to bude, udělám pro to podmínky”.
    Proč by Liška měnila svůj stávající život, když zatím není kvůli komu?

60. 57
    Trochu moc patetické na mě, působí to víc jako ideje a ideály než jako dosažitelný reál. :-)

61. 59. nevím. jen jsem postřehla v tom Liščině tohle chci a když ne tohle – tak radši nic.

62. 61
    No tos nepostřehla, to tam takhle bylo, přímo to napsala. :-))

63. 60. jj. to určitě. Jsem plná ideálů… pořád.

64. 61. nepíšu Liško změn život, ale píšu, že je dobrý se zamyslet co můžu do vztahu nabídnout a já samozřejmě nevím co Lišce přistálo za nabídku od muže. protože nabídka a poptávka bude ve vztahu vždycky – tohle můžu dát, nabídnout a ted co ty.

65. 42 barčo
    néé, to jsem vůbec nepsala!
    Naplno vztah jsem přece psala o minulosti.

66. Jdu dělat nápisy.

67. dalo by se říct, že čím člověk stárne tím je člověk skromnější, ale není to pravda. dneska padesátnice a šedesátnice si taky nevybírají dědky na opečovávání a na to aby nebyli sami, ale naopak chtějí někoho ještě k světu a aktivního pro život a je to takhle i obráceně.

68. 63. Z ideálů jsem musela slevovat během života, aby mě tak netížily. Ale tento měsíc si podávám žádost o důchod a ideály se vrací, možná více přetaveny životem ale jsou jako živé. Nic z nich neubylo. Už mě netíží, protože tak nějak mám život za sebou, tedy to “těžké”, plné povinností a odpovědností. To už v sobě necítím. Nejsem odpovědná ani za své děti, ani za svého muže a ani za svojí maminku. Cítím to jako nekonečnou úlevu. a také odměnu. že jsem se dožila ve zdraví a že nemusím ale můžu.

69. 64. není to tak trochu obchod? Nikdy jsem nebyla obchodnice.

70. 42
    jinak – jistěže ano, kdybych chtěla, tak mám času dost.

71. 70. vidím to podobně, situace se mění každou minutu, pořád je jiná. co si myslím teď může být za hodinu úplně jinak protože celá konstalace okolností je jiná a dívám se z jiného úhlu.

72. 71 viz 47

73. 70.71.72. no tak fajn. takže není tu třeba diskutovat o tom “jak ulovit, manipulovat chlapa, nebo jak se obětovat a všechny ty triky a fígle” :-)

74. barčo,
    spekulování nepotřebuju, tohle téma jsem nepřinesla já; jen jsem odpověděla Saulovi ad1 a zakončila to větou “Takže pohoda.” Právě proto, že mě to vlastně nezajímá, je mi to jedno, není to aktuální, zatím nic ve vztahu jinak (jiným způsobem) nezkouším, protože v tom nic nepodnikám. Kdyby to bylo pro mě důležité, něco bych v tom dělala – evidentně je mi to teď fuk a nemám, čím přispět do debaty.

75. 73
    Barčo, proboha, přečti, si, odkud ta diskuze vznikla.
    Řešíme/rozvíjíme tady věty v dubnu, z nichž některé jsou formulované jako sebekritické Liščiny úvahy.
    Najdi si to prosím.

76. 73
    Jinak neřešily se tu triky a fígle kvůli návodu “jak ulovit chlapa” Lišce.

77. 75
    a ty sebekritické jsou v článku zarovnány doprava.
    Na prostředek je zarovnána pí M.
    Jinak je to většinou vlevo.

78. 74. OK.

79. 73. to téma jsem možná přinesla já, ale spíše jen jako reakci že ve vztahu dvou zejména pokud ho pojímají jako obchodní vztah, je riziko manipulace vysoké.

80. 77. jdu si článek ještě jednou přečíst :-))

81. 79
    téma obchodního vztahu je zajímavý. Zvlášť právě jak může nebo nemůže souviset s tím křesťanským dát se druhému (které neznamená pozbýt sebe, ale nabídnout sebe a dál se ve vztahu sám rozvíjet svobodně). Jestli se to vylučuje nebo ne.

82. 81. když sebe dám, můj život nabývá smyslu v tom čemu se dávám. Netápu tolik a nemám úzkosti, že mi někde ujíždí vlak. I když to zní křesťansky, pro mě je to přirozené v tom, že někde se rozprostřu. zaseju se. V tomhle duchu mi to nezní křesťansky, spíše úlevně že už nemusím hledat.

83. 77
    Zrovna koukám, že to mateřské chování k mužům (z něhož s epak rozvinula debata o péči a její manipulativnosti) máš zarovnáno doleva. :-)
    Nepovažuješ je tedy za sebekritiku? Za něco ne úplně dobrého? Za něco, co ti může být na překážku něčeho?

84. 83. každou dovednost lze rozvinout k účelnosti… tedy pokud to beru systematicky. takže být mateřský nemusí být ani dobré ani špatné, pokud to jen je.

85. 84
    Jasně, jen je zvláštní, že to píšeš ty, ten, kdo to napřed posunul do té manipulace péčí. :-.)

86. 83
    ano, schválně to není zarovnáno vpravo. Považuju to za neutrální konstatování vztahující se určitě k minulosti. Takže ne k současnosti. Jestli k budoucnosti, to se neví, tím spíš je to neutrální a ne nic fatálního, jen drobnost, ne nějaká velká překážka. Může to být překážka a nemusí. Podrobněji nevím.

87. 85. ano, teď mě to celkem mrzí :-) ale jen trochu-

88. Ptala jsem se Lišky proto, že to v komentáři č. 13 dávala do souvislosti s nepříjemnými důsledky (pro ni samou) a s vývodem, že to ještě nedokáže změnit, i když by asi měla.
    Takže bych předpokládala, že to bud en astarně těch sebekritik.
    Ale třeba to byl jen lehký omyl v řazení, nevím. :-)

89. Aha, 88 už jsem psala v práci a nemám čas tak rychle obnovovat a sledovat přibyvší komentáře. Takže 86 čtu až teď.

90. 89
    přibyvší, to je pěkný slovo. Taky slovo povětšinou jsi použila kdysi výše. To užívá jeden náš učitel a ještě častěji používá slovo namnoze. To poslední zní už dost škrobeně, žejo? Mně se to namnoze ale povětšinou zhusta arci medle líbí.

91. 90
    Děkuji. :-)
    Namnoze nepoužívám, to už zní moc knižně a jo, škrobeně. Zhusta je lepší.
    Nedávno jsem objevila slovo hustník. Původně mi to znělo jako něco k jídlu nebo hustý síto na cezení, ale vzhledem k tomu, že to bylo součástí popisu cesty, tak jsem pátrala v jiných sférách a oborech a je to mladej nízkej hustej smrkovej lesík, houští, pojem z orientačního běhu.

92. 91
    hustník čirou náhodou znám, asi nejspíš navýsost pravděpodobně z rozhlasu.

93. 91, 92 neznala jsem a teď již jo :-)

94. Liško, tohle by tě taky mohlo zajímat:
    https://www.televizeseznam.cz/video/expertiza/vetrelci-v-nas-63913580?dop_ab=0&dop_source_zone_id=1&dop_req_id=6x9bLZw3HE2-201905051626

95. 94
    no, ale moc toho tam neřekli.

96. To je populárně naučný, takže jen povrchně informační. :-)

    Co pračka? Už perete v nové? Jakou jste nakonec koupily?

97. 96
    přesně.

    Pračka ještě není, zatím proběhla akce instalatér, dneska přišel a opravil přívodní kohout, který se předtím nedal zavřít. Takže ta stará pračka by nešla odmontovat, asi by z toho začal stříkat proud vody .- )) Matka to rozpoznala a zařídila (před víkendem tam měli dovolenou). A teď vyberem nějakou levnou, co přivezou se vším všudy a bude, favorit je mall.cz, mají tam dvě whirlpool v příznivé ceně.

98. 97
    Asi určitě by z toho stříkal púroud vody. :-)) Tvoje máma je přeci jen o něco málo životem s domácí technikou poučenější. :-))
    Mně se líbí. Jako bych ji při tom viděla… :-)