KOPÍRUJU S UVEDENÍM ZDROJE:
Jsou to stránky ProNáladu.cz a článek se jmenuje Test: Jedno jediné slovo určí zdroj vašich problémů.
Nevím, jak dlouho bude viset publikovaný, tak ho celý kopíruju zde níže, snad to není nic nefér:
Nabízíme vám možnost svěřit se svému nevědomí a udělat si následující psychologický test, abyste z proudu myšlenek vylovili právě to slovo, které odhalí zdroj vašich životních potíží.
Aby byl výsledek v maximální možné míře věrohodný, dělejte test v klidu a o samotě. Budete potřebovat list formátu A4 a něco na psaní.
- Položte papír vodorovně a po straně udělejte pod sebou 16 výrazných bodů.
- Zapojte na maximální výkon svůj vnitřní generátor náhodných slov. Musejí to být podstatná jména, jinak není výběr ničím omezen. Slova zapisujte po jednom vedle bodů. Žádné se během testu nesmí opakovat.
- Nyní slova tak, jak po sobě následují, spojujte do dvojic a vymýšlejte pro ně společnou asociaci – může to být jedno, dvě i tři slova. Hlavní je, abyste měli intuitivní pocit, že nové slovo či slova vyjadřují souvislost mezi výchozími dvěma.
- Pokračujte ve zkracování asociativní řady spojováním dalších dvojic, až dojdete k finálnímu slovu na konci řetězce. Můžete ho obtáhnout barevnou fixkou.
Co jste získali:
Poslední slovo je klíčem, který vám pomůže rozmotat klubko otázek a problémů, které se nahromadily v různých oblastech vašeho života. Pomocnými ukazateli vám budou i náhodné myšlenky, které vznikaly mimoděk při výběru slov. Potřebný nápad se někdy dostaví hned po uzavření testu, někdy je k tomu zapotřebí nějakého času. Nicméně mechanismus řešení problému byl v podvědomí spuštěn.
Upozornění: Neopakujte test častěji než jednou za měsíc, abyste sami sebe nepopletli novými asociacemi. Podělte se o své výsledky v komentářích.
* * *
Pro mě za mě by ty řeči kolem být nemusely – prostě je zajímavý, jaké slovo vyleze a jaká slova se objevovala cestou. Podělte se v komentářích, pokud do toho jdete. Potom čtěte dál, co vylezlo mně. Je to naškrabaný; vědět, že to zveřejním, psala bych čitelně jako obvykle.
Zadání jsem lehce posunula – se zadáním úkolů zacházím poměrně svobodně a mám s tím dobrou zkušenost. Ani jsem si neuvědomila, že to v zadání nebylo, a psala jsem ne jakákoli slova, ale slova, co se mi v tu chvíli jevila důležitá.
A podle toho dopadl i výsledek :- ) Nedá se říct, že by mi vyšel zdroj potíží. Nebo jo? Zdroj veškerých potíží. Člověk.
.
V návodu by mělo být, jak daleko od sebe jsou ty úvodní body, málem mi to na tu A4 nevyšlo.
Tak hned u první dvojice jsem v pr – najdi mi společnou asociaci pro „příroda“ a „hrnec“.
berle/mustang – pohyb, jazyk /rum – chuť, štít/smích – obrana
ok.
Ale co
kvér/byt
řev/balička
dýmka/hněv
guláš/zeď
?
Strašný.
Mno, tak jako zdroj veškerých potíží mi vyšla „nejistota“.
4 ru
taky dobrý.
všechno jde, možná… příroda/hrnec by byl u mě ešus nebo nočník nebo Setonův hrnec nebo Kokořínské pokličky.
Pro mě to nakonec byla potrava, zdroj potravy, jistota potravy.
Ono asi není skoro vůbec důležitý, co za slova budou v té úvodní šestnáctce, ale jaké významy jim člověk dává dál.
3 ru
No to je nářez! Možná už to něco říká – že to máš teda hodně pestrý :-))
kvér/byt … fuj, to bych nechtěla vymýšlet.
řev/balička … popálenina? Ble.
dýmka/hněv … dýmka nemíru, taky blbý, masakr indiánů.
guláš/zeď … binec. Malujeme kuchyň. Tu, co jsme škrabali :-) Jo jasně – guláš / zeď rovná se přece PAPIŇÁK!!! Právě proto ho nepoužívám. Bojím se, že výsledek bude guláš/zeď a výbuch.
No… já bych z takových slov byla asi zdrchaná, tak jsem si tam radši foukla tu přírodu, radost a tak. Abych to vůbec zvládla vyplnit celý :-D
kvér byt byl nakonec snadnej – síla.
v tom ostatním se mi zas míchaly emoce, obrana…
Guláš a zeď měly společnej háček na konci, to, jak to slovo zní, měkkost…
9
Já jela poctivě ten generátor – vyhodit myšlení, soustředit se na temno – a cink, co padlo, to jsem napsala.
A teď musím věžět zalejvat, než bude temno i venku.
Běžet. Svěže.
ru 11
já to pojedu bez myšlení až příště, já se musím soustředit, abych ho vypnula, furt se zapíná jako pojistka a únik a ochrana.
Běžet svěže :)
našla jsem tam tohle http://www.pronaladu.cz/test-cim-se-ridi-vas-zivot-city-nebo-logikou/
a vyšlo mi 40% logika a 60% city. To podle mě celkem odpovídá :-)
14. mě vyšla na 100% logika.Jste krajně racionální. Logiku a zdravý rozum používáte vždy a všude. Ani vám nejsou city cizí, jste přeci člověk. Hrdí můžete být na to, že jste inteligentní, rozumní a svůj život máte plně pod kontrolou.
i když tím jsi u sebe nejsem uplně jistá. tedy nejsem si jistá tou logikou vždy a všude a můj život plně pod kontrolou taky nemám uplně, mám pocit, že hodně vlaju…..emoce taky se mnou cvičí, nebo dokážou neskutečně vcucnout.
Liščina hra s asociacemi mi třeba právě přijde hodně rozumově náročná…hledat souvislosti….spojitosti….moc přemýšlení na mě….i nad těmi slovy….
taky mi ty asociace moc nešly, cítíla jsem že jdu směrem který si sama zadávám, tedy mohu najít jen to co si sama zadám.
14,15
šmajrá, takový „test“ bych si sem nikdy nedala. Asi bych ho ani nedělala, protože nebude vypovídat o ničem. A kdybych si ho přece jen pro zábavu vyplnila, jeho výsledkem bych se vůbec nezabejvala.
16,17
to už je lepší, to už je lepší :- ))
Mně to přišlo akorát – napřed sázet slova a pak teprve hledat spojitosti, to může přinést nový věci nebo staré zarostlé stezky. To mě baví. Bez ohledu na výstup.
16
Nakonec nad tím ani moc přemýšlet nemusíš, necháš to na sebe působit podobně jako ten generátor náhodných slkov a ta souvislost na tebe vyskočí sama.
Ten test ve 14 jsem vzdala už u třetího obrázku, nikdy tam nebylo ve volbách to, co mi to skutečně připomíná. Ani chlupy v mezinoží, ani lebku krávy s rohama. Tak jsem to prostě baj voko naflákala z toho, co zbylo, zcela nespokojena.
A vyšlo mi, že můj život řídí na sto procent logika.
Na sto procent kravina.
Jedem dál.
To Liščino se mi líbilo víc.
17
Však jo, vedeš sama sebe, proto se taky na sebe dozvíš tu podstatu. Slova nasázej jakákoli a pak se jimi propleť podle sebe. Výseldeek bude to, kam pořád kloužeš odkudkoli, bez ohledu na skutečnost.
20 :-DDD
Liško, máš tam mail
21. no však ano, akorát nevím k čemu to. ale to je podobné jako s tím druhým. je to pro zábavu :-)
tedy určování zdroje mých problémů je víceméně zábava, pokud bych to měla opravdu brát jako zdroj mých problémů tak to samozřejmě zdroj mých problémů bude, vždyť si to sama jako zdroj mých problémů vydefinuji :-)) tak to musí být pravda. důkaz kruhem.
25
Jde o to uvědomění si, víš. Nejsou všichni geniální a neustále hloubající o sobě.
Navíc spousta lidí má tendenci sice vnímat to, co je na nitkách jejich problémů, ale přímo samotný zdroj v sobě sebeobranně popírat.
To, že je něco zábava, neznamená, že to musí být taky všechno stejně k ničemu. Ten jakobyRorschach linkovanej tebou k ničemu je. Tohle od Lišky mi přijde minimálně inspirující. A dalo by se to použít i třeba na nějakých těch sociopsychopoznávacích pobytokursech třeba pro učitele nebo přímo v hodinách ve škole, když se dělá sebepoznávání a základy psychologie, samo, že spíš na gymplu, na základce by to děcka ještě nedaly. Navíc hromadně ve třídě.
26. na gymplu třeba jo :-) tam děcka psychologii milujou
vlastně si myslím, že každý svůj zdroj problémů cítí, ví o něm. u mě je to podobně jako vyšlo Ru „nejistota“ ta byla vždycky v různých souvislostech. a s tím uvědomněním jde spíše o to – uvědomit si kdy, při čem, při jakých příležitostech……a taky jde o to si to přiznat at už sama sobě a nebo třeba i někdy nahlas někomu. takže bych spíše tu Liščinu hru hrála obráceně – o své nejistotě vím a ted jen ty vidličky ke všemu čemu se u mě ta nejistota silně váže.
28. nejistota se může vázat k logickému myšlení. protože logika nás může zradit, tedy může být několik řešení a logika si není jistá které je to správné. cit reaguje okamžitě, v citu se obracíme automaticky „někam“, tedy jsme obráceni a taženi tam kam chce náš cit… tam nejistota není, jen fakta… vidím kam mě to táhne.
29. pro mě je to poslední objev :-) že nejistota mizí s citem (srdcem) a váže se k rozumu.
29
To je jen jeden druh nejistoty. Nejistota v rozhodování.
31. z mého pohledu ne. tedy pokud citu důvěřuji.
32. ale to vůbec neznamená že nesouhlasím. Jen že je nejistota pro mě spojená s něčím bazálním…v čem je člověk nejistý? co říká, jak myslí, zda zaujal, jestli něco nepokazil, zda stihl to či ono, nezapomněl, udělal správně etc. Ale to vše jsou jen vnější věci…rozprostřené na něčem, pokud z každého bodu mám vztah k tomu uvnitř, důvěru a cit tak mě to dává sílu uvěřit že je to dobré.
33
Ne. Ale nechce se mi o tom diskutovat.
Všecky ty nejistoty, co popisuješ, jsou lapálie. Na úrovni nejistoty, kterou mám, když jdu do Tesca až ve čtvrek večer a nevím, jestli ještě koupím to kuřecí, co je v akci od středy od rána.
Nepíšu o kuřecím a nechci se o tom dohadovat s tebou.
Nech občas lidem právo mít něco nějak jinak, než co ty máš už dávno děsně zmáknuto.
35. rozumím :-)
29:
logika nás nemůže zradit.
1+1 bude vždycky 2.
Zrovna tak,jako je platná kauzalita,neboli karma.
Platná a rozumově rozpoznatelná.
30:
a jsi si jistá ?:-)
Mimochodem takový objev je nezbytně nutný k účinkování v kdejaké sektě,se vším všudy.
36. :-) to nevím, ale přílišná nejistota mě blokuje a paralyzuje. tedy hledám cestu ven, a jednou z ní je přijmout rozhodnutí které udělám jako dobré. to mi velmi pomůže… tedy řekla bych, že je to málem něco jako nová kvalita :-)))
36. co se týče sekty, asi by mě každá vyplivla jako nestravitelnou :-)
Kdo je i přes svoje sektovhodné myšlení pro jakékoli sekty nestravitelný, zakládá obvykle svou vlastní.
39. myslíš že to jde? :-)
39. spíše bych řekla, že někdo je jen víc střelený než druhý.
39
No jinak sekty nevznikají, než že je někdo založí. :-)))
42. aha, třeba někdo kdo miluje ovládání druhých. Ale to jde mimo mě… mám doma totální chaos :-)
43
no vidišto a tady na netu to leckdy vypadá, že svými reakcemi nás poměrně ovládáš, „nutíš“ vyjadřovat k tomu, o čem nebyla řeč.
44. to jen tak vypadá, protože reaguji spontánně. zevnitř…tak jak to v daný moment cítím, a dle reakcí pak odezírám co vlastně dělám, zda nejsem zcela mimo a mám se korigovat. Vím že mám nějaký problém… tedy myslí, cítí,a vnímá mi to „jinak“, ale fakt že to vím mi nijak nepomůže, jediné co mi můžee pomoci je korekce abych ostatní neděsila a neotravovala tím jaká jsem.
koukla jsi na mail? myslím že to máme v genech.
44
Ratka nutí lidi neúčelově, ne cíleně, prostě jen jede to svoje hlava nehlava (tedy cizí hlava nehlava, ta její je v pohodě ve svém kmitočtu, to jen ty ostatní okolo padají) zabořená v sobě bez ohledu na ostatní a nutí je tím reagovat jinak, než měli původně v úmyslu. Ratka reagovat na ostatní neumí, musejí oni na ni.
47. určitě je tím nijak neovládám :-) možná nutím k nezvyklým postojům anebo něčím zaujmu, ale to je jen krátkodobé. většinou si pak jdou dál po svým. takže nijak je to neovlivní, určitě ne ve smyslu nějakého ovládnutí. chybí zde jakýkoliv nástroj či účel, nedávalo by to smysl
48
Já někde píšu, že je ovládáš?
Ne, ty je manipuluješ, píšu ti to paralelně i u sebe. :-)
A nejen tím, co píšu u sebe.
Ovládáš lidi tím, že umíš perfektně nahodit téma, které vůbec do dotoho předešléh nepatří, a přitom to podat tak, že je to jen tvoje moudráý reakce na něco, co řekl někdo jiný, a že je to strašně důležité a podstata toho všeho někým jiným řešeného. Stáhneš lidi jinam, aniž si toho většina stačí všimnout, umíš je strhnout k řešení něčeho, co vůbe řešit nebylo potřeba, atd. – ne proto, že bys ty lidi ovládat chtěla, ale že pro tebe je to zajímavější než debata původní.
49. viz 44.
ratko, 45,46
no, na mail jsem koukla teď.
A já bych to s těmi geny nepřeceňovala :),
i když já k tomu mám názor, že v těžký nepřehledný nový situaci pro nějakou skupinu si to nějakou velkou odezvu žádá – a vyhřezne u někoho jednoho zúčastněnýho, u ostatních ne, ale to neznamená, že ten jeden je nějakej porouchanej, prostě ta situace nebo období bylo natolik náročný (a nikdo za to nemůže), že to vygenerovalo takovou odezvu.
48, 49
ne, taky myslím, že ovládání to není, nic mocenskýho nebo povýšenýho, to vůbec.
A to, že umíš nás strhnout, abychom začali mluvit o tom, o čem jsme ani nechtěli :), to je slušná dovednost! Kdo takhle strhne, žejo. To když se povede médiím, tak jsou šťastný, že plněj svůj účel.
Jako všechno je to mínus i plus.
A ještě tam byl jeden mail. No, uff.
A to jsem dneska měla službu na krizovým telefonu a ten, kdo tam volal, byl proti těm mailům vlastně úplně šťastnej člověk na sluncem ozářené procházce ve společnosti krásných okouzlujících vyklidněných lidí (ale on v minulosti si už toho užil hodně, tojo).
53
Já vím o lidech, proti kterým je i tvůj druhý mail procházka ve společnosti krásných okouzlujících lidí. Jednomu by bylo před necelým měsícem devatenáct, kdyby se toho dožil, druhýmu by bylo za čas čtyřiadvacet a nedávno se mu narodilo dítě, třetí měla pohřeb minulou středu, ta se těch devatenácti dožila.
Všichni by si to asi rádi vyměnili…
54 ru
Tak to jsou zrovna hodně mladý, to zní děsně – až jako by ve vašem regionu někdo chtěl vymlátit mládež; ale to mě jen napadlo v prvotním pekvapení nad tím mladým věkem.
Mě to napadlo taky, když jsem se dozvěděla o tom třetím.
Nejhorší, že nemůžu dostat z hlavy tu představu po zaslechnutém sdělení, jak se mu to stalo a jakým způsobem ho museli nakládat do sanitky při převozu do nemocnice.
A v neděli jsme byly s kamarádkou na výletě u Počátek, taky nedaleko od nás, a byl tam pomníček pár dní před tím utopenýho kluka snad šestnáctiletýho.
Nevím, jaro a náraz tepla a vyhlídky na prázdniny – asi to nějak excituje a snižuje pozornost…
Jo tak to byly úrazy… Asi jo, asi ten začátek léta je na to horší než potom konec léta, kdy už je člověk na léto adaptovanej; to mě nikdy nenapadlo. Možná by ta statistika byla zajímavá – úrazy mladých odvážných mužů jako skoky do vody, motorky apod.
58 tedy nechtěla jsem zas výzkumnicky ulítávat někam ke statistikám; asi jsem tam ulítla, že to setkání s tím, že tři mladí lidi bohužel umřeli, je tak hnusný.
Ne, taky jsme se nad tím zamyslela, nabízí se to.