A CO IMAGINACE VZKAZUJE?
Experimenty, jestli jde použít imaginaci i pro někoho jiného než pro imaginujícího, zatím ukazují různost: imaginující se musí sám osobně zodpovídat z toho, proč přišel (v jednom případě), a dostane bonus navíc, nebo musí něco odpracovat (v druhém případě) nebo nemusí nic dát ani dělat, jen tam být přitom (ve třetím případě) a ještě mu poradí, kam jít, aby se dověděl něco k prvnímu případu.
DOTAZ Č. 1
– Co synové, najdou si hodné partnerky, budou žít „standardní rodinný život“, budou ve vztahu spokojení…?
Napřed že prej co já, ať když já tam jdu, ať řeknu, co že já nemám „standardní rodinný život“ a jdu přitom prosit za jiný. A prej mám ještě přijít. A mohu si odnést zvíře, co bylo venku za oknem. To jsem udělala. Potom za dva dny to zvíře vlezlo do mě a usadilo se tam – nevím, co se s ním dá podnikat. Patří k někomu jinému, je to jeho atribut, jeho symbol pro imaginární říši. Protože se zdá, že v ní nemůžu potkat živé lidi. Leda asi přes jejich zvíře nebo kdovíco jiného. S tím zvířetem, co se ve mně usadilo – musela jsem se (až poté) rozhodnout, jestli ho chci, nebo ne. Tak jsem řekla jo a tím se zase zmenšilo. To jsou mi ptákoviny :)) A to se mi teď jeví skoro jako nějaká metoda! Protože co se nestalo – od té doby, co to zvíře je zmenšené ve mně, už mě ten člověk, ke kterému patří, tolik nezaměstnává, je to v klidu. Jako by platilo: Co se stane tvou součástí, už je v tobě, je to hotový a nemusíš se tím ve vnějším světě znepokojovat, vzrušovat, otravovat…
Zajímavý, co!
O synech ale zatím nevíme nic. Až při výpravě s dotazem č.3 jsem byla odeslána jinam, k zimnímu rybníku, kde přišla nějaká odpověď. K tomu rybníku se ještě musím vrátit a rozdělat oheň, takže si napřed chci koupit křesadlo. Další věc, co se ukázala, se totiž týká vybavení s sebou do imaginace. Když tam jdu jen tak, nemám s sebou nic. Když si před vstupem řeknu, že tam jde se mnou můj průvodce nebo jakýkoli předmět, tak tam se mnou v případě potřeby je, můžu ho použít. Při imaginaci ten reálný předmět u sebe nemám, jen si řeknu, že ho mám. Ale musí to být něco, co ve skutečnosti vlastním. Jak jinak bych to mohla brát s sebou? – Takže si chci koupit to křesadlo, už od léta po něm prahnu, a teď ho využiju i v imaginaci :-)
A jaká věta přišla v odpověď ohledně synů?
„Mají to normálnější než vy.“ – Myšleno než jejich matka a já.
Uvidíme, co ještě přijde po rozdělání ohně. :-)
DOTAZ Č.2
– Kocour začal najednou hrát hru „Hledej hovno.“ Ostatní hrát nechtějí. Co tím chce říct?
Zatím jsem dospěla jen k tomu, že v imaginaci na hradě musím hledat hovna a možná i toho kocoura. Tak to ještě prubnu a uvidím, co tam tomu řeknou. :)) Ale v hlavním trůnním sále to nesmrdělo a hovna tam asi nebyla. Kocoura jsem zahlídla v jedné místnosti, byl dost chlupatý, světlý. Ale počítám, že je imaginární a není to ten stejný, vypadá jinak.
Kupodivu něco zafungovalo – možná to, že spolubydlící kocoura vznesla dotaz a to stačilo – a kocour prý se vrátil ke zvyku chodit na záchodek. To je nejlepší zpráva. Stejně si říkám, že ještě na ten hrad zajdu a po kocourovi se podívám. Jsem totiž zvědavá, co na to pak řekne královna! No, jen aby se to zas neporouchalo a kocour nevyhlásil druhé kolo hry…
DOTAZ Č.3
– Čemu hlavnímu se věnovat, abych nedělala všechno a jenom trošku?
Tady není slovní odpověď, ale odpověď tvarová, obrazová, symbolická, vzkaz. Ten tvar byl ze železa. Napřed vypadal jako ocásek jezevčíka (resp. byla to kovová tyčka, která mně osobně připomínala ocásek jezevčíka), pak jako kovová kulatá placka, z níž trčí ocásek jezevčíka. A co dál? Potom se ten ocásek ohnul, placka ještě nakonec na stranách taky, až to celé vypadalo jako škorpión s dopředu vytrčeným ocasem.
Případně kdyby to nebylo naležato, ale postavilo se, připomíná to ucho od hrnku.
Tak nevím, jestli mám tu kovárnu ještě navštívit. Byli tam milí. Pak jsem ještě narazila na internetu – ne v imaginaci – na článek:
https://www.businessleaders.cz/2017/01/ktery-obor-je-pro-vas-ten-spravny/
Tolik zprávy ze světů kolektivní nebo soukromé obraznosti.
.
moc pěkné odpovědi, všecky se mi líbí… zejména ta o synech. Mají to normálnější než my (vy) :-)
co se týče koček… a hoven, taky to pořád řeším a vypadá to tak že záchodek dojde k uplatnění. TA sousedka (ta co je tedy hodně praštěná a to asi víc než já) odjíždí na měsíc pryč… a budu se starat o její dvě kočky. záchodek již má, kočky leží a nevědí že za nimi budu chodit já :-) a doufat že jim nic scházet nebude.
a třetí jakoby ocas škorpiona, tak to se mi v reálu taky zjevilo. doopravdy. tedy odpovědi se mi zjevují v reálu… stávají se.
podívala jsem se na ten odkaz a hned ho zavřela. sáhla na mě smrt – sataní ruka :-(, něco takové ho vede do pekla.
Mají to normálnější než my… šmankote, až tak jsem nenormální…?
A nebo… blbě položená otázka…? K tomu, aby vedli normální život, musejí být normální, tedy se všemi těmi „normálními“ omezeními, jichž se já (nebo Liška nebo i další dušezpytní dechamorní) přejem zbavit?
Tedy ta omezení jsou vlastně… dobrá?
Slouží k tomu, aby člověk mohl vést obyčejný, normální život? Se všemi průsery a trápeními, co se pořád dokola opakují a co jsou podle nás zbytečné a rády bychom se jim už vyhnuly, ale ono to bez nich asi nejde, je to zas něco za něco, když nejsou obyč chyby, nejsou ani obyč „zisky“?
A ten, kdo jednou otevřel díru ve stropě, už nafurt patří ďáblu?
Železo:
Napřed liuneární, pak svinující se jedníms měrem. Škorpion taky míří ocáskem tamtéž, co očima.
Tem odkaz mi přijde, že zrovna tobě nic nového asi neříká. Jne ti možná něco potvrdí, co stejně víš a hledáš to potvrzení v něm.
3. spíše bych řekla… že jsou to chlapi :-) a co ženská ví o chlapech :-))) prd
Jetsli ty víš, prd, tak mluv o sobě.
7. ale no tááák :-)
8
No jo, zrovna mě zas vyškolil. Že venku je zima furt stejná při mínus devatenácti stejně jako při mínus třech, protože prostě je zima,a že nepotřebuje k životu žádný skuníčko (moje sdělení, že za chvíli zapadne, a že by teda moh nanosit to dřevo, dokud svítí a není taková zima).
Ale víš co, pochop, že když plynu v trudném premenstruálním filozofování inspirovaném obavami o jedno své dítě, které se celý život snažím vychovávat liberálně, v duchu práva na jeho vlastní názor a jeho vlastní rozhodování, a jediný výsledek je ten, že se rozhodne, že se mu nic nechce, pro nic se nehodlá namáhat, že vztah je pro něj ztráta času a vynaložené energie a akorát zátěž s holkou na krku, cca to samé i pohyb a sport, zatímco kultura jsou hry a sledování videí, jak hry jhraje někdo jiný, na což vskutku žádné sluníčko nepotřebuje, přičemž mi sdělí, že psaní a fotografování pro něj nejsou žádné umění, že je to jen o tom, kdo to dělá, protože když něco vyfotí někdo, kdo si říká fotograf, tak to bud eumění,a le jkdyž totéž vyfotí on, tak mu řeknou, že to umění není, protože on není fotograf, takže na to sere… a o druhé své dítě, které se celý život snažím vychovávat liberálně, v duchu práva na jeho vlastní názor a jeho vlastní rozhodování, a jediný výsledek je ten, že má příští týden dělat opravky bakalářek, ale pořád měl čas začít se učit a teď se z toho posírá, nicméně stejně jde v sobotu na hasičskou chlastačku, přičemž to o těch ženských a vztazích tvrdí úplně stejně jako ten první, akorát místo toho, že ten první visí na mně, tak tenhle visí na tatínkovi, dělá mu prdelku a bez něj nebo bez svého kamaráda jinak ani krok, ani ránu, sám si ani práci v tom víc než půlroce bez studenstkýho statusu nenašel, ani na černo brigádu, aby si přivydělal a přispěl do rozpočtu… a já si říkám – kde je kurva ta moje moudrá výchova, o ctnosti a hrdosti a pracovitosti a potřebě poznat sám sebe a o něco se snažit a něco tvořit a nechátrat…
Ehm, tak jsem to dneska zapíchla v práci jen s hodinovým přesčasem a šla se vychátrat domů k pivu, což se mi daří zjevně velmi úspěšně.
Nicméně zapadající sluníčko mě brzo vyžene zatopit. Už netopí do oken.
9
Sem původně chtěla napsat, pochop, že když tohle všechno, tak fakt nemám už kapacitu na laciný genderový vtípky furt dokola čtený.
Tyxvíš o chlapech dost, já taky, tak proč to shazovat tím, že víme prd. Nevíme prd, víme daleko víc než průměrná česká ženská. Což neznamená, že si občas nesmíme puovzdechnout. Na to si právo vyprošuju.
10. však víš prd… zrovna jsi mi to v 9. vysvětlila. Tvé dítko (mužské) chce zcela něco jiného než ty a tobě je zatěžko se s tím smířit.
11
A to znamená, že vím prd?
Jdi do prd.
To je akorát tak prd logika.
Jsi někdy schopná respektovat, co ti druhej napíše? Teda vnímat ho? A třeba přibrzdit?
Vrať se zpátky k svojí šestce, přečti si svou reakci, a pak si znova přečti mou trojku. O čem je. Jestli tvoje potřeba školení stran mužů byla na místě, nebo to zas byla jen ta potřeba školení zformovaného do fousatého vtipu.
Kde je kudla v té trojce co o chlapech kontra ženských???
Já ty rozdíly mezi chlapy a ženskými přeci vidím, a bez problému i respektuju, dyk mezi nima dlěám, pohybuju se mezi nimi celý život, nehádám se s nimi o blbosti, nemám rpoblém s tím, že bych nerozuměla tomu, co proč dělají, ale strach o svoje syny mít můžu, ne? A ta trojka přeci souvisí i s hledáním ve vlastním životě, s validitou toho, co jsem si psosavila jako svoje vlastní bílooranžový kužely, či světla ve tmě, copak to nevidíš? To už není o nich, ale obecně, ty žiješ normální život, já ne, ale to přece neznamená, že bys nemohla pochopit, že to není jen o mých synech… Ani ta trojka, ani to sdělení v imaginaci…
nikde… žádné kontra není, šlo o tu normalitu… jak by měl „fungovat“ normální muž a nefunguje, co všecko nedělá… no . něco v tom smyslu. podle mě jsou oba kluci zcela v pořádku. naprosto…:-) pokud se ti to nezdá… tak asi o mužích moc nevíš. promiň :-)) moc jsem to nerozjela. z mého pohledu máš naprosto fajn normální kluky s normálními reakcemi
15
A kde píšu, jak by měl „fungovat“ normální muž???
Kde píšu, že nejsou normální???
Tak znovu – drž se podstaty:
1) formulace dotazu do imaginace – 2) odpověď z imaginace – 3) moje trojka, tedy co vyplynulo pro mě z imaginace jako potvrzení mého podezření už dávno, páč kdyby to tam už dávno nebylo, nemohla by mi do toho ta imaginace dosednout, nenapadlo by mě to jen na základě ní…
Ta devítk abyla snaha o odlehčené sdělení ti, že vrtáš na bvlbým hrobě. Tak jsem si zavtipkovala nářkama na chlapečky.
Z celých těch nářků na ně mě nejvíc děsí, že ve svých čtyřiadvaceti/dvaceti ještě žádnej neměl žádnou holku. Jsou holt trubky nesebevědomý, jestli si je nějaká neuloví, nic mít nikdy nebudou. Tak jen doufá, že uloví.
doufá-m
Teď mi přistála v mejlu nabídka na další korektury.
Doufala jsem, že po dvou odmítnutích loni už se neozvou. Vždycky, když píšu odmítnutí, připadám si jak zbabělec a zrádce, a zrovna tak když si představím, že to odmítnu zas.
Ale v létě už na to určitě čas mít nebudu, tak jestli má cenu zas rozjíždět celý papírování kvůli jedné dvěma korekturám…
Jdu zatopit, musím si to promyslet.
17
P.S. Pro jistotu upřesňuju:
Tím „nic mít nikdy nebudou“ v dané souvislosti myslím vztah se ženskou, rodinu atd. Tedy nic z oboru vztahů sexuálních a manželských.
ratko 2
jo ten odkaz? Já ten článek nečetla, jen název.
Teď se tam bojím kouknout :-))
16. no dobře, uznávám že jsme si přimyslela fantazie… že nic takového jsi neříkala. že celé to byla asociace na Liščin článek o tom že jsou „normálnější“ než my. Prostě si to myslím… i když to měla být imaginace, tak já si to myslím i v reálu.
17. no promiň. poslední odstavec, podívej se na jejích maminku … se nediv že se bojí ženských.
17 ru
kvůli věku bych se nelekala – teď celej vývoj asi nějak dýl trvá. Maturuje se později… a můj vývoj taky dlouho trvá, takže pozdní začátky mě nechávaj v klidu (když nejde o mé syny, samozřejmě :-)
Jsou i křesťani, co jsou panicové až do svatby a je to třeba ve 27 nebo ve 30 a dobrý! Slyšela jsem teda jen o dvou, cca 27 a 33. A jsou sympatický a už jsou ženatý a vypadá to stabilně. A to ten mladší to nedělal kvůli víře, ta menželka nebyla jeho první žena; jen ten jeden kvůli víře.
To „normálnější“ mi taky bylo divný slovo, moc ho nepoužívám.
Asi se významem blížilo tomu dotazu, kde šlo o „standardní rodinný život,“ řekla bych.
22
No dyk o tom píšu – kde je ta moje výchova? A jestli podstatou schopnosti vést normální život není ta trojka… ta trojka je přeci o tom, že jim to možná hatím já sama! Tak, jako jsem si to zhatila sobě.
Ale o tom jsem už psala před časem i u sebe na blogu a tam jste mi to vymlouvali, tak nevím. Furt mi to tou hlavou vrtá.
Ale třeba mnládě s ženským asjkončilo po zulomení srdce jednou kamarádkou, do které byl zamilovanbej a ona ho jen využívala.
Prtože byl hodnej, vůči ní čestnej, ochraňoval ji, staral se o ni, přesně, jak věděl, že si přeje maminka, aby se muži o ženy starali – a ve výsledku skákal, jak dívčina pískala. Dlouho trvalo, než mu to docvaklo, a když docvaklo, tak s ženskýma úplně skončil, se všema.
Takže dotaz do imaginace měl být spíš dotazem, jestli to časem odezní, jak doufám, jestli prostě jednou nějak povolí a najednou zavadí o nějakou normální, hodnou, nevychcanou a udělá to cvak…
A nebo jestli už zůstane na věky věkův v po-citovým bezpečí mamahotelu u stříleček a rpg her, v neustálém útěku před čímkoli do bezpečí „nicnemusím, anišukat“…
25
jo! udělá to cvak!
Dokud jsme kocourovi neucvakli tamto, tak taky furt dělal cvak,takže bych na to spolíhala!
Jdu honit vlak, za 24 hodin se tu objeví předplánované něco, aby tady něco bylo. Hezkej víkend!!
23
To zní velmi povzbudivě, děkuju! Synek má v plánu se svou ženou provozovat sex jen za účelem plození dětí. Jen účelně a v zájmu vyššího principu, což je odraz té jeho špatné zkušenosti, kdy ve finále zjistil, že ta, která o něm mluvila jako o jejím nejlepším bratrovi a kterou on celým srdcem miloval, takže by jí nikdy neublížil ani jen naléháním na sex, dala kromě něj asi úplně každýmu.
Tak doufám, že až si vrzne „s tou pravou“, mohl by názor změnit…
27. a nemluv tak před nimi… tedy cítím to jako špatné pro jemnou mužskou psychiku. ani myslet ne… takto chladně cynicky. žádné vrzání, žádné dala každému…. prostě normálka láska. jsme jen obyčejní lidé s chybami, ale se schopností milovat. tedy to mě jen tak napadlo, není to rada… nemyslím to vážně. píšu co mi skáče v hlavě… třeba ti to něco řekne. neznamená to že to tak máš dělat. aby jsi na mě nevyskočila.
25:pocitove bezpeci hledaji u zenskych vetsi drsoni,nez tvuj mladej.Ja taky myslim,ze je Ok.Ona si ho nejaka ochoci jedinym pohledem a bude mit po strileckach .A dnes se kluci moc u holek nesnazi,holt nova doba.
28
Láska? Každej chlap, před kterým jsem to řekla, se tomu vysmál nebo vycouval. :-)
Když před chlapem řekneš, že nějaká někomu dala anebo nedala nebo že si někdo vrznul, rozumí tomu každej a nemá poicit, že je hnanej mimo svoje bezpečný území.
Ale to už jsou chlapi zkušenější, na syny by to zatím byla trošku těžká ráže. Ne proto, že by to neznali a sami takhle nemluvili, ale že je něco jinýho slyšet to od maminky.
29. a k maminkám chodí furt :-) to právě řeším já, jak a kde vymezit hranice … vlastně které nechci vymezovat. a které jsou nutné. nesrat se do života svých synů.
31. tedy nejednat ani nemyslet způsobem, který by mohl nějak zpochybnit jejich sounáležitost k jejích ženám…
32: Jeste ze jsi vyjimka,to by nebyly vtipy o tchynich :-)
O lasce ma zenska mluvit jen se svym partnerem,nebo kamaradkama
Kdyz partner vycouva,jeste ho potlac. O sukani v podstate to samy. Tam ale s tema kamaradkama opatrne. Nektery veci maji v te partnerske loznici zustat a nikomu po tom nic neni.
34 je na 30
34 a klidně i hrubší slovník… či zcela obscéní mluva taky jen s partnerem jako součást předehry :-) ale je to o intimitě a ta se nevynáší mimo vztah. no … možná kamarádky, když zrovna doma tichá domácnost. vykecat se z toho.
34
Dyk jo.
Dokud chlap není můj partner a nejsem si jistá, že ho slovem láska nevyděsím, tak je nepoužívám. :-))
O šukání se s chlapama dá mluvit, ale nesmí to být konkrétně moje nebo jejich šukání. Musí to být obecně a nebo v rovině vtipkování.
I když někteří o něčem svém občas řeknou, nad něčím povzdychnou nebo naznačí, ale možná právě proto, že mezi námi konkrétně o nic nefrčí a že vědí, že z toho nedělám ani vědu ani klepy.
36 Ale,Ratko?…:-)) Cokoliv,na cem se dva domluvi a co je tabu pro druhy
38. když se naseru… jdu to říct kamarádce :-) tedy teď už ne, ale dřív to tak bylo. dýchanky s dětmi v náručí, kde témou bylo pomluvit muže a uvolnit se smíchem :-))
39. tedy ehm, nejsem na to pyšná. ale fungovalo to :-)
36
To mi nefumgovalo. Rozbíjelo mi to pocit intimity i pak, když už tichá domácnost nebyla. Jo, postěžovat si kamarádkám na nespravení něčeho, na to, že mi něco škaredýho řek nebo udělal, to jo, to klidně. Ale o sexu… každá to máme posunuto trošku jinak a trošku jinak i usazeno ve slovech, je to riziko snažit se něco takhle sdělovat, není to většinou přijato přesně tak, jak bylo ve slovech odesláno, a navíc člověk jako by ztratil kus sebe, když to poslal dál, a vůbec obecně – přijde mi to jako shazování a zrada, o těchhle věcech mluvit.
Mluvit o sexu s někým, kdo u něj nebyl, mi přijde leda jako dobrej nástroj, když chci toho, s kým jsem ten sex podnikala, ze sebe vyrvat a uhasit, aby to po něm nebolelo.
Ale i tak je to zrada a nic vážení si sebe hodného.
41. no, my nemluvili přímo o intimnostech….tedy jak to děláme nebo co u toho cítíme. ale že třeba si nevyzul ponožky, nebo že zase byl před tím běhat a takové ty srandičky. když pak přišel manžel, tak jsem vyprskly všecky smíchy a on chudák nevěděl co se stalo. slepičárna. tam mě vždycky zklidňovala… jakože jsem zcela normální :-)
43
No a to je ono. Proč by si měl zouvat ponožky, když nezutí se je projev dychtění a chtění mě, to se mi líbí, klidně i s gaťama na půl žerdi, a když ho chci bez ponožek, tak mu je sundám já sama, nebo proč by si předtím nemohl zaběhat? Pohyb před sexem je právěže fajn, pro obě strany, rozproudí to krev, zvýší endorfiny v krvi, to je nejlepší na sex… To nepíšu jako že tě kárám, vím, že je to minulost, ale jako příkla dtoho různýho mylšení a vidění sexu, pro mě je to – „proč se tomu smát?“ To mi právě nikdy nefungovalo. Taky jsme klepaly babský dýchánky, ale bezu posměchu. Spíš si trochu pofňukat a slyšet, že ostatní to mají podobně a znají taky a že si z toho nemám dělat hlavu. A poradit si navzájem – nebo se třeba domluvit, že si ty chlapy na ty práce prohodíme, protože sousedce dycky všecko opraví dřív a rychlejc než manželce, žejo, a ono to fungovalo, kupodivu…
Případně mi pomáhalo na těchhle babských sejšnech to zvedání si sebevědomí „však to zvládnem i bez nich“, to nebylo špatný, nefňukat, co že mi zas mi chlap neudělal a nesplnil, ale poradit si i bez něj. Nechtít to od něj, netrestat ho za to, že to nemám, ale udělat si to sama.
Akorát to občas nefungovalo potud, že se naštval ši urazil, že jsem si to udělala sama a bez něj nebo s pomocí někoho jinýho. :-)
45
A to „si udělala“ myslím práce, nikoli „se udělala“. :-))
44. jj. babské řeči. to je jedno o čem, cokoliv se řeklo… všecko byla hrozná sranda. řklo se talíř… a hahaha, noha hahaha, deka hahahaha… no hrůza :-) je pravda že jsem se nasmála za rok víc než za celý život dohromady. Dnes se směju méně, ale zase pod fousy… směju se v duchu furt :-) tak uvidíme zda mě smích nepřejde… brzy.
ale doma je pořád veselo. tedy vnoučata… furt něco. nedělám si starosti co bude se syny. ať si to dělají po svým. ať s babou nebo bez… jsemsi prošla očistcem v životě. tedy teď to tak vidím z perspektivy mých dětí, oni by nic z toho dělat nechtěli… a třeba budou. ale spíše ne, takovou dřinu a holou prdel oni mít nebudou.
To je taky takový „hezky“ příklad rozdilnosti mužského a zenskeho vnimani…Pohyboval jsem se v životě v různých společnostech,ale když začal chlap mluvit.jak to má doma se svoji s tím sukanim,tak i v té nejhorší zumpe se znemožnil.Zážitky s kurvou,nebo bocakem jsou vítány,ale doma je kořist a s tou se chlap nedeli. Ale chápu,ze nikdo nechce byt koristi a osvobozuje se jak umí.:-)
45, 46… nebo ustoupit. neudělat si to sama, nýbrž počkat až to udělá či neudělá. Přijmout to „jeho“. Toto mě naučil život… ustoupit, nechat to být tedy netlačit na pilu.
48.o auto a ženu se muž nedělí :-)
47
První odstavec – neznám. Neprovozovala jsem ani na základce, ani po vstupu do manželství.
47
Druhá odstavec – no ti moji možná mít budou. :-))
Ale jen tu holou prdel, ten očistec, co jsem měla já, už mít nebudou.
48
To bude ono. To dělají asi ty ženský, co se cítí být kořistí.
49
Jo, to jsem zkusila s tím záchodem a nesplachoval deset let. Díra do štítu střechy ještě o něco dýl.
Ale už jsme to Ratko probíraly spolu vícekrát, že jsou situace, kdy počkat nemůžeš. Záchod kýblem spláchneš, ale necháš děcka v kamenným baráku mrznout bez topení? Chcípnout bez doktora, protože nemáš pojízdný auto?
Pochybuju.
54…nevím co na to říct. nerozumím souvislostem, proč muž nezajistil podmínky pro bydlení. neznám pozadí…
málokterý muž má chuť splachovat kýblem a sedět v zimě, pokud to není masochista. tedy neudělá to kvůli dětem, nýbrž pro sebe. pro sebe si to opraví… pro sebe postaví, pro sebe schraňuje. tedy tak to znám od nás… že nic nebylo kvůli mě nebo pro děti. všecko pro něj.
55. taky říkával a říká to dodnes. můj dům, moje děti, moje žena… všechno je moje :-) to je motor… proč to dělá.
50:protože se jim věnuje:-)
„Mají to normálnější než vy.“
jé, to je hezká dobrá odpově´d :-)
já jsem normální jen někdy. v práci a pak v životě, když jde hodně do tuhýho:-)
aspon, že tak :-)
58. a co to znamená? mě se jeví že zaměňuješ normálnost za funkčnost. tedy opak toho o čem mluvila Ru. že syn jde slavit místo učení, a že dřevo může nanosit kdy chce a ne kdy mu doporučí maminka, nepřivydělávají si etc. :-) prostě normální kluci se zdravými reakcemi :-)
59. já jsem nečetla komentáře.
přečetla jsem článek a napsala, že se mi ta odpověd líbí. je pro mě uklidnující.
a to druhé jsem vztáhla na sebe a ano souvisí to z funkčností – čehokoliv.
vezmu svoje dětství, vezmu svoje bývalé manželství a důsledky toho všeho nějak nefunkčního – se domnívám, že všechny věci co se dějí a fungují jsou- li v pořádku.
V po-řádku, takže nějaký řád. pak ten život je jednodušší, méně komplikovaný a štastnější. Vůbec jsem to nevztahovala na kluky u Ru.
60. já jo, jelikož řeč byla o nich…že jsou normálnější než my, otázka zda funkčnější ve smyslu pořádku.
včera jsem byla u kadeřnice. povídali jsme si, známe se několik let. Celá její rodina se přestěhovala z vesnice do města – mají tady svůj nový byt. Její syn desetiletý přestoupil v září do jiné školy tady ve městě. A má problémy – zdravotní, pschické a z jejího vyprávění mám pocit, že je tam i šikana v té třídě…..
Ratko, jinak souhlas s tím, že mi kluci Ru přijdou normální, zdraví a v pořádku :-)
63
To snad není možný, otevřu si net ráno u kafe a co na mě nevykukne – zas ujišťování, že jsou moji kluci normální.
Jsou!!!
Znovu: Copak někde píšu, že nejsou??
Možná je moje chyba, že jsem na ten článek tady u Lišky reagovala. Přece jen máš pravdu, že se to sdělení týkalo Ru a jejich kluků.
Jenže večer jsem přišla, přečetla a napsala první co mě napadlo.
62. to měly moje děti všecky tři… masivní problémy, zdravotní i psychické. záleží na robustnosti děcka, pokud je citlivé… snáší velmi těžko změny a celkově bere všecko vážně a prožívá negativně. Podle mě je jediná možnost a to nechat ho tím projít, zasáhnout teprve kdyby fakt šlo o život. dřív se musí nechat…se trápit. vím že je to pro mámu těžké, všecky ty výčitky…že je to moje vina. pamatuji si to. ale nakonec vyjde dítě z toho posíleno.
64. :-)) to my se ujištujeme o vlastní normálnosti. ti kluci jsou jen rekvizita
64. no, jasně že jsou….
tak ted tomu nerozumím teda….. proč vlastně vzešel ten tvůj dotaz na Lišku…..ale to je jedno….nic mi po tom není.
Moje chyba, že jsem reagovala. Omlouvám se.
Zatrápená imaginace potměšilá, plácne slovo, o kterým ví, že se ho lidi chytají jak muchy mucholapky každý podle svého, a pak se baví, jak se toho ty lidi fakt chytli…
68. BArčo, nenech se Rulisou zmást…. můžeš přece napsat svoji reakci, a je to naprosto v pořádku, žádná chyba. neboj se :-))) a neomlouvej se hned na první nasstartování.
66 mi vůbec nevadila, ten pocit, že odpověď z imaginace je skvělá, jsem měla půodně taky (než to Ratka šoupla do toho ujišťování) a ten druhý odstavec je prostě o tobě, na to snad má každý právo, napsat, co mu to asociuje u sebe.
Nedělám si kopyrajt na tu odpověď.
Jen na ten ode mě vznesený dotaz. A ten nic o normálnosti neobsahoval. Takže pokud má někdo potřebu mě chlácholit kvůli něčemu, co jsem neřekla ani o čem nepochybuju, a ještě to podkládat tvrzením, že tudíž o chlapech vím prd, protože mu to tak po jeho poskládání jím u něj samého (nikoli u mě) vzatých premis vyšlo, tak co mám dělat. To tak prostě nenechám, jako dycky. :-)
66. je malý, drobný, citlivý, plachý, nenápadný, neprůbojný, hodný….no, celá maminka. takže tak. prostě vyslechneš trápení….a co v tom směru podnikli a prožívají…
72. ano… takoví to mají těžké, ale průbojné z nich maminka neuděla. je třeba to jen přežít a nedělat z nich chudinky :-)
71
Kudla, 71 se odkazuje na 65 a nevadila mi 58-
Já už blbnu na entou… nebo je možný, ež by semi dyck ynějak divně načetly komenbtáře a až po odeslání odpovědi narovnaly správně?
Možná je to tím, jak přistupuju ze čtečky, musím si to ohlídat…
70
Ratko!!!
To snad nemyslíš vážně, proč by se Barča měla nechat zmást mnou?
To ty jsi tvrdila Barči, že její odpověď se vztahuje k mým klukům, tak co tu kalíš vodu… Já to tak vůbec nevidím a jsem přesvědčená, že jedinej, kdo tu mate ostatní, zejména odpověďmi podsouvajícími něco, o čem to vůbec nebylo, jsi ty…
Tohle už fakt začíná být neskutečný… :o(
Teď zas odchylka po reloadu.. Mně se načtou komentáře, ale ony někdy asi jak jdou těsně za sebou, tak se skutečně ještě občas přeskládají ve výsledným pořadí. Jestli tím, že se napřed rovnají se vzadu na servru… Nevím.
74. tak se nerozčiluj… vadilo mi jak se ti hned začala omlouvat, jakoby se lekla že něco řekla špatně.
zareagovala jsem na 59 naprosto v klidu vysvětlila jak tomu rozumím, tedy řekla svůj názor. bez rozčilení, normálně, klidně… nemátla jsem ji. naopak, tedy domnívám se že jsem v klidu vysvětlila jak to bylo myšleno.
Takže znova:
Ad 65
Barčo, tvoje 58 mi vůbec nevadila, ten pocit, že odpověď z imaginace je skvělá, jsem měla půodně taky (než to Ratka šoupla do toho ujišťování) a ten druhý odstavec je prostě o tobě, na to snad má každý právo, napsat, co mu to asociuje u sebe.
Nedělám si kopyrajt na tu odpověď.
Jen na ten ode mě vznesený dotaz. A ten nic o normálnosti neobsahoval. Takže pokud má někdo potřebu mě chlácholit kvůli něčemu, co jsem neřekla ani o čem nepochybuju, a ještě to podkládat tvrzením, že tudíž o chlapech vím prd, protože mu to tak po jeho poskládání jím u něj samého (nikoli u mě) vzatých premis vyšlo, tak co mám dělat. To tak prostě nenechám, jako dycky. :-)
64:
Ja nepsal,ze jsou normalni,ja psal,ze jsou OK.
Ono taky,kdyby byli v teto nenormalni dobe normalni,bylo by to nenormalni:-)
Navic neni nikdo,kdo by to normalne posoudil.
Vždyť ani já sama se v té trojce už nedržím jen synů, není to přece jen o nich…
Já nevím.
Někdy si říkám, jestli z toho svého celoživotního hobby cizelování analyticko-syntetického myšlení nemám už úplně pokřivený vidění, když jako úplně jasné přímé souvislosti a linie myšlenek přesahujících od konkrétního k obecnému nebo vedoucích od jednoho subjektu ke druhému vidím něco, co ostatní vůbec…
78
No právě.
ad 79
…a zato vůbec nevidím na číslíčka. :-))
65, 66
Moji kluci to měli oba, měla jsem to i já v jedné škole po přestupu a měl to i mažel, i když jinak modulováno. Má to či zažije to podle mě tak půlka děcek. Jestli ne i víc.
82
A zas blbě čísla. 62 a 66.
Tentokrát prostě překlep.
Jdu se odstřelit.
Budu asi komentovat už jen u sebe, kde to hned můžu z administrace opravit.
67
Aha, tak to jo. Takže jsem byla i rekvizita, když jsen se dozvěděla, že vím prd. :-)
(Mám správně číslo? – Mám, hurá.)
68
(Mám správně číslo? Snad jo.)
Barčo, ten dotaz vzešel právě proto, že bych jim přála ten standardní rodinnej život s budováním si zázemí, s radostí z mrňat, s pýchou na sebe, na to, co se jim podařilo zbudovat atd., moc přála zažít.
Jenže trend poslední doby je, že mladí zůstávají čím dál víc single, vztahy pro ně jsou skutečně jen komplikací a zbytečně drahým luxusem, přijde mi, že čím dál víc z nich žije tak nějak prázdné životy, účelné a dobře pořešené, aby byly pohodlné, ale prázdné. Naučili se jít cestami, kde to nebolí, ale nevědí, že je to to něco za něco, že to musí bolet a být otravné a namáhavé a hnusné, aby to mohlo být i krásné. To je to, co mi přijde, že dřív rodiče děckám uměli předat, i beze slov, bez filozofických keců, jen prostě prací a třeba i klackem přes zadek, aby je k té práci a k sebedisciplíně nahnali, ale my to neumíme ani s těmi slovy a všemi možnými pedagogickopsychologickými studiemi.
Tak na to jsem se ptala, jestli je šance, že k tomu ti moji kluci nakonec taky dospějí, nebo jestli se časem přidají k těm čím dál početnějším řadám třicátníků a pak i čtyřicátníků, co jsou sami bez ženské a nebo dokonce bydlí s rodiči, a v padesáti nebo poblíž padesátky si to pak hážou z pocitu marnosti ve svých životech.
Vím z poslední doby a svého okolí o třech takových. Ta padesátka je pro ně krutá. A chlapi ji v kombinaci s tím pocitem zbytečnosti snášejí daleko hůř než ženský.
Tak na to jsem se v tom dotazu ptala.
Musím se balit na lyže. Tak zatím se tu všichni mějte.
85. Ru, jo. díky za odpověd.
Uplně tomu rozumím…..protože sama jsem po tom toužila vždycky „to mít nějak normální“ …..právě i za cenu toho, že to bude dřina, nebude to jednoduchý, ale že to ustojíme oba…..
další věcí je i to……nerada o tom píšu….
jsem spíše hodně uzkostná…na všechno…….
z té rodiny jak píšeš to předané a nepředané…..
zbyl mi můj strach……proč nemám děti?
je hlavně můj strach…..čím jsem starší tím víc si uvědomuju nebo spíše vyplouvají mi i ty souvislosti……mého strachu.
po ženské rodové linii – moje biologická matka jak žila, co se ji událo…..její dětsví kdy nějak nevím za jakých okolností přišla o své rodiče, skončila v děcáku, pak ji adoptovali….potkala s mým tátou a věřím, že chtěla mít normální standartní život a rodinu……nepovedlo se ji to…..nepovedlo se jim to oběma……..
ten strach mám někde vědomě i nevědomě zakotvenej v sobě….tak mocně, že jsem v mládí mohla spát s kýmkoliv nechráněně a nikdy neotěhotněla…..strach v těle.
s tím souvisí i můj výběr životního partnera……manžela…..nefunkční…..
takže na jednu stranu – ano, mít normální rodinu, to co ostatní a na straně druhé ten strach vědomě a nevědomě – a výběr tedy partnera, partnerů.
a ted už je pozdě.
takže ten život vrazit jinam, jinak…..najít si smysl…..
Ru a přeju hezkou lyžovačku. :-)
87. neviním svoje rodiče – prostě dělali co mohli, zrovna tak jako já…..
něco zvládli, něco nezvládli…..podobně jako to mám já.
a život je spravedlivej…..co zvládám to mám, co nezvládám to nemám.
85. pro mě byla krutá čtyřicítka. a padesátka byla nový začátek. úleva… svoboda :-)
Nejhorsi je prvni stovka,pak uz to jde:-)
Pokud ve stovce již neudržíš moč… tak to za moc nestojí. :-) tedy pořád si myslím, že život není závod. ani v dlouhověkosti ne. a člověk není nikdy sám.
Na jednom blogu vedle probehla zajimava diskuse o smyslu zivota a padlo tam pekne moudro „jsme tady proto,abychom objevovali nove moznosti“
Coz clovek musi delat v pul roce zivota,stejne jako v te stovce.
Za moc to nestoji skoro nikdy a i toto moudro je zneuzitelne,hledani novych moznosti nas zavedlo do slepe ulicky,ktera nam uz spokojene stari nezajisti.
Na druhou stranu,cesta ven je zase jen skrze hledani novych moznosti.
Nebo moznost napalit s nohou na plynu do betonove zdi,ktera na konci te slepe ulicky je.
Tos uvidime.
92. hmmm, hledání nových možností zní strašidelně, podobně jako ten hrůzný odkaz z Liščina článku „kterýpak obor je pro vás ten správný….“ No žádný a všecky zároveň. Jen proboha si nemyslet že tam někde venku je něco extra co právě já musím mít.
93:
To zni strasidelne ,dokud si clovek namlouva,ze je v takove pohode ze zadne nove moznosti nepotrebuje.
94. ale houby… spíše si namlouvá že zrovna on skrze podnikatelské poradenství objeví přesně to pravé a nejsprávnější pro něj. Jakoby něco takového existovalo. Místo aby dělal to co právě může tak si představuje s pomocí poradců co by všecko mohl dělat kdyby mu to „tamti“ nějací neznámí dovolili.
například:
Měli byste si hlavně dobře promyslet, v jakém oboru se budete cítit jako ryba ve vodě, zároveň vás bude bavit a není v něm příliš velká a silná konkurence. No výborně… celkem by mě zajímalo co by mi poradci doporučili abych se tam cítila jako ryba ve vodě, aby mě to bavilo a nebyla v tom silná konkurence.
asi mě Liška uškrtí :-)) ale třeba tato rada: Je dobré rozhlížet se kolem sebe, zapisovat si, co byste změnili, udělali jinak, co vám chybí. V městské dopravě, ve vašem oblíbeném obchodě, kavárně, v nákupních centrech, ale i doma. Je něco, co byste potřebovali a využili, ale nic takového zatím neexistuje, nebo jen v zahraničí?
95…smarja Ratko,ja psal zjevne o necem uplne jinym.
Jeste ze je Ru na te lyzovacce:-))
no… domnívám sse že něco jako plánování nových možností neexistuje, prostě se jde a dělá dokud se nepadne… nebo na člověka něco nepadne :-) a přeskočí výhybkaa.
99:
Zda se,ze to tak je.
Viz betonova zed na konci slepe ulicky v 92.
Ale ze se neco zda,neznamena ze neco jinyho neexistuje,ze neexisstuje reseni,nova moznost pred sebedestrukci v te stare.
100. určitě existuje, tedy věřím tomu :-) otázkou je jak to funguje…. tedy zda existuje nějaký mechanismus jak to udělat….
Zacatek toho mechanismu musi byt v rozpoznani neudrzitelnosti soucasne situace.
A potom „nesouhlasit a nespadnout do odporu“
Hezky clanek od Baudyho
http://cestyksobe.cz/astrolog-antonin-baudys-jsme-v-tiche-valce-pripravene-elitami-a-usa-nekdo-se-nas-jako-civilizaci-rozhodl-ukoncit-a-vypnout-3/15466
No a pak se uvidi:-)
102. no co ty to čteš… to je nějaký potomek toho střílejícího ministra astrologa?
103:
Ne,na ty „cesty k sobe“ si opravdu cist nechodim:-)
Proste ten clanek je tam a kvuli nemu jsem to sem dal.
Baudy je syn toho ministra.
Roky jsem k nemu chodil na Astrolab,byly tam zajimave diskuse i pro neastrology a fajn parta.
Pak se Baudy ale nejak sekl a vsechno bez varovani vymazal,coz mu mam trochu zazly,ale byl to jeho web.
104. no, ona mu do toho vlezla ženská :-) mají tři děti…střídavě žijí v Šumperku a v Řecku. Jeho manželka je terapeutka a tak nějak to dělají vše dohromady :-) dá se to vygůglit.
ten článek co si na něj poslal odkaz se mi líbí.
no nevím… nechápu jak ten článek souvisí s novou možností tedy udělat něco jinak.
105:
Tu ma uz dlouho a zvladal Astrolab i ji.
A to zili nekde ve Spanelsku tenkrat.
No je to jeho vec,ale skoda tech mazlych temat s diskusemi,byly jich stovky a nektery hodne zajimavy.
106:
Souvisi.
Pisu to ve 102.
Mimochodem,proc tak moudre pohledy nabizi sice teolog,ale zbehly reholnik a astrolog a ne vase autority posvecene samotnym Bohem?
107. co jsou to zase za provokace. každý má přece nějaký názor… autorita neautorita. co se týče liturgie bohoslužeb, ty jsou ca 1600 let stejné… tam není moc prostoru pro moudré pohledy. Ale ty jsi si ten svůj našel, tak sláva…
107
Třeba tím chtěl sdělit podezření, že aby člvěk k tomu moudrému pohledu došel nebo aby ho mohl bez obav sám za sebe říct, musí napřed zběhnout… :-)
109. aha, třeba jo.
mě totiž není vůbec jasné kam ten Saul míří. Podívejte se jak chytrý je ten Baudyš a jak moudrý, takové úžasné názory. No tak ať je obdivuje… ale neočekává takovou moudrost ode mne.
Souvisi to v tom,ze kazda zmena narazi na odpor a ma svoje nepratele.
V tom clanku je na nepratele ukazano.
Je to o tom,kdo ridi to auto do betonove zdi ve slepe ulicce.
108:
Co do toho tahas liturgii?
Ja se ptam,proc vase autority nezaujmou jasne stanovisko k deni ve svete a neoznaci viniky.
Nebo pokud mam za takove stanovisko povazovat umyvani nohou uprchlikum,nebo treba Halikovy zvratky…tak to uz aby se Jezisek honem rychle vratil a udelal vam v tom poradek:-)
Klid Ratko,ted si dam cigaro a jdu se divat na Vinnetoua,tak uz provokovat nebudu moct.:-)
112. dnes označuje viníky každý kdo má díru v prdeli… USA, papež, CIA, zednái, iluminái a martané
A vy mate universalniho dabla,takze vlastne zadni jini vinici byt nemuzou.
Ze ja si ten tablet vezmu k bedne.
Klidne stihnu Vinnetoua i vyvraceni tvych „argumentu“:-))
115. něco si představ a pak si to vyvracej, příjemnou zábavu
Teda, fakt to jsou věci! Úplný paralelní vesmír. S těmi předměty a pravidly mi to trochu připomíná oblíbený Počátek. V každém přípdaě děkuji tuze za návštěvu kovárny. Ten jezevčík a ucho od hrnku zní docela nevinně, ale škorpion s ocasem nahoru a dopředu už je to docela bojový postoj. Ale je pravda, že to tak v sobě mám trochu nastavené, že si ty nejlepší věci potřebuju vybojovat. Neumím je docenit, když je dostanu úplně v klidu, třeba jako dárek. Takže díky za ponor do imaginace! Ještě to nechám trochu rozležet:)
psice 117
kdoví, co to znamená nebo neznamená :- )
Komentáře jsem právě dočetla, hurá.
102, 103
vybavuju si, že na ten článek buď jsi Saule odkazoval poměrně nedávno jinde, nebo se pletu a narazila jsem na něj taky jinde.
118:
Odkazoval na nej nekdo pred casem u Tarase.
119
aha, tam nechodím, ale mohla bych tam zkusit zajít.