Ulice, kde teď bydlím – abeceda pod nohama

LANDART…

Abeceda pozemská

Při procházce jsem se rozhodla věnovat pohledu pod nohy. Často koukám při chůzi do země. Je plná malých věciček a detailíčků, děr, štěrbin, puklin, olejových skvrn, louží, brouků a taky kamenů, rezavých šroubů, gumiček, sponek, klacíků, zlatých náramků a gumových mikymauzů, kteréžto nalezené poklady jsem si v dětství ráda strkala do kapes.

Jak jsem tak koukala, co zajímavého nabízí povrch mojí ulice, uviděla jsem písmeno A. Potom D. Znovu A. Našlo by se B? Najdu celou abecedu! V mojí ulici se najde prostě všechno, celý svět. Během 24 hodin přináším kompletní abecedu. Baví mě, že všechna písmena jsou si rovna: wellkoplošné W z tramwayových kolejí má stejnou důležitost jako Ypsilon z kousíčku slámy. Bratrství písmen. Žádné si nevyskakuje na ostatní, ví, kde je jeho místo, a dohromady tvoří kooperující celek. Jó, u nás v Břevnově je krásně!

Slabost mám zejména pro písmena z asfaltových puklin – vypadají přímo goticky! A co byste řekli, že se hledalo nejhůř? M a R a Z.

Břevnov – ROZCESTNÍK

22 komentářů u „Ulice, kde teď bydlím – abeceda pod nohama

  1. Fantastické!! Sice jsem obdivovatel spíš přírodních krás, ale při prvním prohlédnutí mne vzhůru nohama otočily ty koleje. Jestli budu mít někdy foťák, tenhle nápad ti ukradnu.

  2. Fenomenální!

    Hele, Liško, v tobě je stále schované to dítě, které nezapomnělo….. Dělej s tím něco (nebo spíš nedělej s tím nic?), ať svět nepřijde o jednoho ze svých géniů.

  3. Lenko, já bych se o Lišku vážně nebál! ;)

    Liško, moc se mi to líbí. Já zase mám v hlavě už dlouho nápad nafotit ve starých domech „mapy“ vytvořené vlhkostí na stropech a zdech a pak k nim dotvořit města, jména hor a řek…

  4. ad 8: se o Lišku vážně nebojím. :-)) To byl můj způsob, jak smeknout klobouk :-)
    Taky možná povzbudit, kdyby časem přišel nápad k nějakému širšímu zveřejnění, že by to jistě bylo dobré.

  5. [1] Gombo,
    hurá. Ale co s tím teď počít? Že bych odteď všechno psala výhradně svou abecedou?

    [2] Psanče,
    klidně si dej na nebe koleje, jako střechu :)

    [4] Břevnovanko dewberry,
    ty se zas navracíš z dalekých končin? Musím si u tebe přečíst, co je nového.

    [5] Jirko*,
    [6] bo,
    juchajdá!
    Nejpovedenější je, že i s tak blbým foťákem a za šera se dá z rozmazaných „nepoužitelných“ snímků něco vyrobit.

    [7][9] Lenko,
    ono není v každém to dítě, co sbírá kamínky, mušličky nebo rezaté šrouby?
    Takovéhle věci dělat mě baví. Cítím při tom, že pracuju (naopak při některých regulérních pracech ne :-), takže se dostaví i uspokojení z vykonaného na závěr. Jenže nevidím žádnou užitečnost toho všeho. Když jsem vedla oddíl, aspoň jsem hráli hry, co jsem vyhotovila.
    Nemůžu se zcela zbavit dojmu, že si pořád něco pro sebe vymýšlím, zatímco bych mohla třeba vytírat schody…
    Nebo je blbost hledat za vším praktický smysl? Abstraktní význam je na můj racionální způsob uvažování moc abstraktní? Tohle téma jsem ještě úplně nepochopila.

    [8] Kojote,
    mně se abeceda taky líbí. Teda včera se mi líbila, dneska je mi spíš ukradená.
    Tak já nevim!

    Mapy jsou úžasný nápad! Nezapomeň na námořní s mořskými nestvůrami!

  6. Perfektní! :-)
    Jen M a E bych možná přehodila.

  7. V každým to dítě je, Liško, souhlas, ale jeho tvořivost a neustále žasnoucí pohled si naprostá většina lidí překryje – třeba tím, že je třeba vytřít schody.
    I jen vymýšlej a tvoř dál. A až půjdeš vytírat schody, můžeš si zahrát třeba na plavčíka nebo na Popelku nebo si užívat jemné, vodou odhalené, kresby terasa na chodbě.

    Přidám malý příběh ze života: Jednou takhle sedím a vymýšlím pitomosti a moc se u toho bavím….. A pak po roce zase sedím a překvapeně koukám: já se těma „pitomostma“ živím a moc mě to baví.
    Tak třeba …..

  8. Liško,[10] to já přece nevím, jestli to má dál inspirovat Tebe. Nebo třeba mne či někoho jiného …
    A nepřidáš ještě číslíčka?

  9. To M se mi taky zda byt divne. Hned se mi nelibilo

  10. Nesahejte mi na „M“! Je přesně takové, jaké má být! :-)))))))))

    Můj favorit je „A s lístečkem“, „kolejnicové W“ a pak taky „X“. Pořád čekám, až se ta puklina rozšíří nebo já zmenším a projdu tou puklinou do jiného světa. Pořád mi tam šmidraj oči, jestli už to puká víc …… :-)

  11. M:
    Přece jsem psala, že M jsem hledala nejdýl. Pak jsem našla tramvajovou točnu, ale využila ji radši pro W.
    M je M proto, že jsem ho našla a „zafixovala“ jako M. Taky mě napadlo, že by to bylo pěkné E; jenže E jsem měla vyfocené už dlouhý čas předtím jakožto E. Tak jsem to nechtěla měnit – a taky co se týče zaoblenosti, tak ji mám spojenou spíš s M než s E.
    Me-e-éé.

  12. [13] Gombo,
    číslíčka jsem taky viděla, hlavně jedničky a dvojky. Opovrhla jsem jimi a poctila radši písmena.

  13. Včera jsem abecedu vytiskla a pověsila ji do kliprámu v kuchyni, jejíž zdi zastýlám svými výtvory. Průběžně.

  14. A co je P? Červená hadra – ještě možná špinavej kapesník?Nějak se mi z něho navalilo.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *