JAZYK A KOSA
Jazyk a kosa – napadlo mě jako první. Tvary jsou nebývale zřetelné. Při slově kosa jsem se lehce otřásla. Co to může být, krom smrtící kosy? Ve spojení s jazykem – ostrý jazyk nebo varování: Pozor na ostrý jazyk. Dávej si pozor na jazyk, nebo tě sejme kosa. Nebo nějak naopak?
Jazyk by mohl být také něco jiného – závěs nebo mořská vlna.
Kosa by mohla být rybářský prut. Nebo dlouhý krk ptáka. Hokejka asi ne, její zakřivení by odborná porota neschválila. Tvar také trochu připomíná klapku v psacím stroji, která deportuje písmenko na papír. Motyka?
Co by to tak si mohlo věštit? Hlavně doufám, že ne kosící definitivu.
Do budoucnosti nám dalo olovo nahlédnout a ještě se můžeme podívat do minulosti na předchozí rok 2014. V komentářích jsme si tam krásně zavěštili.
A co se stalo v mém roce 2014?
Umřela mi moje milá pracovní kočka. Achjo. Dva týdny nato umřela moje milá tetička ze Šumavy. Měsíc potom byla moje závěrečná písemná produkce (po třech letech sebezkušenostní části výcviku) vyhlášena za nejlepší z frekventantů. A ráno poté přišla zpráva, že umřela moje milá kamarádka. Další tři měsíce jsem se z toho vzpamatovávala. A to už bylo půl prázdnin 2014 pryč. Na konci léta jsem se podílela na přípravě a realizaci týdenního dobrodružného příměstského tábora a bylo to prima. S hlavní organizátorkou nám to docela ladilo! Krátce potom jsem vyrobila plakát za peníze. To bylo také potěšující. A předtím, během prvního půl roku jsem zjistila, že vedlejšák č.2 asi nepůjde, dělám jednu botu za druhou a necítím se hned z několika stran dobře. Ukončeno. Na podzim jsem přikývla velké výzvě – připravit seminář společně s osobou, která je pro mě zároveň přitahující a záviděníhodná a zároveň naopak, zkrátka velká výzva, jak říkám. A přes ni jsem také získala svého prvního klienta. Díky za to. Do domu se přistěhoval soused mého věku a od té doby se můžeme každý večer, když jsme doma, vidět, bavit, probírat cokoli otevřeně, popíjet. Je to po mě nový způsob spolubydlení, je to dobrý – ani málo kontaktu, ani tak moc, jako když by někdo bydlel hned ve vedlejší místnosti. Je to uvolněné a úlevné. Dobrovolné a nenucené. Na konci roku jsem měla jedno úvodní setkání se svým novým supervizorem (musím mít supervizi, když praktikuju individuální psychoterapii; je to důstojné a spravedlivé, dobré a spasitelné, nebo jak to ti katolíci říkají, pokud zrovna nejsou buddhisti, což se Gestalt-lidem snadno stává :-). A měla jsem i úvodní setkání v opačném gardu – se svou budoucí individuální terapeutkou. No a díkybohu se jinak staly samé dobré věci, bylo to klidné, spokojené období ve smyslu spokojenosti sama se sebou. Setkávání s přáteli i s rodinou bylo výborné, možná kvantitavně menší než loni, ale asi jsem to tak potřebovala. V příštím roce chci jet dál podobným tempem a uvidíme.
V podstatě to pro mě byl dost dobrý rok, i když jeho první půlka nebyla veselá. Příští rok bych podobný brala, ale prosím bez úmrtí. Kosu nechte ležet v koutě prosím.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Olověné orákulum (na rok 2008)
Olovákulum (na rok 2009)
Olověštba (na rok 2010)
Prošvihnuté olovo (o roce 2010)
Tvar roku 2012 (na rok 2012)
Lití olova (na rok 2013)
Olovení (na rok 2014)
.
.
to hubene dlouhe mi prijde spise jako stéblo… neboli třtina ve vetru se ohýbající
a to druhé… jo jazyk by to mohl být :-)
sakra Liško, tak to vypadá, tak jasně, že to snad nejde ani moc okecávat, ledaže si něco opravdu hezkého vymýšlet a představovat :-)) kosa a jazyk – paráda. :-) at je ti po celý příští rok k užitku! :-)
ježíšikriste, ted jsem si teprve přečetla článek, a kosa použita v jediném významu… kosa a jazyk jako spojení vůbec není špatný. záleží jak se na to díváš – co řekneš, z toho plyne tvé rozhodnutí (padla kosa na kámen)….a vzhledem k tvé práci – píšeš máš klienta – právě tvůj jazyk vládne a pomáhá lidem. takže jazyk a kosa – jakoby ty – strůjce svého štěstí – kdekoliv v práci, v nastartované kariéře, v životě. uff.
Hmm, můžeš být zkosena za to, co řekneš, a nebo taky může být jazyk tvůj nejostřejší nástroj, jímž zkosíš protistranu(y).
A nebo to vůbec není kosa, ale tohle:
http://www.honzikovyvlacky.cz/wp-content/uploads/2010/10/exkavatory-Medin.jpg
Už jsi byla u toho zubaře? :-)
I když našla jsem i inzerát,m který tyto nástroje shání pro výtvarnické využití.
http://www.zuby.cz/image.php?idx=8429&di=4
Tak třeba to znamená i tvou tvořivost. :-)
Já jsem viděla nejdřív jen obrázek č.1 ve čtečce a napadlo mě jako první, že to vypadá jako taková ta středověká mlátička na obilí, myslím, že to používali i husiti jako zbraň. A to druhé jako pytel na obilí – takže za mě přeju dobrou sklizeň!
Cep, jo cep. :-)
rulisa: Jo! To mi úplně vypadlo!
psice,
ajo, cep. Sklizeň mě napadla až včera, když jsem viděla na domě reliéf chlapa s kosou a ženy se snopem.
ruliso,
nojo, zubař – nástroj a ještě jazyk … snad mě nešťouchne zubař do jazyka!
… kdybych k zubaři teda už v tomto roce šla.
barčo,
vidíš, to vypadá na nové rčení. Padla kosa na jazyk.
Jednoznačně motyčka a lopatka. Nechystáš se zahradničit? :-)
Á, lopatka! Nechystám se, ale říkala jsem si zrovna 26.12., že bych mohla po letech zase přesadit kaktusy, co mám u rodičů.
není to cep, to dlouhé. ani náhodou. … je to spíše to co psala rulisa, takový ten hák na vyšťurávání ze zubů. zahnutý ostrý nástroj na čistění nánosů… no a tou motyčkou se to jen shrábne.
Ahoj Liško, to je zajímavé, máš hodně podobný zážitek z prázdnin, jako já a i stejné hodnocení! To je milý synchron. :-)
No a to lité olovo říká jen jediné: Sklidíš dle svých činů, myšlenek a slov. Ty myšlenky se neulily, páč jsou nehmotné, to dá rozum, takže tam máš tu kosu jako symbol činů i sklizně a ten jazyk, protože se živíš nejvíc mluvením. No a taky je tam jasné (:-)) ) poselství, že kdyby ti nebyl někdo po chuti, tak ho máš sejmout – třeba tím jazykem, slovně. A když by to nepomohlo, tak tou kosičkou ……
Lenko,
potěšujících synchronizací není nikdy dost! :-)
Sklizeň bude podle slov, už to tak vypadá. Že někoho slovně sejmu, je dost možný, to mi totiž jde výborně – jenže jen za předpokladu, že s takovou už k tomu člověku přistupuju. Jinak běžně mě to ani nenapadne, protože znám samé sympatické lidi. A s nimi mi nenabíhají žádné pohotové kosící odseky.
Jojo, kdo asi dostane na frak – mám ve svém okolí pouhé dva kandidáty (a doufám, že jich nepřibyde), obě jsou to ženy a k oběma se chovám velmi obezřetně. Podle toho se taky pozná, že jim nedůvěřuju. Jen pojďte, koťátka, ke kose!
:-) To bude asi prů-švih :-D Kosou.
No ale moc jsi toho tedy letos neodlila.
To já si odlít kosu,tak vytrhám v baráku všechny vodovodní olověné trubky a liju tak dlouho,dokud se na dně hrnce nezačnou třpytit zlaťáky.
Tak nějak to dělali už kdysi alchymisti.
Nadruhou stranu,ta druhá věc by mohla bejt lžička.
Stříbrná lžička.
A to se taky kdysi říkalo”narodit se se stříbrnou lžičkou v puse”,jako metafora blahobytu.
Ale radši ji moc cucat nezkoušej,olovo zrovna zdravý není a proč čekat na to vyplněné proroctví až v nové reinkarnaci,že ano.:-)
Saule
:-)) … “Tak nějak to dělali už kdysi alchymisti.”
Jó a stříbrná lička by byla fajn, kdyby nebyla olověná :)
Barčo
ještě dodatečně jen poznamenávám, že uhodila hřebíček na hlavičku a kosu na jazyk – jaks psala, že používám při práci jazyk. Já ho totiž používám moc. Teda ne že bych moc žvanila, mluvila nadměrně nevhodně, to ne, ale držím se právě práce s jazykem a opomíjím to, co je typické, žádoucí a účinné právě v tom psycho-směru, kterej jsem si vybrala. Tam totiž se pracuje i s prožitím něčeho, třeba i v pohybu, nejen že se sedí a mluví. Byť to mluvení samotné taky funguje. Ale pomaleji a neobsáhne všechno.
Milá LiŠkoRYško,
já to čtu jako: “Povídá se, že se ochladí”. Príma, alespoň se zbavíme bacilů!
Nebo ještě lépe: “Teple se obleč, ať ti na koncertě Rolling Stones není zima.”
Vidím to každopádně nadějně a optimisticky.
Tuutiki
:-DDD
Tomu říkám fantazie. Dík za dodání optimismu.