Znáte nějakou Holmanovou?

JÁ VŮBEC NE!

21-03-2016-500

Onošené tátovy ponožky máma vyhodila, spoustu zánovních jsem si vzala. Měl číslo 42, ponožky jsou často velikost 40-42 a to už je blízko mojí noze. Beztak už dřív jsem mu několik černých ponožek šlohla a nosím je.

Jedny seprané černé jsem vzala do ruky a koukám, že mají na chodidle nějakou značku výrobce. – Ne, je to fixou napsané jméno majitele! HOLMANOVÁ.

Nikoho takového naše rodina nezná. Zajímavé. Možná nějaká tajná ctitelka si nechala u táty ponožky… nebo mu je dala… nebo k nim někde přišel. Nebo jsem k nim někde přišla já a pak jsem je vrátila do oběhu tátovi v domnění, že jsou jeho, to je taky možné.

Tak jsem si je dneska schválně vzala na nohy.

.

Potřebujete vycpávky nebo skautské košile?

ZE STARÉ SKŘÍNĚ

Počet vycpávek: 14. Jsou do páru. V adolescentním věku jsem je vypreparovala z různých oděvů. Nemám ráda vycpávky. Naštěstí se teď už nenosí.

Vyklízím starou skříň ve svém pokoji u našich. Už před 15 lety jsem v ní nechala jen věci na vyhození a věci památeční. Třeba tu kabelku, co mi přivezl Karlíček, když mi bylo asi třináct. Není kožená a já koženkové věci nosila jen jako dítě. Nikdy více. Takže jako nová.

kabelka-1-500

Karlíček byl tátův kamarád, ještě o 20 let starší než táta, drobný čupr Belgičan, který k nám jezdíval v létě na pár týdnů a bydlel v mém pokoji. Bylo mu už přes osmdesát. Básník a překladatel. Přeložil myslím Švejka do francouzštiny. Charles Moisse se jmenoval. Nejlepší byla ta čokoláda, co vozil, se slonem, Côte d’Ivoire.

Dojemné je, co jsem si do té kabelky dala jako základní vybavení…

kabelka-2-500

kabelka-3-500

Fotku naší kočky Kitty.

Foceno na okně téhož pokoje.

Kabelek je na dně skříně vícero. Stejně jako sukní po někom, které jsem nikdy nenosila, a kalhot, co jsem si jako teenager vždycky někde opatřila a nosila některé do školy a jiné na výpravy o víkendech. Teď je konečně vyhodím, už se toho nebojím. Už se nebojím, že o něco přijdu, když to vyhodím – o tátu jsem taky nepřišla, i když umřel. Naopak. Mám ho komplet!

kabelka-5-500

Pěkná vepřovicová kabelka z mých adolescentních let. Líbí se mi. Jenže když se otevře:

kabelka-6-500

je to pro ostudu, je vidět, jak to výrobci flákají a šidí; do rubu nedají kůži, ale koženku, co se rychle prodře, anebo tam dají jen tenoučkou vrstvu kůže a je to taky na pytel. Takže kabelku dám do výklenku před dům, jistě během pár hodin zmizí. Stejně jako pár dalších tašek.

Tuhle ne, tu si nechám! Je malinká, ale super:

kabelka-4-500

Copak tam ještě máme?

„Uložil jsem do krabice

rukavice z jelenice,“

k-jelenice-500

zpíval Jiří Suchý a já v dětství jsem tu písničku uměla zpaměti. Doteď umím. Rukavice z jelenice jsou zřejmě starší než já, ale úplně nové! To zní nadějně :-)

Také nikdy nevyhodím tohle, co chovám od dětství jako (nepoužitelný) poklad:

k-slunec4-500

k-slunec1-500

Je to slunečník. není hřibovitě zaoblený jako deštník, ale rovný.

k-slunec2-500

k-slunec3-500

Opatrně ho vyčistím.

Naopak dva nebo tři staré skládací deštníky, rozbité a uložené, vyhodím. Také mikulášské vatové vousy. Z roku 1989. Ještě ty staré kabáty… taky budu muset. Nechce se mi je vláčet ani ty dva bloky ke kontejneru na šaty. Nákolenky na klečení v kanoi si nechám. I když škrtěj. A i když si pod kolena místo nich obvykle dávám karimatku a je to. Můj starý slehlý péřák? Nevím. Šátky někomu dám. Nosím v podstatě jen ty z přírodních materiálů, ostatní se mi dost protiví.

A máme tu zlatý – nebo zlatě medový – hřeb programu. Pozůstatek vedení oddílu. Jednoho roku jsme pro děti k vánocům koupily s kamarádkou skautské košile. Byla to zřejmě výhodná koupě. Fungl nové košile medové barvy, bez knoflíků. Jenže my nejsme žádní skauti, takže je dětem přebarvíme nazeleno… Košil bylo asi nějak víc. Ve skříni mám totiž šest netknutých složených medových a tři zmachlané obarvené na poněkud jedovatou zeleň. Paráda. Nejsou zas tak malé, obleču je, jen rukávy mají kratší.

kosil-500

.

Koupák

05-07-koupak 028-tasky-500

Vyšla jsem z chladivého domu. V devět ráno se asfalt už roztékal. Je neděle 5. července, nejvyhřátější den roku.

Cestou jsem nakopla čmeláka. Nebyl to akt násilí, ale dobrý skutek. Čmelák ležel na zádech a nemohl se převrátit, tak jsem mu pomohla. Spokojeně zabzučel a já spokojeně zabručela, že mám hned ráno dobrý skutek za sebou.

Udělalo mi radost, když kolegyně navrhla, abychom vyjely na koupaliště. Už jsme to jednou podnikly. V dubnu. Teplota vody byla 15 stupňů,  snad ne míň. A nikde ani noha. Tušíme, že dnešní den nám nabídne mnohem víc stupňů i nohou.

05-07-koupak 001-500

Léto u vody si žádá pořádně barevný doprovod. Vzala jsem si pevnou proplétanou tašku a ještě jednu velkou novou, co mi ušila kamarádka Lenka2 k narozeninám ve spolupráci se svou šikovnou holčičkou – jeden z hedvědích dárků.

05-07-koupak 031-500

Kostkovaná látka na druhé straně tašky se mi taky moc líbí a připomíná mi pohostinný dům kamarádů – z té látky totiž mají sedáky na lavici a židlích v kuchyni. Na lavici a židlích, které včetně stolu dělal manžel kamarádky, precizní vkusný truhlář. Známe ho s Lenkou2 od šestnácti.

06-07- 003-kou500

06-07- 004-kou500

Na koupališti byla úplná přehlídka tetování. Na neoblečených tělech to aspoň vynikne vcelku a neruší. Mě totiž iritují paže plné různobarevného tetování, které nekorespondují s délkou rukávů, střihem oděvu. Vyrušuje mě to, kazí dojem, odvádí pozornost. Nechápu, k čemu je, když zpod trika vyčuhuje jen kus tetování. Nesrozumitelné. Asi jsem nějakej napruženej estét. Kdybych měla tetování, tak takové, které je pod šaty vidět buď celé a rozpoznatelně, anebo je skryto. Často mě tetování většinou ruší i tak – třeba na nohou. Chci se pokochat ladným tvarem nohou spoluobčana, a tvar je narušen barevnou kýčovitou změtí s růžičkama. Br.

Já bych byla pro jednobarevný jednoduchý obrázek s významnou osobní symbolikou, pořízený jako připomínka nějaké velké životní události – ale která velká událost se za deset let nestane jen jedním patníkem v řadě? Tetování bych si dala buď na rameno, nahoru na paži, nebo nad zadek. Aby mi to nerušilo střihy oděvů. Jinak bych sama sebe iritovala a to nechci víc, než je nutné. Mně se moje kůže líbí, jak je. Ta se mi neokouká. I tak se na ní každou chvíli najde něco, co budí mou nežádoucí pozornost.

Zrovna tenhle týden jsem (nezávisle) viděla dvě paní se stejným tetováním. Asi mělo být vtipné. Obě měly na krku několik psích šlápot, mířících někam za ucho. Asi to celkem vtipné je, ale mně to evokuje dojem, že po sobě nechají procházet psa, nechají si to líbit a sere na ně pes.

Když už mluvíme o kůži – ráno jsem se zranila. Oholila jsem si nohy a chtěla žiletku uklidit na místo a neopatrným pohybem jsem zavadila o prsní bradavku. Ani to nebolelo, ale musela jsem si do podprsenky vlepit papírový kapesník, protože krev nepřestávala ukapávat.

Takto vyzbrojena jsem vyrazila na koupaliště s kolegyní. Byl to příjemný den – voda krásně ochlazovala. Kolegyně zítra letí k moři a spálila se už dnes. I když se natřela olejem s ochranným faktorem 50.

Na zpáteční cestu jsem si oblékla barevné šatičky na ramínka, takové cigošsky růžové, k pestrým taškám ideální. Ať každý vidí, že jedu z koupaliště. Nafukovacího krokodýla bohužel nemám, jednoho jsem ve vodě dnes viděla, ale co je krokodýl proti milionářské nafukovací posteli s opěrkami a dírou na sklenici hned poruce! Tu měla s sebou kolegyně! Paráda. Já měla s sebou stříkací pistolku – v létě ji vytahuju, když je nejhůř a dojdou konverzační témata – a taky nafukovací kruh, modrý s rybama. Vždycky jsem myslela, že je to míč, a brala ho k vodě proti trudnomyslnosti, spolu s pistolkou. Nikdy ho nebylo třeba. Dnes jsem seznala, že je to kruh. Malý, na krk. Docela dobře se na něm sedí, na břehu.

05-07-koupak 003-500

06-07- 005kou-500

Dnes jsem se ochladila u vody, zítra budu doma. Mám chladivý příbytek a to je požehnání. Tedy v létě.

Moje ramena a záda jen vypadají spáleně. Do rána kůže zhnědla, hurá. Panthenol kdyžtak mám. Kdoví kdy zase půjdu plavat… Nevím o žádném rybníku v okolí – jen o romantickém rybářském, kde je koupání zakázáno. Leda dole v řece! Třeba se tam někde plave. Nejblíž je přívoz, tam asi ne, ale převozníci nebo pan domácí budou vědět.

05-07-koupak 020zada-500

.