Transformační zážitek sublimace v divadle

Sedím v hledišti divadla a říkám si: „V těch lahvích vodky na jevišti mají asi herci opravdu alkohol, je cítit. Ne, není to vodka, je to gin! Určitě je to gin.“

Celé představení jsem cítila vůni ginu.

Pak vyjdu ven z divadla, ještě bylo světlo, a vůně ginu jde se mnou! To můj parfém Suu se transformoval ve vůni ginu. Proč? Jindy gin nepřipomíná.

Vyprávěla jsem příhodu mámě, přítelkyni to ginu i parfémů, a ona zvolala:

„Je čas změnit parfém!“

Přitom právě ona mi ho dala nedávno k vánocům.

Jó, matky! Ty jsou neuvěřitelné.

Submisivita, dominance a můj rukopis

Myšlenka podívat se na vlastní rukopis je inspirována Lenkou a myšlenka na submisivitu vyvstala zase od Lucienne.

Zaujalo mě, co všechno si uvědomuje, když píše: …“submisivní výhled a chování. Venku pokud možno sukni až na paty, žádné výstřihy, koukání do země a tak dále… Nejsem moc kontaktní jedinec. Uhýbám před jakýmkoli kontaktem. No prostě – dokonalá oběť, bohužel.“

Celý příspěvek →