ŠUP S VÁMI DO PECE!

Máte odlitky vyschlé? Můžete brousit a vyhlazovat. Ale jemně, opatrně, abyste jediným vehementním zátahem šmirglpapíru neupajcnuli panence celý nos. Jemným smirkem. A ve finále jen houbičkou na mytí nádobí.
A pozor, ať vám neupadne ručička na zem. Přelomila by se. Jo, mně se to stalo. A vzápětí jsem upustila druhou. A zrovna obě dvě pravé. Promptně jsem si odlila dvě ručičky znovu. – A po vypálení zjistila, že jsem si odlila dvě levé, takže v mé sbírce oudů jsou čtyři plonkové levé ručky.
Levá – dva, levá – dva … a levá!
„Za dvě ruce jest.“
Ručičky a nožičky nás stále inspirovaly k pozpěvování Zlatého kolovratu ze semaforské Kytice. A pak jsme s kamarádkou zjistily, že Semafor zrovna letos dává obnovené představení! To na začátku 70. let jsme nestihly, ale známe ho skoro zpaměti z dvojLP. Asi před patnácti lety Semafor dával část Kytice a byly jsme tam – balady Štědrý večer a Svatební košile jsme viděly. A letos, představte si, dávají celé představení, všech šest balad, juchůůů, vyzvedla jsem lístky ve svém rejdišti v Dejvicích a uspořádaly jsme povedenou dámskou jízdu, třígenerační výpravu: kamarádka a já, naše matky a devítiletá dcera kamarádky. Představení se konalo v sobotu 26. října. Seděly jsme v první a ve druhé řadě.
Tou dobou už jsme měly hlavy zmalované a vypálené. Ne svoje. Panenkovské hlavy.
První vypálení se jmenuje přežah. Teprve po něm jsme se mohly pokochat výslednou barvou pleti našich panenek. Ty z porcelánové hmoty byly čistě bělostné. Hliněné měly krásnou tělovou barvu, tónované panenky byly jedny hodně nepřirozeně dočervena, další spíš šedé než černošky.
Následovalo glazování. Bylo totiž potřeba namalovat rtíky a otevřít panenkám oči. Čím my jsme to malovaly … měly jsme jedno balení barvítek, na pohled podobné vodovkám. Nojo, jenže to byla barvítka matná, co se snadno setřou a při vypálení vymizí, takže jsme červené rtíky ještě musely přetřít bezbarvou glazurou. S očima to bylo naopak – ty jsme podmalovaly ne bezbarvou, ale bílou glazurou, a na ni namalovaly barvítkem duhovku. Ničím jsme ji už přetírat nemusely, protože nosičem lesklosti a trvalosti bylo podmalované bělmo.
Před výpalem:

Po vypálení:

Výsledek celkem dobrý. Někdy je lesk až dost blýskavý – zvlášť na porcelánových bělostných hlavičkách působí lesklé oči, ústa i obočí zvláštně, vytřeštěně, jako nádobí malované barevnými lidovými vzory z východu.
Příště budeme vyrábět panenkám vlasy. Pak teprve kompletovat tělesnou schránu. Držte mi palce všech ručiček, pravých i levých, aby mi nespadla žádná hlava na zem.